Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Ještě nezasnoubené a stále čekající a doufající, jste tu?

Ahoj holky, je tu na stránkách některá,ktera ještě není zasnoubená a přitom by ráda byla? jen přítel se k požádání moc nemá, ikdyž jste spolu už hodně let? Třeba jako já, skoro 7 let s přítelem a stále čekám. Už jsem z toho zoufalá a smutná. Řešíte některá podobnou situaci?
Odpovědět
1
2 3 4
@nikanika1 nečekat, konat ;-) :-D
Odpovědět
já jsem s přítelem 17 let, máme dvě děti 6 let a 3 roky, stále nezasnoubená a řekla bych, že moje biologické svatební hodiny tlučou na poplach. Přítel to ví, a slíbil nápravu, ale jak já ho znám, tak je to ještě na dlouho. No uvidíme. Prý si mě příští rok vezme. Ale zasnoubení pořád nikde. Zoufalá a smutná jsem taky, ale nelze to lámat přes koleno. Ty chlapi se asi pak víc vystraší a leknou, takže účinek je zcela opačný. Za sebe ale můžu říct, že bohužel to vždycky pár dní vydržím, nemluvit o svatbě, ale pak to zase s ním řeším a už fakt mám strach, že za chvíli se nebude chtít oženit nikdy. A to ještě do něj rejpou chlapi v práci, kteří jsou úžasně chytrý a hlavně ženatý - to je úplné svatební antikoncepce :-D
Odpovědět
Jsme spolu 8. rok, svatbu zatím neplánujeme. Končíme studium a pak se uvidí. Nejdřív musíme vyřešit práci a společné bydlení. Chlapa bych do svatby nenutila, konečný efekt by byl přesně opačný, než by sis přála.
Odpovědět
Profilova fotka
Ja byla s pritelem 7 let kdyz sem odlitala do usa - taky sem si prala byt zasnoubena ale proste pritel na tohle nebyl... behem meho pobytu pryc si uvedomil proc o to stojim a tes sme spolu 8,5 roku prstynek mam na ruce a svatba bude nekdy v 2015 :-) nezoufej nekterym chlapum to proste trva :D
Odpovědět
Profilova fotka
@cumlina tý jo, já ty chlapy nechápu...tak takový velký závazek v podobě dětí zvládne, ale svatbu ne? Mně by to teda hodně mrzelo
Odpovědět
Profilova fotka
My zase jsme zasnoubení, ale o svatbě se tak nějak nemluví.. dřív mi to nevadilo, ale poslední dobou zjišťuju, že bych si ho chtěla příští léto vzít, ale u něho to vypadá, že aspon v nejbližších 2 letech nic nebude :(
Odpovědět
Profilova fotka
Já bych na to až takhle teda nečekala:) Kde je psáno, že o ruku musí žádat jen chlap? :D Ale když už tedy zasnoubené jste, tak tím líp. Prostě si s tím svým nejmilejším udělejte hezký večer a promluvte si o tom. Vždyť na tom není složitého.. :)
Odpovědět
Profilova fotka
My spolu byli skoro 6 let... Po třech letech jsem už zatoužila po svatbě. Mluvila jsem o tom často a on mi pořád sliboval, že si mě prostě jednou vezme. Po 5 letech už to bylo tak, že když jsme někde, třeba v TV viděli svatbu, tak mi bylo úplně do breku. Brala jsem to tak, že asi necítí, že bych pro něj byla ta pravá a čeká asi na nějakou lepší.... Skoro po těch 6 letech jsem to už nevydržela a opustila ho, svatba pro mě byla prioritní. Začala jsem si s jiným mužem a teprve to s ním hnulo - 2 měsíce od rozchodu na mě čekal s prstýnkem a kytkou a svatba byla do dalších 2 měsíců :-) Nelituju toho rozchodu, aspoň zjistil, že beze mě už být nechce a teď se chlubí prstýnkem všude možně a je rád, že to udělal :-) Někteří muži jsou na tohle prostě fakt hrozní, než si uvědomí, co vlastně chtějí (tebe nebo "svobodu") x-)
Odpovědět
Profilova fotka
@nikina007 taky si myslím, že nejhlavnější důvod je ta svoboda. A první co by mě napadlo je to, že přemýšlí o tom jestli jsem vůbec ta pravá.. :)
Odpovědět
Profilova fotka
@rainbow_x No právě... Kolikrát jsem přemýšlela, jestli si je toho vědom, že nejsem ta pravá a čeká na lepší, ale zatím nechce být prostě sám :-(
