Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Zrušení svatby a rozchod. Máte podobné zkušenosti?

Profilova fotka
Ahojky holky, už se Vám někdy stalo,že jste byly s někým zasnoubené,plánovaly jste s ním svatbu,ale po nějaké době jste se s ním rozešli (ukázal se "v pravém světle,apod) a tím i zrušily svatbu?mně se něco podobného stalo teď,ze začátku jsem si myslela,že jsem konečně našla toho pravého a budu konečně šťastná,ale postupně jsem sundala růžové brýle a začala vidět věci reálně.Vyskytla se spousta problémů,z čehož nejvážnější je,že přítel dosud ve svých 27 nemá práci (já ještě dělám VŠ) a nemá se k jejímu shánění,čeká,že to někdo udělá za něj nebo co já vím,Sice vím,že lidi s částečným invalidním důchodem jako on to mají při shánění práce těžší,ale kdo chce,práci si najde,ne? a já strašně moc toužím po jistém vztahu,kde budu mít jistotu budoucnosti a abych pořád čekala,že JEDNOU bude líp.Máte podobné zkušenosti?
Odpovědět
1
2
…
14
Naštestí nemám... a Tobě to teda nezávidím. Můžeš být ještě ráda, žes na to přišla dřív než po svatbě ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
no jde spíš o to, jestli to že nemá práci je jediný důvod, nebo jen tohle...tohle se může stát i po svatbě, a právě , že v tu chvíli si mají být lidé oporou..jestli necítíš, že chceš být jeho žena, tak je to správné rozhodnutí, jestli si jen naštvaná kvůli tomuhle, ještě bych to zvážila... :-N
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky přímo stejnou zkušenost nemám, ale hodně podobnou, já tenkrát neměla sílu couvnout, byla jsem hoooodně mladičká a hlavně těhotná a rodiče rozhodli jak rozhodli (dnes vím že jsme měla stát za svým,ale hold stalo se) věděla jsem že si ho vzít nechci, když jsem se chtěla s ním rozejít zjistila jsem že jsem v jiném stavu a bylo rozhodnuto.. Bývalý byl v částečném invalidním důchodu, o práci velký zájem nejevil (maminka mu totiž podstarojila to i tamto, přeci Peťánek nemůže dělat top či ono, je přeci nemocný..ale na alkohol, fotbal..a řádění s holkama nemocný nebyl, já doma sešděla s dítětem a mohla si oči vyplakat, nesměla jsem pomale nic, školu mi zakázali, ven jsemmohla jen se svolení..asi abych neutekla nebo já fakt nevím...ale zase jsem byla levná pracovní sila...) No asi tak nějak..ted chystám svatbičku se svým přítelem, vím že lepčí není, o rodinu se vzorně stará (taky se nebereme hned po seznámení) je to už někjaký pátek co se známe, vychováváme dvě děti...a milujeme se i po těch letech...takže jsme si řekli že není důvod dál svatbu odkládat a dne 14.9. 2007 zpečeníme náš vztah... Pokud si nejsi na 100% jistá a o druhé polovičce pochybuješ tak rozhodně do vdávání se nežeň..jinak rozvod je tutovka, a vždy je na tom hůř ženská a můžu ti říci že rozvod je tedy dosti vyčerpávající věc...
Odpovědět
Profilova fotka
Princeznicko, to je mi moc lito. Muj bejvalej taky - vratil se z vojny a praci nemel pul roku. Kamoska mu pak nabizela ve sklarne, takovy vyhody 14 cistyho nastupak, rocne pekne navyseni, moznost postupu, prim za dite, na dovolenou a tak a on to nevzal, ze prej se Stredni zahradnickou ma studije a prece nebude delat rukama :-o (je to par let zpatky, takze ten plat byl fakt krasnej). Nakonec skoncil v papirne za par supu, kde ho buzerovali. No hlavne ze neco nasel, ale taky mi dlouho tvrdil, ze nic neni a kdyz jsem se ho ptala, jestli se koukal tam a tam a volal tam a tam tak vzdycky rekl, ze ne a ze stejnak nic mit nebudou. Ja jsem ted bez prace uz rok a pul, tak vim, ze to psychicky neni nic moc, ale nabidky hledam denne a na ty, co mi odpovidaji aspon z casti pisu. Promluv si s nim, jak to vidi on. Mozna jen taky ztratil chut hledat, pac mu treba kazdej rika, ze jako invalidu nehrozi.. ja nevim, mozna je to ta Krize k prekonani ve dvou, ale mozna je to opravdu nekdo, kdo proste rezignoval. Jsou i taci, kteri nikdy nechteli pracovat a ziji jen z davek a vyhovuje jim to. Ujasni si toto a pak se rozhodni. Doufam, ze je to jen prechodna krize a ze z ni vyjdete spolu a stmeleni ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
jejda uklouzla mi tam 14 místo 15..asi jak jsem se snažila psát rychle..to by mi ale Erda dal hihihihi....taky omluvte ty púřeklepy, šplhá tady po mne jedno z našich ratolestí...
