Ještě nezasnoubené a stále čekající a doufající, jste tu?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky, je tu na stránkách některá,ktera ještě není zasnoubená a přitom by ráda byla? jen přítel se k požádání moc nemá, ikdyž jste spolu už hodně let? Třeba jako já, skoro 7 let s přítelem a stále čekám. Už jsem z toho zoufalá a smutná. Řešíte některá podobnou situaci?
Odpovědět
Profilova fotka
@evicka_zelvicka máš pravdu, to sem přehlídla. Tak to už chápu, no.
Odpovědět
@cumlina já tak cca rok,vlastně jsem furt čekala,že až ty soudy skončí,že se rozhýbe,ale když mi po tom všem řekl,že nikdy,tak zrušil veškeré naděje a probudil jen zoufalství a rozčarování.Je fakt,že už se i "díky" tomu bohužel na něj i celý vztah dívám jinak :/
Odpovědět
Milé nevěsty a budoucí nevěsty, sice nejsem typ, který si běžně vylévá srdíčko, ale snad mě dokážete pochopit. Nikdy jsem extrémně nadšená do svatby nebyla, zatímco přítel svatbu vždycky chtěl. Jsme spolu skoro 7 let a já jsem v posledních letech hodně změnila názor - svatba mi přijde jako hezké vyjádření toho, že spolu dva chtějí být, že se mají skutečně rádi a chtějí se o to podělit se svými blízkými. V poslední době se mi začaly vdávat a zasnubovat kamarádky a známé (a třeba i jen po roce nebo dvou), okolí a rodiče se pořád ptají, kdy bude u nás svatba, ale tady pořád nic. Ani mi tak nejde hned o konání svatby, jsme oba ještě docela mladí (25), doděláváme školy, navíc bych chtěla mít svatbu po svém a ze svého, ale přála bych si už být zasnoubená, podle mě to už vyjadřuje, že k sobě ti dva už patří. Přítel sice ví, jak to cítím, koukám na šaty, výzdobu, inspirace fura, ale nic... Hlavně ho nechci do ničeho tlačit, ale už jsem z toho fakt na větvi, každé nové zasnoubení někoho z okolí mě neskutečně dojme, u svatby ve filmu slzím. Vrchol přišel teď na Silvestra, když další kamarádku požádal její přítel o roku, což mě opět dojalo až k slzení...
Odpovědět
Profilova fotka
@sarkaina nevím, ale chlapi by se neměli do ničeho nutit a z mýho pohledu budu radši s chlapem 7 let a zasnoubená rok, než 4 roky a zasnoubená další 4, protože nakonec ti to dává menší jistotu, že za těch x let se něco nezmění tak,že by pak třeba některý už nechtěl... ale zas chápu že po 7mi letech člověk asi chce nějaké ujištění, že to s ním ten druhej taky myslí vážně...
Odpovědět
@sarkaina nic si z toho nedělej,ono to přijde samo ....já jsem o rok starší než ty a s přítelem jsme letos 7 let..na šaty atd se koukám už dlouho, ale teď jsem se dlouho o svatbě nezmiňovala a ani na nic nekoukala,o to víc mě překvapilo když mě přítel požádal o ruku na naší první společné dovolené u moře :-) už jsem se nějak smířila s tím,že to tak brzo nebude....ale tohle bylo krásné překvapení :-) tak nezoufej a dej mu čas...oni na to chlapy musí přijít sami a myslím si že když to je nečekaný tak o to víc to je krásný :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@sarkaina Nevím jaký je tvůj chlap, ale ten můj měl vždycky názor, že pokud už mě o ruku požádá, svatba bude nejpozději do roka a do dne jak se říká....má na to stejný pohled jako já, mám kamarádku, která si zasnoubení tak nějak "vynutila" a jsou zasnoubení už 3 roky a vztah se nikam neposunul, chlap se ženit zatím nechce a neustále jí předhazuje, že jsou přeci zasnoubení, takže se určitě jednou vezmou, ale teď je potřeba tohle, další měsíc támhleto apod...mě dal přítel čas na přípravu 9 měsíců, to jsem mu vždycky říkala, že alespoň ten třičtvrtě rok bych chtěla a protože stanovil i datum, tak si to pěkně naplánoval a já to vůbec nečekala :) Tak vydrž, ono to přijde ;-)
Odpovědět
holky nezoufejte. Já budu s přítelem v únoru 14 let a taky zasnoubená nejsem. O svatbě se spolu v pohodě bavíme, víme, že se chceme vzít, ale zatím nemůžeme najít shodu kde se vzít (já chci kostel a přítel ne :-)) Já osobně jsem ráda, že přítel je ochotný si mě vzít i se všemi mými zlozvyky, takže neočekávám žádné pokleknutí při požádání o ruku (on na romantiku moc není :-). Vlastně ani nechci žádný zásnubní prstýnek, takže pokleknutí by v tomto případě bylo asi i směšné.
