Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Jak vysvětlit okolí, že nechceme mít děti nikdy?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj, z několika důvodů, které tady nechci rozebírat, jsme se s budoucím manželem rozhodli nemít děti. nikdy. Vím, že tady je téma o nechtění dětí hned po svatbě, ale tohle je něco jiného. Okolí (rodina, přátelé) si nenechá vysvětlit, že děti prostě nechceme. Akorát slyšíme, že jsme ještě mladí (26 a 24) a že to jednou přijde a chtít je budeme. Už nám to pomalu začíná lézt na nervy a čím více se snažíme toto téma ignorovat a na podobné poznámky nereagovat, tím více si ostatní vedou svou.... Máte někdo podobné zkušenosti? Je tady vůbec někdo kdo nechce mít děti?
Odpovědět
1
…
41
42
43
…
63
Belakovas: Myslím si, že v dnešní době "baby-boomu", kdy se rodí děti o sto šest, ženský se předháněj, kdo bude mít lepší kočárek, hadříky, výbavičku.....bude tvoje rozhodnutí "nemít děti" vždy vypadat divně -bohužel. :-( Víš lidi si často myslí, že to, co oni chtějí a po čem touží ( pořídit si miminko , nejmodernější kočárek trojkolku, značkový hadříky pro mimčo atd...) , musí být zákonitě to pravé i pro ostatní. Prostě se na všechny okolo vykašli, protože na způsobu odpovědi stejně nezáleží. To, jestli někdo chápe tvoje důvody, nebo je někdo nedokáže pochopit a odsoudí tě, neovlivníš svou odpovědí. Tak ti přeji v životě mnoho sil :-)
Odpovědět
Ahojte. Najednoduchsi sposob podla mna je taketo velmi osobne zalezitosti nerozoberat s okolim. :-. Myslim to vazne, cim viac ludi v blizkom okoli o tom vie, tym je vacsia pravdepodobnost, ze ich budu neustale zaujimat dovody a budu doterni. Je to totiz dost velka senzacia na "klebety" ked niekto len tak vyhlasi, ze nehce mat nikdy deti a ultimativne vyhlasenia vzdy pritahuju pozornost. Niektore rozhodnutia je lepsie nechat si pre seba a pre svojho partnera. Tolko moj nazor. PS: a ked sa uz stalo suhlasim s nazorom, ze najlepsie je ich odbijat nejakou zarucenou formulkou napr. aaaale ved casu dost do dochodku :-D to u mna vzdy zarucene funguje na akukolvek temu :-D
Odpovědět
Nebo se rovnou nechte sterilizovat a nemusite nic vysvetlovat, no problem.
Odpovědět
http://www.novinky.cz/clanek/139645-t...
Odpovědět
Profilova fotka
bobtail: Je to asi fakt tak.... Já jsem osobně moc ráda, že mám syna Marka, ale další děti už nechci, bylo to krásné, náročné a hlavně toho bylo dost. Mareček je v první třídě a já už si zase užívám koníčků, přátel a volnosti. Další miminko by mě zabilo... Můj partner to naštěstí vidí stejně. Pokud by ale dítě chtěl, vyhověla bych mu, náš vztah by ale asi utrpěl. Hlavně stresem a nedostatkem času na vzájemné sdílení :-(
Odpovědět
rosina ja prodelala prirozeny potrat-jako ze jsem potratila samovolne v 9tt tehu a deprese nemaji ty holky,ze potratila jako ze spatne svedomi,ale muzou to byt hormony.Ja se treba ted musim na to lecit,prootze mam problemy s hormony od prodelaneho potratu a porodu a nebo mozna i postn.depresi a nebo depresi po prodelanem potratu,to se jeste nevi,prootze ja uz jsem tak zmatena,ze nevim ani jestli jsem v depresi :-| NO proste mam velke vykyvy nalad,bolesti kuze ,nechut k sexu a dalsi problemy. Jinak v prvnim trimestru potrati kazda druha zena a rodit mrtve dite.......to bych asi nedala.Jsem rada,ze mam malou,ze je zdrava.SEgra se snazi uz pres rok a ted se budou muset nechat vysetrit,protoze jim to nejde
Odpovědět
JO a od pritele segra po porodu byla 2mesice na psychyatrii na antidepresivech-mela postnatalni depresi a do ted ma tiky v ruce
Odpovědět
já taky děti nechci...a přítel je stejného názoru. Jsem ráda, protože dětský křik mi nahání hrůzu a zatím se mi nestalo s miminem na rukou že by mě napadlo že tohle někdy chci...měla jsem hodně špatné dětství , horší dospívání, a ještě horší období těsně před odchodem z domova, a možná díky tomu to tak prostě cítím. Děti nechci....v 28 letech mě mimina spíš odpuzují než naopak, a nic s tím neudělám...
