Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Zažívám stres v nové práci. Máte podobnou zkušenost?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky, chtěla bych se zeptat, zda máte velké stresy v práci a jak to zvládáte. Nastoupila jsem v únoru na novou pozici do velkého hotelu jako banketní koordinátor, byla to pro mě vysněná pozice, strašně jsem chtěla dělat na banketech. Připravuji konference od A do Z a je to velká zodpovědnost. Mám takový problém, pořád i po třech měsících dělám chyby, které nepříjemně ovlivňují moji práci a způsobují problémy ostatním. Vím, že každý dělá chyby, ale já se pak cítím strašně neschopná. Navíc kolegové poznali, že jsem spíš hodná a nedokážu být tvrdá a bezohledná vůči ostatním, takže se po mě docela vozí.Nevím, jak se s tím poprat, stres už se na mě projevuje ( bolest břicha na slinivce a žaludku) a to jsem si myslela, jak jsem dobrá. Teď najednou váhám a mám pocit, jeslti radši nemám jít na mateřskou. Ještě jsem ale chtěla chvilku počkat a ne zbaběle utíkat. Jsem tam terpve tři měsíce, nejsou na mě nijak zlí,ale někdy bych utekla. CHci ještě pár měsíců vydržet. nerada bych taky práci měnila, protože to nevypadá dobře po třech měsících měnit práci. Máte někdo podobnou zkušenost?
Odpovědět
1 2 3
4
Profilova fotka
Ahojky Consti , tak to mě mrzí že to máš v práci takhle nad hlavu. Ono asi ať je kolektiv jakýkoliv tak máš ná výběr dvě věci a to buď to překousnout a nějak se stím porvat a počak až bude líp a nebo dát výpověd a najít si práci nějakou klidnější kde se nebudeš tolik nervovat ;-) Já jsem do práce nastupovala před pěti lety a můžu ti říct, že jsem chodila i spláčem domů, ale zatla jsem a dneska už jsem tam šestým rokem a i jsem si tam hodně polepšila od začátku co se týka postupu atd. a můžu ti říct že vnoci jsem nemyslela na nic jiného než na to co jsem zapoměla udělat , kdo mi za to zase nadá, sny jsem měla jen a jen o práce- samozřejmě že to byli noční můry než sny a dny když jsem došla domů a nanečisto sepisovala výpověd, kterou jsem samozřejmě nikdy nepodala, bylo taky několik. Tak držím pěstičky ať to dobře dopadne ;-)
Odpovědět
Ahoj Consti, nezoufej... přesně vím o čem mluvíš... já jsem na nové pozici asi 4 měsíce a není to chození po růžové zahradě!!!!! Kolektiv je fajn vedoucí mě také podporuje... ale tam jaksi výš si neuvědomují, že jsem tuto práci nikdy nedělala a jsem tam nová.. prostě to umět musím a hotovo, jinak nejsem pro tu práci vhodná!!!! Také jsem měla stavy, kdy jsem chodila domů s brekem a dokonce jsem si i kolikrát přivodila migrénu takovou, že jsem se nemohla hnout, zvracela jsem a nemohla nic pojíst]-( a to pro mě byla poslední kapka, kdy jsem si řekla, že kvůli práci si nezkazím svůj život ani tělo!!!!!!!! Už jsem na to rezignovala... nějak jsem to hodila za hlavu a říkám si, platí mě můj vedoucí a pro něho jsem dobrá a pokud mu vyhovuji, tak i on se za mě bude prát!!!!!!!! Tak to přežij a přeji Ti aby se to co nejdříve obrátilo k lepšímu!!!!!!!! Držím palce... P.S.: Si vždy říkám, si pořídím prcka a vy budete ještě škrábat prstíčkem :-N ;-) Měj se M. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj Marzi, no já doufám, že do té fáze taky jednou(snad brzo) dospěji a přestanu se tak nervovat. Ale zatím mi to nejde, i když mi tělo dává najevo, že už má dost :-| :-N . Brek u mě teda ještě nebyl, ale kdoví, jak to bude pokračovat... :-p
