Postoj ke svatbě ze strany muže

Ahoj holky, je mi jasný, že mi nikdo neřekne, co a jak bude, protože každý člověk a i vztah jsou individuální. Ale zajímal by mě váš názor a možná se mezi vámi najde taková, která si prožila nebo prožívá to samé. Můj přítel je rozvedený, má potomka. Do svatby byl donucen rodiči, on sám svatbu s ní, ani potomky nechtěl.. Bohužel to pro něj byly celé dlouhé roky očistec a byl nešťastný. Když se dočkal rozvodu, objevila jsem se v jeho životě já. Našli jsme spolu štěstí a porozumění, koupili jsme si dům a spokojeně si žijeme. Děti spolu neplánujeme, prosím, nerozebirejte proč, pro mě toto téma není zrovna šťastné. Jednou mi v opilosti řekl, že by si mě vzal, ale někde třeba u moře nebo na jiném výjimečném místě tohoto typu. Já to nebrala vážně, protože jednak byl opilý a já nevěděla, co říct. Slyšela jsem to poprvé v životě a ani nevěděla, jak reagovat, i kdyby byl střízlivý. Já už jsem na to myslela dřív, že bych si ho jednou chtěla vzít, ale nechtěla jsem být ta první, která o tom mluví, aby neměl pocit, že ho do něčeho tlačím. Potom jsem zas byla trošku pod vlivem já, zeptala se ho, jestli si mě někdy vezme a to zas nevěděl on, co říct.. Dlouho bylo ticho po pěšině, ale já tento typ závazku uznávám a nějak si nedokážu představit, že by k tomu u mně nikdy nedošlo a strašně se tím trápím a jsem z toho smutná. Když už jsme se odvážili a mluvili o tom za střízliva, řekla jsem mu, že pro mě je to strašně důležité a že se tím trápím, že on mě nechce. Odpověděl, že o tom přemýšlel, ale že by chtěl tak za 10 let třeba. Ale já už budu stará, chci to udělat z lásky a ne proto, že jednou si řekneme, co dál a jak to dál posunout. Nastalo pár okamžiků, kdy řekl.. no to si tě budu muset vzít.. vždy to vyznělo divně, z jeho strany tak, že to myslí ze srandy a na to já radši nic neřekla.. Další diskuze na toto téma, to už jsem aji začala brečet a on že to chtěl udělat už několikrát a já to vždy zkazila.. jak, to nevím, neřekl.. jenže v tomto momentě já si v hlavě vytvořila svůj svět, jak by to mohlo být, probíhat, atd. A to bylo špatně, myslela jsem na to, kudy jsem chodila, ale jemu o tom neřekla, nechtěla jsem, aby k tomu byl dotlačen ve finále a tak jsem se rozhodla, že až by k tomu mělo někdy dojít, tak mu řeknu svou verzi našeho dne a on zase tu svou a domluvíme se.. No zase další večer za nějakou dobu a já se jo zeptala. Tak co, vezmeme se někdy? A on zase o tom mluvil tak, že ne.. že má špatné zkušenosti, atd atd.. a já se rozplakala, už jsem to neunesla, tu bolest. Vše jsem mu řekla, že je to pro mě opravdu důležité a že takovou lásku jsem v životě k nikomu necítila a že bych si přála, abychom byli svoji. Vlastně mi na to skoro nic neřekl, jen to, že nevěděl, že to pro mě tolik znamena, i když jsem mu to několikrát řekla.. Přijde mi, že sám neví, co chce. A je poznamenaný svými negativními zkušenostmi. Co si o tom všem myslíte?
Odpovědět
Profilova fotka
Je úplně jedno jaký na to ten druhy ma názor nebo zkušenost ma chtít toho druhého udělat šťastným pokud je to opravdu jeho sen... Můj názor... Chlapa jsem i opustila (samozřejmě i z jiných vážnějších důvodu) když mi řekl ze si me vezme za 8 let... Řekl to jen aby me umlcel a nemyslel to vážně. Tento chlap me potřebuje udělat stastnou a ví ze to znamená svatbu a zase já vim ze ho chci udělat šťastnou a odnosit mu dítě... Je to o kompromisech o ničem jiným, zbytek jsou jen vymluvy, alespoň za me, a na to už su stara...
Odpovědět
Profilova fotka
Na mě to působí tak, že být chlap, tak se do svatby cítím tlačen - stejně jako byl tlačen do první svatby. Další děti mít nebudete, tak myslím, že není kam spěchat. Netřeba si tímto kazit hezký vztah. Čím víc budeš tlačit na pilu, tím dýl mu to bude trvat. Je správné, aby věděl, že je pro tebe svatba hodně důležitá, ale jednou a dost. Nevracet se k tomu několikrát. Evidentně má v plánu tě požádat o ruku, tak mu dej ten prostor a nebuď jako ta první
Odpovědět
Mně přijde, že spousta chlapů má ze svatby nějaký blok, že si pamatují nějakou "dobrou" radu, hlavně si dej pozor, aby ses nemusel jednou ženit. Přijde mi, že o tom neumíte mluvit, pro něj je to bolestné téma, protože tenkrát do toho byl dotlačen a manželství se pro něj rovná peklu. Za mě si musíte vykomunikovat, proč je to pro vás důležité, říct si to v klidu, věcně, nevydírat se u toho navzájem, neobviňovat, také si musíte ujasnit, že manželství může být hezké ne peklo. Svatba může být o vás dvou, kdy si skutečně užijete sami sebe. Místo zmatku a skákání kolem příbuzných, které často nemusíš, to může být oslava vás dvou. Pro mého manžela bylo také dost těžké se bavit o svatbě, ale já to téma víc otvírala, aby věděl, proč to chci. (Říkala jsem mu, jen chci, abys věděl, co chci já. Já vím, že máš jiný názor.) Nebylo to o tom, že mě nemiluje, ale vadilo mu, že ho okolí do toho pořád tlačí. (Ptali se, co vy dva, kdy bude svatba nebo lepší varianta, tvůj mladší brácha už je ženatý a co ty?) Otázky okolí jsou mi ukradené, já jsem potřebovala vědět jak a proč to tak má.) PS Nejsi míň žena, když nemáš děti. Ono je to bolestné, když chceš a nemůžeš/nejde to.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?