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 3 měsících
•
Profilova fotka
hellunka: Jsem hrozně ráda, že tohle konečně slyším, protože už jsem si s podobným přístupem k dětem připadala jako nenormální :-D O děti jsem nikdy neprojevovala moc zájem, nerozplývala se nad miminky a rozhodně si nechtěla hned každé pochovat. A moc mi to nešlo ani s dětmi příbuzných. Letos s námi na dovolené byla přítelova sestřenka se 4-letým synem a těch 14 dní s nimi byla dokonalá antikoncepce. ;-) Rozhodně nemám pocit, že bych něco takového někdy chtěla a přítel je na tom stejně (navíc už z prvního manželství dceru má, takže "úkol splněn"). Jenže naše okolí to vůbec nedokáže pochopit, přece podle nich "která žena nechce dítě!" Takže neustále čelíme dotazům, když už konečně bude miminko, kdykoliv si postěžuji na nějaké zdravotní potíže, hned následuje dotaz, jestli náhodou nejsem těhotná. :-| A nejvíc mě štvou ty řeči o tikajících biologických hodinách. ]-( Dítě je obrovská změna v životě, alespoň v začátcích se mu musí všechno přizpůsobit a úplně změnit dosavadní životní styl. A na to přece člověk musí být 100% psychicky a fyzicky připravený a pokud není, tak je snad lepší se do toho nepouštět. Nebo ne? :-|
Odpovědět
Jo holky tak na jednu stranu Vás chápu, ale na druhou stranu si myslím, že ten život je pak takový prázdný!! Já jsem tento pocit taky vždycky měla,ale prostě věkem to přijde. Je mi 27 a zatím teda mímo nechci, manžel by už hrozně chtěl, ale já prostě čekám na ten správný okamžik!! Ale přeci jenom si opravdu myslím, že až potom bude člověku 50 - 60 tak asi pocítí, že je sám, že se prostě neotevřenou dveře a nepřjdou děti a vnoučátka!! Nikdy neříkej nikdy! Jinak dalingb to souhlasím, že na to musí být člověk připravený, což je můj případ, protože dítě ti život mění to je fakt!! Ale zase když vidím moji ségru, která otěhotněla nechtěně a teď má krásnou holčičku a je šťastná a to jí je teprve 23 let!
Odpovědět
Profilova fotka
Já teda taky nejsem do dětí blázen, ale myslím, že kdybych je jednou neměla, tak by mě to mrzelo, zatím to odkládáme, ale jednou na to určitě dojde ;-) ale jsem ráda, že nejsem jediná, která z dětí "nešílí" ;-)
Odpovědět
Ahoj holky, toto je docela ožehavé téma! Myslím, že ženy jsou prostě společností tlačeny do toho mít dítě. Já osobně dítě chci, mám je ráda neumím si bez nich život představit, ale rozhodně z nich nešílím. Chci mít přesto svoji práci a své koníčky. A pokud se žena rozhodne dítě nemít, je to její věc, i když je to třeba z důvodu kariéry. Není to pak lepší, než kdyby byla špatná máma? Držím palce holkám, které se rozhodly mimčo nemít, protože je to určitě náročné pořád vysvětlovat okolí, proč a proč...