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, já k vám nepatřím, ale chtěla bych poradit. Pokud vám nejde vyloženě o tu zásnubní romantiku, tak nečekejte na to, co udělá chlap a jestli se třeba jednou rozhoupe, ale jednejte vy. To lze dvěma způsoby - buďto si se svým partnerem promluvíte, nebo ho natvrdo požádáte o ruku vy. Promluvit si myslím narovinu promluvit, žádné náznaky typu 'kamarádka se bude vdávat' a 'mně se taaak líbí tamten prstýnek'. Na to chlapi nejsou, mnohým to ani nedojde. A pokud dojde, necítí potřebu šaškovat v pokleku s nějakým prstýnkem, když to přece x let klapalo i bez toho a jim vlastně nic nechybí. Je potřeba jim vysvětlit, co pro vás svatba znamená, proč je pro vás důležitá a kam ten vztah posune. No a vlastní požádání o ruku - to není žádná ostuda, vždyť máme emancipaci. Klidně to udělejte i recesisticky a dejte mu prstýnek třeba z marcipánu, fantazii se meze nekladou. Cílem je jen chlapa trknout, protože mnozí to evidentně potřebují.
Odpovědět
Podle mě vůbec nepřemejšlí, jestli je ta nebo ona pravá. Když to klape /u nás přes/ 10 let, jim nic nechybí, jsou spokojený, nač zbytečně utrácet za svatbu. Po baráku, dvou dětech, 11 let spolu.. na co se brát. Jednou se mu nechce, podruhý dá radši prachy do betonu na plot.. atd. Takže to chce si prostě natvrdo promluvit o tom, co chcete a kdy k tomu tedy dojde. Né tedy do něj rýt každej měsíc :-)) Mně na to nakonec řekl, že klidně, ale ať to zařídím. Prostě byl do tý doby línej o tom i jen popřemýšlet 8-)
Odpovědět
Článek se načítá
@jarkalada Jo, já si taky myslím, že když jsou chlapi spokojený, tak to asi vůbec neřeší. Prostě jim nic nechybí, a když se ženská ozve, pak je to možná teprve trkne, že by o tom měli popřemýšlet. Já si prostě bez oddacího listu a stejného příjmení připadám, jak když nepatřím do rodiny. On a děti stejné příjmení a já jiné. Hrozně mě rozčiluje, když ve školce mi říkají paní xy (příjmení po příteli) .. to prostě rostu. A taky když něco vyřizuji na úřadě a musím prostě pořád po těch 17 letech říkat přítel potřebuje to a to ]-( . Já chci říkat manžel a basta. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@cumlina @jarkalada Teď je ještě otázky, jestli jsou opravdu spokojení, nebo jen pohodlný ;)
Odpovědět
@rainbow_x no popravdě spíš asi to druhý :-D Já ho do ničeho netlačila. Jednou za rok jsem na to ale zavedla řeč a letos už od něj padla ta odpověď, že jak chci. @cumlina jj, a to my se už dávno představovali před třeba řemeslníkama jako.. Manžel vám zavolá... přijeďtě, manželka je doma.. S dětma u dr. mě taky automaticky oslovovali jeho příjmením.. Takže u nás se svatbou vůbec nic nezměnilo, jen je to prostě už oficiální
Odpovědět
Po 3 letech jsem taky zatoužila po prostýnku, tak jsem do něj pořád hustila, že to tak prostě cítím, že si ho chci vzít a při každé svatbě nebo zasnoubení (třeba u Přátel, tam to běželo jak na běžícím pásu) v TV jsem si neodpustila nějakou poznámku, že já pořád nic! Nakonec jsem šla s kamarádkou na svatební veletrh jen tak, podívat se na šaty a tam jsem viděla náádherný zásnubní prstýnek, neodolala jsem a zkusila si ho! Padl mi, jak kdyby ho paní zlatnice dělala na mě. Tak jsem mu jej ukázala na webu, dala do ruky vizitku zlatnictví, našla č. tramvaje, kterou se tam dostane, a vylepila to na skříň, ať to má stále na očích! :-D ;-) týden, 14 dní jsem to nechávala být. Pak jsme jeli na Jižní Moravu a jeden večer kdy byl trošičku ovíněný, tak si tak blbě prokecl, že zítra ten výlet bude také s překvapením. Jeli jsme do Lednice na ten zámek, mají tam