Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Oslovuji manžela příjmením

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj, někdy oslovuji svého manžela (samozřejmě i mimo jiná oslovení) jeho příjmením - a jemu se to i líbí, není mu to vůbec nepříjemné. Mluvili jsme o tom, vlastně mu to prý i dělá dobře, když ho takhle v určitých situacích oslovím. Je to určitá hrdost na své příjmení a řekla bych, že ho tím možná potěším víc než kdybych neustále používala přeslazená jména. Ale kdo s tím má občas problém, je spíš naše okolí. Rodina, známí - ti se nad tím někdy pozastavují a berou to spíš tak, jako že bych si manžela nevážila, když ho takhle "oficiálně" a "neosobně" pojmenovávám... Když se to snažím vysvětlit, jak to máme, tak stejně nechápou... Vím třeba, že se takhle oslovují mezi sebou i Klaus a Klausová - a nikdy jim to prý nepřišlo divné. Ne, že bysme si z toho něco dělali, to vůbec, a měnit to nebudem, jen by mě zajímalo - máte to někdo taky tak anebo by vás to ani nenapadlo a u druhých by vám to taky přišlo "divné"?
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
uplne v pohode ;-) ja mam sice manzela cizince,ale i tomu obcas reknu prijmenim , ale hlavne se vsemi byvalimi spoluzaky si rikame prijmenima- zacalo to na viceletem gymplu, byli jsme uplne prvni rocnik po revoluci a mozna to byla snaha odlisit se, kdo vi, ale zustalo nam to doted, dokonce po svatbe vsech spoluzacek je mam ulozene pod zkratkami jejich drivejsich prijmeni, u nekoho jsme plynule presli na zkratku noveho prijemeni. Divne to neni a po letech si na to zvykli i rodice z mensiho mesta. a me po svatbe zacali i v praci rikat Barbina/odvozeno od Barber/a jen pro srandu z too ze jsme uplnej protiklad prototypu barbiny, predtim se mi rikalo Has nebo haskovka, hasek...je to originalni, neni to sladky a je to jiny, ne vsem to prijde jako druh humoru, ale nemuzeme byt vsichni stejni, ne?
Odpovědět
Profilova fotka
ja vim ze mamka takhle nekdy řikala taťkovi, a mě manžel řikal příjmením někdy ze srandy po svatbě(asi aby tím zdůraznil že jsem jeho) ale jinak já tak manželovi řikám spíš když mu chci "vinadat" říkat mu příjmením mi nepřijde až tak lásky plný ale záleží fakt i na tónu a situaci kdy se to použije, že jo ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já manželovi příjmení neříkám, tchýně to používá pro svého manžela tak, když řekne to příjmení, mě vždycky vyskočí před očima tchán. Takže to nikdy pro manžela nepoužívám.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak je pravda, když si to tak nějak promítám, že většina ženskejch, který ty svoje chlapy moc nemusej a jenom je spíš sejřej, tak říkaj třeba - no jo, "Novák" se zas sebral a šel na pivo... nebo tak nějak... Ale z toho je jasně poznat, že to je spíš opačného rázu, než osobního... To asi je vážně důležitý kdy a kde a jak se to říká.
Odpovědět
Profilova fotka
mam to jako Many s Kozlem... muj muz je Mišák x-) a už od mala mu nikdo jinak neřekne, pro všechny kamarády je proste Mišák.... takze ja mu taky tak někdy řikam..... stejně je to můj Mišáček :-D Takze me to zas tak divny neprijde 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
u nas je to taky tak...jsme Koťanovi a manzela kamaradi prezdivaj koťátko...tak mu rikam i ja nekdy a kdyz chci na neco upozornit (treba na smradlavy ponozky na zemi :-D ) tak mu rikam Koťane!
