Ahoj holky,
tak snad nejsem sama s tímto problémem, ale manžel si prostě nerozumí s našima a mě už to teda pěkně štve ]-( já s jeho rodiči vycházím v pohodě, snažím se a je to OK, ale on už nechce k našim jezdit ani na návštěvy a to teda fakt nevím proč. Je sice pravda, že než jsme spolu žačli chodit a než jsem ho přivedla domů, tak měl z našich strach (mamka je taková přísnější a působí tak), navíc to bylo docela brzo po jednom rozchodu a je fakt, že ho nepřijali prostě hned s otevřenou náručí, ale pak se všechno změnilo, snaží se mu ve všem vyhovět, mamka kupuje laskominy co má manža rád a fakt se snaží, ale on by tam nejradši nejezdil vůbec, ach jo ;-( vážně se docela trápím |-|
souhlasím s holkama, že nutit ho jezdit každý víkend není ono. My sice vycházíme s obojema rodičema báječně, ale to neznamená, že musíme jet každý víkend tam nebo tam. Chápu, že se na nás těší a rádi nás vidí, ale taky netrvají na tom, že každý víkend musíme dorazit. Chápu tvého manžu, že se mu prostě nechce, jenom bych ho nenutila. Klidně si tam zajeď sama, já když chci k našim (jsme teda v jednom městě) tak se tam klíďo stavím na kafčo po práci sama, pokecám s mámou a zase jedu. Přítel je buď v práci, nebo má nějaký sport s klukama, třeba mě tam jenom vyzvedne a je to v klídku, všechny strany spokojený.
Hlavně rodiče chápou, že po týdnu v práci toho máme taky dost a chceme si odpočinout, a ne se pořád někam harcovat.
holky, si ted pripadam studena jak psi cumak:-) s mamou mluvim tak dvakrat tydne, s tatou dvakrat do mesice (jsou rozvedeni, tata bydli daleko). Vidim je jednou, max. dvakrat do mesice. Pritelova maminka mu vola nekolikrat denne, vidi se tak dvakrat do mesice max. Jedu s nim kdyz chci, on se mnou stejne tak. Rozhodne bych ho nikdy netlacila aby jel se mnou, protoze je to kontraproduktivni - nebudem z navstevy mit nic ani jeden.
ještě dovětek: my jsme to domysleli, aby byli ještě víc spokojení, rodiče jsme seznámili a teď když jedem k přítelovo rodičům, tak mamku vezmem taky (naši jsou rozvedení, proto ne oba). Takže nakonec oni sedí spolu a my ještě vypadnem někam za kamarádama na pifko a všechny strany jsou spokojené :-D
sambuca: buď v klidu, jsme na tom stejně. Po telefonu s nima mluvím,ale kolikrát návštěva je problém, takže se taky vidíme 1-2x za měsíce. Jinak to nejde. Přítelovo rodiče to samý - bydlí 100 km od nás, takže to taky je tak 1x za měsíc a když se něco děje, tak třeba 2x.
Lidko, já ti rozumím! S našima (mamkou) mám taky super vztah, spíš až závislost. Jsem schopná se s ní vidět denně, ale teď bydlíme daleko :-( tak si denně mailujeme, xkrát voláme atd. Chápu tě, že u rodičů strávíš ráda celé odpoledne a klidně i celý den. Na tom nevidím nic divného, je to o tom, jaký má kdo s rodiči vztah. Ale chápu i tvého manžela, že k tvým rodičům nechce jezdit každý týden. fakt rozumím jeho argumentu, že je půl víkendu pryč a jemu zbyde pro sebe (pro vás) jen ta neděle, kdy už je práce za dveřmi. Navíc to zavání hroznou organizovaností, vědět, že každý víkend ho čeká návštěva. věřím, že to tvé rodiče může mrzet, ale oni snad chtějí co nejčastěji vidět hlavně tebe a pokud tvůj muž přijede s tebou jednou za čas, tak by to mělo být v pohodě, ne? Poku by ho chtěli vidět každý týden, přijde mi to i od nich dost velký nárok. Musíš brát ohled nejen na rodiče, i na manžela. Vím, že je to těžký. Já fakt z vlastní zkušenosti i okolí vidím, že příliš časté návštěvy u rodičů (obzvášť když ten druhý nechce) můžou vztah hodně narušit. Takže vážně si myslím, že to, že budeš k rodičům častějí jezdit sama a tvůj muž s tebou pojede jednou za čas, je nejschůdnější řešení.