překrásné zahrady, tak jsem si říkala, kde jinde než tady by se mohl vyjádřit? Ale nic, na obědě v takové pěkné restauraci taky nic, tak jsem to vzdala a nečekala jsem už ten den žádné překvápko. Pak že se ještě stavíme na Mušovské jezera (nádrže Nové Mlýny), že mi chce ukázat, kde s kamarádama jezdí na ty ryby, ať si nemyslím, že snad jezdí si někde užívat. To už jsem po celém dni byla utahaná, svítilo tam ale krásně sluníčko, byl překrásný výhled na ty suché pařezy, které má ve videoklipu k Bobulím kapela Kryštof (oba filmu žeru, a tu písničku snad ještě víc!!) a bylo teplo a v dáli výhled Dívčí hrádek. No romantika jak blázen a v tom se jen tak mezi řečí, zeptal jestli si ho teda vezmu! Vůbec jsem to tam nečekala a to víc jsem byla mile překvapena! I když to bylo bez prstýnku, který jsem dostala o týden později, bylo to nádherné a tak pěkně se začervenal :-N Holky, tlačte na něj ale musíte znát hranici!!! Když to nebude i podle jeho představ, tak to nebude ono a neužijete si to!!! :-) ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@dance01 My jsme se taky vzali po třech letech od zasnoubení. Tenkrát bylo i jasné, z naší situace, že se hned tak nevezmeme. A najednou se všichni kolem brali a já si z něho dělala legraci, že budeme úplně posledni, kdo bude mít svatbu. Na to mi vždycky odpověděl "Však se letos vezmeme, to myslím vážně." Tak jsem v únoru jednoho dne koukla na stránky magistrátu na oddací dny a volné termíny a říkám mu: "Tak jaký termín by se ti líbil?" No a v červnu byla svatba ;)
Odpovědět
Profilova fotka
PO 5,5 letech mi už též docházela trpělivost, vše ok, nechtěla jsem tlačit ale pak mi to ruplo v hlavě a začala jsem tak trošku šílet a dost naznačovat, na co jakože furt čeká...ani jsem to nemohla ovládat asi hormony. Tak nějak jsem cítila, že to musí už přijít, není nač čekat. To jsem ale samozřejmě netušila, že už ty zásnuby dávno připravoval a samozřejmě mě o to překvapení nepřipravil. Musím říct, že se mi fakt ulevilo:-) No a teď zas po roce a půl od svatby šílím a chci dítě:-D takže furt něco....:-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, taky nejsme zasnoubení, ale datum svatby už máme.. :-D Jsme spolu skoro 6 let. O svatbě se bavíme už asi rok a teď padl z jeho strany návrh, že by chtěl už v květnu, na naše výročí. Ale že mě musí ještě před tím stihnout požádat o ruku. :-D Takže už společně vybíráme šaty pro družičky, sháníme fotografy, místo obřadu atd.. ale k zasnoubení dojde.....no, nevím kdy. :-D Zřejmě do toho června někdy. :-D Ale vytrvej, každej chlap to má jinak a hlavně každej k tomu musí dojít sám. Chápu, že už bys chtěla, po tolika letech je to docela pochopitelný, ale on na to musí přijít fakt sám. ;) A věř, že to přijde, ani nebudeš vědět jak!
Odpovědět
Profilova fotka
@irca_koblizkova Taky nejsme zasnoubený ale datum už máme :) :)
Odpovědět
nikanika1 Nečekej! Já myslím, že 7 let je fakt dost dlouho a chlap by měl tušit, že to má příjít. Mám hodně kamarádek, co takhle pořád čekaly a nic. Myslím, že chlapi jsou strašně pohodlní a ženské si za to s prominutím můžou samy!!! Vaří, uklízí, perou, vytváří to teplo domova, dokonce i rodí už děti a nechají si chlapy myslet, že jim o žádnou svatbu nejde, že je ten papír pro ně zbytečný. Po třech letech (pokud je holce aspoň 25) je nejvyšší čas jim to naznačit!! Netrkne ho to jednou naznačit znova :-D nebo zajít na matriku. Holt ne každý chlap si klekne s prstýnkem :-D Schválně napište, která jste nebyla úplně klasicky požádána- klekl si, měl prstýnek, nic jste nečekaly, žádné naznačování na téma svatby....
