Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Zrušení svatby a rozchod. Máte podobné zkušenosti?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahojky holky, už se Vám někdy stalo,že jste byly s někým zasnoubené,plánovaly jste s ním svatbu,ale po nějaké době jste se s ním rozešli (ukázal se "v pravém světle,apod) a tím i zrušily svatbu?mně se něco podobného stalo teď,ze začátku jsem si myslela,že jsem konečně našla toho pravého a budu konečně šťastná,ale postupně jsem sundala růžové brýle a začala vidět věci reálně.Vyskytla se spousta problémů,z čehož nejvážnější je,že přítel dosud ve svých 27 nemá práci (já ještě dělám VŠ) a nemá se k jejímu shánění,čeká,že to někdo udělá za něj nebo co já vím,Sice vím,že lidi s částečným invalidním důchodem jako on to mají při shánění práce těžší,ale kdo chce,práci si najde,ne? a já strašně moc toužím po jistém vztahu,kde budu mít jistotu budoucnosti a abych pořád čekala,že JEDNOU bude líp.Máte podobné zkušenosti?
Odpovědět
1
…
13
14
Profilova fotka
Chlap to musí mít zažité z domu. Ti, co byli zvyklí mít doma u maminky full servis a to, že tatínek nikdy doma nepomáhal, tak těžko budou doma někdy pomáhat. Máme takhle kamaráda, co přede všema kamarádama i před svou přítelkyní prohlásil "že na co by ji jinak doma měl". Můj přítel doma zastane všechno, uklidí, vypere (ale je fakt, že co má na pračce nastavit mu radím já z práce :D), umyje nádobí, uvaří, vyluxuje, vytře.. Jediné, co nedělá je žehlení, ale ne proto, že by to nezvládl, ale protože mu to strašně dlouho trvá :) Poslední 2 měsíce je doma na studijním volnu, já chodím z práce až po šesté a doma mě většinou už čeká s večeří nebo návrhem na večeri, na balkóně se suší vyprané prádlo.. Když někdy čtu a poslouchám, jak doma některé holky kolem těch svých skáčou a oni nejsou schopni po sobě umýt ani hrníček, tak to bych fakt nesnesla. Má to takhle doma moje mamka, táta taky doma nic neudělá a kolikrát mi jí je normálně líto. Dojde z práce utahaná a ještě po něm a po bráchovi uklízí :(
Odpovědět
@lumiga jasně, dělala jsem si srandu...jen si ho hlídej :-) Já si naštěstí v tomto ohledu taky nemůžu stěžovat :-)
Odpovědět
@bubbi Je mi to jasný :-D
Odpovědět
@zmrz_lina Tak to je pravda. Přítel je zvyklej z domova, mají barák, topí dřevem, takže se dělávalo dřevo.. My ještě nemáme barák postavený a už děláme dřevo, aby bylo pak čim topit :-D Takže pracovitej dostatečně :o)
Odpovědět
@lumiga Přesně---protože jsem taky z vesnice tak vím--že tam mají chlapi mnohem víc práce venku,hlavně pokud jde o velký pozemek a doma tedy tolik pomáhat nemůžou, protože té práce venku mají víc než např. já s domácností....Jde hlavně o to aby chlap nebyl lenoch
Odpovědět
Profilova fotka
Aj moj priatel ked je treba uprace, ale je stastnejsi :-)) ak to robim ja...a su veci, ktore naozaj robim radsej sama, usetri mi to dalsiu robotu :-) @jancip a coze tvoj priatel nerobi vobec nic???? :-)
Odpovědět
Profilova fotka
jooj baby tak v tomoto musim ja zaklopat moj drahy povysava poumyva podlahy, umyvadla vanu, ozehli a kupili sme si umyvacku riadu... ale nerad vari .. dokonca sa mu ani zohriat nechce ked je v chladnicke radsej si da jogurt :D
Odpovědět
no tak ten muj, kdyz je potreba, tak taky udela co chci i bez hadek...ale jenom kdyz je to nutnost, jinak to uklizeni radeji necha na me... ale prave ze zas porad dela neco kolem baraku, takze mne to tolik nevadi... ale kdyby nedelal nic a flakal se jen doma na gauci u televize (viz muj otec, ktery umi akorat tak mamce vydavat rozkazy, co ma prinest, atd....nejvtipnejsi byla situace, kdy v kuchyni prochazel kolem mamky, sel si lehnout na gauc, a rekl ji, at mu prinese caj, pritom kdyz kolem ni prochazel, tak ho mel 20cm od ruky 8-( ) tak bych ho hned kopla do pr... sluzku delat nehodlam =-)
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina to ti musím oponovat,je to jen o vás dvou...jako můj u maminky nehnul ani brvou,myslel si,že snad i ponožky odejdou do koše samé,já v tom doma prvních 14 dní pokračovala pak řekl že nic nedělám a na 14dní dostal domácnost na starost on,jsem jen chodila a říkala co musí všechno udělat....zjistil jaká je to makačka a teď dělá všechno,pomáhá jak může a čas co nám zůstane trávíme spolu....