Odpovědět
Profilova fotka
misicka tobě taky díky ;-) .Taky si říkám, že se to snad zlepší až tomu budu víc rozumnět. Jinak jinou práci sio hledat nechci, je to jediná práce široko daleko, kde využiji alespoň částečně to, co jsem vystudovala...takže jinak bych byla buď nezaměstnaná nebo nevím... :-N
Odpovědět
Profilova fotka
consti - jogu uz jsi zkousela? Usmivej se i do telefonu ;-)
Odpovědět
AHoj holky, tak se přidávám mezi "nerváky". Nervy mám už od mala, a v 15 letech sem skončila v nemocnici, kde mi řekli, že mám už několik let vředy na střevech :-S (otec je s vředy na střevech a žaluku v ID), na vysoké nervy taky, a v práci je to hrůza. Pořád si říkám, ať se nenervuju, ale prostě mi to nejde. V práci sem na jaře kývla na nabídku starat se navíc o zajišťování chodu firmy (cca 12 zaměstnanců), je to sice většinou blbé objednávání materiálů, vyřizování objednávek, faktur,..., vzali sme si s přítelem vysokou hypotéku a já byla ráda za těch 10,- na hodinu navíc :( Akorát mi přijde, že to nějak moc nezvládám.Pořád je moje hlavní zaměstanání stavební inženýr, ale pořád přemýšlím nad 100 věcma najednu a pak se mi stává, že si mě šéf zavolá: Ujela ti kóta na výkrese, museli bourat 9 pilířů, nakreslila si špatně okno, už jsou vyrobený, zapomněla si něco spočítat,...A já si pořád přijdu jak začátečník, co dělá takový blbý chyby za desetitisíce Kč :( A přiznám se, že už se díky tomu těším na mateřskou. Moje práce je sice super na praxi, kam se hrabou léta na škole, ale já se nervuju pořád kvůli každé volovině. Takže když jsem byla ožádána o ruku, tak jsem hne dvybalila na muže, že po svatbě mimčo. A to hned. A doufám, že na mateřské přijdu na jiný myšlenky a po návartu z ní do práce až se nebudu nervovat kvůli takovým volovinám. No to jsem se zas rozepsala, tady aspoň vidím, že nervy v práci má bohužel kdekdo... Holky, snad se nám podaří se začít méně nervovat (nebo nejlépe vůbec), tak ať nám to výjde ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
blanko, jasne, po matersky se snad ani nervovat nejde, protoze uz to skloubeni v Cechach tradicni zenske funkce manazera domacnosti s normalni praci da zabrat natolik, ze uz ty nervy ani vnimat nebudes :-D
Odpovědět
Ahoj holky....tak ja zacinam mit nervy od minuleho tydne...Marodim s anginou a hadejte, kde sedim..v praci...Ne, ze by me prace pred tim nebavila, naopak, kolektiv ok, sef to samy...ale stve me, ze nejsou schopni tady za me nic udelat...Asi me berou jako nejakyho robota, ktery musi zmaknout vsechno...Docela i premyslim, ze bych nejradsi dala vypoved...ale ted by to bylo akorat v afektu a to ja nechci...Premyslim, co je pro me nej a jedno vim jiste...zdravi ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