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Ahoj holky, taky se přidám do diskuze. Je mi 26 a ještě před rokem touhle dobou jsem věděla, že dítě jednou ano, ale kdy....to bylo ve hvězdách. V současné době chystáme svatbu, na jaře chceme stavět, takže miminko až potom. Ale je pravda, že chci, tak nějak to cítím, že už bych to zvládla, že mám toho správného partnera, který se vším pomůže a bude stát při mě :-) Švagrová ještě před prá měsíci tvrdila, že ona dítě mít nikdy nebude a že děti nemusí a tak a už s manželem plánují. Taky sice ne hned, ale už se s tím do budoucna tak nějak počítá. Na druhou stranu, jedna z mých kamarádek (30let) žije už x let s partnerem, jsou šťastní, ale děti nechcou nikdy. Když jsem se ptala proč, tak odpověď byla, že pak už nic není jako dřív a děti že jsou omezující a tak. Mi to sice připadá jako důvod dost divné, ale je to její rozhodnutí a já ho respektuji. Proto bych asi na místě těch, co děti nechtějí, stála za svým a řekla prostě ho nechceme a hotovo. Každý normální člověk toto musí pochopit, je to svobodná volba každého. U babiček, tetiček a tak bych asi volila metodu jednou snad.....
Odpovědět
Ahoj holky...tak já děti miluju a kdybych mohla, tak bych je měla snad už v patnácti :-D Kompenzovala jsem si to brigádama, kdy jsem hlídala děti - korejský..každej si myslel, že mě to přejde, ale opak se stal pravdou..můj život měl smysl...pak skončilo hlídání a připadala jsem si prázdná..s dětma byla legrace, jezdilo se po výletech, pořád se něco hrálo, podnikalo...a najednou nic....ale pak jsem neměla partnera..pak jsem neměla kde bydlet...teď mám báječnýho chlapa, rýsuje se bydlení, ale zase je škola, a bezva práce...oba děti moc chceme, ale klidně si ještě chvíli počkáme, aby byl klídek...žádná škola, žádné zařizování bytu..prostě klídek...ale když někdo děti mít nechce, je to jeho věc..je to otázka názoru jako všechno..každá jsme jiná...každého dělá šťastným něco jiného...nicméně jsem taky zažila kamarádku, která že nikdy,nikdy, nikdy....a najednou, že prcka chtějí..pak se sice s partnerem rozešli, ale klučinu miluje, taky je rozkošnej...to je jasný...takže, ať si každý má děti kdy chce a když nechce, tak ať nemá...nemusíme chodit s davem (se stádem)...ale kdybych nechtěla já...tak bych to okolí takhle natvrdo neřekla....akce - reakce...prostě bych řekla, že ,,časem"...bla bla..aby byl klid...
Odpovědět
Měla jsem v práci kolegyni, starší paní už, schopná architektka, manžel lékař, nikdy nechtěli děti, hlavně teda ona, byla snad na třech potratech, vždycky se o dětech bavila jen jako o hajzlících, no my jí to nikdy nebrali, mysleli jsme si své....Co ale chci říct, manžel jí před třema rokama zemřel a ona zůstala sama, sice příbuzné nějaké má, ale najednou začala závidět všem těm, ke kterým chodí děti domů na návštěvu, postarají se o ně, popovídají si s nimi....a jelikož to sama neměla, tak začala všechny okolo obtěžovat svýma starostma a povídáním si a neustále nás rušila v práci....a myslím, že měla nakonec vlastně ještě štěstí, že šéf měl slitování a v práci jí nechal, protože spousta lidí v jejím věku je v tuto dobu je už dávno v důchodu a to musí být teprve smutný, takže já říkám, že děti ano, i když to občas není jednoduchý, každopádně lepší nebejt máma vůbec než špatná máma a má-li někdo k dětem takový vztah jako už jsem si tady přečetla, tak fakt si radši pořidte želvičku nebo rybičky...
Odpovědět
Je fakt, že tahle tvrdost v názoru je příznačná pro hodně mladé lidi. Sama jsem používala tuhle hlášku. Teď už to neříkám nahlas, i když pocit ohledně dětí mám stále stejný. Jen už ale vidím, jak kamarádky kolem mě, které hlásaly totéž, chovají. Tak si říkám, že to na mě taky možná časem přijde. I když teda zatím nic. Ale nevadí mi to. Mám fajn vztah s přítelem a život naplněný aktivitami víc než dost. Te´d už mě trochu mrzí, že jsem to tak hlásala, ne že bych změnila názor, ale že si mě několik lidí zaškatulkovalo jako podivnou ssobeckou osobu, která nemá ráda děti. Přitom jsem učitelka a třeba svoje děti ve třídě mám ráda. Jen nechci vlastní, ale to už se po takové tvrdé hlášce těžko vysvětluje. maxi.smile pokračuju v pronásledování, jsem zvědavá, jestli tě někde doženu.
