Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Existují muži, kteří se opravdu chtějí ženit?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj nevěsty, ráda bych se vás zeptala, z jakého důvodu vás vaši nastávající požádali o ruku. Protože už nejsem dvacetiletá (ani třicetiletá) holka plná ideálů, tak nějak mi připadá, že se pánové žení z naprosto jiných důvodů, než jejich vyvolené. Taky jsem si dělala nějaké soukromé průzkumy, a nejčastější odpovědi od ženatých (často celkem spokojeně ženatých!) mužů byly: - byli jsme spolu dlouho a ona to čekala - byli jsme spolu dlouho a jí docházela trpělivost, bál jsem se, že když se nevyslovím, frnkne mi - byli jsme spolu dlouho a tak nějak se to očekávalo (tlak rodiny atd. se stupňoval) - chtěla dítě, tak jsem ji požádal o ruku, protože se to sluší - už jsme měli děti a byli spolu dlouho, tak aby se to zlegalizovalo - aby pořád neotravovala Myslím, že my, holky, bereme svatbu jako oslavu lásky, ne jako něco, co se "musí"... Jak to máte vy, případně vaši známí?
Odpovědět
1
2
3 4
Profilova fotka
@marketajuppova uplne stejnej postup byl u nas :-D neni pro neho svatba dulezita, ale, kdyz jsem rekla "kdyz deti", tak kompletni rodina - jsem konzerva jako ty :o))) - odpoved nastavjiciho cituji " miluju te - kdyz je to tvoje prani, proc se nevzit " :o))
Odpovědět
Profilova fotka
Jo existují :-D třeba ten můj... do svatby a dětí mě tlačí on :-D já jsem strašpytel a pořád bych to odkládala. Ale je pravda, že jsem dala na začátku podmínku, že první bude svatba a potom děti :-D
Odpovědět
Ale jo, potvrzuji existenci tohoto / asi vzácnějšího / druhu. Požádal mé rodiče o mou ruku.....chtěli jsme začít řešit společné bydlení a začít spolu bydlet a žít a tak dále a to tak nějak.....nastálo. :-) Již rovnou live, žádné demo předem. Tož požádal a já neřekla ne, rodiče také ne.
Odpovědět
Holky, díky za odpovědi, je milé si přečíst že EXISTUJÍ! :-D
Odpovědět
Ano, je to sice chráněný druh, v některých zemích téměř na vymření, ale existuje. :-) Jeden exemplář mám doma. :-))
Odpovědět
Profilova fotka
Nebyli jsme spolu dlouho (ani ne rok), nebyla jsem těhotná, netoužila jsem po svatbě. Zamilovali jsme se a chtěli jsme spolu být, brzy jsme se sestěhovali a fungovalo to, koupil prstýnek a řekl, že se mnou takhle chce být už napořád. Řekla jsem ano a dva měsíce nato byla svatba. Děti zatím nemáme, je nám spolu moc dobře...myslím, že můj muž se prostě ženit chtěl. Známe se přes deset let (spolužáci, pak kolegové v práci, pak kamarádi a až dlouho potom přeskočila jiskra). Vím, že je to ten pravý.
