Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Som sklamaná z čekání

Zobraz úvodní příspěvek
nevím, jeslti dokážu přesně vyjádřit mé pocity..nepřipadá vám někdy, že je vše příliš v rukou chlapů, myslím to, že většinou žádají o ruku oni a my to často nevydržíme a furt čekáme kdy a občas to naťukáváme dle nich až moc často, jak už se tu víckrát řešilo ,že to mají pak těžký, když vědí, že každou zvláštní příležitost, narozky anebo výročí čekáme tu samou otázku :-D mě to někdy docela mrzí, když mě přítel (je mi 25, jemu bude 31, končím teď školu a dáváme dokupy bydlení společné, jsme spolu čtvrtým rokem) odbyde, že se na to ještě necítí, že si někdy připadá na 17, nebo mi třeba řekne "nic proti Tobě nemám:-N ,ale chci nejdřív mít hotový bydlení" (my ale budeme starý byt renovovat asi delší dobu) nebo "chci abys nejdřív pracovala nějaký čas a vydělávala"..přitom peníze nějaké mám, nejsem zcela švorc :-) znám lidi co se vzali i ještě na škole nebo když neměli bydlení... prostě mě mrzí, že se nějak v tom kdy chtít svatbu nemůžeme sejít a že je vše v rukách jeho ,až se pán milostivě rozhodne že jo..nedokázala bych ho požádat o ruku já, takže to asi nemá řešení můj problém ... buď počkat a pak říct ano, ale spíš mám víc a víc pocit, že až to přijde, odmítnu ho, protože když se na něco moc těšíte, často to nevyjde, už jsme zklamaná z toho čekání.. :-( prostě mám v sobě citový zmatek., omlouvám se za ten výlev, ale musela jsem se vykecat, díky za pochopení :-D
Odpovědět
1 2 3
4
5 6 7
http://www.stream.cz/video/32/4464-ut... taky tady je ten odkaz na svatbu, kterou pripravil zenich sam...
Odpovědět
aurinko: to je aké krásne! normálne ma to dojalo.
Odpovědět
Profilova fotka
silente: dobrá metoda - aspoň se má zerog u koho inspirovat...
Odpovědět
zerog: tak moje zkusenost Chodime spolu pres 4 roky, bydlime spolu 3 roky Ja jsem na skole, ale vydelavam, pritel pracuje Mame domecek, ktery rekonstruujeme Na zadost o ruku cekam dva roky a porad byly nejake vymluvy - ze nemam dodelanou skolu, ze to, ze ono. Kdyz uz mi ty vymluvy prisly absurdni, tak jsem z nej vytahla pravy duvod, ze se na to neciti a ze si neni svatbou jisty a ze je jeste mlady atd atd. To teda byla voda na muj mlyn. Nasrala jsem se a memu milemu drahemu rekla, ze jestli si neni jisty on, tak proc si mam byt jista ja a ze nechci nejlepsi leta sveho zivota stravit s nekym, kdo si neni jisty a ze mu davam cas do konce unora, aby si ujasnil co v zivote chce a ze si to tom promluvime. To bylo v lednu. 13.2. jsem byla pozadana o ruku. Nevim jaky zaver z toho vyplyva, ale zkus to takhle. Nekteri chlapi jsou strasne nerozhodni. Ty jsi rikala v prvnim prispevku, ze vsechno je na chlapech. Ono to na nich je, protoze to tak nechavame a cekame cekame a cekame... jenze chlapi jsou dnes strasny decka a nerozhodni. Tak hodne stesti
Odpovědět
jezisi chudak holka z toho videa :( Me ji bylo uplne lito... jen nevim teda jak zvladnu tu svou svatbu, jak se to video schylovalo ke konci tak jsem zacala rvat :-D
Odpovědět
Takže jsme brečely asi všechny :-) - to jsem ráda, že nejsem abnormální měkota...
Odpovědět
Profilova fotka
Mne to holky ale bylo spis lito, myslim, ze to nebyl moc dobry napad...
