Ahoj holky-těhulky,
to já se musím taky pochlubit a ostatním taktéž gratuluji :-) Nám se to povedlo hned pár dní po sňatku, přijeli jsme ze svatební cesty tři. Bylo to neplánovaně a najednou mám v pupíku Adámka :-D , už 23 týden.
Meni, děkuji :-).
Je to fajn pocit, někdy si ale přeji, aby už byl malej venku. Uf!
Ještě chci říci holky, těm, kterým to třeba nejde nebo mají zdravotní problémy jako já, ať neztrácí naději. Já jsem plodná jen na levý vaječník a vejcovod, pravá strana je nefunkční, tak neházejte flintu do žita. My chodili po doktorech, tvrdili nám, že se máme připravit na dlouhý boj, až několik let a ejhle. Svatební cesta a moře dělá divy :-)
Hodně štěstí!!! pa pa :-D
meni : ale tak aspoň že to stih :-) ;-)
můžu se zeptat.. možná to zní divně, ale nedoporučila by si mi nějakou knížku nebo něco :-p my sme oba mladí,děti v okolí skoro žádný.. byla bych moc vděčná :-)
ha, koukni se spíš na stránky na koníka, nahoře na této stránce máš na něj odkaz, tam najdeš všechny důležité informace, ať už je to knížka, jaké vitamíny brát, jak je to se stravou, heslo a jméno tam máš stejné jako tady na BRMS, tak to zkus ;-)
Abych se přiznala, koupit si nějakou tu knížku o matce a dítěti se teprve chystám, mám dost času, a zatím ty info čerpám z koníka, taky si říkám, že jak já můžu mít dítě, když o něm skoro nic nevím :-D Ale to přijde... :-)
meni: no ten pocit mě pronásleduje- že nic nevím :-S a to jestli to přijde tím si nejsem vůbec jistá :-p
na koníka sem tam kouknu :-) je pravda, že je tam spousty užitečných rad :-)
to víš, že to přijde, každá maminka ti to řekne. Největší obavy mám z toho, že spím v noci jak špalek, nic mě nevzbudí, tak jestli mimino usliším brečet... Zatím ani přesně nevím, co všechno by mělo být pro mimčo nakoupený, prostě nic :-D , ale už dávám dokupy seznam...
Jedna známá porodila, sestřička přivezla mamince dítě, a ta známá na sestříčku koukala: A jako žádnej návod mi k tomu nedáte? Co mám dělat teď? No sranda a zvládla to taky, tak co by ne my ;-)
Ahoj sino, to je pěkné ;-) , taky doufám, že by to mohlo být na termín naší svatby, i když mi to asi nevyjde, ale pak má tchýně narozky, a obě mamky svátky, tak snad na jedno datum se to trefí :-D
gratuluji všem těhulkám... (taky jsem se vdávala v srpnu, ale u nás to zatím na nic nevypadá)
zdá se mi prima mít miminko do roka od svatby - "tak to má být" :-)
zberuska: No já bych to viděla právě naopak. Ale záleží asi od situace. My jsme spolu před svatbou nebydleli, takže si teprve zvykáme a radujeme se, že můžeme být konečně spolu. Kdybychom měli do roka mimčo, nebylo by to dobré. Musíme se nejprve sžít, zvyknout si na to, že jsme manželé a užít si to. Na mimi se chystáme tak za 1,5-2roky.
Holky, jsem nevěsta "červnovka", a mimi taky čekám, sice až v září, takže ne do roka a do dne ;-)
Andelka: to je určitě dobré předsevzetí, lidi se spolu musí nejdřív sžít ať víte co vás čeká, s mimi se to pak všechno převrátí vzhůru nohama ;-)
pattie: Já to právě vím, takže mě dotazy jak to, že když jsem se před 3/4 rokem vdávala nemám bříško, docela baví. Copak se musím vdávat jako těhotná? Nemůžu se vdát protože chci být manželka? Pokud někdo s přítelem několik let žije jako manželé, pak je normální, že brzy po svatbě čekají mimčo, vlastně se asi brali hlavně proto, ne?