Odpovědět
Profilova fotka
Jedni naši známí se zrovna příjmením neoslovují, ale mluví tak o sobě nebo o drahé polovičce ve 3. osobě. Mně to připadá vtipné a milé. Já s drahým se oslovujeme právě těmi sladkými slůvky (samo že ne vždy a ne před ostatními) a taky nemáme problém. Až ale budeme svoji, taky občas použiju oslovení příjmení. Líbí se mi to :-)
Odpovědět
Profilova fotka
My to občas používáme, ale spíš z legrace a ve zkomoleném stavu. Divné nám to nepřijde :-)
Odpovědět
Ja obcas manzu taky oslovim prijmeni, kdyz me naprdne, ale myslim to ze srandy...kdyz naprdnu ja jeho, tak mi rika Gabrielo :-D :-D
Odpovědět
My to máme asi jako bustik, také spíš z legrace, častěji patvary toho příjmení. Nebo také při škádlících hádkách. :-) A divný nám to nepřijde. Ono záleží také na tom jakým tónem se to příjmení vysloví, z toho jde myslím poznat vše.
Odpovědět
tak my ještě manželé nejsme, ale já přítelovi příjmením taky řikám, ne furt, lae říkám a neříkám to ve zlým, ale spíš ve srandě...a nikdo se nad tím nepozastaví....:o) ale když mi on řekne příjmením, tak se mi to moc nelíbí...ale až se budeme jmenovat stejně, tak mi to vadit nebude...a už teď mi někteří řikají budoucím příjmením a je to hezké;o)) ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
já taky občas říkám skoromanželovi příjmením..hlavně, když mě namíchne, nebo když ho chci poškádlit...a taky když mě neslyší, přeslechne všechna ta sladká slovíčka, pak i své křestní jméno a reaguje jen na příjmení :-D ale vzhledem k tomu, že se jmenuje Kohout, tak mi to vrací zpátky a říká mi Slepičko :-D ...znám pár, který si v manželství vyká a mluví o sobě zásadně jen pomocí příjmení...a přitom se mají rádi... :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Ahoj, občas drahému taky řeknu příjmením, ale spíš to používají naši spolužáci, protože jsme spolu už od školky, a asi kolem 10 let věku bylo " v módě" (nebo na nás lezla puberta), že jsme se asi 3 roky všichni ve třídě oslovovali příjmením a pro některé to tak zůstalo a v hovoru o něm němluví jako o Martinovi, ale oslovují ho příjmením (taky aby se dolišilo, který Martin, z 8 kluků byli 4 Martinové), takže divné mi to nepřijde.
Odpovědět
U nás ve škole to bylo přesně tak, jak píše Blanka, sice jsme se tak mezi sebou neoslovovali všichni ve třídě, ale nás pár nejlepších kámošek jsme si zásadně říkaly příjmením, prostě to byla taková recese - a vydržela nám, oslovujeme se tak dodnes (přestože už máme všechny jiná příjmení, pořád používáme svoje dívčí :-) ). A pokud jde o manžu, je to u nás úplně běžné. Jmenujeme se Langovi, takže já mu říkám "Langošku" a on mně "Langovko", nevidím v tom vůbec nic špatného, natož chladného, mně by naopak hodně chladné a neosobní přišlo, kdyby mě oslovoval mým křestním jménem (bez nějaké zdrobněliny). Co ale ráda vůbec nemám, když o sobě manželé takhle mluví na veřejnosti - třeba "Novák mě zas včera naštval..." atd., to už mi trochu hanlivé připadá, tohle bych asi nesnesla.
Odpovědět
Profilova fotka
Ze školy si to oslovování příjmením pamatuju taky, ale to bylo spíš z toho puberťáckého pošťuchování se a aby se náhodou někdo neshodil, když by někoho oslovil hezky jménem ;-) a kor když se mu někdo líbil... :-D Každopádně je ale pravda, že lidé spíš používají pojmenování svého protějšku příjmením hlavně v těch negativních, hanlivějších případech a to mi přijde škoda. Potom když já, která to tak při vyprávění ostatním o mém manželovi anebo přímo na veřejnosti, i když je přítomen, používám, je pro některé nepochopitelné, že použiju do souvislosti chválu na něj a současně ho oslovím příjmením. Nakonec mi to přijde, že ostatní to vezmou jako ironii a že vlastně nejspíš myslím opak.