Odpovědět
Profilova fotka
právě jse dosledovala utajenou svatbu,celou dobu jsem měla zatajený dech a na konci řvala jak želvička ;-) já myslím že je to super nápad a bylo to moc krásné douzám že jim to klape dodnes
Odpovědět
Profilova fotka
Tak já taky čekala a čekala a naznačovala....Přítel se na to taky pořád necítil, nikdo z kámošů se ještě neženil...Ale už jsme spolu byli 7 let, tak jsem už fakt vyvíjela nátlak, že si ho nechci brát po 10 letech :-D V září jsem měla narozky, trochu jsem do toho vkládala naděje;-) No a fakt jsem dostala krabičku a v ní prstýnek a přítel se mě zeptal, jestli si ho vezmu!!! 8-) Takže v srpnu bude svatba:-)
Odpovědět
teda musím přiznat. silente, opravdu dobrá metoda, to zní dobře... tolik mi to připomíná mou situaci, ze mě si přítel dělal srandu před nějakým tím měsícem ,že letos na podzim , a já jen úpěla, že bych radši léto :-) aby to mohlo být venku, obřad i hostina..ale k datu jsme se ještě nedopracovali ;-) no já teď zkouším vydržet chvíli o tom nemluvit, nebo o tom aspoň nemluvit moc :-D teď se zdá, že je to na lepší cestě..říkal že vzít určitě a být se mnou chce, tak jsem se trošku uklidnila, ale uvidíme na jak dlouho. nojo, trpělivost není mou silnou stránkou... jinak obdivuju silente, jak se nastávacící zapojil do příprav, já se bojím ,že ten můj bude remcat, hlavně pak v onen den, že ta kravata ho škrtí, v saku je mu vedro a tak :-)) nejvíc mě na naší diskuzi uklidnilo ,že s tím čekáním a mírným nátlakem a uháněním nejsem prostě sama ,spousta chlapů to asi jinak neumí..prostě pomoc k svépomoci ;-) a teď jdu mrknout na tu tajnou svatbu ;-)
Odpovědět
a erinko, jak se říká, že po 7 letech první větší krize, tak vy jste toto období už s úspěchem přežili ,tak můžete klíďo do svatby :-)
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj zerog, tak mám ještě jeden ti, který si sem dovolím překopírovat z diskuse o dietách - je od emmili: možná vás pobavím - s miláčkem si ze sebe pořád děláme legraci a nebo se sázíme atd. a dneska jsem z něj vyloudila, že když já zhubnu 10 kilo, tak si mě vezme . Není to nic ve zlým, zhubnout chci (a docela potřebuju - před třemi lety jsem o těch 10 míň měla...) já, ale moje vůle je na bodu mrazu ... Tak že by konečně pořádná motivace??? Myslím, že pro nás, co potřebují nějaké to kilo zhubnout a zároveň mají problém se k tomu dokopat, je to super motivace... Ale samozřejmě na ní musejí přistoupit oba a navíc je použitelná jen tam, kde budoucí nevěsta opravdu něco shodit potřebuje - pokud vážíš 50kg i s postelí, tak to nedoporučuju ;-) .
Odpovědět
Článek se načítá
zajímavý :-) je dobrý se nějak motivovat a odměnit :-)
Odpovědět
ahoj zerog, tak jak tak koukam, doma mam neco podobnyho. prstynek jsem uz i dostala, dokonce i se zadosti o ruku a to pred rodinou... bylo to mesic pred porodem a tak moje priority zrovna nebyly resit datum - mozna chyba :-( kazdopadne mimi se narodilo, ja - pako - souhlasila, ze se bude jmenovat po nem, kdyz se budeme stejne brat. chacha, po pul roce se snazim vydolovat datum a najednou si to rozmyslel. rekl, ze pry ta zadost mu v tu chvili prisla jako dobrej napad. ptala jsem se, co se zmenilo. jedina odpoved, kterou jsem dostala, bylo univerzalni "nevim" (to se mu hodi na vsechny otazky ohledne svatby). zkusila jsem snad vsechno mozne, i to, ze mam problemy s tim, ze se jmenuju jinak nez nase dite. dokonce souhlasil, ze dite prejmenujeme na moje prijmeni:-((. a proc si to rozmyslel? - pry mu to nepripada dulezity (ale vzit se, kdyz je to teda "jen" car papiru, stejne nechce, protoze je moc rozvodu, jednou pak rekl, ze se toho boji). jeho nechut ke svatbe pry se mnou nesouvisi, chce se mnou byt a jinak vse klape ok. a pry neni vylouceno, ze si me jednou nevezme (hm, ale uz ted nam je pres 30). tak ti drzim palce a jestli objevis nejakou metodu, tak sem s ni :-D
