Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Citové vydírání ze strany rodičů. Jak mu čelit?

Zobraz úvodní příspěvek
Poraďte, jak čelit citovému vydírání ze strany autoritativních rodičů: bydlíme s manželem 150 km od nich, ale stále očekávají, že aspoň každý 3. víkend strávíme u nich a také pomůžeme s prací na domě a zahrádce (která jak známo nikdy nekončí). Teď jsme tam měsíc nebyli a hned jsem se dozvěděla, že se o ně nezajímám (ačkoli píšu sms, telefonuji několikrát do týdne), máma má pocit, že už spolu nemáme tak pěkný vztah jako dřív (asi se cítí zanedbávaná, je Rak a je pro ni těžké akceptovat, že mám nový život a svou rodinu - i když už je mi 30 :-( Po tomto telefonátu s otcem jsem se psychicky úplně složila. Mám je ráda, ale vadí mi, že se u nás nikdy nepřipouští diskuse - prostě otec něco řekne a to je zákon, on má vždycky pravdu. Takže se mu neumím moc bránit, cokoli řeknu, on otočí. Někdy je na svou rodinu fakt drsný. Ale zase se s nimi nechci úplně rozhádat, jsou to přece mí rodiče :-|
Odpovědět
1
2
3
Profilova fotka
jo jo bohuzel je to velka dobracka, teda bohuzel v tom smeru ze ma panovacnou matku
Odpovědět
tak daj maimne prečítať túto tému, nech vie , čo má robiť ;-) ale fakt, vážne, je to hriech nechať sa ušlapať...
Odpovědět
Profilova fotka
ona to vi, rikame ji to s tatkem porad ale ona uz je tak slaba ze kdyz ji jenom slysi tak se rozklepe, naposled se sesypala kdyz ji jeji matka rekla ze moje svatba byla smesna a smala se tomu, no proste tyranka no
Odpovědět
celkom ju ovládla a teraz trpíš aj ty, aj tato. To s tou svadbou bolo od nej úbohé
Odpovědět
Profilova fotka
no oni na tom tak nejak systematicky pracovali obe strany prarodicu no, holt smula a prave ten pripad kde manzel nestal za manzelkou, uz mu to doslo ale pozde
Odpovědět
Profilova fotka
Já mám taky mamku, co manipuluje se všema okolo, taťka jí to žere a přistupuje na to. Spíš než že to nevidí to nechce vidět. Když mu o tom řeknu, tak jen kroutí hlavou, taky mu už asi není pomoci, naši jsou spolu 23 let. Jak tu někdo psal o babičce s šátkem, co brečí na půdě nebo předstírá migrénu, tak to je taky mamka. Pořád tisíce výmluv, ale nejčasnější na většinu akcí je "bolí mě hlava, nějak mě začala bolet hlava, není mi nějak dobře, mám vysoký tlak" :-D Díky přítelovi, co se mnou bydlí už rok u našich doma, jsem to teprve ve svých 20 letech začala vidět!! No spíš sem tušila že něco není v pořádku a bylo mi jasný, že mamka je ta hlavní, ale teprve když mám v příteli oporu a jsme na ně 2, tak jsem se začala ozývat. A když něco řeknu, tak že to je proto, že mě přítel manipuluje, ovlivňuje a že dám ve všem na něj. Že už nejsem taková jaká jsem byla (pitomá a naivní :-p ) atd.
Odpovědět
Profilova fotka
nevesta: tak tohle je moje teta...
Odpovědět
Profilova fotka
nevesta jo to je presny
Odpovědět
miamia tu písala o babičke na povale - moja babička si to namierila opačným smerom: do pivnice :-) nevedeli sa s mojou mamou nejako pomestiť v kuchyni , tak išla akože variť do pivnice. Mala tam taký starý sporák na drevo a mne to vtedy (asi štvorročnej) pripadalo veľmi romantické, vydržala tam pár dní a potom ani vlastne neviem, kto ustúpil. .
