Posun ve snění o svatbě

Ahojky :) Je mi 25 let a o svatbě sním minimálně od nějakých mých šestnácti let. Ale v poslední době o ní přemýšlím tak nějak úplně jinak. Kdysi jsem mívala několikrát měsíčně HOROROVÉ sny, že jsem nestihla svou svatbu, že jsem neměla šaty, že nikdo nevěděl, že se vdávám (to mě děsilo nejvíc! :) ), že nemáme prstýnky, že nejsou hotová oznámka, že se vdávám za hodinu a nejsem nalíčená, že strašně lije, že nejsem učesaná, že nemám udělanou kosmetiku a podobné šílenosti, které možná nevěsty straší před jejich Dnem D :) Ale poslední dobou je to jinak. Od našich 18 let jsme spolu s přítelem, pár měsíců spolu bydlíme a já si uvědomuju, že jsem celou situaci kolem svatby naprosto přehodnotila. Zjišťuju, že jak jsem trvala na tom, že vše musí být perfektní (nejsem perfekcionistka, jsem celkem flegmoš, ale tohle jsem si chtěla vychutnat, nepočítám do budoucna s nějakým dalším svatebním Dnem D :-D ), tak teď to nějak vůbec neřeším. Uvědomila jsem si, že nejdůležitější pro mě je, že na mé svatbě budou lidi, které mám ráda, tj. hlavně moje a přítelova rodina, že není důležitý nějaký nazdobený sál s organzami, ale že chci oslavu v místní hospodě, kde je bezva obsluha, bezva majitel a je to tam docela hezké, navíc vím, co čekat. Nechci dlouhý červený koberec, bez kterého se má původní představa neobešla, ale vystačím si se zatracovanou obřadní místností v sousední vesnici, která má asi tak 3x3 metry (takže udělám 3 kroky a jsem u ženicha :) ). Nechci ty krásné dorty, ale jeden, který mi upeče moje milovaná babička. Nechci krásnou květinovou výzdobu. Pro kytky sjede ženich v den svatby a nebudou se objednávat dopředu (stojí to pak o 700 víc, jenom proto, že se jmenují svatební ;) ). Nechci přezdobené a přeslazené cukroví a drahou čoko fontánku, stejně velká většina hostů by spíš uvítala selátko :) . Nechci přijet v Audi a podobných nazdobených půjčených luxusních autech. Chci naše milované staré auto :) (Nejlíp přítelova trabanta, který už ale pár let čeká na správku :)) . Nechci mít na obřadu milion lidí jako dříve, chci tam hlavně rodinu a navečer třeba pár přátel... a hlavně tam chci mít JEHO :) . Nevím, jestli jsem dospěla nebo co se stalo, ale veškeré mé sny jsou tatam. Přijdou mi úsměvné. Čím víc nad tím přemýšlím, tak se nejvíc těším na to, až budu vdaná paní a hlavně, až budu vdaná za toho mého milovaného chlapa, kterého nikomu nedám :) . A je zvláštní, že ty hororové sny jsou rázem pryč :) . Tak by mě zajímalo, jestli je tady ještě někdo, kdo celou tu záležitost taky takhle razantně přehodnotil a vytýčil si naprosto jiné priority :) . Ne proto, že by musel (třeba kvůli penězům, kvůli problémům v rodině apod.) nebo že by přestal být zamilovaný :) Prostě proto, že vyrostl z těch pohádkových představ a uvědomil si, že nejdůležitější jsou TI DVA a lidi, které máte rádi a jsou tam s vámi :) .
Odpovědět
@kaaacaaatkooo Tak nějak jsem to brala i já. Kdybych se vdávala o deset dřív, určitě by to vypadalo uplně jinak, ale postupem let jsem si uvědomila, co je pro mě opravdu důležité. Z těch svých snů jsem se nevzdala jedině obřadu na zámku, to jsem si fakt moc přála. Ale jinak už jsme nevymýšleli žádné extrabuřty, ani na to nejsme. Pamatuju si třeba, jak nám nevyšlo místo na hostinu a museli jsme vzít místo toho jednu takovou "obyčejnější" restauraci. Měla jsem z toho špatnou náladu a nastávající mi tehdy řekl, že vůbec nezáleží na tom, kde hostina bude, ale kdo na ní bude. Svatá pravda! Naši svatbu jsme si neskutečně užili, protože tam byli lidi, s kterýma nuda být ani nemůže a na moje dřívější vysněné místo jsem ani nevzdechla. Protože dnes už všichni vzpomínají hlavně na to, jaká tam byla sranda a ne jestli byly sladěné závěsy s toaletním papírem ;-) Je to opravdu v prvé řadě o lidech, aspoň z mojí zkušenosti a mého pohledu :-)
Odpovědět
Moje slova! :) A je mi tak nějak lépe, jsem klidnější a můžu spát :-D Jen tak mimochodem, termín ještě není ani pořádně naplánovaný, poslední verze je rok 2014 a já už 6 let mívám ty hororové sny :-D
Odpovědět
@kaaacaaatkooo Správně, za ty dva roky by sis ještě ve spaní užila, kašli na to :-) Já se vdávám za tři měsíce, nemám skoro nic, co bylo zařízené, tak se nějak po...perfektní to prostě nebude, hlavně jsem ráda, že si beru toho správného chlapa, to je hlavní :-) Noční můry asi teprve přijdou... :-D
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 6 měsících
Profilova fotka
@kaaacaaatkooo Ahojky, to mi teda spadl kámen ze srdce, že nejsem jediná. Taky jsem chtěla svatbu, kde budou prostě všichni, přepychová hostina atd atd. To bylo v době, kdy přítel nechtěl. Pak začal chtít, romanticky mě požádal o ruku, nadšeně jsme to oznámili rodinám a oni nás zchladili nijakou reakcí... Tak mě teď to nadšení nějak začalo opouštět. Dokonce uvažuju, jestli neudělat jen tajnou svatbu ve 4, ale tím si asi jen léčím svou touhu být ve středu pozornosti a tu pozornost si vydupat tím, že všichni budou překvapení, že jsme se už vzali :-D Ale pravda je, že se mi z představy velký svatby dělá normálně špatně od žaludku a začínám mít pocity úzkosti... Zredukovali jsme hosty na minimum - 50 a i to je dost. Jsem vytočená taky z toho, kolik to všechno stojí a nebaví mě šetřit jen kvůli takový blbosti jako je svatba. Taky si říkám, že pro přítele je to už druhá svatba a to se většinou nikdo už moc necítí na velký divadýlka - a já se teda necítím moc ani napoprvý...
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 4 měsících
@liss_durman Naprostý souhlas, prostě KLIIIID 8-)
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?