Odpovědět
Princezničko, pokud to tak necítíš, tak si ho neber, děláš správně! Nemá cenu se do něčeho hnát a pak se rozvádět! A jestli se nemá k práci teď, radši od něj ruce pryč, páč se nebude mít nikdy a kdo by tě živil, kdybys třeba šla na mateřskou? Znám ze školy, jak na tom byly děti z chudých rodin, kdy byl třeba otec alkoholik, nebo něco takového. Akorát se za své rodiče styděly a měly veliké minus, nemohly nikam jet se třídou a tak.............. Chlap má být chlap a zabezpoečit rodinu, nebo se o to alespoň snažit, vím, někdy to nejde, ale musí bojovat, v pravěku by jeho kmen chcípl hlady.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky holky,moc Vám děkuju za Vaše názory a příspěvky,jste moc hodný.Musím se přiznat,že jsem z toho docela zklamaná,protože jsem si myslela,že je to konečně ten pravý,ale člověk se kolikrát spálí ani neví jak,že jo?a navíc jsem ještě na VŠ,tak rozhodně nebyl poslední kluk,kterého jsem potkala.Ale je fajn se o to s někým podělit a probrat to,moc Vám děkuju.Souhlasím s azafatou: ono být zamilovaná je jedna věc,ale když začneš přemýšlet o věcech každodenního života,tak by mě neměl kdo živit a rozhodně bych nechtěla celou domácnost táhnout sama!! Jasně,chlap má zabezpečit rodinu a ne aby to za něj dělala holka. Ten můj je už bez práce asi čtvrtý rok,ale hlavně z něj nemám pocit,že by se nějak snažil si něco najít.Pořád sliby sliby,ale jak se říká sliby chyby,že jo?
Odpovědět
Princezničko, myslím, že chlapů ještě potkáš hodně, jestli je bez práce 4. rok, tak už si jí podle mě nenajde jindy a stejně byste s erozvedli dřív, nebo později. Já jsem se několik let pořád scházela a rozcházela s podobným klukem, seznámili jsme se v 16-ti letech. Já jsem pak stihla dokončit gympl, vystudovat vysokou školu, vyjet párkrát do ciziny, kde jsem myla lidem p...., abych se naučila jazyky a mohla teď mít vysněnou práci, koupit si byt a užívat si. A kde je teď on? Bydlí stále ještě u své matky, nemá ani maturitu a nepředře se, protože přeci nebude vstávat brzo do práce, že jo. On se totiž chce vyspat! Co by to bylo za život? Za měsíc se vdávám za chlapa svých snů, kterej mi snese modrý z nebe! A to jsem ho poznala na inzerát, když jsem si myslela, že snad zůstanu s tamtím, abych nakonec nebyla úplně sama! Jestli jsi ještě na VŠ, tak si určitě mladší, než já a máš spoustu možností potkat někoho, s kým ti bude dobře a kým si budeš jistá!
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj princezničko, já zrušila svatbu 14 dní před dnem " D " a to z toho důvodu, že jsem ho načapala z jinou... (ke všemu jsem s ním byla těhotná). Teď jsem ale šťastná, našla jsem si nového přítele, který mi dal nejenom lásku, ale dokázal mě v mnoha věcech změnit a pomoct. No a zítra se bereme, takže mi věř, že na tebe určitě někde čeká ten pravý, se kterým budeš opravdu moc šťastná a dá ti vše, co budeš od vašeho vztahu očekávat ;-) .... držím palečky !!!!