Odpovědět
Profilova fotka
@petrajavor - Neříkám, že to tak musí být bezpodmínečně z domu, ale moje zkušenost z okolí od kamarádů a kamarádek je taková, že ti, co doma měli full servis a byli zvyklí, že domácí práce jsou starost ženské, pak mají mnohem větší problém se přizpůsobit na určitou dělbu práce. Ale samozřejmě je to vždycky o jednotlivcích ;) @ovcik - můj táta i brácha jsou přesně stejní, tohle kdyby mi chlap udělal, tak bych ho taky nakopala do pr..
Odpovědět
Profilova fotka
@zmrz_lina jj,řekla bych že ono je to hlavně na té ženské,když od začátku poskytuje full servis chlapa časem nedonutí máknout,musí si hold dupnout a pak to jde a nebo chlapa vymění :-D 8-) :-D
Odpovědět
@ovcik my taky, nedavno mi tu holky davali na jedne diskuzi sos pomoc, aby to nebylo v pr....:-) no, asi se dam na jogui, vzdycky kdyz to na me prijde, vykouzlim pozdrav slunci :-D jo ta postel je vazne blbost, vim to, na to musim zamakat, anebo si necham u postele trvatle tu palicku na maso 8-)
Odpovědět
Článek se načítá
@nikolenkaxxx tak to jsem zkousela, tri dny se valelo plesnivy nadobi, az jsem se zvedla....fusky si bral po jednom paru z kose na pradlo apod.....zas kdyz jsem nemocna, umyje aspon nadobi, jinak ho je schopnej necha tri ctyri dny.... :-S
Odpovědět
i kdyz je pravda, kdyz byl minuly rok doma s urazem kolene, cekal na me denne s jidlem a uklizel....ale jen malinko :-D a ted nic....to ze nebude zehlit, prat a tak, to mi neva, stejne by ho obarvil :-D ale to nadobi me stve....
Odpovědět
Profilova fotka
@jancip tak my jsme s přítelem spolu 8,5 roku z toho poslední tři spolu bydlíme a taky jsme se ještě ani jednou nepohádali. Ale neříkám, že nemáme problémy. Jen když mám potřebu se pohádat, tak mi přítel řekne, že se se mnou hádat nehodlá a že jde vedle a až zchladnu, tak ať za ním přijdu a probereme to 8-) Ale u nás je to opravdu tím, že on je absolutně nekonfliktní člověk. Moje babička mu jednou řekla, že by měl dostat svatozář, že to se mnou vydrží :-D Neříkám teda, že může být vztah bez problémů, to snad ani nejde, ale bez hádek ano.