Odpovědět
oslovenie priezviskom pouzivam v krajnom pripade :o) ked sme napriklad v obchode, kde je vela ludi, a potrebujem nanho zavolat a na meno nereaguje, tak zavolam priezviskom :-D a toto funguje aj na moju mamu, ked ideme na nakup a na trhovisku ideme kazda svojim smerom, potom sa hladame, a nereaguje na oslovenie "mami" tak na nu zakricim prezviskom a hned spozornie, a vzdy sa na tom dobre bavime :-D
Odpovědět
Profilova fotka
taky pritele v nekterych situacich oslovuji prijmenim a jemu to nevadi ;-) naopak mu to prijde pekne..... a me roztomile nehlede na to ze se mi jeho prijmeni moc libi a uz se moc tesim ze se budu jmenovat taky tak :-)
Odpovědět
Profilova fotka
My si teda říkáme Beruško, stále, křestním jménem jsem svýho muže snad nikdy neoslovila, ale když o něm mluvím tak samozřejmě říkám Patrik. Ale když ho chci trošku poškárlit tak mu taky říkám Šobečku (jsme Šobkovi), někdy i i když o něm mluvím říkám tem můj Šobeček,ale to jen před lidma kteří nás oba znají.
Odpovědět
já říkám manželovi jedině Štefi :-D jsme Štefkovi :-)
Odpovědět
Profilova fotka
ja mu rikam Šubrte, i kdyz se jmenujeme uplne jinak
Odpovědět
My jsme Šnorovi, ale manžovi říkám krom jiných oslovení "šňůrky" - jak mile, tak provokatérně :-D Šubrta máme na chatě - malá postavička ztlouknutá z prkýnek pro ségru když byla marod :-N
Odpovědět
Profilova fotka
Kohout a Slepička :-D Fakt pěkný :-D My jsme Liškovi, na dveřích máme napsáno Liščí nora, já mu obvykle říkam Lišáku, Lišáčku, v práci se mě tuhle ptali, jak se vlastně jmenuje křestním jménem, protože to je prostě Liška :-) A on mně příjmením říká hlavně, když zlobim - "Lišáková, ty už se zas neučíš!" (jako třeba teď, ehm 8-))
Odpovědět
Profilova fotka
Ja tiež hovorím drahému priezviskom niekedy.... Alebo na mieto priezviska Murčo mu hovorím Mourku...
Odpovědět
Profilova fotka
To je dobrá diskuze :-) Mě teda vždycky oslovování příjmením vadilo, protože ho spolužáci používali tak, že mi to přišlo jak nadávka a hlavně mám příjmení po tatínkovi, který zemřel, kdy jsem byla malá a jsem hrdá, že se jmenuju jako on, že mi an něj něco zbylo, takže pak mi vadilo, když to spolužáci používali a eště blbě (jsem štychová a třeba ,,štychno" mě vytáčí odjakživa, ale třeba jedna kamarádka mi říkala ,,štychů" a já jí ,,kotků" a to šlo :-) ) ale to je ještě pohoda, ale přítel je bečka :-) on to bere tak nějak oukej, i když říkal, že ve škole trpěl, že mu říkali soudečku a tak, ale teď ho spousta jeho kamarádů tituluje Béčo a na to slyší, i se tak občas podepíše do mailu nebo SMSky. Mnoa já, když mě třeba naštve a chci ho pošťouchnout, tak mu říkám ,,Bečoune", ale že bych o něm mluvila před kámoši jakože Bečka je v práci bo tak, to zas ne...
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?