Odpovědět
@zlobr tak to mě se ani tak neptali dospělí kdy bude svatba ale moje malá neteř :-) ta přišla vždycky tak nečekaně s tou otázkou že jsem nevěděla co jí na to odpovědět v tu chvíli,většinou to teda dopadlo tak že jsem jí poslala za přítelem ať se zeptá jeho kdy si mě bude chtít vzít :-D no a teď se konečně dočkala tak se těší na to jak s druhou neteřinkou půjdou za družičky :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak to u nás asi nehrozí :-D. Přítelova malá sestřenka (5let) pravidelně prohlašuje, že přítele strašně miluje..takže ta se asi těšit nebude :-D.
Odpovědět
@zlobr tak to neteř (7 let) přítele naštěstí nemiluje :-D,ale už přes rok chodila a zničeho nic se mě ptala kdy se vezmeme tak že ta z toho možná měla větší radost než já :-D
Odpovědět
Profilova fotka
My s přítelem začínáme 5.rok. Je znamení štíra, takže hrozný tajnůstkář a city nedává moc najevo. Asi před 4 měsíci jsem mu řekla, že je takový tajnůstkář, že vlastně ani nevím, jestli si mě někdy chce vzít, že jsme se o tom nebavili. Bylo mi řečeno, že je prý přece jasné, že si mě jednou vezme. A dál jsem to neřešila. Ke konci roku jsme byli na návštěvě u kamarádů, kde se popíjelo a když jsem šla na wc, tak jsem zaslechla, jak se baví o naší svatbě. Moc jsem toho bohužel neslyšela, začal mi tam hučet větrák, který se automaticky spouštěl, ale stihla jsem, že jsem mu nedávno řekla, to co jsem psala výše a že ho to hodně zamrzelo, protože x dní předtím v práci přemýšlel, jak mě požádá o ruku a že má 2 varianty a rozhoduje se... :-) A teď o Silvestru se prokecl, že mě požádá v roce 2014 o ruku. Takže jsem zvědavá, jestli to tak bude a budu doufat, že to bude co nejdříve, aby se mohl naplánovat dostatečně s předstihem datum svatby. Protože jeho požádám tě o ruku a za 3 měsíce se můžeme vzít mě děsí :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@elisa194 Mám to docela podobné, řekla jsem mu ale i sama, že bych si ho letos chtěla vzít, jen tak ze zvědavosti, jak na to bude reagovat, protože jsme to už několikrát před tím v pohodě řešili a tak z něj vypadlo něco ve smyslu, že by si mě rád vzal, ale musí vymyslet, jak mě požádá, je to totiž taková povaha, že bez nějakého vtipného "ántré" se to neobjede :-D a dodal k tomu jen: "Vydrž" :-D tak se jen děsím, aby nevymýšlel něco tak dlouho, až by na to plánování letos už nezbyl čas :-S :-D
Odpovědět
Článek se načítá
No právě, nechci ho do ničeho nutit, ale docela už mě to mrzí i trápí, jestli nad tím někdy přemýšlí nebo ne, ale jak znám chlapy, tak nad tímhle určitě neuvažuje. Ale moc děkuji za Vaše názory.
Odpovědět
Holky,taky jsem dlooouuuuhoooo čekala (jsme spolu 11let) a dočkala se!A teď mi přijde,ze je to naprostá smršť.Před Vánocemi náhlá (neočekávaná) žádost a v květnu bude svatba (už máme potvrzený termín).Takže za mě vydržte, ale třeba už tak pomalinku "tajně" pokukujte, co by se vám líbilo.