Odpovědět
Profilova fotka
Jinak u nás funguje dělba práce bez problému, ale je fakt, že ho maminka dobře vychovala, tak jsem to měla jednodušší. Já jsem třeba za ty tři roky, co spolu bydlíme ještě ani jednou nevysávala. To je prostě jeho práce a on ví, že si ji musí udělat. A stejně i ostatní práce máme rozdělené na ty, co dělám pořád já, ty co dělá vždycky on a ty, u kterých se střídáme (třeba nádobí). Pracujeme spolu v jedné firmě, děláme tu samou práci a přesčasy (já navíc ještě asi o 10 hodin týdně víc než on) a navíc mám na starost veškerou administraci nás dvou (všechny smlouvy, účty, komunikace s úřady atd), tak nevidím jediný důvod, proč bych měla mít na starost ještě všechny domácí práce. Ale mám opravdu štěstí na chlapa :-)
Odpovědět
@kacenkanevesta Většinou to nevydržím, takže rady nemám :-D
Odpovědět
Profilova fotka
souhlasím, že jak je chlap naučený z domova, tak to i dlouhodobě zůstane. První manžel byl zvyklý na plný servis, ještě navíc jeho máma byla doma, do práce chodil jen otec. Ten docela dost chlastal, ale peníze přinesl. Takže manžel byl zvyklý z domova, že manželka vydrží všechno, toleruje všechno, v domácnosti udělá všechno a drží hubu a krok. První 2-3 roky manželství byl v pohodě, ale jak jsem odešla na mateřskou, tvrdě nasadil model na jaký byl zvyklý z domova. Druhý manžel od 17ti bydlel sám, a staral se o sebe sám, takže ví co obnáší starost o domácnost. Ale jak bydlíme v baráku a stará se hodně o zahradu, tak ty "vnitřní" práce víc leží na mě. K vaření ho pouštím nerada, to moje vaření mi víc chutná. K praní taky ne(nebaví mě růžové halenky míssto béžových). Ale mytí nádobí a veškerý úklid děláme tak nějak nastřídačku (včetně dětí).
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 1 roce
•
Profilova fotka
Tak já se právě rozmýšlím, jestli zrušit svatbu, jsem na 99% rozhodlá..., máme zařízený termín, šaty, dětem šaty...., už jsme vybírali oznámení a prstýnky....přítel začal pít....(už je to tři dny) a včera jsem mu přišla na smsku jiné ženě (vím, že se to nemá, ale měla jsem pocit...), on samozřejmě tvrdil, že ji niky neviděl....do této chvíle žádné náznaky nebyly a jsem z toho špatná....čekala jsem všechno....(jelikož jezdíme s maminkou nastávajícího na chemoterapie už 3/4 roku), ale tohle by mě ani ve snu nenapadlo...Navíc se sebral a šel pryč a pokračuje. Nevím, jestli to unesu, když ho vyhodím (pokud se ovšem vrátí). Hlavně nevím, co děti (chová se k nim moc hezky), čeká mě navíc za 14 dní soud ohledně dětí s bývalým manželem (taky nečekané minulý týden). Obávám se, že už do toho vdávat se nepůjdu. :-(( a to ho šíleně miluju. Poraďte jak to přestát...., už dva dny jsem nic pořádně nejedla, protože nemůžu, mám nervy na pochodu.
Odpovědět
Profilova fotka
@docki Je to zapeklitá situace a tady je každá rada drahá, zvlášť přes internet, když vaši situaci neznáme podrobně. Nejlepší by bylo poradit se s nějakou kamarádkou, která zná vás oba, a přitom má náležitý odstup. Jak to tak popisuješ, tak by asi bylo nejlepší svatbu minimálně odložit. Nejdůležitější je si o tom promluvit se snoubencem. Pokud už tři dny nebyl doma, asi si toho už všimly i děti, předpokládám... Snažila bych se s ním zkontaktovat a říct mu všechno, co jsi tady napsala, a uvidíš, jaká bude jeho reakce. Každopádně přeju hodně pevné nervy...
