Je tady spousa diskusí o hubnutí, cvičení, celulitidě. Napadlo mě ale, že my všechny, které se snažíme zhubnout rozumným způsobem, bychom se mohly scházet v tomhle tématu, dělit se o své zkušenosti, radosti i starosti s hubnutím, vzájemně se podporovat a tak podobně. Už jsem na vlastní kůži poznala, že když hubne více lidí najednoua společně, ta to jde lépe a motivace je také větší, protože člověk nechce před ostatními selhat, právě naopak, chce ukázat, že to zvládne. Budu ráda, když se někdo přihlásí a pustí se do toho se mnou.
Jinak jsou vítány ženy a dívky všech váhových kategorií, protože i někdo, kdo se ostatním může jevit tak, že vůbec hubnout nepotřebuje, může vnitřně cítit něco jiného.
Já jsem o víkendu bez netu, když se zrovna necourám s noťasem po venku, už jsme ho nechali odpojit, sme mysleli, že se budeme hned stěhovat a prdlačka...
Včera jsme byli s Martinem v Kroměříži, já tam honila veverky v parku...bylo úžasně, krásně...pohoda, klídek...jedeme zpátky a před Bohuslavicema nás stavěl borec, že je tam havárka, že neprojedem dokud neodjedou sanitky. Bylo tam už dost aut. No já vzala foťák a vyběhli sme tam, co se tam děje, že bych to zdokumentovala. Už když sme tam dobíhali, tak sem strčila Martinovi foťák a doběhla tam, jestli nemůžem nějak pomoct. Bylo pozdě. Tak jsem tam stála, brečela, i když jsem kluka vůbec neznala. Motorka napacovaná v břehu u silnice mezi keřma a kluk už zavřený. Policajti stáli u něj, dalších 10 motorkářů kolem a sanitky odjížděli z prázdnou. Jeli sme pak do Vracova na jídlo a já řvala ještě hodinu tam...pěkně to se mnou zamávalo, vím, jaké to je, když se člověku ve vteřině obrátí celý život..tady se obrátil jeho kamarádům a jeho rodině...o motorkářích se říká, že jsou prasata, ale prý to nebyla jeho vina..že mu tam vjelo auto...Třeba před půl hodinkou prohodil někde pár vtípků, zasmáli se a....naráz nic, konec a nic víc už není. Není ten svět tak trochu na ho...?
Los, tchán obkládá, je zedník/obkladač, ale dělá po víkendech, takže je to na houby ]-( Tento víkend zaspároval podlahy...Teď už chybí jen ta kuchyň, ve čt. Martin složí a zavěsí vrchní skřínky a on o víkendu obloží...
heli: Týýý jo... Tak to je hrůza :-( :-( :-( To jsou vždycky zážitky, že člověk přehodnotí, jestli ty jeho "starosti" nejsou tak trochu k smíchu...
los: no jo, práce šlechtí... ;-)
heli: To je strašné, úplně Tě chápu. Já se asi před měsícem ocitla v podobné situaci, stalo se to přímo u nás na náměstí (však víš, že je u nás jen rovinka), ale tento šílenec jel přes dědinu tak 150, pak vletěl mezi stromy :-( Alen přežil... Tohle, cos zažila je hrozné, úplně je mi z toho úzko, jsem na tyhle situace přecitlivělá a hned se mi chce brečet. Obzvlášť proto, že brácha je taky vášnivý motorkář a mám o něj vždycky strach.
jo jinak v pátek sem cvičila a rotopedila a v sobotu bruslíkovala....a nehřešila skoro vůbec. pekla jsem roládu a místo hladké mouky jsem tam dala celozrnnou, byla bez tuku a místo džemu čerstvé jahody s nízkotučnám tvarohem :-N
Tak to já... včera jsem si na návštěvě dala domácí tiramisu - no bylo skvělý, fakt :-D a večer jsme byli na hodech, takže hodová večeře, dieta jako hrom :-) A tento týden asi cvičení vypustim, budu se učit, co to dá... Možná... Třeba na odreagování... :-D Dolehla na mě panika, začínám z toho svého "neučení" mít nepříjemný pocit... :-(
Losi, jsou to blázínci, ale ne vždycky je vina na jejich straně..tak jako včera...Já vždycky chtěla jezdit, ale naši mi nechtěli dovolit si řidičák udělat a teď už se tak trochu bojím...
No, těším se, těším, hlavně tam nebude tchýně :-D
Za chvíli vám prchnu do Hodonína :-|
ubi: to je pochopitelné, musíš obalovat nervy. No hody, to je něco, to známe :-D
Já jsem teda taky jedla o víku děsně běsně. Jen jsme makali a až jsem padala na hubu hlady, tak v sobotu byl smažák a v neděli (podotýkám v devet večer) utopenci ]-( Ale zase si říkám, že tou prací jsem usela fakt spálit hodně energie, protože se cítím, jak říká můj oblíbený tibetský filozof - jako špatně vyčiněná jačí kůže :-|
heli: Už jsi to tady jednou psala, že máš s ní problémy, to teda musí být, když se tak těšíš pryč ;-)
Právě protože vím, že vždycky není vina na jejich straně si uvědomuju, jak je to strašné :-(
los: Právě že upadám do deprese, navíc mám MS, což u mě bývá spojené se žravkou, tak čekám, kdy to odnese nějaká čokoláda... Ale si říkám, když se tak pěkně držím... Holky, musím se pochlubit, jak mám ve skříni odstupňovaný to oblečení, ve kterém nemůžu chodit, tak včera jsem si oblékla první stupeň - ráno motivační sukýnku (no, ještě by to trošku chtělo, ale už není na ostudu v tom vyjít) a večer korzet :-D Aspoň nějaké pozitivum v té šedi (u nás prší) a stresu... :-(
ubi: No velká gratulace. Já na sobě zatím žádny progrs moc nepozoruju, ale je to tím, že jsem to zase tisíckrát porušila a že jsem tak zaneprázdněná, že nestíhám ani cvičit, ale doufám, že se to změní už brzo, teď jsem měla nějaké hektické období.
Neboj se, určitě to dobře dopadne, držím pesti, ať Ti to pořádně leze do hlavy a ať máme o víku co zapíjet :-)