No my bydlime od obou nastejno, cca 40 minut MHD, o tom to neni. Proste toho je vic nez nasi rodice - mame spoustu zajmu. Jdeme na squash, tenis, zabruslit si, do kina, na chalupu, do ZOO, s kamosema na bowling a pivo.... A rodice jsou takovy porad nekde po vystavach, zabavach nebo na chalupe. Tak by to melo byt ne? Nekdy mi prijde ze ta starsi generace vyzaduje nasi pritomnost protoze uz si nema co rict mezi sebou - proste cekaj az kazdou sobotu/nedeli prijedem a zvednem je z gauce alespon ke stolu....
Já jsem jenom chtěla, že i když máme super vztah, tak to prostě není možný se vidět tak často. Z důvodu pracovní vytíženosti a když budu všechno dělat podle rodičů, tak bysme neměli čas na sebe a to je špatně. Rodiče stopro chápou, že chceme být taky spolu.
lidko a milado, vzdyt to tu pisete obe, ze jste zavislacky na rodicich. To neni dobry, to prece vnitrne vite. Zavislost ani na rodicich, ani na manzelovi neni dobra. Kdyz uz to priznavate, nevyzadovala bych po manzelovi to same...
jsi jedináček? Já ano, ten vztah je potom možná intenzivnější a cítím na sobě všechnu zodpovědnost. Ale i přes to všechno vím, kdo je pro mě důležitější a podle toho se rozhoduji.
jo jsem, bohužel :-(
a můj názor je ten, že kdyby on se s jeho rodiči neviděl každý den, taky by je chtěl vidět alespoň jednou týdně a já nevidím důvod, proč bych neměla jet na návštěvu s ním. no co člověk, to názor :-S ovšem vážně jsem se nevdávala, abychom každý trávili svůj volný čas sám 8-( samozřejmě mu návštěvy nepřikazuju ani nic podobného, ale nemůže ode mě čekat, že já se k jeho rodičům budu chovat jinak
to spis vypada ze zarlis ze on je vidi casteji nez Ty ty svoje... neni to ale spis tim ze bydli tak blizko nez tim ze by je videt chtel? Podle me se ma volny cas delit i v paru. Proc by se mnou mel jet manzel na nakupy a kafe s kamaradkou? A proc bych s nim mela jit na fotbal? To radsi mame sedet spolecne doma na zadku? Ja jdu klidne dvakrat v tydnu na cviceni, na vinko, do divadla, a kdyz prijdu domu pritel je prijemne unavenej z tenisu a vypravi jak se mel bajecne. Spolu si dame neco malyho k jidlu a povidame si. Rozhodne neresime kolik s kym casu by sme meli byt.
vy to nechápete, já mu přece nic neplánuju a nepřikazuju, mě to jenom mrzí a není to o žárlení, ale o tom, že se mně to zdá prostě nefér, toť vše! každý to máme prostě jinak ;-)
vzdyt jo, my Ti nerikame jaka si strasna, my Ti rikame jak to udelat tak abyste si to uzili oba ;-) Tobe se zda nefer ze je vidi castejc? No holt je ma blizko a jsou to jeho rodice no. Kdyby Tvy bydleli stejne jako oni, asi bys je taky vidala castejc.
sambucca: koukám, že jsi asi můj článek nedočetla nebo nepochopila, nevím. Laždopádně tu závislost jsem tam dala se smajlíkem a lidce xkrát radila, ať přítele nenutí a rodiče nestaví nad něho. Tak mě tu nesuď, ju?
no to jsem ráda, že tady nepůsobím za nějakou semetrik :-D :-D :-D ale asi to tak budu dělat. jo on je vidí častějc a nedokáže si představit, že já se tam těším a tak a proto to nechápe! jojo kdyby to bylo naopak bylo by to pro mě lepší - jak jinak. No musím to brát tak, jak to je. Taky vím, že kdyby to bylo naopak a já nepřijela s ním na návštěvu, tak už by to byly telefonáty proč jsem nepřijela atd. :-S
Lidkava, jeste si dupni k tomu nozickou.
