Jak získám zpět partnera?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky... s přítelem jsme spolu byli 6 let...Poslední měsíc to tak nějak neklapalo..já jsem si myslela,že o něco přicházím,on asi taky,ale hlavně byla chyba ve mně... Přítel řekl,že to takhle nejde a odstěhoval se k rodičům...A teď to přišlo,nejsme spolu asi 14dní a mě šíleně chybí..kudy chodím tam brečím..v práci ,doma,kdekoliv.... Když někam spolu jedeme ,bavíme se normálně...ale sám mi řekl po bombardování smsek ode mne,že mne už nemiluje a že se s chází s jinou (s holkou s kterou přede mnou tak akorát spával),ale že spolu nechodí... A já bych udělala cokoliv na světě abych ho měla zpět..jenže jak???Nakonec jsem mu teď napsala,že ho bombvardovat smskami už nebudu,že mu dávám čas a že doufám,že zjistí,že k sobě patříme a že to může být ještě lepší než předtím...Já ale vím,že to nevydržím a ten kluk je pro mne vším... Vím,že jsem si to zavařila sama a o to víc mne to štve... :-S ;-(
Odpovědět
souhlasim s holkama pokud to fakt mysli vazne ze je s tebou jen abys "neotravovala pri rozchodu" tak bych se sebrala a sla do prcic, ja bych s nekym takovym nezustala :-|
Odpovědět
jo a jeste me tak napada ze on ti vlastne vubec neveri i kdyz si vicemene nic neprovedla podle toho cos napsala tak ta pusa byla normalni a nijak sis ju nevyzadovala a tohle podle me duvod k rozchodu neni podle me musel mit i jiny duvod
Odpovědět
musetta a nevadí ti, že tvůj partner uvěřil hloupým kecům někoho jiného a rozešel se s tebou, i když to nebyla pravda? protože mně osobně by třeba vadilo, že ve mě můj partner nemá důvěru... já sice nejsem žádný odborník na vztahy, ale takovýhle vztah asi nemá velkou budoucnost :-| pokud s tebou být nechce, tak nemá cenu v tom vztahu setrvávat a čím dřív to budeš mít za sebou, tím líp :-N
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 1 roce
Profilova fotka
Potřebovala bych poradit. Chodila jsem s přítelem 6,5 roku a on mi zničeho nic oznámil, že je konec, že už mě nemá rád jako dřív, že mě vnímá spíše jako kamarádku. Nevím co mám dělat, moc ho miluji a myslela jsem, že je to ten pravý. Někdy v listopadu jsme měli menší krizi a on se na mě věšel a brečel, že se nechce rozcházet. Všechno se urovnalo a bylo to v pohodě, bylo nám fajn. O vánocích a na silvestra jsme byli spolu. po Novém roce jsem měla studijní povinnosti a on jel na služební cestu. Vídali jsme se tak 20 minut denně, někdy ani to ne. Když odjel na poslední služební cestu, asi před týdnem, z smsek, které mi posílal se mi zdál divný. Po návratu mi oznámil, že je konec. Nechápu to!!! Co se stalo? Celou dobu mě ujišťoval, že se nic neděje. A teď přišel s tím, že je unavený, že se z našeho vztahu stal stereotyp. Nebaví ho každý den za mnou dojíždět (i když pracuje ve městě, kde já bydlím). Několikrát chtěl, abych se za ním přestěhovala, ale já jsem v té době neměla hotovou školu a teď nemám ani práci, takže jsem to odmítala s tím, že nechci aby mě živil, abych mu visela na krku. Copak jsem provedla něco, aby se se mnou rozcházel? Všichni v okolí nás považovali za stabilní pár, pořád jsme spolu komunikovali, radili se, plánovali budoucnost a povídali si. Dokonce se v listopadu ptal našich známých, kdo by mu šel za svědka. Ano, i svatba už byla v plánu, tak do 2 let. Ani nedal našemu vztahu šanci, když jsem si s ním chtěla promluvit, neměl mi co říct, jen že já za to nemůžu a PROMIŇ. Přijde mi, že to nechce řešit vůbec!!!utíká před tím a přitom nám bylo spolu tak dobře, konečně to byl někdo, s kým jsem se cítila jako rovnoprávný partner. Co mám dělat? Mám o něj bojovat nebo to nechat tak? Nesnesu pomyšlení, že bych měla začínat zase znova.