Odpovědět
Profilova fotka
lucka.adis: zítra se berete?tak to Ti držím moc a moc palečky,ať to všechno vyjde a budu se těšit na fotečky v albu.Myslím,že svatba se nemá uspěchat a že si člověk má skutečně počkat na toho pravého.a i když jsme s tamtím zůstali přátelé,tak nelituju,co jsem udělala,stejně by ten vztah nebyl k ničemu,nikam se to nevyvíjelo a to pak nemá cenu.Ještě jednou Vám mockrát děkuju za rady a názory,holky,jste zlatý!!!
Odpovědět
Profilova fotka
Já mám za sebou tři a půl-letý vztah s cizincem, kterému předcházelo sedmileté přátelství, takže jsem měla pocit, že se líp ani znát nemůžeme; přítel byl hrozně citlivý, milý, tolerantní, chápavý, a tááááááákhle romantický, prostě měl oněch pověstných "všech pět P"; když mně pak jednoho dne veleromanticky požádal o ruku, byla jsem šťastná a samozřejmě odpověděla ano. To bylo na přelomu roku, svatba měla být na konci srpna. Neuběhly ani dva měsíce od zásnub a já pomalu začala padat z toho blankytného obláčku a nestačila jsem se divit, jak se do té doby dokonalý přítel začal měnit takřka ze dne na den v někoho úplně jiného... po třech měsících jsem měla tu čest s majetnickým, žárlivým, panovačným despotou, který mi diktoval s kým se budu a nebudu stýkat, jestli budu nebo nebudu na blízku své rodině v Čechách a padala z něj perla za perlou typu "děti nejsou žádné hračky aby se užívaly, jestli jich chceš víc, pořídíme si je rychle po sobě" "nemysli si, že budeš děti jenom rozmazlovat a dělat co jim na očích uvidíš, a co já?Na mně už pak nebudeš mít čas...", "operace tvojí matky a smrt dědečka není důvod, abys odložila příjezd do Španělska", když jsem byla venku s přáteli nebo třeba zašla jen s kamarádkou na kafe, co čtvrt hodiny mi prozváněl telefon... Pokusy promluvit si o tom, co se stalo, proč se najednou tak změnil (což jsem ostatně pozorovala nejen já, ale i jeho přátelé a rodina) odbýval slovy "já se nezměnil, změnila ses asi ty"... Při zmínce o rozchodu se pokaždé hystericky rozplakal a vyhrožoval, že si něco udělá, případně vyvalil "teď? když nás letenky a všechno stálo tolik peněz?"... Situace byla neúnosná a vztah jsem na konci června ukončila. Nasledovaly telefonáty, výhrůžky, prozvánění střídavě pevné linky a mobilu klidně i dvacetkrát za noc... Ani po třech letech od rozchodu od něj nemám pokoj, neustále mi chodí vyčítavé vzkazy, jak jsem mu zničila život a dokonce mi neustále tvrdí, že stejně ví, že ho pořád miluju a svého nynějšího přítele mám jenom proto, že je to Čech a vztah s ním je tudíž jednodušší... :-D Když se dopídil, že se vdávám, poslal mi opovržlivý vzkaz, ve smyslu to chce teda žaludek, být s někým tři roky rozejdená a už si brát někoho jiného... Takže všem, kdo se dostali do podobné situace radím pokaždé totéž - musíte zvážit, jestli je přítelova "vada" něčím, s čím dokážete žít nebo ne. Pokud cítíte, že ne, vztah ukončete. Zůstávat s někým jen ze soucitu nebo ze strachu, že už si nikoho jiného nenajdu a uvažovat stylem "raději kohokoliv, než nikoho" je něco, co vás stejně nakonec dožene a ublížíte tím mimo jiné hlavně sami sobě... Ono to v tu chvíli vypadá strašně, představa neurčitou dobu trvající samoty taky není tím nejlákavějším, ale věřte mi - nakonec to nikdy není tak strašné, jak se to v tu danou chvíli jeví. Já potkala po třičtvrtě roce od našeho rozchodu svého nynějšího skoromanžela, je to báječný chlap a teprve teď můžu s klidem říct, že jsem opravdu šťastná. A to si přece zaslouží každá z nás. Takže princeznicko, nechej si nějaký čas a přemýšlej, zkoušej, promluvte si o tvých pocitech, řekni příteli, co ti vadí a dej mu nějaký čas, aby se to mohl pokusit napravit, pokud i pak budeš cítit, že to není ono, neboj se a vztah ukonči. Věř mi, že samota je vždycky lepší, než trápení s někým, ke komu máš nepřekonatelné výhrady =-) Hodně štěstí!
