Virtuální nevěra. Co dál?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Prosím o radu... manžel se virtuálně zamiloval a má problém tento vztah ukončit...Rodinu chce udržet pohromadě,ale není si jistý tím,že by chtěl udržet vztah se mnou.. Máte někdo s tímto problémem zkušenost..Co dál???
Odpovědět
Kvůli jedný virtuální nevěře bych vztah neukončila, pokud by se to opakovala, bylo by mi jasný, že můj chlap hledá někde něco jinýho a tím nejjednodušším způsobem je net ... takže já bych netolerovala. Ještě že můj se na net dostane jednou za půl roku a nepamatuje si ani login na email :-D
Odpovědět
kreditka: ani když jí manžel nechce ukončit?? =-)
Odpovědět
Naty, ale ty nevíš jestli to její manžel chce či nechce ukončit. Je očividně vidět - že se v tom plácá!!! Ty bys to řešila vyhazovem, Vladunka to řeší jinak. Jako, ona chce poradit a podpořit ... a ne zrovna si myslím nepotřebuje slyšet samá negativa .... Její manžel si prostě píše s jinou po netu ... možná je zblbý, ale svoji manželku miluje!! To je myslím to hlavní a teď jak to řešit a poradit jí !!! Každej chlap je jinej a Naty nezlob se ... ale nikdy neříkej nikdy, páč nevíš co tě kdy potká!
Odpovědět
Já sem žádný nikdy neříkala, to za prvý....a zadruhý, Vladunka tu psala, že její manžel tvrdí, že to nechce ukončit a že je do ní zamilovanej, ne že si s ní jenom píše, to by bylo asi něco trošku jinýho..
Odpovědět
naty: no mě osobně se to mluví, ale vím, že bych byla asi hysterická a dát mu čas bych neuměla ... tak pokud by nechtěl nebo nevěděl jestli chce to ukončit, tak bych ho kopla ]-(
Odpovědět
mmt, tak to si musím znovu přečíst ... páč jsem asig blbě viděla .... se omlouvám
Odpovědět
kreditka: sice se do nikoho nezamiloval, ale cosik se taky stalo, a vím, že to strašně bolí...a proto taky vím, jak bych jednala...je to už dlouho, ale prostě sem mu od plic řekla svůj názor na věc (uznávám, že trošku hlasitějc, než sem měla v plánu), ale zabralo to, pokud vím, a bylo pak na něm vidět, že si ani neuvědomoval, jak moc mi může něco takovýho ublížit...až mi ho bylo líto.. =-) :-N ...nicméně určitě bych nedělala jako že nic, to mi jde úplně proti logice...zvlášť, když mají dítě... :-o
Odpovědět
já si myslím, že manželství by mělo fungovat jako důvěrné přátelství, milenectví a parťáctví a virtuální nevěra se s tím rozhodně neslučuje páč i kdyby se chtěl jen vybrebentit nějaký gertrůdě, tak co má co rozebírat osobní problémy s cizí ženskou. Nám to funguje tak, že já vše řeším a rozebírám s manžou - je mým nejlepším přítelem a pokud mě naštve, zanadávám si na něj a ulevím si před ségrou ale rozhodně nemám chuť to ventilovat ani mezi kamarády a už vůbec né fotce na netu ]-( taky sem si zažila něco podobného, v období kdy sem byla sama a s náladou kdy se dá lehce podlehnout fotce na netu a hezkým slovům (jak to rychle začlo, tak to rychle skončila, ale vše pouze ve virtuální rovině) - do dnes si říkám já kráva a mám vůči byť jen flirtům na netu averzi a ani nestojím o nějaký kamarády na netu. S holkama kecnu ale od mužských si dávám odstup!!!
Odpovědět
kreditka: naprostý souhlas....nejen, že by mě dostalo, že se do ní zamiloval, ale že ještě jde řešit rodinný problémy radši za nějakou cizí babou a doma dělá, že je všechno v pohodě....to je dost podraz... 8-(
Odpovědět
na druhou stranu obdivuju ženský typu vladunka, že dokáže zachovat chladnou hlavu ... třeba přežijou tuhle krizi a mnohonásobně se jim to zúročí po zbytek života. taky sme si museli projít krizí abychom zjistili, že se máme tuze rádi a chceme spolu být, budovat, plodit :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Vždycky jsme si myslela,že když se mi něco takového stane,že budu děsně jančit..budu hysterická,budu křičet..jenže ono to nejde..člověk si najednou strašně moc uvědomí..začne přemýšlet proč.. Nedělám že se nic neděje..ani manžel to nedělá,víme moc dobře co se děje..Je to strašně těžké..ale jde o to,že já ho nechci ztratit a myslím si,že pokud budu dělat scény,tak naopak mu budu dávat záminku k tomu,že s ní by mu bylo lépe.. Více spolu mluvíme,snažíme se dělat určité věci společně..bude to buď a nebo..ale budu vědět,že jsem proto udělala maximum..