Odpovědět
Profilova fotka
snehule-tak to od něj není vůbec pěkný,držím palečky at zase změní názor a stane se z vás rodina my ženský to vidíme asi jinak ro mě to není jen cár papíru ale pro chlapi asi jo ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
murka: jj, bohuzel jsem na tom stejne. svatba nekdy bude, kvuli detem,abysme byli rodina, vsichni se stejne jmenovali. ale jinak rika, ze to neni dulezity, ze to je jen oficialita. a jeste k tomu se ted kolem nas 3 pary rozvadi,vetsinou tak po 2 az 4 letech, takze to tomu moc neprida :-(
Odpovědět
Profilova fotka
holky nejsou ti naši chlapi naklonovaní? Já jsem se svým 8 let, 2 roky spolu bydlíme a do svatby se nehrnul. Už jsem teda rok požádána a ruku, ale místo svatby mám jen prstýnek na prstě. Svatba se odložila asi třikrát kvůli financím. Původně jsem chtěla velkou svatbu, ale svolila jsem kvůli penězům k svatbě se svědky a celkem se i těšila. Ale po neustálem odkladu se už vdát nechci. Přítel je smutnej, že bysme se měli vzít. Ale před dvěma lety se mu nechtělo a teď se nechce mě 8-(
Odpovědět
Holky u nás to byly taky šílený peripetie. Před třemi lety s nápadem na svatbu přišel sám miláček, sice v mírné opilosti, ale přišel. Schválně jsem se ho druhý den ptala jestli si to pamatuje. :-D Tím mě navnadil znáte to! Jenže já se toho vcelku chytla. No jo, jenže jsem ho odradila svým nadšením. Nakonec jsme se dohodli, že do toho praštíme až bude vlastní bydlení. To jsme dlouho nemohli sehnat - skoro ty tři roky. Jenže miláček pořád nic, a moje narážky ho dost stresovaly. Měl mě asi plné zuby. Tak jsem mu loni v létě řekla, že zamluvím termín a kdyžtak ho můžeme na jaře vždycky zrušit. Doufala jsem že za ten rok se na ten fakt psychicky připraví. Jenže já už tím žila a on žil tím, že se to kdyžtak přece zruší! A nějakej prstýnek, nechápal proč jako. A nechápe do dneška. Prý mi ho chtěl dát k vánocům, ale přišlo mu to zbytečné, když už jsme se "dohodli". Dost mě mrzelo a dost jsem to obrečela ;-( , že ho nic kolem svatby nezajímalo. Pak jsme se pohádali, s tím, že nic nebude, že se nechci vdávat s pocitem, že ho do něčeho tlačím. Ještě by mi to jednou vyčetl. To už bylo v době, kdy byl zamluven i fotograf. Prostě z něj vylezlo, že svatba pro něj důležitá není, a že toho samotného aktu se děsí jak čert kříže. A to jsme se předtím dohodli na svatbě se svědky, takže jsem doufala že když nebude opičárna, tak to bude v klidu. Prostě mejdan s našimi nejlepšími kamarády. Nakonec po té hádce, když se to uklidnilo, z něj vylezlo, že jestli chci tak svatba bude, ale ať se nezlobím a zařídím si to sama, že na něj to není a nikdy z toho nebude tak vyjuchanej jako já. Jenže v tu dobu já naivní romantik, to takhle nechtěla a taky mu to řekla. Že musíme chtít svatbu oba, ne jen já. :-| Že prej teda jo. Zhruba týden na to jsem si měla jít vybírat šaty (to bylo domluvené už dva měsíce předtím hlavně kvůli svědkyni). Naposledy jsem se ho tedy v klidu zeptala, jak to vidí, že ho do ničeho tlačit nebudu, že jestli to chce odpískat, že může teď dokud jsem za rezervace ještě nic neplatila, že pak složím zálohu na šaty ... Rušit prý nic nemám. Tak jsem si vybrala šaty. A koncem února za neustálého brblání ho dovlekla na matriku vyplnit žádost. Akt kterej odkládal půl roku trval pět minut a ještě se při odchodu smál, protože tam matrikářka normálně chrápala a my ji vzbudili... Mezitím nám začala rekonstrukce bytu, máme oba jiné starosti. Já o tom už tolik nemluvím (a upřímně - teď když vím, že si mě chce vzít, už to pro mě není ani tak hořící) a on dokonce sám od sebe pozval svého kolegu s přítelkyní na naši svatbu - takže nás bude šest. ;-) A těší se na to jako na nějakou oslavu. A už to nejsou kyselé ksichty a oči v sloup, když připomenu: "Miláčku, ale v dubnu nebo v květnu musíme na ty prstýnky."