Odpovědět
Profilova fotka
@docki vzhledem ke svému věku a zkušenostem z doslechu i vlastním bych chtěla podotknout,že věrní muži asi neexistují,nebo je jich docela málo.Mnozí muži si neustále potřebují něco dokazovat a každá nová žena je pro ně něco jako lovecká trofej,jiní si to chtějí jen vyzkoušet,aby byli taky v mužském kolektivu za hrdiny,protože muži jsou strašný "drbny",nu a pak tu je ještě jedna docela nezanedbatelná poznámka - muž potřebuje k nevěře ochotnou ženu a těch je taky docela dost.Dalo by se tedy říci,že nevěra je skoro jako něco co je normální.Člověk navíc od přírody není monogamní a muž měl,má a bude mít v životě vždy více možností být nevěrný,pokud bude chtít,protože na to má dost času-to žena,která porodí,vychovává děti,stará se o domácnost a taky pracuje má mnohem méně času na to,aby mohla ještě vyšetřit čas na nevěru.Ano i muži se svým způsobem starají o rodinu ale takzvaně "nehnízdí" klasickým způsobem.Pokud však ještě před svatbou vyjdou najevo jeho sklony,svatba na tom nic nezmění a jsou to vyhozené peníze na pochybnou investici.Svatbu bych asi odložila na neurčito,ale bez zbytečných výčitek a kontroly partnera.Dala bych mu čas k ujasnění toho,co vlastně chce a naopak bych mu řekla,ať si jen klidně užívá,že je mu to z celého srdce přáno a že chcete aby byl šťastný a spokojený,protože ho milujete a proto mu nic nechcete a nebudete zakazovat..Zakázané ovoce nejvíce láká a někdo ke svému životu pocit viny potřebuje,když je mu však vše dovoleno,ztrácí to své kouzlo.Je to možná těžko pochopitelné a nedá se tomu jen tak naučit-dát volnost-ale chce to zatnout zuby,nevyčítat a neprotivit se,aby neměl důvod pro vyklizení pole a řečem jaká jste hysterka,což samozřejmě není žádná žena jen proto,že by chtěla mít vzájemný vztah vyjasněný a férový. Skoro z vlastní zkušenosti vím,jak muži začne vadit,že se ho nikdo neptá kam jde a kdy se vrátí - nebo tak nějak-,překousnout takovou přejícnost hraničící až s lhostejností to chce" silné nervy a nohy v teple". Vás teď čekají soudní jednání ohledně dětí tak se oprostěte od současných vztahových problémů s partnerem Vždyť nakonec svou podrážděnost můžete svést na ona soudní jednání,co vás čekají . Držím palce-snad vám můj komentář k něčemu bude.
Odpovědět
Profilova fotka
@saraj dekuji za radu, je v nem veliky kus pravdy. Bohuzel muzi jsou lovci a vzdy se najde nejaka zena, ktera toho rada vyuzije...To aby toho nebylo málo, tak dnes tu byla socialni pracovnice a neohlasene, docela jsem si oddechla, ze pritel zrovna odesel....a mezi tim prisel a ja ho musela poslat pryc...(nechtela jsem riskovat, ze se bude bavit pod vlivem alkoholu s pani, ktera bude mit veliky vliv u soudu :-(...). Muž neustále pije....a není doma, vždy přijde večer a pak se ztratí pod různou záminkou. Děti se mě ptají, kde je, já si vymýšlím, že je v práci atd., naštěstí se moc nevyptávají, ale už mě to nebaví. Do toho má přijet 15 letá dcera přítele a máme jet na lyže, mrzelo by mě, kdybych to musela zrušit...., už teď jsem radši řekla, že jsme nemocní (což je pravda, malá měla navíc do toho horečky....). Svatbu každopádně odložím. Je mi zle z toho všeho, ale musím vydržet....Pokud se nerozejdem, docela to nerozdýchávám. Drží mě děti, ty by hodně trpěly, kdyby zase byli jen se mnou....Přítel se k nim chová moc hezky a má je rád,nevím, co je to za zrat....Kamarádka radí ať odložím svatbu a hlavně ať ho nechám být, nevolat, nepsat. Nic. Držte mi palečky.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 5 letech
•