Odpovědět
Profilova fotka
Souhlasím s Vever14! Zase si říkám, je nutná svatba, když nechcou dítě (myslím všeobecně)... jako tomu bylo v případě Bely hned na začátku. Tak se neměli brát, měli spolu jen žít. Každej v okolí vesměs počítá s tím, že když se dva vemou, tak založí co nevidět rodinu. To, že někdo dítě mít prostě nemůže je věc jedna, ale když někdo dobrovolně řekne, nechci nikdy, přijde mi to ujetý, od čeho na světě jsme? Rodiče dali život nám a my bychom měli dát život dalším... Já sama toužím po miminku už nějaké 3-4 roky... ale to jsou zase jiné důvody, proč ho ještě nemám. Neměli jsme kde bydlet, začínala jsem kariéru v nové práci a potřebovali jsme něco našetřit do začátku a taky se stihnout ještě někam podívat, protože jak bude mimi, tak to bude hodně omezené, ale tím rozhodně nechci říct, že děti jsou na obtíž. Já se moc těším, až se nám to podaří a budu moci říct mému manželovi, že bude tatínek :-)
Odpovědět
majklinka - uz se to tu myslim resilo... proc by se nemohli vzit, kdyz nechteji deti? Copak svatba=dite? :-S Proc by ti, kteri nechteji deti, spolu meli jen zit?
Odpovědět
to se nidky neda vyresit nazoru je hodne a kazdy si stoji za svym takze bych to tak asi nechala :-)
Odpovědět
Myslím, že dítě ženu hodně obohatí, na druhou stranu, 100 % ženské populace nemůže pociťovat touhu mít děti. Jasně, každý má jiný názor, to je v pořádku. Jen je potřeba se tolerovat a chápat i postoje jiných...L.
Odpovědět
Já určitě každýho toleruju, sama jsem vždycky říkala, že dítě až někdy hodně, hodně pozdě, že si chci užívat, najednou jsem však měla pocit, že už jsem si vlastně užila dost a že není už na co čekat, povedlo se rychle a i když jsem měla celý těhotenství strach, jestli budu dobrá máma, jestli to zvládnu, jestli není moc brzy na to mít dítko, tak dneska musím říct, že i když je to občas hodně, hodně náročný a mně se změnil život ne o 100%,ale o milion %, tak nic se nevyrovná citu, kterýmu se říká mateřská láska a nikoho nemiluju víc než našeho malýho raráška..
Odpovědět
Majklinko, já si tedy o sobě myslím, že jsem na světě i "od něčeho jinýho" než od rození dětí. A jak chceš odlišovat, jestli se někdo bere s tím, že děti nechce nebo až časem zjistí, že děti mít nemůže? Budeme na matrice předkládat potvrzení od doktora, že jsme zdraví a můžeme rodit děti a když do pár let neotěhotníme, tak nás někdo rozvede, protože jsme nesplnili svou roli na tomto světě a nemáme právo být oddáni? :-|
Odpovědět
Zazul, taky nesouhlasím, že svatba=dítě a dle mého nezáleží na tom, když se dva berou, jestli děti mít budou nebo nebudou, ale bacha na jednu věc. Ti, kdo nechtějí děti, nemohou mít KATOLICKÝ sňatek. Při obřadě totiž prohlašují, že "přijmou děti od Boha ochotně" a totéž také před svatbou podepisují. Pokud se berou dva, kteří děti nechtějí, a přesto na tuto otázku odpoví ANO, sňatek je neplatný (církevně).
Odpovědět
Profilova fotka
Hermi: Taky mě to hned napadlo. Rozdíl je ale v tom, že jste manželé napořád, ať už dítě budete mít nebo ne (víme, jak je to dneska s plodností), církevní rozvod neexistuje. Církev prostě pokládá za důležité, aby manželé byli dětem přístupní, ví, že je to dar a obohacení. Prostě podporuje nesobeckost a úplnou rodinu. To jsou dneska dost nepopulární věci.