Odpovědět
Profilova fotka
princeznička: držím palečky, aby jsi i ty potkala toho pravého a věř nám všem-co ti tu píší, toho pravého určitě BRZO potkáš ;-) Jinak moc děkujííí...
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
lucka.adis: děkuju mockrát,aspoň si budu zatím pročítat ty Vaše diskuze,je to hezký počtení,když je někdo takhle šťastnej.... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
to: princeznicka2411 mrkni si tiez: http://www.mojasvadba.sk/forum/show.p...
Odpovědět
Odpoved pro Princeznicku 2411: Netrap se tim ale bud naopak rada,ze jsi ho prokoukla takhe brzy.Predstav si,ze by si si ho vzala a mela s nim dve deti a byla zivitelka rodiny...Hrozne pomysleni...Tobe se jeste dobre stalo,ze si to vcas zastavila,vazne!Mas muj obdiv a preji ti aby jsi brzy nasla sveho prince,protoze po spatnych zkusenostech,vzdycky prichazi neco krasnyho a po case se nad tymto pousmejes,ver mi!Bud silna a uzivej si zivota,dodelej si VS a stesti si te brzy najde :-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
mmisa: víš jak jsi mě potěšila, že nejsem jediná husa pitomá - sice se nám neschylovalo ke svatbě, ale parazitování, které popisuješ bohuže dobře znám a dopadla jsme docela podobně - mám suprchlapa, na kterého se můžu vždy spolehnout - a čím dál víc - i když není vždy ten extrovertní bavič
Odpovědět
Ahoj holky, nedá mi to a musím se přidat k této diskuzi. Mám podobné zkušenosti a s odstupem času (tří let) to vidím reálně. Měla jsem přítele, byli jsme spolu pět let, normální, pohodový, super kluk a měli jsme také bezvadný vztah, za celých pět let si nemůžu stěžovat co se týče našeho vztahu celkem na nic zvláštního, choval se ke mně báječně, láskyplně, měli jsme se rádi...problém byl ale také v tom, že nejdřív nedokončil školu, ale pak se neměl ani k nějaké práci, což už problém samozřejmě byl. Nakonec jsme překonali i tohle a práci si našel a zdálo se, že všechno bude super. Naplánovali jsme svatbu (podotýkám, že vzít si mě chtěl on, já bych možná ještě počkala, rozhodně jsem se do toho nehrnula), ale když vás milovaný člověk požádá o ruku a vy ho máte rádi a ten život s ním prožít chcete, tak samozřejmě s nadšením řeknete ANO. Vše bylo ok, prožívala jsem nejšťastnější období v životě, zařizování svatby a všechno kolem bylo pro mě úžasné a hrozně jsem se těšila, on také...Jeden den mě napadlo, že ho překvapím v práci, tak jsem za ním jela a překvapila jsem ho tak, jak jsem si ani ve snu nedovedla představit - s jinou holkou. No a pak už to jelo - přesto, že jsem je přímo přistihla (to snad radši ani nebudu popisovat) zapíral a zapíral, čímž u mě ztratil všechno. Pak mi tvrdil, že rád má jen mě a s nikým jiným si život nedovede představit. Bylo to tehdy pro mě hrozně těžké, chtěla jsem mu odpustit a jít dál, ale nakonec jsem to neudělala a svatbu jsme zrušili a rozešli se. Dneska jsem tomu ráda, ale tehdy to byla nejtěžší věc, co jsem udělala, protože jsem ho měla ráda, ale zároveň jsem věděla, že už bych ho asi pořád podezřívala a nevěřila mu. Tehdy jsem se rozhodla správně a dnes po třech letech jsem čerstvě (v červnu) vdaná a moc šťastná, protože mám manžela, který mi dává pocit jistoty a bezpečí a všeho toho, co mi předtím chybělo, aniž bych si to tehdy uvědomovala. Teď už si to uvědomuji a vím i to, že když se na partnera nedá spolehnout a nemá zodpovědnost k práci a životu, že ten vztah nedopadá moc dobře. Dotyčný toho teď prý lituje, ale já bych mu vlastně mohla poděkovat, protože teď jsem šťastná. Takže věřte mi, i když to tak po rozchodech nevypadá a máte pocit, že je konec světa, někde vás čeká něco lepšího a zpětně se tomu pak už jen lehce pousmějete! Mějte se krásně a všem, co něco takového prožívají, přeji hodně štěstí a sil!
