Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Je přítel maminčin mamánek? Změní se?

Mám takový dotaz, protože nevím, co si mám myslet. Mám přítele (letos už 27 let), mně je 21, jsme spolu už skoro 5 let a plánujeme budoucnost. Já ještě dostudovávám a za rok DOUFÁM už budeme spolu bydlet. Ale nevím co si mám myslet o skoro názorem skorotchýně. Mám ji docela ráda i skorotchána, rozumíme si, myslim si že i oni mají rádi mě. Ale poslední dobou začínám mít pocit, že si tak nějak skorotchýně představuje, že její roli pečovatelky matky po sestěhování se s přítelem vlastně ZCELA nahradím. Abyste rozuměli, co její pečovatelská role matky obnáší. Jejich rodina žije v takovém tom modelu rodiny, který vládl před cca 50 lety, že je rozdělená role - otec, matka. Takže skorotchýně prostě dělá ÚPLNĚ vše, co domácnost obnáší, k tomu ještě chodí do práce a obsakuje syna (mého přítele) = jedináčka. Manžel ji v NIČEM, opakuji VE VŮBEC NIČEM nepomůže. Je už v důchodě, ale vlastně nic nedělá, přitom má spoustu elánu, chuti do života, plánuje jak toto udělá, to udělá a už to říká asi 3 roky a pořád to nedodělal (ale to je jiná kapitola, je to spíš usměvné), ale nechápu, proč tedy své ženě (není o mnoho let mladší než on) nemůže vůbec pomoct. Jeho žena ráno vstane, připraví pro mého přítele snídani, který vstává do práce o chvíli dýl (POZOR - když měla dovolenou tak byla schopna vstát jen kvůli tomu, aby mu udělala snídani - v jeho věku!), jde do práce, přitom má skorotchán připraven oběd (ten si tedy skorotchýně donese z práce, takže aspon nevaří ještě večer na druhy den), tchán si to ohřeje jakorát v poledne a to ještě někdy ani neumí vyndat pekáč z trouby, odpoledne ona přijde a uklízí, myje nádobí (o tom říká, jak mytí nádobí má ráda), později vaří večeři, kterou si tchán už od začátku jejich manželství nakázal jedině TEPLOU (protože on JÍ studenou večeři jíst nehodlá), pere, smejčí, tchán ji s NIČÍM NEPOMŮŽE. Přítel přijede večer z práce a maminka mu dá pod nos hezky teplou večeři a on si ještě docela často stěžuje, že zrovna tohle mu nechutná a že to nechce... ANI JEDEN za jídlo nepoděkuje, nepochválí jí to - nikdy! No fakt, když jsem u něj (tak jednou za měsíc přes víkend) tak nemůžu věřit vlastním uším ani očím. Asi to mám vžité z mé rodiny, protože naše rodina jsme si vždy ve všem pomáhali, můj táta je schopny vyprat, vyžehlit i uvařit, poklidit, samozřejmě to neuddělá třeba tak dokonale a rychle jako mamka, ale zvládne to, když je třeba. Já i sestra jsme schopni taky jakoukoli práci zastat, upečeme, uvaříme...atd. To skorotchán ani přítel vůbec. A nyní se dostávám k jádru problému. Obávám se totiž toho, že přítel zcela přejal tento model rodiny, který mi tedy přijde absolutně nerovnoprávný. Neumím si představit, že po nástupu do práce (po VŠ budu porodní asis., takže pokud budu pracovat v nemocnici, tak to znamená 12hodinové směny, noční, denní) budu zastávat veškerou práci jeho maminky. Vařím ráda, i peču, hodně ráda přítele rozmazluji jídlem, ale nemíním aby sám nebyl schopen hnout prstem, když ja budu nemocna, nebo v praci, nebo něco jiného. Jasně jsem příteli řekla, že to at si nemyslí, že nikdy nebudu jako jeho matka rodinu obskakovat. Že oni rozhodí oblečení po bytě (jako to praktikuje on i jeho otec) a já to po nich i když s řečma uklidím. Přítel se furt dušuje, že on mně URČITĚ BUDE POMÁHAT, ale moc jistá si tím nejsem, kor když vidím, jak tchýně mě ve všem zaučuje a chová se, jak kdyby měl její synáček po našem osamostatnění BEZ NÍ umřít. Podle mě je vyloženě závislá na tom, že on jí potřebuje. Třeba vůbec nechce, abychom šli bydlet do Prahy, přitom přítel tam má už práci (zatím denně dojíždí 70 km autobusem) a já ji tam pravděpodobně také najdu spíše než kdekoli jinde. Vyloženě jsem na ni poznala, jak se jí to nelíbí, když jsme o tom mluvili. Jasné - jediné dítě. Ale v tom jeho věku by se od něj už měla odpoutat. Ale dostalo mě, když jsme minulý víkend já a