Dobrý den všem, já bohužel mám zkušenost se zrušením svatby na poslední chvíli. Doteď se s tím nemohu smířit a nemohu to pochopit. Byla to láska jak z pohádky a každý nám ji "záviděl". Není nám už dvacet, ale věkové jsme po čtyřicítce. Snoubenec byl o šest let mladší než ja, ale přesto jsme lásku prožívali jak dva pubertaci. Byl to ráj na zemi. Znali jsme se pět měsíců a už mě partner požádal o ruku. Vše bylo opravdu jak nádherný sen. Plánovala se svatba devět měsíců po seznámení a všichni se na ni těšili. Potvrzených hostů bylo přes 150 a svatba byla opravdu pojatá ve velkém. Lidé se na ni těšili. Partner se najednou ale asi měsíc a půl před svatbou začal.chovat tak tajemné a zvláštně. Já jsem.zacala bohužel pojimat podezření, zda je vše v pořádku. Partnerova podrážděnost na.jakekoli moje dotazy, byla šílená a pro mě bezvadná. Nic jsem.nechapala. Já byla tak šťastná a přitom mě partner začal obviňovat, že šťastná nejsem a proto nemůže být šťastný ani on. Pro mě beznadej. Něco si vzal do,hlavy a držel se této myšlenky! Já jsem pak začala zjišťovat, že mi.partner lze. On se obhajoval, že mi nechtěl říkat pravdu, abych nezarlila. Začal každodenně mě obviňovat, že jsem nedůvěriva, ale jeho chování to ve mně jen vyvolávalo. Tvrdil mi, že mám být slepé duveriva, jinak vztah zničim. Přesto, že jsem opravdu mnoho věcí prohlížela, stále jsem nálepku nedůvěrive měla a také jsem.se dostávala do beznaděje a zoufalství, za co mě můj partner označuje. Ve společnosti se ke mně choval partner ale tak překrásné a opravdu vzorové, jak jsem vždy si přála, aby můj partner se ke mně choval, že všechny domácí chmury tím "vykompenzovaval" a já absolutně, ani v nejhorším snu bych nečekala, že se někdy my dva rozejdeme. Prožívali jsme to nejkrásnější období, ale já jen cítila, že mě asi partner nemůže mít úplně upřímně rád. Jeho podrážděnost na vše co jsem řekla, udělala atd přerustala už v jeho křik a šílenou alergii na mou osobu. Já přitom netušila, co mám dělat, abych tomu předešla. On si stále stal za tím, že ničím vztah mou nedůvěrivosti. Já ale třeba ani nic neřekla, nic neudelala, přesto vše bylo špatně, přesto jsem byla nedůvěriva. Byla jsem zoufalá. Partner všude rozhlasoval, že je šťastný, že mě má, že se budeme brát, že budeme mít svatbu. Přítom doma mi vyčítal, že jsem příliš činná na sociálních sítích a že ma láska má být v duši a ne naodiv. Já ho přitom tak milovala a on si dokonce nechal mnou vše platit, bydlel v mém bytě, aniž by na něj přispíval, naší dovolenou jsem také hradila také celou já, aniž by se snažil se o to podělit. A ještě mě nakonec to také vyčetl, že nechce žít dráhy, ale bohatý život a že ta dovolená byla moc drahá. Já jsem po něm nic nechtela, jen jsem si přála spolu zažívat nádherné chvíle. On si je užíval, ale pak mi to vyčítal. Přesto jsem ho pořád moc milovala a svatbu jsem samozřejmě šťastná Plánovala, Nakoupila veškerou výbavu, která opět nebyla levná a můj partner se opět na ničem se mnou nepodelil. Stále tvrdil, že nemá penize. Přitom pracuje ve velké firmě a plat má sám podle toho co říkal jednou tak vyšší, než já. Jeho každodenní tlak předhazování mi co jsem řekla a proč jsem to řekla, byl šílený. I když jsem se už raději za vše omlovuala, nepomáhalo to, měla jsem jeho výčitky každý den na stole. Už jsem se i bála chodit domu, netesila jsem se, protože jsem cítila z něj takovou neuprimnost, která ale byla zástrena jeho "touhou" se vzít. Pořád mi předhazoval čím víc mi může svou lásku projevit, než žádosti o ruku. Jenže já jsem se začala obávat, zda vše neni vše jen z vypocitavosti. Partner byl velmi pohledný muž, ženy na něj velmi letěly a on s nimi dokázal navazovat okamžitě kontakty až takové, které mi opravdu nebyly příjemné. Byl přeochotny pro ně vždy vše udělat a všechny se rozplyvaly, jak on je úžasný muž. Ano, on opravdu byl, když mě miloval, když byl.zamilovan. Pak si později začal dávat schůzky s ženami a mě to zaprel, začal mi posílat zprávy, které mi nepatřily a přesto, že pro veřejnost a společnost jsme byli absolutně zamilovaný a ideální pár, šťastný a před svatbou ve skutečnosti doma byl jen v posledních dnech křik, který jsem musela chodit rozdychavat ven. Hystericke scény partnera, kde mi i brečel, že se bojí, že ho opustim, ale druhý den mi udělá opět scénu, jak jsem špatná. Když poslední večer na mě už křičel opravdu moc a naprosto bezdůvodně, jen potřeboval opět vyvolávat konflikt, požádala jsem ho, ať se mnou tak nejedna. Odpověděl, že