consti - hlavů vzhůru, ono se to podá ;-) já pracuju taky jako disponentka, ale víceméně jen zajišťuju přepravy pro naše zákazníky, o vytížení kamionů se starají jiní; za začátku samozřejmě taky nervy, o kamionech jsme nevěděla nic, ale s každým problémem jsem se něco naučila, navíc už jsem zjistila, že když se něco neodveze hned, tak se nic strašného neděje; kolektiv i šéf jsou OK, takže momentálně si nestěžuju; ale občas mě to taky popadne, ale to nejsou nervy, spíš to, že bych si mohla najít lepší místo, které by mě víc bavilo (vystudovala jsme cestovní ruch v HK) a kde bych měla šanci na nějaký postup apod, což v této firmě nehrozí :-|
Odpovědět
Profilova fotka
Momentalne mam stres a velky,nejradeji bych se vsim svihla :-S
Odpovědět
Profilova fotka
taky jsem švihla se stresovitou prací péřed měsícem a světe div se,dostala jsem novou,a to ne u nás v Čechách,někdy jsou rozhodnutí na první pohled ukvapená,ale pak se jeví jako dobrá.No,nemyslím si,že nebudu také ve stresu,ale být ve stresu s lidmi,kteří podrážejí nohy,tak to neeeeeeeeeeeee ]-(
Odpovědět
ahoj holky, já už jsem ve vzteku chtěla dát výpověď nejmíň 5x. Pak jsem se zase uklidnila a řekla si, že je všude něco. A když bych dala výpověď a bylo by to ještě horší? Jedna kolegyně odešla a během měsíce se pokorně vrátila. To by moje hrdost neunesla. Ale co dělat, když mají hypotéku a další dluhy? Hrdost musela stranou. Já jsem ve stresu docela často. Kolikrát jsem zralá na prášky. Jeden čas jsme tu měli kolegyni, která nám všem práci pěkně znepříjemňovala. Bylo to strašný, ale měla podporu v šéfovi, který to ani netušil a říct mu to se nikdo neodvážil. Jednou jsem se s ní pohádala a šéf to slyšel, musel uznat, že mám pravdu, ale nepřeju vám vědět, co jsem si s ní potom prožívala. Byla to moje nepřímá nadřízená a tak se po mě vozila. A nejen po mně. Teď tu asi rok není, ale trvalo dlouho než jsem se srovnala. Byla jsem hned ze všeho vystresovaná. A teď nedávno holky přišly s tím, že se asi vrátí. Tak to neváhám a dávám výpověď. Za ty nervy mi to opravdu nestojí. Teď když tu není je to lepší, ale myslí si, že když jsem admin. prac., tak budu dělat úplně všechno. Musím vše zařídit, dojet, vyzvednout. Dělám v projekční firmě, všechny projekty vypravit a stihnout to samzřejmě v termínu. A nejhorší je, když to pak třeba týden po termínu leží v kanceláři a kde nic tu nic. A to jsem v práci kvůli tomu museĺa být přesčas. To jsem pak pěkně vzteklá. Taky pořád kopíruju, skenuju. Někdy si říkám, na co mám maturitu, vždyť by to zvládlo dítě ze základky. Pak jsou zase dny, kdy jsem ráda, že tu jsem a baví mě to. Dělám důležitější věci. A je to hned lepší. Teď už to tady chci vydržet. Chceme miminko, tak uvidíme a co bude po dítěti nevím, ale tím se teď stresovat nebudu. Tak holky všem vám držím palce, ať jste silné a moc si tu práci nebere k srdci. Je to přece jenom práce. Mě se to občas daří. Je mi všechno jedno a je mi fajn. Už jsem se to taky naučila, ale pak mě něco naprdne a pak to lítá.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
dadulam:nenech ze sebe dělat holku pro všechno
Odpovědět
Profilova fotka