Odpovědět
Jejda nějak dlouhé. :-N
Odpovědět
sněhule: takže jak vidím, dokud s námi nestojí u oltáře, není jisté nic.když i před rodinou Tě požádal a najednou couvá.já doufala právě že když to bude před rodinou, už je to určitý závazek a necouvne.. kámoška má skoro roční dítě a její přítel (holka se též jmenuje po něm) si ji nějak nechce vzít, a ji to taky dost mrzí, přitom to měla být tutovka. snad tedy v létě, ale on je na ni dost protivnej, vždycky : slíbilas mi, že mi s tím do léta dáš pokoj.." chlapi jsou někdy hrozný :-(
Odpovědět
panda: o tom jsem mluvila na začátku, když to ten můj bude stále posouvat, odkládat a vymlouvat se, roky poběží, brzo už toho budu mít dost a do svatby taky nebudu chtít jít..až se on přemilostivě uráčí. máme svou hrdost! :-)
Odpovědět
laděnka: to zní dobře, nemělas to zadarmo a jednoduchý, ale dopadlo to dobře.. nevím jestli bych to už nevzdala, ale vy jste to dotáhli do zdárného konce :-) škoda, že virus našeho dámského svatebniho nadšení se nepřenáší na chlapi ;-) držím pěsti, ať se svatba vyvede podle vašcih představ!
Odpovědět
Zerog ... no upřímně, kdyby to bylo ještě půlroku jako v době těch dohadů, tak už bych rezignovala a kašlala na to. Bylo by to jako u pandy, prostě už by mi na to došly síly a připadala bych si hloupě.
Odpovědět
vite co me zarazi? Kdyz teda nekteri chlapi tvrdi, ze je to "jen papir", tak proc jim ten "jen papir" tolik vadi? :-D :-D
Odpovědět
nemyslim si, ze je nejaky zpusob, jak chlapa primet ke svatbe. Ale kdyz uz chlap vi, ze s vami chce byt do konce zivota, tak nechapu, proc ne jako manzel. Navic hlavne v pripadech, kdy uz je na svete miminko.... Drzim palce, at vam to dopadne podle vasich predstav.
Odpovědět
murynko, diky moc. ale moc to nevidim... pando, mam taky takovou kamaradku, co si to ten jeji rozmyslel a najednou chce, ale ona uz ne. u nas by to tak asi neskoncilo. kdyz se o tom totiz nemluvi, tak je z jeho pohledu vse v poradku :-D ladenka, taky pekne peripetie:-) kazdopadne souhlasim s tebou, ze kdyby pritel se svatbou souhlasil, uz by to pro me nebylo takovy horici. jak napsala zerog, nejhorsi jsou ty pochybnosti a otazky PROC??? zerog, treba to bude u vas jiny a kdyz se vyslovi pred rodinou, tak to bude pro nej znamenat zavazek. u nas je to trochu na pytel, protoze jeho rodice se pred par lety rozesli, a tak jeho maminka kudy chodi tudy hlasi, ze papir je nanic a nic nezachrani. Sice se ji nedivim a samozrejme ma pravdu, ale kazdy se nevdava s tim, ze se hned rozvede, ze?:-) a moji rodice do nej taky neprudej, aby neco nepokazili.. zezulicka, taky to moc nechapu. kazdopadne duvody meho pritele nezenit se asi nikdy nepochopim. ma totiz duvody, ktere nejsou "smeroplatne" :-)
Odpovědět
Profilova fotka
panda: fakt mi prijdou obcas na hlavu, presne jak pises, tak pak to dopada tak, ze zenskou uz to prestane bavit, a chlap najednou chce. a taky nechapu, ze kdyz je to pro ne jen ten papir, tak proc z toho delaji takovou tragedii. a co se mi teda fakt hodne nelibi je, kdyz kamaradi zenicha mu pak daji po obradu treba kouli na nohu atd. - prijde mi to hloupy, zvlast s tim, ze si porad vykladaji, jak je to svazujici atd. vzdyt oni si to i vsugerovavaji, aaaaaaaaaaaaaaaaa
Odpovědět