Odpovědět
byra - no a nenašel si někoho na té služebce když to bylo tak náhle ?
Odpovědět
Kdyby si někoho našel na služebce, snad by se tak rychle nerozcházel. Spíš si myslím, že by se snažil to alespoň nějakou dobu táhnout na obě strany. To vypadá spíš, že ho přestal ten vztah "bavit" , asi v tom hraje roli opravdu ten stereotyp, ale ten je po čase v každém vztahu, nevím.
Odpovědět
jo možná je to stereotyp a ho to přestalo bavit a došlo mu to ta té služebce....ale taky pokud spolu chodíte takovou dobu kolik vám je? jen tak pro představu..protože možná že kdybys s ním bydlela a přijala jeho návrh na nastěhování tak to takhle nemuselo dopadnout, třeba ho prostě ubíjel vztah "chození" kterej se nikam neposunoval...
Odpovědět
Profilova fotka
Nechala bych tomu volny prubeh, hlavne se mu nepripominej sms apod. Kdyz jste spolu byli 6let, tak na tebe hned nezapomene a treba se mu to rozlezi a ozve se. Kamosce ted chlap rekl neco podobneho a za tyden ji volal. Zas na druhou stranu, nikdy nevis, kdy to udela zas. Ja bych se snazila jit dal a pokud mate byt spolu, tak se to urovna a pokud ne, tak jiste potkas nekoho, kdo za to bude stat.
Odpovědět
Souhlas, určitě bych se mu neozývala, ani se nijak nepřipomínala, protože to by stejně nikam nevedlo. Radši bych se trápila, ale hlavně aby o tom nevěděl, protože to by ho stejně zpět nepřitáhlo. A i kdyby jo, taky už bych měla strach, kdy znovu vztah ukončí jen kvůli tomu, že je unavený, když se jinak nic významného nestalo.
Odpovědět
Profilova fotka
Děkuji za odpovědi, mě je 25 a jemu 29, chápu, že chtěl abych se tam nastěhovala, ale copak se můžu někomu pověsit na krk?Když jsem mu to vysvětlovala, nic na to neodpověděl. Přísahal mi, že za tím nikdo jiný není. Už vážně nevím co dál, jsem zoufalá a v koutku duše věřím, že to bylo jen zkratovité jednání, ale už se mi vůbec, je to třetí den, neozývá. Nereaguje na sms ani na e-mail. Nejhorší jsou večery, nemůžu spát a pořád na to myslím. Každý mi řekne, ať myslím na něco hezkého, ale copak to jde? Všechno hezkého jsme zažili spolu, byl se mnou u mých životních okamžiků.