Odpovědět
Profilova fotka
my spolu budeme letos 9 let a dočkala jsem se vloni v květnu a letos v červnu se budeme brát :-) takže za mě, taky vydržet, ale malý nakopnutí nezaškodí ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Holky, ja to vidim z druhe strany... Byla jsem o ruku pozadana nekolikrat, ale nechtela jsem se vdavat - studovala jsem a nebylo by to to co bych chtela... Ale vedela jsem, ze si ho chci jednou vzit. To jsem mu take rikala... Ale zadnou romantiku si nepradstavujte, vzdycky to z neho vypadlo treba pri vareni, nebo v posteli pred spanim... Poprve se me zeptal snad po dvou letech... No a ted po 5 letech jsem se rozhoupala ja. A romantiku jsem si taky udelala v podstate sama :-) Zminila jsem, ze bysme se teda mohli pristi rok vzit, kdyz jsme byli ve Vegas a on me drzel v naruci v hotelovem bazenu :-) Ale vy co na to cekate "jak na smilovani" nikdy nezaskodi mluvit o svatbach kamaradek, prstynkach, a pod... My se tak prubezne nezavazne bavili i jak by to melo vypadat (obrad na miste hostiny, zadne presuny, hodne kamaradu, obrad az po obede a pod) a jestli vubec velka svatba nebo ne :-) P.S. Po zasnubach mi nastavajici rekl, ze do toho muzem prasknout klidne hned, kdyz jsme ve Vegas... Lakalo me to, prece jen svatbu ve Vegas nema kazdy ze, ale odolala jsem, protoze by to stejne bylo jen jako, bez rodicu a pratel....
Odpovědět
Tak my se o svatbě občas i bavíme, sám dokonce vymyslel, v jakém měsíci chce mít svatbu, ale o to víc mě mrzí, že nic nepřišlo...
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 měsících
Ahoj, taky jsem, a asi ještě dlouho budu, nezasnoubená. S přítelem spolu budeme v červenci 4 roky, z toho rok spolu bydlíme. Už se mi postupně začaly vdávat spolužačky i spolužáci ze střední i z vysoké, někteří už mají děti... tak si občas říkám, jaké by to bylo fajn, kdybych se taky brzo dočkala. Každopádně jsme mladí - přítel má 23, mě bude za 2 měsíce 22, oba doděláváme poslední roky vysoké, ale už jej tak opatrně zpracovávám, co by se mi líbilo. Řekla jsem mu, že prostě do 26 chci být vdaná (vzhledem k tomu, že v té době spolu budeme 8 let, tak je to snad pochopitelné), opatrně jej naťukávám s tom, jaký styl prstýnků se mi líbí (že třeba nemám ráda ty mega šutry a raději než obrovský zirkon, tak malý a decentní briliant). Ano, jsem náročná, mám ráda kvalitu a hodně dbám na etiketu, takže jsem mu na rovinu řekla, že zásnuby bez prstýnku prostě pro mě nejsou zásnuby. Vím, že to ještě minimálně pár let potrvá, hlavně kvůli financím, ale oba při škole pracujeme a každý měsíc si dávám bokem peníze, aby až k tomu jednou dojde, jsme měli již našetřeno a nemuseli řešit, že na to nemáme. Nejhorší jsou ale v tomhle moji rodiče. Sice nám to přejí, přítele mají rádi a dokonce si už s ním tykají, ale taťka je strojvedoucí = mám režijku, a tedy vlak zadarmo (tu mám dokud jsem svobodná, studuji a je mi pod 26 let, jakmile něco z toho přestane platit, tak končí). No a pořád do mě hustí, že se nesmím vdát ještě aspoň 4 roky, protože by to ode mě bylo krátkozraké rozhodnutí... Když já bych se spíš chtěla vdávat před koncem vysoké, abych už měla jméno na diplomu takové, jaké budu mít do konce života v dokladech - hlavně, když už na nové občance není rodné příjmení. Ale když přítelova sestra na narozeniny dostala od rodičů prstýnek, tak za mnou pak ještě s jejich maminkou přišly, aby si ho zkusila. No byl mi na prostředníček a ony hned, že potřebují znám míru na prsteníku. Na tom nosím na pravé ruce jiný prstýnek, který jsem kdysi dostala k narozeninám, ale prý že potřebují levou ruku :D tak jsem jim řekla, že mi sedí na obě ruce stejně. No celkem mě i příteli nasadily brouka do hlavy, co plánují :D Ale aspoň přítel ví, že velikost má pak někdy vybírat podle toho, který nosím na psavé ruce.