Odpovědět
Profilova fotka
Můj manžel taky patří mezi ty,co se ženit chtějí, zasnoubili jsme se po celkem krátké době,ale zase jsme si v té době prošli dost těžkým obdobím a on si uvědomil,co ve mně má a co by mohl ztratit. Nikdy jsem na něj netlačila a o dětech to taky nebylo,máme na ně času dost :-)
Odpovědět
Ja bych to rekla tak: nekteri muzi s zenenim nemaji problem. Ale neni jich urcite ani polovina muzske populace. Od pradavna je muz bytost, ktera se nerada vaze, protoze ho to omezuje a soucasne snizuje schopnost "hlidat sve uzemi a lovit". Potrebuje pocit bezpeci a zazemi, ale nepotrebuje to mit pisemne-to mu nic neprinasi, spis naopak. :-) Ale co si budeme povidat-civilizacne a socialne jsme rady, kdyz muz bez natlaku na svatbu kyvne. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
u nas bych to videla nasledovne - muz me ma rad, zijeme spolu, financne nejak zvladame "dohromady", protoze zijeme tak, ze spolu zustaneme, ne tak, ze kdo vi co bude... s navrhem prisel on, ackoli spis stylem "mam te rad, chci si te vzit, tak muzeme zacit setrit, resit, hadat se o blbostech pro nas dulezitych:) vim, ze me ma rad a ze si me chce vzit proto, abychom i uredne patrili k sobe, na druhou stranu to neni tak, ze to budeme resit jeste letos, ale vlastne zhruba az za rok, aby se taky s tou myslenkou jeste nejak patricne srovnal, urcite vim, ze kdybych rekla "tak za 3 mesice dem na to" tak by se vydesil a nechtel by:D
Odpovědět
Profilova fotka
,,abych už dala pokoj,, :-D
Odpovědět
No muj mě požádal o ruku po půl roce vztahu jelikož jsem chtěně otěhotněla ale svaba se neplánovala.začli jsme stavět domek takže pěněz nebylo na zbyt.řekla jsem mu že syna mu dám až po svatbě jenže jedna mateřská mi skončila a práce nebylo tak jsem otěhotněla,dala mu syna a svatba pořád nic.Malej má 2,5 roku a ted v červnu se konečně dočkám.neměl náladu myslet na svatbu když na to nebylo tak jsem začla šetřit a pak mu ukázala penízky a řekla tak ted už můžem a on na to.no tak to plánuj já na to nemám čas.takže jsem mu zdělila termín a pak jel semnou pouze pro jeho oblek a na prstýnky.Prej tomu nerozumí.takže si myslím že mě požádal proto že jsem otěhotněla a když dostal i toho syna tak on se zbytečně neangažoval až jsem řekla a ted to uděláme nebudem přece žít na hromádce tak řekl ano.Takže napůl jsem ho k tomu dohnala protože on je ve všem pomalej ale samozdřejmě kdyby nechtěl tak by nesouhlasil
Odpovědět
Profilova fotka
U nas i nasich pratel co se ted vsichni zasnubuji a berou urcite z lasky, jsme vsichni kolem 30ti a co vim tak snoubencovo kamaradi zadaji sve pritelkyne o ruku, protoze s nimi chteji skutecne byt... :)
Odpovědět
Článek se načítá
@lemona Mě partner požádal o ruku, protože si mě chce vzít. Miluje mě, chjce se mnou být a tak mě požádal o ruku. Bylo to velké a nádherné překvapení. :-)
Odpovědět
takze: chtěl si me vzit uz po dvou mesicich, udelala jsem scenu jak prase, jestli to mysli vazne, ze to teda neee....no, a pak se zdalo, ze si me uz nevezme nikdy. Byly jsme spolu 4,5 roku, nic se nedelo a ja zacala uvazovat ze to skoncim. Pak jsem ale onemocnela, operace a on se celou dobu o mne staral, podporoval me, pomahal mi, porad rikal jak to bude dobry, ja prestala resit blbosti, uvědomila jsem si, jak uzasneho člověka vedle sebe mam a on pritahl s prstenem :-D doted nevim proc, jestli abych mu neplachla, nebo si uvedomil to same co ja, ja fakt nevim....ale milujeme se, jsme spolu stastni a to je myslim to nejdulezitejsi :-)
Odpovědět
No u nás je to asi " jsme spolu dlouho a tak nějak se to očekávalo" :D Ale samozřejmě svatba je z lásky, ne z nutnosti, nikoho jsem nenutila, a i přes dobu, co jsme spolu, to stále bylo romantické :))
Odpovědět
Profilova fotka
Ten můj chlap si mě bere proto,že ví,že žádná jiná by s ním nevydržela:-)
Odpovědět