Odpovědět
Profilova fotka
myslím, že chlap se rád stará o ženu. Dokazuje mu to jeho mužství a schopnosti. Je to pro něho ctí. Pokud by tě uživil, nevím co řešíš. Ted už je ale asi pozdě, nech ho si od tebe odpočinout a uvidíš. bude lépe
Odpovědět
Profilova fotka
Říkal mi, že dokáže zabezpečit sebe a s malou podporou i mě, ale doma se vyskytly určité problémy a já jsem se nemohla odstěhovat. Teď bych se za ním odstěhovala i na kraj světa,a udělala vše co bude chtít. jsem zoufalá
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
byra: Pokud to byl jeho navrh, aby ses k nemu nastehovala, a on to tak chtel, tak bych to nevnimala, jako ze se na nekoho povesis a budes mu na obtiz... Jste prece par, a v paru se lide podporuji navzajem, podle toho, kdo zrovna co muze, podle situace... Pokud to tak opravdu chtel, a znal okolnosti, myslim, ze jsi ho nemela hned odmitnout... Jinak me to prijde tak, ze nekde pricuchnul k necemu "svezejsimu" co mu pripomnelo, ze po sesti letech holt uz neni ve vztahu takova vasen a vzruso, jako v zacatcich. Nevim, jestli ceka, ze najde vztah, ve kterem stereotyp neprijde, a jenom "blbne", je mozny, ze mu to dojde... Ale nekdy to bohuzel trva dost dlouho, a vetsinou uz to nejde slepit zpet. Kazdopadne bych ho ted nechala, ono smsky nebo volani, atd ted nepomuzou, spis naopak. Nech ho v klidu, at ma cas na sebe, srovnat si to, a nema pocit, ze ho uhanis. Uvidis, co to udela... Mel uz nekdy predtim delsi vztah? Jestli ano, vis, proc skoncil?
Odpovědět
Profilova fotka
nuuna: ne, vážný vztah nikdy neměl, přede mnou chodil s jednou holkou asi 2 měsíce
Odpovědět
Profilova fotka
byra: no, myslim, ze jsme doma. Ono muze byt problem i to, ze zadny jiny vazny vztah nezazil, a ted muze mit pocit, ze nekde jinde je trava zelenejsi, a ze mu ujizdi vlak... Protoze to nema s cim porovnat. Muze mit pocit, ze v jinych vztazich stereotyp neprijde, coz je do jiste miry trochu naivni predstava... Nejaky ten stereotyp prijde vzdycky, a vasen taky ubyde, a je pravda, ze pak se ti dva vnimaji jinak - a on to mue vnimat tak, ze uz te ma spis jako kamaradku, jak rika... V tom pripade je mozny, ze mu jeste dojde, ze udelal blbost. Ale bohuzel je taky dost mozny, ze skoci do noveho vztahu, prave proto, ze bude chtit zase to "svezi" co je na zacatcich vztahu, a ze udelal blbost mu dojde az ve chvili, kdy opet prijde stereotyp..... :-|
Odpovědět
Profilova fotka
Tvrdil mi, že chce být sám, potřebuje se smontovat.že nechce všechno zahodit, ale tím, že se mi neozývá mě v tom spíše utvrzuje, že je opravdu konec. Že kdykoli tu bude pro mě, když budu něco potřebovat, ale TO JE MÁLO sakra!!! Já ho chci jako přítele, ne jako kamaráda. Já se z toho zblázním
Odpovědět
Profilova fotka
byra: Pokud potrebuje byt sam, nech ho samotneho. Bombardovani sms a telefonem by stejne nepomohlo... Pokud ma clovek v hlave zmatek, opravdu potrebuje klid a pokoj, aby si to srovnal, potrebuje byt na to sam... Je to sice k zblazneni, kdyz clovek vi, ze nemuze vubec nic delat, ale je to asi nejlepsi, co muzes udelat. Myslim, ze neni treba ho dal presvedcovat o tom, ze na nej cekas nebo ze ho chces zpet - on to urcite vi, ze zajem mas. Prilisny tlak by mohl zpusobit, ze uz se mu zpatky nebude chtit. Navic je urcite lepsi, kdyz nebude mit jistotu, ze cekas u telefonu a modlis se, at kazdou minutou zavola, a ze se tolik trapis ;-) Melo by mu taky dojit, ze o tebe opravdu muze prijit, a ne mit jistotu, ze zoufale cekas, az se vrati ;-) Musi na to vsechno prijit sam... jinak by pripadny navrat nemusel vydrzet na dlouho.
