Je tady spousa diskusí o hubnutí, cvičení, celulitidě. Napadlo mě ale, že my všechny, které se snažíme zhubnout rozumným způsobem, bychom se mohly scházet v tomhle tématu, dělit se o své zkušenosti, radosti i starosti s hubnutím, vzájemně se podporovat a tak podobně. Už jsem na vlastní kůži poznala, že když hubne více lidí najednoua společně, ta to jde lépe a motivace je také větší, protože člověk nechce před ostatními selhat, právě naopak, chce ukázat, že to zvládne. Budu ráda, když se někdo přihlásí a pustí se do toho se mnou.
Jinak jsou vítány ženy a dívky všech váhových kategorií, protože i někdo, kdo se ostatním může jevit tak, že vůbec hubnout nepotřebuje, může vnitřně cítit něco jiného.
Mně teda přijde uhozené místo jídla pít a ještě todoporučovat někomu jinému.Takovýma procedurama se akorát tak zpomaluje metabolismus. Nejlepší je jíst vyváženě. po trošičkách a často.
arvetko, přesně to si myslím, hodně pít, to jo, napít se před jídlem, po jídle, aby se i zaplnil žaludek, to všechno bych pochpila ale zapít pilule a myslet si, že jsem po obědě - to bych asi nedala!
hollky, já mám opačný problém, já chci přibrat. Hubnutí nesnesu. Jsem zdravotní sestra a všechnu eneergii, co do sebe dostanu, tak vydám pro někoho jiného, takže chci přibrat a nejde to.
Tak to Ti tady může asi většina z nás závidět - přiznám se, že zdravotní sestru bych dělat nechtěla, je to strašná makačka, když vidím, jak ty drobné sestřičky tahají zavalité pacienty, tak je mi jich fakt líto
Ale, makul, jako vždycky, naprosto nepravidelný cyklus, momentálně spíš úplně chybějící, může to být prý i způsobeno štítnou žlázou, čímž by se i vysvětloval můj extrémně pomalý metabolismus, takže musím oběhat ty doktory, jinak se zblázním, už t oprvadu dost bolí nebo spíš je to hodně nepříjemný.
Myslim, že ne. Já spala skoro celou neděli, každý den spím tak nejmíň do somi, spíš dýl, usínám v deset, někdy teda dýl. Ta únava bude možná počasím a vůbec přechodem na podzim, taky se brzy stmívá a tak. Ale ta prsa už jsem jednou takhle měla, je to to samý.
My bohužel taky ne - to bohužel poroto, že se mi ozvaly moje mateřské pudy a já je musím potlačovat, nemůžeme si mimčo teď dovolit. Jsem ale ráda, že se u nás ozvaly i otcovské pudy, tak si vždycky padnem do náruče a povzdechnem si, že to ještě nejde :-(
U nás ani nejde o to, že bychom si ho nemohly dovolit finančně, to se nějak vždycky udělá, ale spíš chci nejdřív dokončit školu, najít si místo, vzít se, pak miminko, ale pokud by prostě bylo teď, tak tady bude a budem se na něj těšit.
Ahojky Holky
tak já to nyní se sportem flákám, neb jsem většinou tak do 21:00 v práci :-(. Jinak jídlo je OK . Na dovolené jsem přibrala 2 kg, ale ty už naštěstí mám dole, ale to spíš stresem, který mám v práci.
Já mám od soboty nějakou děsnou "žraccí krizi", pořád mám na něco chuť, pořád musím mít něco v puse, no děs. Ještě že jsem byla dneska ráno běhat-jsem fakt hrozná, jak se nedokážu ovládnout!
No, tak dnešní vážení dopadlo hůř - 55kg a jdu na lymfo, tak poprosím paní, aby mě zase změřila - teď jsem chodila 3 týdny 5xtýdně běhat, tak doufám že se to na těch mírách aspň malinko projeví!
luciapl:Hodím jsem taky svůj pohled, co se týče hubnutí. Od nějakých 16let jsem při výšce 173cm měla kolem 63kg, plus mínus, měla jsem i 67kg, ale i 58kg jednu dobu. Každopádně, když jsem měla těch 63kg, i když to je úplně standartní váha na tu to výšku, rozhodla jsem se, že zhubnu. No jo, ale ta vůle, vždycky to na tom končilo. Nelíbilo se mi to, že v 20letech mám docela viditelnou celulku a pekně macatý stehna, prsa jsem do té doby měla hezký. Pak uvedením do chodu týhle diskuze a dárkem váhy k narozkám jsem se do toho docela opřela. Dala jsem si cíl 58kg. Když to šlo tak hezky - upozorňuji, že jsem jedla kolem 5000 - 6000kJ za den, žádná brutus dieta. Na těch 58kg jsem byla za na celý 2měsíce. Tak jsem si řekla, že 57kg je lepší a jela jsem dál. Pak se to teda zastavilo, každý mi začal říkat, co dělám, že jsem tak zhubla :-| . Během dalších dvou měsíců to šlo na 55kg. To už my, ale docela dost lidí nadávalo, hlavně rodina. Je pravda, že pravidelným cvičením mi zmizela celka, stehna mám hubený, břícho skoro plochý....
A proč to píši? To není tím, že bych se chtěla vychloubat nebo tak. Jde o to, že si někdy říkám, že i když jsem nebyla hubená, ale normální. Měla jsem úplně jiný pohled na toto vše, nepřemýšlela jsem jestli si toto můžu dát nebo ne. TEď je to hodně o kontrolování, pokud jeden den jím normálně je to znát skoro dvouma kilama - opravdu. Musím jíst kolem 7000kJ, aby to bylo o.k. Četla jsem v jedný knížce, že tělo má prostě svoji standartní váhu a tu si při úpně normální stravě bude udržovat. Já vím, že ta moje je 62-63kg. Tu, co mám si bud udržovat za cenu odříkání. Kolikrát si říkám, že k čemu bude ten život? Někdy to řešim, jindy hrozně. Jojo, nahoru to jde krásně, ale dolů to je horší...
Jsme se nějak rozepsala ;-) . Tak se nezlobte, to je jen můj pohled, když se ohlížím zpět.