Odpovědět
Reakcia na takúto situáciu vždy záleží od povahy človeka, od toho ako veľmi ľúbi a aj keď mu je ublížené, môže odpustiť, pretože si nevie predstaviť život bez toho druhého... odpustením možno urobí chybu a možno nie... je to len a len na tom človeku ako sa rozhodne... a to, či sa rozhodne správe alebo nie ukáže až čas.... to je na tom najhoršie... to riziko ďalšieho zlýhania polovičky... 8-( a vy z toho zase vyjdete ako naivné čúzy.... a on bude tá obeť, ktorá sa LEN zdôveruje so svojimi problémamy a zabíja nudu v robote.... 8-(
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Je určitě dobré nevzdávat to bez boje a udělat pro to maximum, ale musí se snažit oba, ne jenom jeden. Na všechno ve vztahu musí být dva.
Odpovědět
Profilova fotka
vladu: jsem to přečetla jedním dechem...se nestačím divit!!! =-) je mi to strašně moc líto, čím teď procházíš - hlavně když vím, že jste chtěli miminko, opravujete baráček...chjo - ti chlapi! ]-( moc držím pěsti, aby se to nějak urovnalo a ty jsi byla opět v pohodě! |-|
Odpovědět
Robert Fulghum Když jsem byl ženatý asi devět let, měl jsem poměr s jinou ženou a začalo to takhle. Jednou mi do práce přišel milostný dopis. Poštou, bez zpáteční adresy. Pisatelka mi sdělovala, že mě vídá skoro každý den a zamilovala se do mě. Líbím se jí a zvlášť ji prý zaujalo, jak jsem ohleduplný k ostatním. V tom druhém měla pravdu. Chovat se umím. Nějakou dobu pak dopisy chodily každý týden. Líbilo se mi, jak psala, a uklidňovalo mě, že po mně zřejmě vůbec nic nechce. nikdy nenapsala, abychom se sešli, a nikdy taky nežádala, abych jí odpověděl. Někdy mi posílala básničky. Ty dopisy na mě měly vliv. V zrcadle jsem viděl, že nejsem zrovna ve skvělé kondici, a tak jsem začal chodit do posilovny. Koupil jsem si něco na sebe, což nedělávám moc často. A ona si toho hned všimla. Napsala mi, že vypadám dobře a že se jí můj nový styl líbí. Dokonce mi poslala pěknou kravatu. Problém byl, že jsem se cítil provinile. Mám rád svou ženu a manželství nám i po devíti letech obstojně funguje. Nikdy jsem jí nebyl nevěrný, ale napadlo mě to - jako každého muže. Problémem se to ale stalo v okamžiku, kdy mi moje neznámá ctitelka začala posílat erotické dopisy. Nic neslušného, žádnou pornografii - jenom povídky a fotky líbajících se mužů a žen. Líbilo se mi to. Ale cítil jsem se provinile, protože jsem tu ženu začal všude hledat. Uběhlo několik měsíců. A jednou mi poštou přišla kniha - "Erotická láska pro eroticky zaměřené páry". Spousta obrázků dvojic milujících se úplně všude jen ne v posteli - na stole, ve vaně a tak dál. Spousta hlazení, mazlení a práce jazykem. Pomůckami jsou olej, parfémy a březové větvičky. Mírně jsem z toho šílel. V dopisech mi psala, jak moc by to všechno se mnou chtěla dělat. Přiznávám, že já to chtěl dělat s ní. Takže už jsem v dobré kondici, výborně oblečený a toužím po lásce a sexu. Jednou mi do práce přišla ohromná kytice žlutých růží. K ní mi na papírek napsala, že se rozhodla risknout schůzku - a jestli bychom se nemohli sejít ten den odpoledne ve vestibulu nedalekého hotelu. Bude tam sedět se žlutou růží. Málem jsem se pominul. Nemohl jsem tam jít, ale chtěl jsem a musel jsem. Ale řekl jsem si, že si ji nejdřív prohlédnu. Vešel jsem do hotelu postranním vchodem a po schodech jsem vyšel do mezaninu a na balkón nad vestibulem. A opravdu tam byla. Krásně oblečená a se žlutou růží. Uprostřed vestibulu seděla sama na pohovce. Byla to moje žena. Ten den jsme měli desáté výročí svatby.
Odpovědět
Omlouvám se za délku, je to takový hezký příběh od mého oblíbeného autora.
Odpovědět
lienka26: tak tento príbeh ma dojal a zároveň rozčúlil :-D lebo ja tam vždy vidím to, že on si myslel, že je to nejaká cudzia, tajná obdivovateľka, takže v podstate by som v tej úlohe manželky zistila, že miláčik je schopný nevery.... ale ten koniec ma dostal :-D doják (bez irónie ;-) )
Odpovědět
orinka: já Tě chápu ;-) Na mě vždycky po přečtení toho příběhu "vyskočí" nějaký další příběh, pokaždé jiný. Já jeho knihy ale čtu ráda, a vypadá to, že žena je perfektní.