Odpovědět
Profilova fotka
Nuuna: moc ti děkuji za odpovědi, nejhorší je, že to pořád nechápu a pořád věřím, že se vrátí. Děkuji, že jsi tady aby jsi to se mnou probrala. Prostě už nevím kam se obrátit, co dělat. Ten člověk byl celý můj života, moje opora v těžkých chvílích a já při něm taky stála když ho potkaly těžké věci. Nechat ho samotného? Mám pocit, že to nedokážu, mám nutkání jít na něj počkat před práci, jet k němu domů (mám klíče), napsat mu, i když vím, že mi neodepíše. Ještě včera jsem mu napsala, že se mi stýská, ale ani mě neprozvonil. trhá mi to srdce.
Odpovědět
Profilova fotka
byra: Znam ten pocit, zazila jsme to vickrat. To svrbeni prstu, a neustale otazky, proc nenapise alespon jedinou sms, co by mu to udelalo? Je to moc tezky, ale ver mi, udelej vsechno pro to, aby jsi ho chvili nechala uplne vydechnout. At nema pocit, ze ho tlacis zpet k tobe, protoze to je pri pochybnostech dalsi hrebicek do rakve. Musis mu dat sanci, aby si uvedomil, jak mu budes chybet, kdyz se nevrati - a to zjisti jen kdyz se odmlcis. Vzdycky se sice najde slaba chvilka, kdy uz je clovek rozhodnutej napsat dalsi sms, nebo zavolat... Snaz se pokazdy uvedomit, ze mu musis zacit schazet, aby se vratil. Vim, jak je to ubijejici, jak to cloveka pozira zevnitr. Mrzi me, ez nemam jak vic pomoct. Drz se, urcite bude lip.
Odpovědět
Profilova fotka
Nuuna: Je to strašné, nemám na nic náladu, nic mě nebaví. Proč se mi neozve? Co jsem udělala špatně? Proč se nesnažil s tím něco udělat? Mám pocit, že jsem ztratila smysl života. Když jsem mu navrhla, kdy si můžu přijet pro věci tak prý kdykoli, že klíče mám a stačí pak jen zamknout, nebo že mi je doveze sám. Pro mě to bylo jako rána palicí. Pořád věřím, že se vrátí, potřebuju slyšet, jak mě miluje, i když vím, že si to asi jenom nalhávám. Jak jsi se z toho dostala ty? Měla jsi taky delší známost?
Odpovědět
byra: Ve velmi podobný situaci jsem se kdysi ocitla taky. Ono to strašně svádí se tomu druhýmu pořád připomínat, člověk se prostě nechce smířit s tim, že by to měl bejt konec. Ale časem ta bolest trošku otupí (mně to teda trvlo docela dlouho, tak měsíc jsem byla hodně mimo - už proto, že u nás to bylo taky takový z mýho pohledu nepochopitelný a bezdůvodný). Ale pak mi kdosi poradil, abych si představila, že se ten člověk opravdu vrátí. Chtěla bych vůbec zpátky někoho, kdo mi takhle ublížil? Chtěla bych se bát, že to udělá znova, kdykoliv se třeba špatně vyspí? A proč ho chci zpátky - pro kvalitu toho člověka jako takovýho, nebo jenom proto, že prostě nemůžu ustát tu změnu? Ne že by to přešlo hned, stejskalo se mi strašně dlouho, ale už jsem věděla, že se z toho musim vyhrabat, protože i kdyby se vrátil, tak to nebude znova ono, vždycky tam bude ten strach, že se to stane znova (ten tam mimochodem byl i potom v úplně novým vztahu a trvalo docela dlouho, než jsem se ho zbavila). Když to vezmu takhle zpětně, nejvíc mě mrzí právě to, jak jsem mu celej ten zhruba měsíc po rozchodu ukazovala svojí slabost - zaprvé to vedlo asi jenom k jeho utvrzení, že se nevrátí, a za druhé se za to dneska docela stydim (i když v tu chvíli se člověk asi moc neovládá |-| ). Mimochodem, jestli ten rozchod myslí vážně, tak je dobře, že s tebou utnul kontakt - aspoň v tobě nevzbuzuje falešný naděje. Kdyby tě třeba měsíc utěšoval, jenom bys pořád doufala a ztrácela čas - přitom takhle ti za měsíc už může bejt o trošku líp ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Jenže mě přijde nejhorší, když si představím, kolik času bude muset uběhnout, abych začala zase normálně žít. Přijde mi nepředstavitelný, že to všechno zahodil. já bych chtěla aby se vrátil, jsem ochotná pro to udělat a obětovat cokoli. Dnes je to první den co jsem rozhodnutá se mu neozvat, dám mu 14 dní a pak mu napíšu, že si přijedu pro věci. Včera jsem se totiž neudržela a napsala mu, jak je mi smutno. On stejně nikam kromě práce nechodí, ráno do práce a odpoledne z práce. ani pořádné kamarády nemá. Tak nevím, stále doufám, že si uvědomí jak je mu samotnému smutno a ozve se mi.