Kdysi to bývalo tak, že byla nevěsta těhotná, svatba dost narychlo, otázka bydlení nedořešená. Moje mamka to měla stejné, chodila rok s klukem, otěhotněla, vdala se, on odešel na vojnu a ona byla do porodu u své mamky a potom u jeho rodičů. Vůbec se nesžili, nebyla připravená ani na jednu novou roli, takže se brzy rozvedli. Někomu to vyšlo i v této situaci, ale většině ne. Pamatujete na manželské etudy? Většina nevěst byla mladá,těhotná,rodina nezabezpečená a většina manželství se rozpadla.
Andelka: přesně tak! Naši taky spolu ze začátku nebydleli, nebylo kde a taky to moc dlouho nevydrželo...
Legrační je, že mě se loni před svatbou, po osmiletém vztahu, každej ptal "a proč se berete, to musíte?". A teď když jsem (půl roku po svatbě) oznámila, že budeme tři, tak se zase každej divil, že už budeme rodina... tak já nevím :-D Tak hlavně držím palečky, ať vám to společné soužití klape!
pattie: No u nás je to podobné, chodili jsme spolu 5 let skoro, ale když jsme oznámili svatbu, tak se všichni divili, že jako proč, jestli musíme? no u nás co byly dvě poslední svatyb v rodině, tak byly až když dotyční čekali druhé dítě. Takže my jsme dost rarita. No a až jednou (doufám tak za rok) oznámíme, že budeme mít mimčo, tak budou blbé kecy taky.
Moc gratuluju k miminku, ať jste oba zdraví. :-)
andelka, pattie: Holky jak to tak čtu, musím Vám dát za pravdu. Zrovna včera jsme se s manželem bavili, jestli bychom spolu leželi v té stejné posteli, kdybychom nezačali chodit do tanečních - já totiž měla velmi špatné spojení domů, takže jsem tu jednu noc přespávala u něj. Postupně se z toho vyvinulo, že jsem byla přes týden u něj a přes víkendy doma. Měla jsem tak mnohem pohodlnější dojíždění do práce, protže bydlel kousek od mýho pracoviště (1 zastávka městskou, zatímco z domu bych musela vlakem a pak ještě MHD). No a tím jsme si na sebe zvykli a znali se mnohem líp, než z takového toho randění po kavárnách a parcích a kinech a tak různě... za celou dobu, co jsme spolu chodili, jsme byli v kavárně jednou, když nám ujel vlak, v kině asi třikrát a v parku jednou a to jsme spolu spíš kamarádili, než chodili. Jinak jsme měli takové ty běžné "zážitky", jako nakupování potravin, vaření oběda, sekání trávníku, kříšení polomrtvé babičky na Štědrý den,... NAkonec jsme se shodli, že bychom se pravděpodobně vzali, i kdybychom spolu jen "chodili" ve stylu "kino", ale asi by to trvalo mnohem dýl. Takhle jsme se brali přesně po dvou letech, bez dvou týdnů rok po svatbě čekáme přírůstek a je nám dobře. Sice zatím bydlíme u našich, ale pilně makáme na vlastním bydlení a snad se nejpozději na jaře 2008 odstěhujeme do svého. A je fakt, že jsem nezaznamenala, že by se někdo ptal, jestli jsme se brát museli (teda krom těch, co o nás dlouho neslyšeli a pak jim přišlo oznamko) a teď když mám břicho, tak to taky nikoho nijak nepřekvapuje.
Ahojte. Gratuluju těhulím, co už nejsou těhule a jsou maminy :-) U nás to vypadá na vyvolání porodu přesně na roční výročí svatby :-) Prťousovi se nějak nechce ven, tak mi pan doktor vyhověl a nadělí nám mrně k výročí - aspoň to teda slíbil, tak uvidíme :-)
Plosti, ahoj, takže mimču se ven nechce? Asi je mu u tebe dobře. Budete mít krásný dárek k výročí. My se zatím nesnažíme, vypadá to na příští rok. Byla bych ráda, kdyby se povedlo a já mohla na naše dvouleté výročí oznámit manželovi sladké tajemství. To by bylo taky krásné, že jo? :-)
andelko to máš jedno, kdy to oznámíš. Je fakt, že výročí je stylový, ale ono to občas nevyjde. My třeba chtěli moje oznámit rodině na Vánoce, ale dva týdny před Vánocama mi začalo bývat tak zle, že si táta myslel, že mám salmonelu, tak jsme museli s pravdou ven :-)