Priateľstvo alebo využívanie. Kde je hranica?

Zobraz úvodní příspěvek

Zobrazit profil

pepibubu pepibubu

Autor diskuze

05.07.2006

Ahoj holky (a pokud sem zavítá i muž, tak i jemu ahoj :-D ) Včera jsem měla na uchu přes hodinu mámu a já jsem z toho hovoru doteď taková všelijaká. Máma se zase totiž litovala, jak nic nestíhá, jak se chtěla dívat na Pouta a zavolala Jitka (mimochodem Jitka je z Ameriky a volala z letiště, letí teď za mámou) a celý Pouta spolu mluvily, ach ach. No tak na to jsem logicky odvětila něco ve stylu, "když sem na víc než týden jede, tak snad nemusíte spolu viset další hodinu na drátě, ne? Tím spíš že ses chtěla dívat..." No a další mámina kamarádka chtěla tohle a ona ji zase nedokázala odmítnout, ta chtěla tamto.... A scénář totožný. Tak už jsem se neudržela a řekla jí, že přátelství je hezká věc, ale "vocamcaď pocamcaď," že musí hájit i svoje zájmy a soukromí, a ne se vydat všanc, že to už není přátelství, ale blbost. Anebo - ať to takhle dělá, ale pak ať si nestěžuje, že nemá čas na sebe. Vítr nastal ve chvíli, kdy jsem jí řekla, že jednou za čas se zamyslím nad všemi svými kamarády a známými, jestli je ten vztah oboustranně vyváženej, nebo jestli to náhodou není jen tak, že já do toho vztahu dávám a protistrana jenom bere. Tak jsem byla poučená, že takhle to NESMÍM DĚLAT. Ale já si nepíšu "účetnictví přátelství," jen chci vědět jestli nejsem za blba... Pak se ještě začala obhajovat, že ona je obklopená přáteli PRÁVĚ PROTO, že se chová PRÁVĚ TAKHLE... Bylo mi jí líto, ta její hlasitá obhajoba sama sebe mi přišla jako zoufalé volání o pomoc, ale tragické je, že ona si není ochotná připustit, že pomoc potřebuje. Co myslíte, která z nás měla větší díl pravdy?

---

0

Líbi se mi to

Odpovědět

Více...

Poslat soukromou zprávu

Nahlásit příspěvek