Odpovědět
* pravé samozřejmě
Odpovědět
Profilova fotka
Ježiš a já myslela, že jsou zásnuby nečekaný a přirozený proces, to, co tady nahoře čtu o tom, jak některé z vás svoje partnery dostrkáváte tam, kde je chcete mít mi přijde úplně uhozené... Doufám, že tu někoho neurazím, ale kdyby mě partner požádal o ruku a já věděla, že to není z jeho hlavy, ale z větší části z té mé a že vlastně ani nevím, jestli je o tom on na 100% přesvědčený, tak mi to přijde úplně k ničemu... Ale asi sem divná já... Nevím...
Odpovědět
Profilova fotka
@lucianka114 Celou diskuzi jsem nečetla, takže nevím, jak moc holky do svatby "nutí" své partnery. Ale myslím, že ve zdravém vztahu mají oba právo vyjádřit svůj názor a pocity. Takže pokud má žena dojem, že by se vdávat chtěla, nevidím nic špatného na tom, že to svému partnerovi řekne a otevře případně diskuzi. Neumím si moc představit, že v dnešní době, kdy spolu většina párů žije, o svatbě nepadne ani slovo a najednou se chlap úplně nečekaně vytasí s žádostí a prstýnkem. Podle tvého příspěvku to vypadá, že by chlap měl být jediný, kdo o svatbě bude rozhodovat a to mi přijde takové divné. My jsme se o tom s mužem domlouvali celkem dlouho, jestli už na svatbu správný čas atd. A on mi sám řekl, že ho budu muset k tomu "dokopat", protože on sám je hrozně nerozhodný a být to jen na něm, tak se nevezmeme nikdy. To jsou jeho slova.
Odpovědět
Profilova fotka
@capybarka Proto ve svém příspěvku používám slovo "zásnuby" jako ten moment, kdy tě tvůj partner žádá o ruku... Kdyby sis část té diskuse přečetla, pochopíš, že opravdu nepolemizuji nad tím, jestli se bavit nebo nebavit o svatbě, to je asi dost přirozený proces partnerského vztahu... Reagovala jsem spíše na posty, ve kterých budoucí nevěsty "nenápadně" partnerovi dávají najevo, jaký chtějí dostat prstýnek, kolik má stát, kde chtějí být požádány o ruku a jak to má celé vypadat... Jsem na tohle opravdu alergická a upřímně se pak nedivím některým mužům, kterým se do toho moc nechce... Přece jen, ženy si přípravy svatby asi užívají daleko víc než muži, kupují tisíce serepetiček, které potom třeba ani nevyužijí... Ruku na srdce - u které z vás vdaných připravoval svatbu muž? Podle mě na to muži moc nejsou, neplánují prostě rok dopředu všechno, aby to bylo dokonalé a stejně to vidím i s tou žádostí o ruku... Prostě pokud muž chce, udělá to sám od sebe, pokud váhá, je tam prostor pro nějakou diskusi, ale pokud prostě neví a někdo do něj bude pořád kufrovat, že už jako teď a že jak dlouho to bude trvat a že všechny kamarádky už jsou vdané a já ne a že je to trapný a že už chci prstýnek s kamínkem ve tvaru dinosaura, asi mu to na rozhodování moc nepřidá... Ale jak říkám, je to čistě můj názor...