Odpovědět
Profilova fotka
Prave ze nemela, prvni delsi znamost mam az ted. Ale driv byl problem v tom, ze to pokazdy bylo podobne, jak pises ty. A ja nebyla schopna nenapsat, nebo se neozvat, nebyla jsem schopna dat tomu druhymu prilezitost, abych mu zacala chybet, a misto toho ho bombardovala sms, a taky se ptala proc s neozyva, co mam udelat, aby se to zmenilo, ze udelam cokoliv atd. ... Ale nedoslo mi, ze tu jedinou vec jsme neudelala nikdy - nedala jsem mu prilezitost, aby me postradal, vedel, ze doma sedim, cela zhava, az se ozve, a ze budu skakat radosti, az se ozve a pobezim k nemu... A to je prave spatne. Protoze chlap potom vi, ze kdykoliv zmeni nazor, tka s emuze vratit a svechno bude zase ok. Ale tak to byt nema... Musi vedet, ze te muze ztratit a nesmi mit pocit, ze to jestli budete spolu, je ciste a jenom na jeho rozhodnuti... Jinak bude mit pocit, ze te vlastne neztrati, ze kdyby se nahodou chtel vratit, ma tvoji naruc otevrenou. Mysli na to, ze on z nejakeho duvodu, at uz jakehokoli, premysli o tom, jestli to ma pro nej dal cenu. Je tezke v takove veci si udelat po tolika letech jasno. Neni to snadne rozhodnuti. A clovek na to opravdu potrebuje byt sam, aby zjistil, jestli mu ten druhy chybi, jestli ho stale miluje i kdyz ma kvuli stereotypu pocit, ze uz to neni ono. Kdyz ho clovek bude porad ponoukat, a psat mu, muze mit pocit, ze ho do toho tlacis,a to ho k navratu zrovna neprinuti... Musi si byt jisty, ze se chce vratit ON sam,a ne ze se vraci kvuli tomu, ze ho chces zpet. Jinak to stejnak nema cenu. Netrap se otazkami, vetsina asi nema jednoznacnou odpoved a ani on sam ji asi nebude znat. Odpoved ti bohuzel neda nikdo, tak se tim netrap, jen ti to zbytecne ublizuje. Udelej cokoliv, co te zabavi, i kdyz te ted nic nebavi. Zku streba neco uvarit, nebo se bez nekam vybit - do posilovny, nebo aspon zabehat (pokud to diky pocasi jde :-| ). Opravdu, cokoli te zabavi, ti pomuze. Jakmile clovek jen sedi a smutni, nemysli na nic jineho, je mu hrozne a navic nedokaze dat druhemu prostor. Mas treba koho vytahnout jen tak na kafe? Dej si neco za ukol, at se hlava zabavi-ja treba vzdycky uklizela :-N
Odpovědět
Profilova fotka
To je ten problém, já nevím, jestli to dokážu, ale asi bych si tím zavřela zadní vrátka. Momentálně je pro mě nepředstavitelné začínat nový vztah s někým jiným. Čím jsem si to zasloužila? Jak to mám urychlit? Ani spát nemůžu
Odpovědět
Profilova fotka
byra: chce to jen zarputile vydrzet ;-) Vim ez to neni to co chces slyset, ale mysli stale na to, ze prilisnym tlakem a zajmem to muzes spis zkazit, a to urcite nechces. Premyslet o tom, cim sis to zaslouzila je hloupost. Stejne jako hledat chybu u sebe. Na to ted nemysli, nema to smysl.