holky, já měla největší krizi taky kvůli kolegyni a nebyla jsme jediná a šéfovi/majitelovi jsme si stěžovali, ale byl hluchý; slepý to asi nebyl, protože jediný důvod, proč tu bývalou kolegyni přijal, byl nejspíš její výstřih, žádné pro práci důležité kvality neměla; dělala nám asistenku, než nastoupila byly věci typu: jdu k lékaři, na oběd... založeny na vzájemné důvěře, žádné propustky, nikdo neřešil, jestli jsme na obědě 30 nebo 40 min. apod. a najednou přišla naše nová asistentka a jakmile zjistila, jak to chodí, začala toho šíleně zneužívat - polední pauzu měla i 2hod, její soukromé telefonáty se bohužel nedali přeslechnout, takže jsme se vždycky dozvěděli, že během polední pauzy si vyprala prádlo, navařila, nakoupila a ještě stihla zajít ke známé na kafe..., k lékaři do Prahy na převaz šla na celý den (z Benešova po dálnici 30min :-| ), ale šéf to holt neviděl a jediné co udělal - zavedl nám propustky k lékaři :-| smlouvu na dobu určitou jí prodloužil o dalších 6 měsíců, během nichž (naštěstí pro nás) otěhotněla a šéf byl strašně překvapený, protože prostě přestala chodit do práce a to, že je na rizikovém těhotenství se k němu dostalo jakoby náhodou, ona se ani nenamáhala říct mu to přímo a já jen doufám, že když měla smlouvu na dobu určitou, tak jí nemusí držet místo ]-(
Odpovědět
Ja budu davat vypoved na zacatku prosince. Ale mam to jednodussi v tom, ze, se se vracim do skoly na posledni semestr denniho studia, takze si ani nebudu hledat novou praci. Do prace chodim s tim, ze uz se mi nic horsiho nemuze prihodit s jednou uplne blbou manazerkou, ale ta dokaze ten limit blbosti a lenosti kazdej den zase o neco posunout! A clovek si muze stokrat rikat, je to jenom prace, ale stejne se to na cloveku podepise.
Odpovědět
Profilova fotka
Zdárek, zdravím všechny stresující se - jsem na tom obdobně. U nás ve firmě se říká " rozčiluj se jen do výše svého platu" (to proto že u nás je to s financema opravdu špatný), ale to dost dobře nejde. My máme skvělý kolektiv, ale přímý nadřízený, to je občas něco. Pokud jsem si myslela, že křik, nadávky a urážky se na pracovišti neobjevují, pletla jsem se - a to nedělám v kolbence, ale na dost odpovědné pozici. No už jsem se s tím naučila žít, musím říct, že ze začátku stavy přesně jako to, co tu popisujete, pláč, nervy, víkend jsem si nikdy neužila. No všem držím palečky.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, tak já už rok bojuju s arogancí své šefové a přijde mi že se to stupňuje geometrickou řadou(rekonstrujeme nové sídlo a nestíhá se, chybí finance, nahání se naplatiči)...doma mě uklidňují, že to pak bude ok, ale jak jí znám, obávám se že nebude...a už jsem ztratila i schpnost jedním uchem dovnitř druhým ven... a někdy jak sleduju jak se chová ke klientům, se divím, že neodchází.. 8-( holky boji zdar ;-) my se nedáme...
Odpovědět
Ahoj všem :-) já si takto užila v první práci. Nastoupila jsem na absol. místo, měla jsem za úkol udržovat chod firmy : objednávky, faktury, vyplňování celní deklarace, kontrolovat zda zboží co je na faktuře opravdu odchází apod. Ze začátku mě zaučovala slečna co tvrdila, že neotěhotní a buch ... byla těhule....tak přijali mě. No byla jsem tam s ní 3 měsíce a myslela jsem že to zabalím po prvním dnu. Nic mě nenaučila, nevysvětlila, s účetním programem jsem si hrála až se s ním naučila pracovat. Mimo toho, jsem ještě byla k ruce na kontrole .... zkoušky výrobků apod. .... docela jsem se zapadla do kolektivu a byla oblíbená. Dopadlo to tak, že jsem postupně zjišťovala, že bývalá kolegyně nadělala spoustu chyb ve fakturacích a firmu připravovala o desítek tisíc korun za rok, ona na to nějako přišla a do půl roku byla zpět. Odešla od 7 měsíčního prcka páč se bála že ji vystrnadím. Mezitím, co jsem tam byla s ní mi dělala samé naschvály : např. položila jsem ji otázku a ona odpověděla, to ti vysvětlím později, to teď nepotřebuješ - onemocněla a šéf přišel a chtěl to vědět ... tak jsem mu sdělila to co ona mě. No ten byl naštvaný, hned jak došla tak si ji vzal na kobereček ... Bylo to pro mě utrpení, každý večer jsem brečela teď už manželovi na rameno, ať mě tam neposílá, že tam nechci (do ničeho mě nenutil, jen mi pokaždé řekl, že bude líp ať ještě chvíli vydržím) ... ona odešla na MD a byl klid, potom co znovu přišla z MD tak začalo peklo a já se těšila až bude 31.12. a já budu volná. Teď mám tu nejúžasnější práci a šéfa .... Člověk si musí projít tím nejhorším aby byl rád za to co příjde :-) takže všem : nevěstě hlavy, ono se objeví určo něco lepšího a méně stresujícího
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, tak když čtu vaše příběhy, tak si uvědomuji, jak jsem na tom ještě dobře :-N . Je pravda, že od doby, co jsem sem psala uběhlo něco přes týden, ale už je to mnohem lepší. Minulý týden jsem si vše zorganizovala tak, abych nemusela celý víkend myslet na to, co musím v pondělí zařídit a bylo to ok, člověk se prostě pořád učí a věřím, že to prostě zvládneme. fsvojap je fajn, že tu někdo dělá stejnou práci, alepoň o tom můžeme pokecat přes Ip, tak klidně písni. Všem přeji pevné nervy a díky za toto téma, kde se můžeme navzájem alespoň trochu podpořit ;-) .
Odpovědět
consti, tak dneska jsem projížděla Příbramí, resp. jsem byla kousek za ní pracovně a pořád jsem přemýšlela, jestli někde nevykoukneš, teda ne na tom místě, co jsem byla :-N ale někde po cestě :-D
Odpovědět
ahoj, všem přeji, ať se prácička uklidní a jste v klidu. Jsou důležitější věci ;-) Já jsem sem přispívala v dubnu, kdy jsme se šéfem po dlouhých neshodách definitivně vykopaly válečnou sekeru a skoro každá naše komunikace skončila hádkou. Pan šéf na mne působil jako červený hadr na býka a on to měl asi stejně. Výpověď byla jediným vyústěním. Teď mám práci klidnou, jsem tu ráda, ale kolektiv a peníze stojí za starou bačkoru. Jsem tu přes měsíc a stále si tu připadám jak cizorodý element a s "kolegy" si nemám co říct. Kdybych nepracovala na asistentské pozici, neřešila bych to, ale takhle...:-| Co se stresu týče - za ty peníze, co mám se odmítám stresovat, takže tomu uzpůsobuji pracovní tempo a vyřizování úkolů :-D Holky, Vám bych poradila, věřte si a nepochybujte o sobě! Žádný učený z nebe nespadl, chyby dělá každý a kdo říká, že ne, tak kecá ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, tak co? Už se stresy v práci trochu poddaly ;-) :-N ? Mě včera skolila z nervů migréna a musela jsem si dnes vzít volno....Ale už to snad zvládám líp. No a zrovna dnes jsem objevila na netu článek o tom, že se v práci stresuje více jak polovina lidí 8-) .