Odpovědět
Profilova fotka
@lucianka114 Tak to se omlouvám, jestli jsem to blbě pochopila. I když my jsme se bavili i o prstýnku, ale pouze obecně, že se mi líbí bílé zlato, ne žluté, a že nechci briliant a stačí mi zirkon. Jinak konkrétní výběr už jsem nechala na muži. A popravdě už jsem byla taky dost zoufalá, že se hrozně dlouho nic neděje a jednou jsem dokonce před mužem prohlásila, že na kámoščině svatbě už doufám, že budeme zasnoubení, jinak to asi celé probrečím. Ale jak říkám, já věděla, že si trochu nátlaku můžu dovolit :-) . Samotné zasnoubení pak naplánoval manžel sám, i když jsem trochu tušila, kde a i kdy to bude.
Odpovědět
Myslim, ze je rozdil v tom nekoho nutit a v tom, se o svatbe s pritelem bavit... Myslim, ze pokud se nekdo chce vdat a chce vedet, jakou ma v tom vztahu budoucnost, neni nic spatneho na tom, nahodit tema 'svatba' a zjistit, co si o ni mysli pritel. My jsme se o svatbe bavili uz asi po trech mesicich vztahu (to s tim zacal on), a po roce jsem nahodila, co kdybysme se vzali pristi rok. Pritel na to, ze by rad, tak jsme zacali resit, jestli to financne utahneme. Zacal vtipkovat, ze teda ceka, az ho pozadam. Tak jsem mu rekla, ze ho zadat nebudu, ze to musi chlap, a ze at si jenom da pozor, aby to bylo s dostatecnym predstihem, abysme to pristi rok stihli. On teda jestli tim chci rict, ze bych chtela zasnubni prstynek k narozeninam (mela jsem je za mesic). Rekla jsem, ze ano. :) To bylo takovy to ''pozadani o ruku''. Po mesici jsem dostala prstynek, coz bylo hrozne dojemny, i kdyz jsem to cekala. Tim celym chci rict, ze v kazdem vztahu by podle me mela byt mozna otevrena diskuze na jakykoli tema, vcetne tematu 'svatba', a ze chapu holky, pokud se pritel k nicemu nema, ze jsou z toho zoufale, me by to taky vadilo hlavne kvuli tomu, ze je to takovej pocit ''nedostatecny komunikace''.. proste je normalni, ze clovek chce vedet, na cem je...zijem jen jednou, tak je jasny, ze nechcem ztracet cas.
Odpovědět
Jeste bych chtela dodat, ze jsem tim nechtela rict, ze muj zpusob ''pozadani o ruku'' je ten jediny spravny, samozrejme chapu, ze nekdo chce spis to romanticke pokleknuti a prekvapeni, ja jsem akorat asi pragmatik, tak jsme se s pritelem v tomhle nasli :D. Ale tim padem si myslim, ze pokud clovek ceka roky a to pokleknuti porad neprichazi, tak ze neni vubec nic spatneho na tom, to tema nahodit a zjistit na cem clovek je, naopak :).
Odpovědět
Souhlas s @karlajasmine . Chodit kolem tématu svatba po špičkách , aby se chlap nedejbože nevylekal , tak to je podle mně k ničemu a takový vztah, kde se nesmí upřímně o svých pocitech a potřebách mluvit, bych viděla i do budoucna dost černě.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak já teda nevím. Partnera jsem do ničeho nenutila. Když jsme spolu byli rok počali jsme naší krásnou dceru. Začátky byli peprné, ale vzládli jsme to, myslím zatím na jedničku. Oba jsme museli hodně ostrouhat hrany, ale vydrželi jsme to. Co se týče svatby, já se vdávat nechtěla. Přišel , když jsem čekala miminko, že bychom se měli vzít. Uklidnila jsme ho, že nechci, že mi stačí mimi. Po třech letech našeho vztahu mi zemřel po dlouhé nemoci tatínek a popravdě je, že jsem začala mít potřebu se vzít. Tak jsem tak trošku spíš mluvila o zásnubách ,ale pouze z legrace. :-) Tichá voda a na páté výročí jsem tedy prstýnek čekala a nic nepřišlo :-). Tak jsem se smířila s tím, že ještě není připraven. Ve finále mě nečekaně požádal měsíc na to o ruku. Euforie byla taková, že jsem tak do dvou dnů znala představu svatby. Leč mě utvrdil hned v tom, že si musím ještě počkat. Tak jsem se hodila k ledu a řekla si, že by byla svatba fajn na 10 výročí. A zase jsem se spletla. Loni na svatbě jeho kamaráda bouchl do stolu a rozhodl, že se letos vezmeme. A zase ta euforie. Nejdřív jsme mu nevěřila a říkala si, že si dělá srandu. I po novém roce svatbu myslel vážně. Tak jsem tedy v březnu zařídila termín a je to :-) 23. 