Odpovědět
Profilova fotka
manesa - obrovský kus pravdy - s rozchodem na vás vždycky padne taková nějaká beznaděj a prázdnota, ale je to vždycky lepší, než být s někým, s kým vlastně ani být nechci...
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
so mnou sa rozisiel snubenec po 5,5 roku (z toho 1/2 po zasnubach)...neviem preco: proste som sa vratila po 4-dnovej sluzobke a bol ako vymeneny...3 tyzdne sa to tahalo, vypytovala som sa, co sa deje (bol taky iny) a on stale ze nic...uz som si zacala pripadat paranoidna...no a potom sa chcel stretnut, na stretnuti si vypytal nas5 zasnubny prsten a odvtedy ma uz nekontakoval (ani telefonicky ani fyzicky) - no vyfarbila sa, co vam poviem!!!...a chvalabohu...najprv mi bolo smutno, ale dievcata - to bolo iba par dni! a stale to bol iba smutok z toho, ze zbytocne zabitych 5,5 roka :-D ...beznadej (taka totalne - dno) neprichadzala a neprisla doteraz...v pondelok budem uz 1/2 roka zasnubena s inym, planujeme svadbu...a som tomu velmi rada...asi to tak malo byt... ;-)
Odpovědět
princeznicka: přesně tak jak říkají holky, buď ráda, že jsi ho včas prokoukla. I s invalidním důchodem plným se dá najít práce, ale musí se chtít - to je nejdůležitější 8-) (ale neříkám, že je to jednoduché)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Cauky lidi mam taky problem se zrusenim svatby :-(. Sice jsme jeste termin nemeli uplne presne danej, ale pred rokem jsme se zasnoubili po peti letech chozeni a ted jsme si rekli, ze uz neco naplanujeme teda :-). No ale mam sourozence autistu a jednou , kdyz jsem se trochu priopila a dostala depku, tak jsem priteli rekla, ze mam strach ze se jednou o myho brachu nepostara. A jeho reakce me docela prekvapila, pac rekl doslaova, ze nechape proc by se o neho nekdy mel starat, ze on ho na krku teda mit nebude, ze to musi si moji rodice zaridit, aby se o neho nekdo postaral a neco mu sehnali :-(. Ja vim, ze je to slozity a opravdu zivot s brachou neni jednouduchy a ani ja nepocitam s tim, ze bych s nim zila ve spolecne domacnosti, ale ta reakce me hrozne vykolejila a nevim jestli se radsi nerozejit pac co kdyby jednou opravdu potreba byla............ :-. Ale moje starosti na vasi hlavu .
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj, neber to tak tragicky. :-( Mala by si sa este porozpravat so svojim priatelom na tuto temu. Ohladom Tvojho brata. Urcite to tak nemyslel ako to povedal. A mali ste este vypite ako si spominala, takze .... don`t worry. Urcite sa to vyriesi.
Odpovědět
a neni ve vine pravda ? :-(
Odpovědět
Ksichticek, ono by to chcelo hodiť o tom so snúbencom reč... len si nič nenahováraj panebože... vybalíš na chlapa zrazu navyše v alkoholovom opojení takto závažnú otázku? Nečuduj sa reakcii ak ste to nikdy predtým nepreberali... inak keby na mňa priateľ niečo také bez rozhovoru vyblafol asi by som tiež najprv odpovedala, že prečo by som sa mala starať ja, keď to defacto nie je môj príbuzný,..... :-x a to nech ma nik neberie zle... ale proste to tak podľa mňa je |-|
Odpovědět
ja vim, no mas pravdu.Ale aj tak me nastval :-) No asi o tom jeste s nim pokecam, ale asi jsem si naivne rikala, ze rekne, ze by to bylo v poho a ze to nejak zvladnem a ne ze se bude tak distancovat, ze to neni jeho vec. kazdopado me ted podezriva, ze neco takovyho planuju a nechcu mu to rict :-(
Odpovědět
Profilova fotka
ksichticek a co kdyby se něco přihodilo vám dvěma? Postaral by se on o tebe a ty o něj? =-)
Odpovědět
1
2
…
14
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?