skorotchýně spolu vařili oběd, a já říkala příteli, at se jde koukat, jak se to dělá, aby taky věděl a ona se smála. Jsem se jí ptala, proč se směje a ona prý jestli si myslím, že on bude někdy tohle dělat. Přišlo mi to nepochopitelný, říkam proč by jako nemohl JEDNOU (můj táta to jídlo také někdy vaří), když budu v práci na denní a on bude mít děti doma. A ona tak vážně: "PŘECE NENECHÁŠ RODINU S DĚTMA DOMA SAMOTNÝ BEZ JÍDLA??????" Myslela jsem že mě asi picne. Samozřejmě jim tam můžu nechat suroviny a říct jim co by mohli uvařit, ale přece jim nebudu dělat večer maso, aby ho druhý den měli ohřívaný, když by ho mohli mít čerstvé, no ne????? Myslíte si, že je toto v pořádku a mám jen divné myšlenky? Opravdu se začínám bát, že je přítel mamánek a že bude velmi těžké to z něj dostat aby si zvyknul. Co si o tom myslíte??? Prosím, poraďte. Jinak se omlouvám za velikost dotazu :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@elinka21 téma ohledně tchýní tu už je, tak nevím jestli ti to tu nestopnou ;-) http://www.beremese.cz/diskuse/tema/t... Nevím jestli to, co popisuješ je přímo maminčin mamánek, toho si spíš představuju jako někoho, kdo maminku bezvýhradně poslouchá a nehce se od ní hnout kvůli citovému poutu, ne že má maminku za služku, kterou chce nahradit novějším modelem :-p Jinak tvoje rozladění plně chápu, manžel byl vychován podobně (minimálně v jejich rodině to tak fungovalo, že maminka se stará a tatínek přikazuje) a má podobné tendence a popravdě ohledně pomoci v domácnosti jsou u nás největší rozepře, protože já si tu pomoc představuju jinak než můj drahý. Obvykle to nějak zvládnem, já se naštvu a pár dní nedělám taky nic, aby viděl ;-) ale když fakt potřebuji pomoc a té se mi nedostává, tak se cítím zralá na rozvod ;-) (to je samozřejmě nadsázka) určitěmyslím, že nemáš divné myšlenky, doba je jiná a ve chvíli kdy muž i žena chodí stejně do práce, tak není důvod aby žena měla dělat veškeré domácí práce sama, i když si tchýně myslí opak. Tak držím palce ať si prosadíš svoje, je to běh na dlouhou trať, pokud nechceš hledat nového muže, lépe vychovaného :-|
Odpovědět
Profilova fotka
@elinka21 nemyslím si, že máš nesmyslné požadavky. Dneska domácnosti fungují jinak než před padesáti lety. Mě se kdysi můj vlastní otec smál,když jsem říkala (asi v 15 letech), že nebudu jediná, kdo bude v domácnosti vařit, že budoucí muž bude uklízet. Že nebudu vařit jídla, která nesnáším, jen proto, že si je chlap poručí.Táta se mi tenkrát smál, dneska se smeju já jemu, protože jsem si to takhle vážně "zařídila". Vaříme s manželem na střídačku (podle toho, kdo to jídlo umí líp, případně si v přípravě vzájemně pomáháme), nádobí myje ten, kdo nevařil (nebo pomáhál míň), uklízíme spolu, každý svou část, já peru a žehlím, manžel vynáší odpadky. A funguje to, i když u manžela doma uklízela skoro výhradně maminka a sestra, při vaření a pečení pomáhal on a sestra (manžela to totiž naštěstí baví). Manžel je zvyklej makat, sice kolem baráku, ale je to základ. Tobě lze poradit jen to, abys počkala, až se spolu sestěhujete do vlastní domácnosti, stanovíte si nějaká pravidla a ty budete dodržovat. A doporučuju být důsledná od začátku. Když se domluvíte, že přítel bude 2x týdně luxovat a ty za to budeš mýt koupelnu a kuchyň, dohlédni na to, aby to tak bylo. Vařte spolu - i když to přítel neumí, tak oškrábat brambory snad umí ne? Můj manžel taky kdysi neuměl upravovat maso, bál se toho, takže jsem skoro výhradně vařila já, on mi pomáhal s přílohou, nebo aspoň koukal co dělám. A dneska? Vaří častěji a myslím, že i líp než já. Tvůj přítel nemusí být mamánek, tady bych spíš viděla fixaci ze strany tchýně (viz ty její řeči a to že nechce, abyste šli spolu do prahy). Dokud si tu domácnost nezkusíte sami, bohuže se nedozvíš, jakej je. Byli jste spolu někde na delší dovolený (aspoň 10 dní), kde byste si museli vařit nebo po sobě uklízet? Pokud jo, tak kdo vařil,kdo uklízel, jak se k tomu přítel stavěl?