8. se bereme :-) a to jsem se ho už tak 20x ptala, že jestli opravdu se hodlá oženit. :-) názor nezměnil takže svatební přípravy jsou v proudu. Všude chodí a chlubí se :-) Tak jsem si 100% jistá, že je vše z jeho hlavy, ikdyž téma svatební tabule atd jde mimo něj, občas mu něco řeknu, ale zjistila jsem , že to nemá cenu. Zajímá ho oblečení, prstýnky , svatební oznámení, zařídil raut a medovníky + naše ubytování. Zbytek je na mě :-) Ostatně já zastávám názor, že pokud se chlap do něčeho nutí tak to nedopadne dobře. Alespoň u toho mého to tak platí. A svatba by měla být o obou dvou. Pokud se ten jeden necítí připravený, proč ho do toho nutit? Jen kvůli prstýnku? Nebo kvůli pocitu? Nevím nevím no....
Odpovědět
Já "zoufalá" ještě nejsem, ale jak se to od loňska kolem nás rojí ty svatby, tak jsem usoudila, že on je ten s kým chci být a o svatbu bych stála, ráda bych se po třech letech někam posunula zase, takže nazančuju jen tak lehce a doufám, že mě jednoho dne překvapí. :-D být se mnou chce, vzít si mě a mít děti taky chce, ale prý jednou, tak doufám, že jednou nebude trvat další tři roky :-D
Odpovědět
Podle me i hrozne zalezi na tom, kolik vam bylo kdyz jste se poznali a jak dlouho jste spolu.. treba je rozdil se seznamit v 18ti, a cekat 10 let na zadost o ruku, a seznamit se v 28 letech a cekat 10 let na zadost o ruku. Samozrejme, ze je blbost nekoho do svatby natlacit, ale treba kamaradka se v 38 letech seznamila s chlapem a rekla mu rovnou, ze chce deti a ze si v jejim veku nemuze dovolit cekat, tak mu to rika rovnou a pokud se na to neciti musi hledat dal.. a chlap deti chtel, do roka meli byt i prvni dite a jsou spolu strasne stastny. Proste myslim ze holka nemusi 10 let sedet a cekat a 'doufat', ale muze klidne rict, co by chtela a jak to vidi, aby vedela na cem je.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 měsících
Souhlasím s karlajasmine. My jsme spolu od našich patnácti let a já bych si uměla svatbu představit klidně už před lety. Oba ale ještě studujeme, k tomu pracujeme, budovalo se bydlení a pořád byly "důležitější" jiné věci. Občas jsem téma svatby naťukla, zvlášť, když se brali i známí, kteří spolu nebyli zdaleka tak dlouho jako my. Probírali jsme místo, které by se nám líbilo, hosty, které bychom pozvali apod., ale nikdy z toho nevzešlo nic konkrétního a určitého. Pak o svatbě začal několikrát přítel sám a z našich debat asi pochopil, že já už bych ráda byla oficiálně jeho ženou. Souhlasil, že už není, na co čekat (když totiž svatbu člověk odkládá kvůli škole, financím atd. atd., stejně přijde každý rok zase něco jiného, dalšího a nečekaného...) a rozhodli jsme se vzít. Myslím, že v dlouholetém vztahu si člověk může dovolit promluvit s protějškem otevřeně, nenaléhat, ale vysvětlit, proč je pro něj manželství důležité a že svatbu chce hlavně pro to, co symbolizuje, ne pro ten den. A třeba zjistí, že i ten druhý na svatbu myslel, ale (jak už to u mužů bývá) jen na to nijak nespěchal. Zasnoubení stále ještě nejsme, ale svatbu plánujeme na jaro 2015 (budeme mít 13. výročí), tak třeba i ty oficiální zásnuby ještě přijdou... Důležitější pro mě ale je, že si mě vzít chce :)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?