Odpovědět
Profilova fotka
Herminko, já jsem věřící, svatbu jsem měla v kostele, taky jsem slíbila, že přijmu děti. Ten slib jsem pochopila tak že pokud bych byla těhotná nepůjdu na potrat a dítě vychovám, pokud neotěhotním tak taky dobře. Podotýkám, že jsem z těch, které podětech nijak zvlášť netouží, ale přesto si nechávám prostor pro změnu názoru.
Odpovědět
Profilova fotka
Ono je to myšleno spíš tak, aby ten prostor pro změnu názoru člověk měl. Jsou lidé, kteří by šli do manželství s tím, že děti rozhodně mít nechtějí, ze svého manželství je prostě předem vyloučí. A to právě církev pokládá za špatné. Do manželství děti prostě patří. Ale nakonec nechává každému páru právo na rozhodnutí, kdy dítěti prostor dát a kdy ho prostě nepočít. dneska je hodně důvodů, proč lidé narození dítěte odkládají a počet sětí regulují. Jen to nesmí být vyloženě sobecké důvody.
Odpovědět
Filosofická otázka: Kdo je větší sobec? Matka, která si dítě pořídí, ač k dětem pražádný vztah nemá a nevěnovala by se mu na 100 %, ale prostě se chce zaškatulkovat mezi ty ctihodné osoby, které povily dítě. Matka, která o sobě ví, že nemá vztah k dětem, že by tím jen splnila očekávání druhých a ví, že by se třeba kvůli tomu, že jí není shůry dána láska k dětem ke svému dítěti nechovala dobře a tak si ho radši nepořídí. Je rozdíl mezi kritikou lidí, kteří vykřikují, že NIKDY nebudou mít děti (spousta jich totiž změní názor, ale ne nutně všichni) a tvrzením, že kdo nemá dítě, i když by ho mít mohl, je nutně sobec. Pro mě je sobecké, když si matky pořizují jedno dítě za druhýma pak se o ně nestarají, pak by si měly tuhel možnost odpeřít.
Odpovědět
Profilova fotka
Já to všem říkám takhle: kdyby Bůh chtěl abych měla děti, tak to "zařídí", ale i on vidí, že na to zkrátka ještě nejsem připravená ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
no ja nevim podle me svatba neznamanema mit deti, nebrala jsem se kvuli detem (a myslim, ze moji znami taky ne) ale kvuli lasce k tomu druhemu, deti muzu mit stejne tak i bez svatby, ja dite chci, ale samozrejme tento nazor nevnucuju ostatnim to musi vedet kazdy za sebe jestli dite chce a nebo ne, ale je dobre rozhodnout se vcas, protoze az jednou... muze byt pozde... deti jsou v prirode zakladni smysl zivota jen clovek na to nak pozapomnel, ale i to je urcite hricka prirody, aby se uchranila pred tim premnozenym tvorem :-)
Odpovědět
Profilova fotka
mabinogi: Toť opravdu otázka. Nakonec je to na každém. Pravdou ale je, že pokud někdo dítě ve svém životě apiori odmítá, může někde narazit. Ale na druhou stranu neznám žádného věřícího, který by děti nechtěl. Spíš naopak. My sami jsme zodpovědní a děti zatím odkládáme. Máme prostě dobré důvody (nemáme vlastní bydlení, nemám dokončenou školu, nemám praxi), přesto ale, pokud by se náhodou stalo, dítě bychom přijali, i když by to bylo náročné a přineslo by to komplikace. Zatím jsme se ale po zralé úvaze rozhodli, že s plozením počkáme. Počet dětí stanovený nemáme, jsme otevření všemu. Možná se nám povede jen jedno, možná dvě, ze kterých budu tak vyčerpaná, že o třetím už uvažovat nebudeme. Anebo budu krásně zvládat tři a rozhodneme se dát prostor i čtvrtému. V tom je ta otevřenost. Ale ruku v ruce s ní jde i zodpovědnost. Pokud budeme mít malý byt a jen tak tak uživíme dvě děti, narození třetího budeme chtít rozhodně zabránit. Dneska už neplatí, že křesťanská rodina má hodně dětí. Já znám takové jen dvě. Na druhou stranu, co je hodně. Někomu přijdou moc už dvě. Já početnou rodinu beru od 4 dětí. Prostě 1-4 mi přijdou úplně normální.
Odpovědět
1
…
41
42
43
…
63
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

První svatba na rychlo, druhý pokus chc…
04. 09. 2010 13