Pokud ti jde opravdu o stastne manzelstvi a pekny vztah. Tak tam proste obcas jed sama a na cely den. Ty si uzijes rodice, manzel si uzje volna a spokojeni budete oba.
Vim, ze te mrzi, ze to je takhle, ale zkus trosku mene tlacit na pilu a ono se to treba zlepsi. Z toho, co pises, mi prijde, ze ma manzel pocit, ze na navstevy musi a proto se mu nechce. A hlavne verim, ze se tim proste zabije cela sobota. Takze pokud nikdy nema cely volny vikend, tak mu to proste treba fakt vadi.
Vzdyt ty si take muzes s rodice pres tyden volat a psat, ne?
A zkus o tom spis mluvit s manzelem, vysvetli mu, proc to tak chces a co te mrzi a sama navrhni, ze tam obcas pujdes sama, at si on odpocine. Rozhodne teda nedoporucuji delat nejake truc akce a bojkotovat jeho rodice.
milada: pslas:
milada2 • Dnes v 11:24
Lidko, já ti rozumím! S našima (mamkou) mám taky super vztah, spíš až závislost.
Bez smajliku. A ja Te nesoudim, ju?
Sorry, ale vytáhla jsi první větu, zbytek (mnohem obsáhlejší úplně vypustila) a v poslední větěvztáhla stejnot radu na mě (o kterou jsem neprosila) stejnou jko na lidku, přestože já jí radím to samé. Nicméně myslím, že to není potřeba řešit dál, tohle není debata o nás.
milado: nic si z toho nedělej, málokdo má takový vzah s rodiči (s mamkou) jako my dvě ;-) :-D nemyslím nějaký mamánkovský, ale prostě jsme s nima rády, nevím co je na tom ;-)
janinek: jo máš pravdu, ještě bych si měla tou nožičkou dupnout!!!!! x-) a nevěděla jsem, že někdy mému manželství bude škodit takový vztah k rodičům, asi jsem pořád naivní :-.
uf... ne o nas to neni, ale kdyz me tady zacnes psat jak Te soudim, co jsem precetla a nedocetla/ precetla spatne atd. tak to reagovat muzu ne? Nijak sem Te nesoudila prosim Tebe, klid. Pouzila jsem Tvoji vetu kde priznavas ze jsi tak trosku zavislak na svy mamce - za tim si snad stojis ne?! Nebos ji nepsala snad? A ja psala sem snad nekde ze svyho manzela k necemu nutis???
Lidkava a jak to tedy resis nebo budes resit?
Snazis se s nim o tom mluvit? Treba je za tim opravdu jen to, ze tam nechce kazdou sobotu. Mozna by ani nechtel takhle v sobotu ke svym rodicum. Takze ne ze by mu vadili rodice, ale proste to, jak se tim zabije cela sobota. A takovy ten pocit, ze tam MUSI, protoze tam prece kazdou sobotu jezdite.
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne :-)
Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila :-D ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar :-D potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :-S Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena :-D no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super :-D som z toho bola uplne sfetovana :-D no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu ;-) ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :-N (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal :-D . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo :-D bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete :-D . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja :-D . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor ;-)
sam, tvoje slova: "lidko a milado, vzdyt to tu pisete obe, ze jste zavislacky na rodicich. To neni dobry, to prece vnitrne vite. Zavislost ani na rodicich, ani na manzelovi neni dobra. Kdyz uz to priznavate, nevyzadovala bych po manzelovi to same..." Já tohle po partnerovi nevyžaduju. Toť vše. Rozhodně nemám nic proti tobě, tvoje příspěvky i v jiných diskusích mi připadají rozumný. Takže konec debaty o mě a našem vzájemném chápání a příměří, ju? :-D
no snažila jsem se s ním o tom mluvit několikrát, ale připadá mně to marný a protože jsem tohle viděla všude v okolí, že většina známých prostě takhle na návštěvy k rodičům jezdí normálně a někdy i častěji, tak mně to přišlo normální a myslela jsem si, že to bude v poho, ale jak vidím, tak není......
takže to budu řešit tak, že budu jezdit sama a on bude na návštěvy k jeho rodičům chodit taky sám, přece se nebudem navzájem nutit, ne? ;-) :-D :-D