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 8 měsících
•
Ahoj holky,precetla jsem si diskusi, abych se aspon trosku uklidnila. Prave jsem se vratila z prace, kde jsem dneska byla 14hodin. Pred tydnem jsem nastoupila jako asistenka vedouciho vyroby-jednoho Rakusaka. Tyden se mnou mela byt stara asistentka, ktera me mela zaucovat, z toho ale 3dny stravila u doktora. Takze plavu. Oni meli se sefem takovy neshody, ze na sebe v podstate jenom rvali. Dneska od rana vsechno spatne. On nekomunikuje, a kdyz, tak ¨na me vychrli nemecky neco, cemu absolutne nerozumim a odejde. To jsem si myslela, ze umim nemecky celkem obstojne, ale umim prd. Je arogantni, jsem tam tyden a on me absolutne za nic nepochvali, ani nepodekuje. Nic se mu nelibi. Jsem zoufala. Vystudovala jsem vysokou a toto je pro me prvni prace. Jsem strasne svedomita a vsechno delam na 150%. Praci v oboru jsem nesehnala, musela jsem vzit asistentskou pozici a blahove jsem doufala, ze nebudu pracovat be stresu a ejhle. Po tydnu a mam pocit, ze se zhroutim:-(. V pondeli se ve fabrice nemakalo, protoze nejel proud. Nemam narok na dovolenou, tak si to vsechno musim nadpracovavat.Nejhorsi je, ze nemam za kym jit si pro radu a kdyz fakt neco nevim, musim jit za nim a pokusit se to vysvetlit. Jenomze mam blok a nemecky s nim proste nejsem schopna mluvit.-(......
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, tak taky jsem uz takovou praci zazila a neni to nic moc. Pracovala jsem na miste , kde se behem 2 let vystridalo 7 zenskych, takze to vypovida uz samo za sebe,myslela jsem si , ze to nejak prekousnu a udelam si to nejak podle sveho, ale to bohuzel neslo. Vydrzela jsem tam ze vsech nejdyl a to 6 mesicu!!! :-D coz je jak jinde 6 let. Ale jsem rada, ze jsem odesla, mela jsem migreny, byla jsem hrozne podrazdena a hnusna hlavne na ty nejblizsi, nespala jsem a o uziti vikendu ani nemluve. V patek mi bylo dobre tak dve hodiny po konci pracovni doby, pak uz jsem jen myslela na to, ze za chvili je zas pondeli..... Za takovyhle nervy zadna prace nestoji, alespon me ne. Pristi tzden nastupuju do nove prace, tak doufam, ze to bude lepsi :-N :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojte holky, sem netušila, že je tu takováhle diskuze, takže to chce hlavně klíídddddd. Jinak já si užila ve svym poslednim zaměstnání, po mateřský jsem nastoupila na městský úřad, štastná jak blecha, že mám konečně pořádnou a dobře placenou práci - u nás v regionu zázrak, jelikož i středo a vysokoškoláci musí dělat dělnické profese, protože tu jiná práce prostě neni. No jenže to bych nesměla padnout na takovou šéfovou, paní předemnou vyhodila za 3 dny, já tam vydržela přesně 3 měsíce (bez 1 dne). Dělala jsem vše, byla jsem tak tou prací pohlcená, že jsem se i kvůli tomu pohádala s přítelem. Jednoho dne jsem se zeptala paní šéfové, jak je se mnou spokojena. Do očí mi řekla, že ano a vše je v pořádku !!!!! Pak si odjela na dovolenou, den po jejím odjezdu za mnou přišla její zástupkyně, že mám jít s ní za tajemníkem. Ten mi přečetl hodnocení paní šéfové, naprosto nepravdivé, jak nestíhám atd..... no nestačila sem zírat a dostala jsem výpověd´(poslední den zkušební doby) Ted´jsem díky tomu již 4 měsíc bez práce a věřím, že zásluhu má na tom také ona - když někam pošlete životopis, tak zaměstnavatel volá bývalému zaměstnavateli a ptá se na reference na Vás. Bohužel ona byla jediná, kdo mne mohl hodnotit a z dovolené se pro jistotu vrátila až po té, co já jsem tam nebyla, aby se mi nemusela podívat do očí !!! Dnes už věřím, že za tim vším je pouze osobní pomsta z její strany, jelikož moje sestra začala chodit s jejím exmanželem a má neteř se rozešla s jejím rozmazleným synáčkem a dokud to nevěděla bylo vše v nejlepšim pořádku. No vždy je to jenom o lidech. Naštěstí v pondělí jdu doladit detaily jedné práce v mém oboru, tak doufám že vše zas bude fajn a nepotkám tam nějakou podobnou.
Odpovědět
1 2 3
4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?