Odpovědět
lienka...super príbeh ;-) ;-)
Odpovědět
byt na jej mieste, neviem ci mu dat facku, alebo pusu :-D
Odpovědět
Holky, ještě abych to uvedla na správnou míru - je to upřímná zpověď R. Fulghuma. Podle toho jak píše o své ženě, tak si myslím, že zná svého muže a právě proto se "nechal" chytit, protože jen ona veděla na co její muž slyší. Prostě mu připravila takový dárek k výročí ;-)
Odpovědět
Jo a myslím, že to skončilo pusou, ne fackou :-D
Odpovědět
Já bych to radši ani nezkoušela, děsila bych se toho že by tam opravdu došel...brala bych to jako sklouznutí k nevěře...
Odpovědět
ale kocky, zamyslite sa nad tym pribehom. Nejde v nom o tom, ze by bol schopny nevery, a ze je to dôkaz toho, ze by to urobil. Ale je to pribeh o sile zeny, ktora pozna svojho muza natolko, ze vie co na nho plati. A takouto rafinovanou hrou nedovoli, aby jej neverny bol. Lebo spokojny muz nepojde inde. Raz jeden chlap povedal, bol to nejaky nas, alebo cesky herec, uz neviem, ked sa ho pytali na neveru, lebo rozpravali o tom ake krasne manzelsvo uz desiatky rokov ma, tak na tu otazku nevery odpovedalPreco by som si mal davat hamburger, ked mam doma stavnaty steak? A ja myslim, ze to hovori za vsetko. Takze je to len o nas, a o tom, ako si pozname svojho muza a ci mu dovolime aby si daval hamburgery niekde inde. Ale samozrejme hovorim o intelifentních, nezakomplexovanich a vyzretichmuzoch, ktory si nepotrebuju dokazovat aki su kanci.
Odpovědět
Magic08 - děkuju, přesně tak to vnímám já. (Už jsem někde psala, že se tady mnohé vyjadřujete výstižněji než já :-N ) Jinak jsem zapomněla dodat, že kromě toho, že p. Fulghum píše, tak je taky pastorem. Jak se mi podaří přepsat nějakou další kratší povídku, tak ji sem dám.
Odpovědět
Ještě v krátkosti něco o jeho zasnoubení - slbíl své manželce, že až ji požádá o ruku, dostane prsten s briliantem. Pan Fulgum ale na tom nebyl zrovna finančně dobře když se rozhodl požádat ji o ruku, tak jí koupil prsten s velkým kamenem za 5 dolarů. Žena mu řekla "ano" a vzali se. Mu bylo pořád líto, že jí nemohl koupit ten prsten s briliantem, tak jí ho koupil k (tuším) 5. výročí svatby a řekl jí, jak to tenkrát bylo. Ona mu oplatila stejnou mincí a vypadlo z ní, že jí asi po roce vypadl kámen a nesla jej ke klenotníkovi na opravu a on jí řekl, že to není briliant. Jenže to byl její "ZASNUBNÍ" a pro ni prostě pořád zůstal briliantový... :-) A jak to dopadlo? Prsten k výročí prý leží v trezoru v krabičce a ona nosí ten první a "pravý" ;-)
Odpovědět
lienka, to jsou sice krasne pribehy....ale jak pomuzou Vladunce, to nevim.... :-(
Odpovědět
Czechzuzanaba: právě jsem se chtěla omluvit, že asi už odbočuju od témata. A taky jsem chtěla, aby přišla na jiné myšlenky. Toto je na téma nevěra - jen prostě jinak než je zvykem. Omlouvám se Vladunko a držím Ti pěsti.
Odpovědět
Profilova fotka
opravdu krásný příběh ;-) já to chápu trochu jako dobře a trochu jako špatně :-N šel na tu schůzku takže by jí jakoby podvedl ale na druhou stranu jak píšete znala to tak dokonale že už ví co a jak a on ví co má doma za poklad,že už nebude mít tu potřebu každopádně zajímavý příběk lienko kde ty knížky bereš?to jsis koupila?dá se to normálně senhat? vladunko a co ty???
Odpovědět
R. Fulghum píše krásně - přečetla jsem od něj vše, co se dalo sehnat a ještě nemám dočtené Třetí přání. Asi nejznámější je knížka fejetonů Už hořela, když jsem do ní lehal a Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce :-) Vřele doporučuji a autor sám říká, že už si zvykl, že mu všude ve světě komolí příjmení :-N V knihovnách i v prodejnách ho určitě najdete. http://www.robertfulghum.com/
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?