Odpovědět
@weka to můžu napsat zas já :-p :-D U nás vlastně zasnoubení ani žádost o ruku neproběhla. Jen jsme se o tom občas bavili. No spíš jen zmínili, než abysme to probírali. Semtam řekl, že se někdy vezmem. Pak jsem se jednou sama zeptala, jako kdy teda a že nejdřív by mě měl asi požádat. Si furt z toho jen dělal srandu, ale oficiálně mě vlastně nepožádal. Prstýnek /jako zásnubní/ jsme zašli vybrat spolu úplně náhodně při jednom nákupu. Romantik rozhodně není :-p
Odpovědět
Já jsem čekala sedm let, všichni se pořád ptali, kdy do toho praštíme, sama jsem chtěla, chlap se k ničemu neměl. Ostatním jsem začala říkat, ať se zeptají přítele, kdy do toho praštíme, že já zatím ani nejsem požádaná o ruku. No, nelíbilo se mu to. Natvrdo jsem mu řekla, že chci vědět, na čem jsem. Že sedm let je dlouhá doba na to, aby věděl, jestli chce se mnou být a mít děti, nebo ne. Že prostě nehodlám čekat dalších sedm let, jestli se rozhoupe. Pokud se do konce roku /bylo jaro/ nerozhodne on, tak končím. Zanedlouho přišel s kytkou, o ruku požádal, prstýnek jsme koupili bižu - vůbec mi to nevadilo a nevadí, a do roka byla svatba. Dodnes v legraci říká, že jsem ho uhnala... Jo, hodně chlapů je pohodlných starat se o svatbu a cokoliv měnit, když jsou spokojení...
Odpovědět
Profilova fotka
@elvira dobre si to udelala.uz ti fakt chtelo pritlacit.mela jsem to tak trochu podobne
Odpovědět
@elvira Holky vy jste mě přesvědčily, že to fakt asi vezmu do vlastních rukou. I jsem trochu klidnější, že nejsem sama, kdo toho chlapa musí uhnat. Vždycky si potom, co mu řeknu něco o svatbě připadám hrozně blbě. Jako kdybych chtěla kdoví co a on přitom prostě ví, že v tom dokonale lítám. Tak jsem se rozhodla, že to teď nechám do konce října usadit, nebudu o tom mluvit, a pak sednu k počítači, ukážu mu ten můj vysněný prstýnek a zeptám se ho jestli teda jo. A když ne, tak nevím ... Asi půjdu na posezení k psychologovi :-D
Odpovědět
@cumlina A není ti líto, že to pro tebe nebude překvapení? Pro chlapa je nejhorší, když je do něčeho tlačený.
Odpovědět
Profilova fotka
No my spolu v únoru budeme už 10 let a letos jsme se brali. Jsme spolu od patnácti a já jsem si vždycky myslela, že se vezmeme první a bude z toho taková ta velká láska. Nebylo to tak. Když se začali brát ti okolo došlo mi, že je pro mě ta svatba důležitá. Manžela miluju a nevyměnila bych ho za žádného chlapa na světě, ale je pravda, že jsem ho taky musela dost popohánět, aby se k té svatbě dokopal, ale nakonec je na to asi hrdý, když jsem před ním nedávno řekla, že je to chyba, že jsem ho k tomu donutila, byl jak ďas, že prej ne, že jsem ho přece k ničemu nedonutila a že on to tak chtěl. No, podle mě i donutila, ale nakonec je asi rád a před ostatníma chce vypadat, že je chlap, že se rozhodl sám. Oni prostě holt někdy neví, co by chtěli. Ale je fakt, že já už sem věděla, že jde do tuhého a fakt to pro mě byla otázka "života a smrti," zda si mě vezme. Pravda, nebylo to žádné extra překvápko ani jsem neronila slzy, ale stačilo mi,když jsem ve svatební den viděla, že na měko je on a ne já, to je totiž naprosto k nezaplacení. x-)
Odpovědět
U nás se taky žádné náhlé klečení s prstenem nekonalo. Byli jsme spolu 8 let, bylo vidět že o tom uvažuje, dokonce něco pronesl, ale v opilosti a to jsem se zase o tom nechtěla bavit já... 2 roky jsem pořád čekala a nemyslela na nic jiného. Každou příležitost, jako Vánoce, narozeniny, Valentýn a pod. jsem obrečela, nedokázala jsem myslet už na nic jinýho až ty moje vdávací hodiny jednoho večera prostě bouchly a u jednoho seriálu, kde se ty dva hlavní představitelé vrátily z líbánek jsem to nevydržela a řekla něco jako že bych to brala taky. A už to šlo. Dodneška mě to mrzí, že to neproběhlo klasicky, ale zároveň jsem pochopila, že by to tak neproběhlo nikdy, protože ikdyž mi předával prstýnek, co jsme spolu vybrali, tak byl neuvěřitelně nervózní když se ptal, jestli se chci stát jeho ženou. Tzn. záleží na výsledku:-) Neříkám, že spolu budem navždy šťastni, ale to nezaručí ani megaromantická žádost s prstenem s diamantem.