ale jo, existují, brácha požádal o ruku svoji přítelkyni po tříměsíční známosti a po půl roce už fakt byla svatba (nebyla těhotná), můj přítel se začal už před dvěma lety vyptávat, kdy bych se chtěla vdávat a prohlašoval, že na svatbě bude trvat (ale před kamarádama by to nepřiznal, chraň bůh!). A zásnubní prstýnek koupil i sobě, aby bylo prý vidět, že je zasnoubený.:-)
Odpovědět
Profilova fotka
Můj přítel mě požádal o ruku, protože jsme oba věřící a dosud jsme spolu nespali a všechno to krásné si neseme sebou do manželství, jsme spolu od mých 15 let, přijde mi, že naše láska stále více a více graduje a to i přes to, že jsme se vzdali toho nejkrásnějšího, co pro život dvou lidí je to nejcenější, ale už se oba nemůžeme dočkat života, který budeme spolu žít po svatbě :-) Takže bych řekla, že ten krok je hlavně z lásky a proto, že chceme spolu žít oficiálně a mít tak i právně potvrzené, že patříme sobě. Jsme mladí (oproti dnešním nevěstám určitě), tak i hodně lidí bylo z našeho rozhodnutí udiveno, ale nám to nijak na kráse neubírá, myslím, že v našem vztahu bylo hodně zkoušek, které jsme překonali a víme, že další společně taky překonáme :)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, myslím že ten můj. Já se nikdy nějak extra vdávat nechtěla, začal o tom sám když byl připravený. Dokonce naplánoval sám od sebe kdy začnem pracovat na miminku. Asi to má každý chlap v sobě, jen musí dospět do stádia, kdy je připravený....někdo dřív někdo později
Odpovědět
Přiznám se, nečetl jsem výše uvedené příspěvky... ale to se tedy většinou ženíme protože nechceme? Nebo jak je to myšleno? Tak dost pochybuju, že nějaký zdravě smýšlející chlap, jde do tak nákladné akce jako je svatba proti svojí vůli (neberu tu zančnou část, kdy se lidi berou kvůli dítěti)... My jsme spolu taky léta letoucí a prostě je to takový přirozený vývoj...ale, že bych do toho byl tlačenej či to dělal protože "nechci"...to snad neni normální, ne:-)
Odpovědět
Profilova fotka
No jelikož to už vidím více realisticky tak na mě sedí bod: 1,2,3,6 a samozřejmě v tom je velká láska, společný život a děti.:-D Milujeme se ale postrčit jsem musela, jinak bych se načekala. Takže je to přesně asi tak jak píšeš, oni se do toho moc nehrnou ale když k tomu už dojde, tak snad většina ví co dělá. Podle mě drtivá většina žen to chce ( i ty co tvrdí že ne ) no a chlapi, těm stačí i ta psí knížka. Ale, když mě můj muž žádal o ruku, tak jsem se ho ještě ptala, jestli si je jistej a nedělá to jen proto, že to chci já, přesvědčil mě, že to chce taky, takže asi tak:-)
Odpovědět
Profilova fotka
Můj muž mi řekl, když mě žádal o ruku, že už si mě stejně nechá a někdo tu párty letos udělat musí :-D
Odpovědět
Profilova fotka
U nas to bylo spis ze strany pritele, ja jsem se tomu nebranila ale ,ze bych se do toho nejak hnala to vubec ne... Mame spolu dceru a pristi rok planujeme dasliho potomka. A pritel pred dvema mesici prisel s tim, ze se vezmeme pristi rok- to jsem smetla ze stolu, tehotna se urcite vdavat nebudu. Tak jsem to "napalnovala" za tri roky..ale pritel rekl, ze je to pozde a nase druhe dite se pry musi narodit do manzelstvi. :-D Takze jsme zacli planovat svatbu na konci dubna a v cervenci se berem. :-D
Odpovědět
Souhlasím s @Duschan když e chlapi žení, tak asi proto, že to tak chtějí ne? :D Nebo vy jste se vdávali i když jste nechtěly? Je spousta důvodů proč se brát a každý vám to vysvětlí malinko jinak, ale asi ten nejrozšířejnější je prostý - protože se dva mají rádi a chtějí tak všem sdělit, že jsou svoji a nikdo jiný u nich nemá šanci :). Jasně, jsou i páry, kde je do svatby někdo ,,donucený", ale těch doufám moc není. Můj přítel se nikdy dřív nechtěl ženit, ani jeho dva sourozenci nejsou ženatí. Spolu ale o svatbě mluvíme a oba ji jednou chceme. Na začátku našeho vztahu mu při slovech ,,svatba", ,,dítě" (ne naše, ale obecně) vstávaly vlasy na hlavě :D. Dnes - po dvou letech sám od sebe začne mluvit o dětech nebo si prohlíží a zkouší velikost mýho prstýnku. Tím chci říct, že je to individuální záležitost každého páru a mění se to i v čase :).