Odpovědět
@elinka21 Naprostý souhlas s @civet . V tomto bych byla opravdu důsledná a hlavně v žádném případě neustupovala, protože jestli je z domova zvyklý na takový systém, sám od sebe ho měnit nebude. Držím palce.
Odpovědět
Profilova fotka
@elinka21 Přítelova maminka to má takový, jaký si to udělala. To neznamená, že si to tak musíš udělat taky. Ani se jejímu manželovi moc nedivím, že jí nepomáhá, pokud ona si myslí, že chlapi v domácnosti nemají co dělat. Můj táta byl z domova brutálně rozmazlenej, jeho maminka mu ještě na VŠ dělala snídani. Když se oženil, taky to u nás fungovalo tak, že máma dělala všechno a on nic, ale když jsme s bráchou vyrostli a šli z domu, tak máma se vrhla na kariéru, táta naopak v práci trochu zvolnil a začal pomáhat - pere, žehlí, luxuje, meje podlahy... Tím chci říct, že nikdo nemá ten model "naprogramovanej", a pokud nebudeš příteli všechno strkat pod nos, ale dáš jasně najevo, že chceš, aby ti pomáhal, tak je myslím velká šance, že se přizpůsobí. Že tvoje skorotchýně očekává, že to bude jinak, to je její problém. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Myslím si, že jak si to kdo zařídí, takové to má. U přítele doma to taky tak fungovalo. Maminka pořád vaří, táta zase dělá věci kolem baráku. A pak jsme se sestěhovali a přítel sám, že chce vařit, tak se učil. Když jsem studovala a pak byla bez práce, měl doma každý den teplé jídlo, dvakrát denně. Teď mám časově dost náročnou práci. Přijedu domů a večeře je na stole. A já mu to neporučila, on to rád udělá sám. Je to logické, prostě tyhle věci dělá ten, kdo má čas. Jako že bych celé dopoledne vařila, aby byla teplá večeře, aby nemusel hnout prstem??? Tak to teda ne-e. Přesně jak říkáš, lepší je čerstvé jídlo, než třikrát ohřívané. Takže máme oběd, buď vařím já nebo jdeme do restaurace a pak je večeře, buď studená co dům dal nebo vaří přítel. To je jednoduché. Dokud spolu nebydlíte, nespekuluj. Nevíš, co se mu honí v hlavě a jak se projeví.
Odpovědět
Já si myslím, že by hodně pomohlo, kdybyste spolu bydleli. Holt byste se na společném soužití a povinnostech museli podílet oba a taky byste si nastavili co je pro vás přijatelné a co ne, co oba od vašeho společného žití očekáváte. Hlavně je nutné být důsledná od začátku. Ale takhle dopředu bych nespekulovala, začněte spolu žít a uvidíš.
Odpovědět
to elinka21: Tak to navrhuji bydlet spolu ještě před svatbou, pokud je to možné. Tím zjistíš, do čeho jdeš. Můj přítel byl doma vychováván v absolutním skleníku, předtím ani nevěděl, jak vypadá syrová brambora. Naučil se: prát, dávat špinavé prádlo do koše, našpiněné oblečení na němého sluhu, pomáhat s nákupem, vařit základní minimum (vajíčka, filé, brambory). Teď ho učím žehlit košile. Není úplně nadšený, ale jde to, chce to chválit, chválit, chválit. Nepředpokládat, že pokud nic nedělal, tak stačí naznačit a začne. Od začátku ho nutím pomáhat s vařením, věšením prádla, utíráním nádobí... Neustupovat, jak začneš po něm uklízet, budeš to pak dělat celý život. A pokud onemocníš, tak se nebude ani umět postarat o sebe a děti. To přece nejde. Moje matka má taky ten typický model co se týče strašího bráchy. Všichni ostatní se o sebe jakžtakž dokážou postarat, ale kolem bráchy poskakuje, nakupuje, chystá mu svačiny do práce, ráno ho chodí budit, aby nezaspal, přestože má volno a mohla by spát... Pokud si ho někdy nějaká dívčina vyhlédne, tak ho asi přijde za čas reklamovat :(
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 5 měsících
•
Dámy, prosím vás!! pokud mluvíte o POMÁHÁNÍ manžela v domácnosti, říkáte tím, že vlastně celá domácnost je vaše věc a on je tak laskav, že vám pomůže... to je trochu na hlavu, ne? Nebo spíš proti tomu, co jste tady říkaly. Měly byste se vyjadřovat ve smyslu PODÍLENÍ se apod. Je to i jeho domácnost, ne jenom vaše.
Odpovědět
To je jako s péčí o děti. "Dnes děti HLÍDÁ tatínek." Copak je to nějaká cizí chůva, aby svoje vlastní děti hlídal? Tatínek se přece STARÁ o svoje děti. ;-)
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?