Odpovědět
Profilova fotka
To se snadno řekne, nemysli na to, ale to co jsem zažila byl pořádný otřes, šok!!!! Na co mám myslet před spaním? To je pro mě nejkritičtější moment dne. vím, že to musím přežít a taky začínám víc věřit tomu, že je opravdu konec, protože kdybych si dávala falešné naděje, bylo by to pro mě ještě horší. já jsem teď opravdu vděčná za každou odpověď. Aspoň vím, že v tom nejsem sama.
Odpovědět
byra: Nuuna má naprostou pravdu. já bych ti fakt radila úplně s nim utnout kontakt. Buď si uvědomí, jakou dělá blbost, a vrátí se, nebo si bude stát za svým, ale ty za těch dejme tomu 14 dní, až se to "rozsekne", budeš o 14 dní dál než jsi dneska. Takže podle mě - žádnej kontakt a pokusit se v sobě neživit naděje, chovej se tak, jako by to byl definitivní rozchod - když se ti chce sedět doma a brečet, tak to dělej - já taky nemohla první dny dělat nic jinýho. Nebo se pokus bejt s hodně dobrejma kamarádama, kterejm nebude vdit, že teď nejsi úplně zábavná a který přežijou, když se jim třeba někde u kafe rozbrečíš. A až ti bude aspoň o chlup líp, vrhni se do něčeho, co tě bude bavit - mě to třeba vždycky tahlo k předělávání svýho pokoje (ještě u rodičů. Z toho jsem pak měla aspoň nějakou radost. Teď se zdá, že se nedá přežít ani den, ale uvidíš - čas se prostě zastavit nedá a musí se to postupně zlepšovat ;-) A kdyby náhodou ne, tak se neboj a běž si popovídat někam třeba k psychologovi, nezdá se to, ale fakt to může pomoct ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Už vím, že na světě existují lidé, kteří dokáží ranit člověka ve chvíli kdy to čeká nejmíň a nejhorší je, že je to z vlastních řad. moc vám děkuji za názory, potřebovala jsem to slyšet i od jiných. Sestra zažila to samé před necelými 2 roky, měla vztah, který trval 7 let. Dostala se z toho pomocí antidepresiv, ale trvalo to rok a půl než ji to přestalo bolet. Copak jsem kazové zboží, že nemám štěstí? Nic se mi nedaří
Odpovědět
Na co myslet předa spaním... Musí se najít něco, co s tim chlapem nesouvisí. A čim dýl od rozchodu budeš, tim snáz tě ty věci budou napadat. Podle mě jde hlavně o to jakkoliv přežít teď tu "akutní" fázi. Určitě se ti podaří časem najít něco, do čeho se budeš muset tak zažrat, že na nějaký jiný myšlenky prostě nezbude místo. Když bude nejhůř, tak si uvědom, že tenhle stav nebude trvat věčně, že prostě zákonitě to musí otupět a bejt líp. Věř tomu.
Odpovědět
byra: Nejsi kazový zboží. Neni to fér, ale klidně nadávej na něj, že je kazovej on, když nevydržel. Klidně na něj buď naštvaná a nadávej mu (sama pro sebe , ne přímo ;-) ), ale neupínej se k němu. Přece nechceš vedle sebe někoho, kdo se nejspíš neumí snažit ten vztah nějak udržet, kdo při tak malicherným problému, jakym je zákonitej stereotyp ve vztahu, vycouvá?? O toho by ses už nikdy nemohla opřít. Při sebemenšim problému bys měla strach, že zase odpadne.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?