Odpovědět
To je poměrně smutný výzkum. My věděli od začátku, že to máme stejně nastavené, že pokud spolu budeme a bude to fajn, jsme oba zastánci svatby, nikdy to pro nás nebyl jen papír, na druhou stranu jsme to nijak neřešili a po 7 letech se brali z lásky. Dokonce vím, že pro mého muže je to asi ještě důležitější než pro mě, já si snad i umím představit, že bych se nevdala, ale jsem šťastná, že jsme se vzali. Bylo to z lásky a máme takové i páry v okolí mezi kamarády, vůbec by mě nenapadlo, že se dnešní chlapi tak bojí!
Odpovědět
@luj89 No právě. Mám za sebou už 3 žádosti, a vždycky to bylo kvůli tomu, abych nefrnkla. Nikdy proto, že to sami OPRAVDU chtěli. Něco dělám asi špatně :-D
Odpovědět
My se brali docela krátce po seznámení a taky to bylo trošku spíš mé přání, ale jak manžel říkal, už má na to věk (den před svatbou mu bylo 35 let)...a hlavně jsme se snažili o společné miminko (a manžel vyženil 4l syna). Další bych už bez toho, že budeme rodina nechtěla ) tedy né, že bych to chtěla tenkrát, já se konzerva taky). Takže jsme se dohodli, když chceme miminko, tak jako kompletní rodina.... ;-)
Odpovědět
@kikimaruska Jak krátce po seznámení, jestli se můžu zeptat? :-)
Odpovědět
@lemona hooodně krátce ;-) . Našli sjme se přes inzerát (mj.poslední pokus, jinak sem už měla v plánu rezignovat) a byl to ze začátku hlavně vztah z rozumu. Oba jsme se chtěli usadit, oba jsme chtěli rodinu....máme spoustu společných nebo podobných zájmů včetně práce...V liistopadu 2011 jsme se poznali, do měsíce jsme spolu začli žít -já teda pendlovala mezi prací a bydlením u rodičů+u přítele 60 km skoro denně... Pak jsem se v lednu 2012 dozvěděla, že mám vážnější problémy se spodkem a pokud chceme ještě miminko, musíme se co nejdřív po menším zákroku začít snažit, jinak bychom už další mít nemuseli. Manžel rodinu chtěl a já taky....takže jsme se dohodli, že se začneme snažit o mimi...V tu dobu jsme se už milovali a jen z rozumu to nebylo, čím víc jsme spolu byli, tím víc jsme se měli rádi. No a v únoru jsme se rovnou zasnoubili, jelikož jak jsem již psala, já sem druhé mimi nemanželské nechtěla, a navíc abychom se všichni tři jmenovali jinak (první syn se jmenuje po otci, já měla příjmení za svobodna a nové mimi by bylo opět po otci). Navíc jsme spolu chtěli bydlet trvale, tj.i se starším synkem...ale to byly zase překážky, že mi ho nechtěli vzít do školky, dokud tu nebude mít trvalé bydliště atp. Takže souhra spousty náhod a trochu i tlak z mého zdravotního hlediska. Museli jsme překousnout ze začátku různé naschvály, kdy nám vztah někdo nepřál (posílal mi SMS ky, ničil mi moje auto...). Ale ustáli jsme to, ikdyž to byly nervy a hlavně spousta peněz za opravy... A týden před svatbou jsme se dozvěděli, že má manžel lym.boreliozu a že už se zadařilo (po půlročním snažení)...takže na svatbě manžel nesměl pít protože bral silná ATB a já taktéž ne, prootže sem byla těhotná :-) ....a letos v březnu se nám narodil Tomášek :-).
Odpovědět
@kikimaruska Tak to moc gratuluju! A buď v klidu, tohle mi až zas tak extrémně krátce nepřijde... Jiné to je, když je lidem 18 let a můžou spolu jen tak chodit i 7 let a nic se neděje, pořád času hafo, a jiné to je, když je jim okolo 30 nebo více. Já čekala že napíšeš, že jste se zasnoubili po dvou hodinách nebo tak něco :-D
Odpovědět
1
2
3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?