ladenka: presne, sily nejsou nekonecny...a pak se clovek vazne treba rozmysli ma uz dost :-D zezulicka: presne ,vzdyt obrad trva chvili, papir je papir, a prinese pak treba vyhody, rozsekas se a ve spitale manzelovi reknou ,co s Tebouje, priteli ne..a i financne a pravnicky se zastoupite a tak..presne, bud s nekym chci byt nebo ne...dite je prece jeste vetsi zavazek.... snehule: presne, aspon vedet, ze chce, ze s tim pocita, to jsem potrebovala slyset..ted jsem se trosku uklidnila a uvidim co bude a kdy... jinak taky znam dost lidi z rozvedenych rodin (to jsem ja sama taky ;-) ) kteri kvuli tomu zcela zanevreli na svatbu, zahorkli, jsou k manzelstvi skepticti furt ze to stejne nic nezaruci a skonci rozvodem..to se pak tezko presvedcuje o opaku. nezaruci nikdo nic. ale znam i lidi co rikali nebyt my manzele, uz jsem si sbalil(a) kufry, ale takto jsme krizi zvladli a zas vysvitlo slunce... ja nezahorkla, verit neprestavam. u pritelovych rodicu taky skoncilo manzelstvi, po 30 letech, a to tak, ze to otec x let tahl s jinou a prasklo ze s ni ma i dite (ted je mu asi 8 let). presto si nemyslim, ze mi muj drahy musi nutne provest to same...to bych s nim nemohla ani byt estrellita: presne ,tyhle kecy :kdo je dalsi na rade, pripadne kdyz by se chytla kytka tak na chlapa: a mas to jisty, a obrady s chomoutem a kouli na noze nesnasime, my to teda v bande nedelame :-) kytka se hazela dvakrat ale pokazdy pak byly kvuli tomu potize da se rict... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
jo, tak to ja jsem stala na chytani kytky a asi pritel cekal, ez se po ni vrhnu a ja se ani nenatahla (schvalne, hihihihi) a prilitla tesne vedle me ;-) ale on skocil po podvazku jako lev :-D no ja jestli nekdo pritahne kouli na nasi (budouci) svbbu, tak ji po nem hodim. fakt by mi to zkazilo naladu, prijde mi to hloupy
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky holky. Tak já mam opačnou zkušenost :-) Byla jsem požádaná o ruku dvakrát a pokaždé jsem odmítla. Ani nevím proč, zkrátka se mi ještě nechtělo, neměla jsem tu potřebu. Snad jsem se i bála, že svatbou to zkazíme. Mám hodně známých, který spolu byli léta a po svatbě se chvíli potom rozváděli, tak možná i proto. Moc sme chtěli miminko, tak se nám to nakonec povedlo a teď máme 11 měsíční holčičku :-) Asi měsíc pře otěhotněním mě požádal o ruku, ale jak jsem psala, tak jsem ho odmítla. Přišlo mi to takový divný, když to bylo bez prstýnku a on mi na to řek, že nechtěl kupovat prstýnek, když nevěděl, jestli mu řeknu ano nebo ne. A po druhý se mě ptal, když sme zjistili, že čekáme mimi :-) Ale to mě bylo divný a zase jsem si říkala, že si mě třeba bere jen kvůli tomu dítěti, tak jsem opět řekla ne. Pak jsem čekala, kdy se mě zeptá po třetí a on mi pak řek, že se mě už po třetí ptát nebude, že až prostě budu chtít, tak ať dam vědět :-) Tak jsem v listopadu přišla, že si tedy vybereme termín. Byl strašně nadšenej a hrozně rád. Nevěděla jsem, že ho to tak moc mrzí, že jsem ho dvakrát odmítla. Mě totiž v dubnu bude 21 a jemu bude v červnu 31. Byl už jednou ženatej, tak jsem si myslela, že zrovna on nebude do svatby nějak hr.. Já jsem totiž neměla doma zrovna předpisový rodiče, tak jsem si říkala, že já se NIKDY vdávat nebudu. A tak jsem se do toho bála jít, ale teď jsem ráda, že jsem to udělala. Sice se toho malilinko bojim, ale příde mi, že teď ho miluju na sto procent, nikomu jinýmu bych asi nedokázala říct to ANO :-) A on si ho zasloužil tim jaký je a tim, že na mě netlačil. Takhle to beru já :-) Ale každý má na věc jiný názor...
Odpovědět
1 2 3
4
5 6 7
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Svatební rozpočet - slevit z očekávání …
22. 10. 2021 15
Zklamání po P-shine
19. 04. 2015 2
Máte fígl, jak sloupnout fólii po malov…
29. 08. 2008 24