jinak se mnou jednat nebude, že si nic jiného nezasloužim. Na tato slova jsem ho přesně měsíc před svatbou požádala, ať se sbali a odejde. On neprotestoval, přesto, že ještě den před tím chtěl, abychom si nasadili snubní prstýnky a spali v nich. Já jsem.ho tak šílené milovala a on mě sám za moji lasku kritizoval. Že prý jsem ho milovala moc. Byla jsem z rozchodu zoufalá a tak jsem dala ještě šanci na návrat. Nepřijal ji- hledal už an seznamkach od prvního dne jiné ženy. Teď jsou to tři neděle od původně plánované svatby a můj partner je opět už jinde zalaskovany. Všechny výdaje i finanční půjčky mi necítí být dlužny a nechce se se mnou vyrovnat. Mně bude za dva roky 50 a vím, že přesto, že o mě lidé tvrdí, že jsem úspěšná a atraktivní žena, která vypadá o deset let mladší, tak mě srdce je po této zkušenosti tak rozbité, že těžko budu schopná někdy nový vztah najít, natož, aby jsem se někdy měla vdávat. Tento vztah byl asi sen. Byl tak nádherný a přitom od mého partnera tak falešný. Po rozchodu jsem se dozvěděla, že jedné své kamarádce napsal, že mě nemiloval a že od prvního dne jsem ho štvala. Proč se mnou tedy byl devět měsíců? Proč si.mel.chtel on brát? Proč mi nechal udělat takovou bolest a nakonec po rozchodu ještě mi říct, že za rozpad tohoto vztahy mohu já? Prý ať si to už uvědomím? Zkuste si představit, jak člověku je, když víte, že jste do vztahu dala úplně Vše- od citu, domov, pristresi, štěstí, velkou lásku až po financí výdaje a pak se dozvíte, že jste vše zkazila? A takové rány se asi budu dostávat dlouho. Ale i takové případy se stávají a muž, který působí na okolí jako anděl, jako nejhodnejsi, nejkrásnější, nejobetavejsi a dalších mnoho nej..... Nakonec dokázal NEJVIC ZRANIT. Jeho cit a empatie vůči mě byla od prvního dne po rozchodu na bodu mrazu..... Jako bych nikdy pro něj neexistovala. Vymazal mě a šel hned o dům dál. V době mají plánované svatby už měl jsou známost. Život sice jde dál, ale mě to poznamenalo na vždy. V mém věku se láska už nebude hledat snadno a hlavně teď musím nejdřív srdci dát čas na uzdravení. Přeji všem, ať takova zklamání se nikomu nastanou v žádném věku. Je to moc bolavé, když něčemu a někomu moc věříte a pak vše zmizí jako by nikdy nic nebylo a ještě jste odsouzen manipulatorem, že za vše můžete vy, aniž byste věděli čím. Ta láska byla nejkrásnější, co jsem v životě poznala!........Ta bolest je největší, kterou mi konec tohoto vztahu mohl v životě přinést. Nevím, jaké ponaučení si z toho mám v mém věku ještě vzít. Vím jen, že jsem byla slepa, duveriva a zamilovaná....... To se ale bohužel může stát úplně všem znovu a znovu. V lidech se většinou nezklamu, to že jsem mého partnera neprohledla dřív, mě děsí také. Přeji všem lásku a ať rušení svatby není pro nikoho nikdy součástí jejich života. Buďme za lásku vděčny- je to dar - ale musí na to být dva. Sama jsem to neudržela a nešlo to. Nakonec jsem pochopila, že partner neměl silu ten krok udělat a proto mě tlačil vyvolávání hádek a svým,krikem stále do kouta. Jeho hra na zamilovaného partnera ve společnosti byla tou nejfalesnejsi hrou, jakou mohl zahrát! Vypadal jako vysněný princ pro všechny ženy a tak si ho všichni pamatuji. Nikdo stále nechápe, proč takový vztah, jako byl ten náš, mohl z minuty na minutu skončit. Nikdo nechápe, jak někdo může devět měsíců předstírat lásku a nechat vztah dojít tak daleko, až k plánování svatby, když jeho cit nebyl upřímný. Hrál to ale tak dokonale, že jsem to s růžovými brýlemi nepoznala do posledních dnů, ani ja. A to je beznadej a zoufalost, aby se někdy človek znovu nespalil.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 9 měsících
•
@janinas27 Sorry, ale blázen jsi ty I on. Asi nebylo kam spěchat a hnát to do extrému, přehnaného plánování a půjček, hádek a kontrolování druhého... To ti fakt nesmrdelo jeho chování? A že nedal korunu a nechal se živit?
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
1
…
13
14
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?