Odpovědět
@mandarinka89 můj byl taky naměkko a můžu říct, že mě to hóoodně těší ;-) Navíc to mám zdokumentované na videu 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
@nikanika1 Ahoj :), před rokem jsem na tom byla naprosto stejně jako ty. Nepíšeš, jestli o tom mluvíte, jestli přítel ví, že jsi z toho smutná, jestli jsi ho třeba někdy sama požádala, jestli jsi mluvila o rozchodu. Já dělala všechno tohle a ještě víc. Jak už tu někdo psal při každé svatbě ve filmu jsem byla naštvaná. Každou svatbu či zasnoubení přátel a známých jsem obrečela (ne, že bych to těm holkám nepřála, naopak, ale bylo mi líto, že já po takové (mnohdy dvojnásobné) době nic). Velmi dobře věděl, jak mě to mrzí a zraňuje, ale stále se vymlouval, že je brzy, nebo že si není jistý. Přitom o budoucnosti jsme spolu mluvili vždycky - o dětech, kde budeme jednou žít, o domě... Občas jsem se dívala na ebay na svatební šaty, nebo na nějaké zahraniční blogy o svatbách - občas jsem s tím strávila celý den a nechávala si otevřené zajímavé záložky s tím, že mu je večer ukážu - vždycky řekl, že to můžeme řešit, až to bude aktuální, záložky jsem vždycky pozavírala a byla pár dní naštvaná a pak třeba za měsíc nebo dva znovu. Když se tohle párkrát opakovalo, jednou jsem záložky zavřela a už nic o svatbách nehledala. Řekla jsem mu, že já už to řešit nebudu a svatbu ať si zařídí klidně sám, jestli ale žádná nebude tak končím. Tím že jsem ale takhle "zakopala" svatbu, přestala jsem úplně vidět společnou budoucnost. Pár měsíců to nevadilo ale po čase mi při pohledu na něj bylo spíš do breku, začínala jsem v 7 letech vztahu vidět jen ztrátu času. S tím jsem se mu samozřejmě svěřila (říkáme si úplně všechno, je to můj nejlepší přítel), asi ho to docela vyděsilo, slíbil, že už brzy, ale že teď s tím stejně nemůže přijít, protože by to nebylo překvapení. Říkám OK, mě je to fuk. Za pár měsíců jsme jeli na 3 týdny na moji vysněnou dovolenou do Švédska, v autě před odjezdem mu říkám, že doufám, že má s sebou prsten (to zní hystericky, ale bylo to naprosto v klidu, lehce žertem, ale spíš ne), skoro se rozbrečel, že prý ho nestihl sehnat, nikde nemají žádný pěkný a že ho teď přece nemůžu nechat. "no super, tak jedem " já na to. Jednou na dovolené pak říkal, že je to zatracená škoda, že nemá ten prsten, že takovéhle místo přesně chtěl. No a když jsme přijeli domů, měla jsem prsten do dvou týdnů (sice ne takový jaký jsem chtěla a byl mi velký i na palec, ale co - snaha byla). Vzali jsme se na naše osmé výročí. Je třeba vidět světlo na konci tunelu ;-)
Odpovědět
1
2 3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?