Odpovědět
Profilova fotka
nevesta, to jsem si vyslechla taky mockrat .... :-D eifelovka bude to chtit pevne nervy na tatu, ale klid a nevypenit a jet si po svym .... a treba se sebrat a odejit ... nebo treba jenom poznamenat, ze nejsi hlucha, ze kricet nemusi a nebo klidne rict, ze tohle poslouchat nehodlas a ze se vratis, az se uklidni ..... snaz se vypozorovat, co na tatu plati, to taky muze byt dobra taktika
Odpovědět
Profilova fotka
kami1984 To jsi psala i v jiné diskuzi, vid? Napiš něco o tetě, třeba se shodují ještě v něčem :-D
Odpovědět
Profilova fotka
holky berte to tak ze oni si taky jedou po svym a vychazi jim to prave proto ze neustupuji tak to zkuste po jejich ;-) neustupujte
Odpovědět
Článek se načítá
nevesta, opravdu nechápu, proč rodiče předpokládají, že jejich děti budou pořád stejné a stejně poslušné v dospělosti jako v době, kdy nám bylo 13. To jsme prostě poslouchat museli, jenže dneska žijeme svůj život, zodpovídáme za sebe sami a máme své názory - naši mi taky řekli,že už nejsem taková, jaká jsem byla :-p No kdybych byla, asi by to se mnou nebylo úplně v pořádku ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Díky za podporu. Oni se mnou někdy i jednají, jako s malym harantem a když řeknu, že už nejsem dítě, tak mi řeknou, že se mnou tak jednat budou, když se tak chovám :-D
Odpovědět
nevestapetulka, myslim, ze nie si jedina.... ja som manipulacie z maminej strany zazivala roky.. akurat som si s tym nevedela dat rady, dohnalo ma to do poradne, kde som sa naucila, aspon trochu tomu odolavat, pretoze tieto mamine praktiky ma skoro stali vztah. Vzdy sa nesiel nejaky sposob, ktorym ukazovala, ze vztah nevydrzi a podobne. A tiez, ze moje nazory su urcite nazory mojho priatela, skacem ako on piska, a pod.. a ze som sa zmenila...Musim ale priznat, ze k zmene "pomohlo" trochu aj to, ze mama vazne ochorela, a uvedomila si, ze ma potrebuje, ale ze uz sa dokazem vzopriet, vztahy medzi nami sa zlepsili, ale aj tak sa najdu momenty, kedy citim manipulaciu, niekedy mam aj pocit zleho svedomia... ;-) Ale poradca ma upozornil na jednu vec, ze manipulator nikdy neprestane manipulovat, a je na nas ako sa s tym vyrovname, a ze on sam vo svojich 60 rokoch ma obcas problem, pretoze jeho 80 rocna matka ma sklony manipulacii, takze je to celozivotny boj. A pre svojich rodicov budeme detmi stale... Vid moja 89-r. babka, ktora mju 67 rocnu mamu obcas dobre skomanduje a poprehana ako decko.. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
grettka to je fakt, muj m ma pres tricet, je panovacnej az hruza, ridi velkou firmu ale kdyz ho pozoruju s jeho rodicema tak se musim culit jakej je z neho obcas harantik a pro nase budu maly decko do smrti, ale u tehle rodicu nam to nevadi, nezneuzivaji toho :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Musím taky přidat svůj příběh. Bohužel moje matka manipuluje téměř se všema v mém okolí a já patřila mezi ně dokud jsem se neodstěhovala. Mám v příteli (nastávajícím) velkou oporu ale bohužel moje matka mi zasahuje do všeho. Začali stavět na zahradě pergolu a my jelikož bydlíme ve stejném městě jim samozřejmně musíme pomáhat. Přítel příjde z práce běží za svou potencionální tchýní na zahradu a dělá tam ze sebe M..... a dělá vše co ona chce. Bohužel já pracuju na směny a musím si svůj čas dělit tak my je řečeno ty nám ani nepříjdeš pomoct a nebo ty nám ani neuvaříš nebo mohla by jsim i alespon vyžehlit a podobně. Pak když teda řeknu, že jsem v práci tak její odpověd je no jo ty jsi pořád jen v práci a na mně nemáš čas. Nebo to si nemůžeš udělat volno. Jako nevím kde mám ty peníze brát. Teď mi řekli, že kvůli te jejich nejlepší pergole neví jak uplatí svatbu, ale Ja se jich o nic neprosila nechcu odnich ani korunu. Bože řekněte mi někdo, že máte taky tak prdlou matku jako Já. Je to na zbláznění. Musím říct, že moje tchýně je super nemám ji co vyčíst, mám za to, že její krédo je Žít a užít. Jo a ještě jsem si vzpoměla, já ještě můžu za špatné počasí, že bych tak běhala po venku s ventilátorem a rozfoukavala deště. :-(
Odpovědět
Profilova fotka
kikinka no tak je fakt vrchol, proc by jsi jim mela varit a zehlit? to si mysli ze jsi jejich sluzka nebo co? :-.
Odpovědět
ne, je to dalsi "nevdecna dcera" :-N .. kikinka.v: rodice vyuzivaji toho, ze se cittis provinile (presne jako nevdecna dcera- to uz jsi mozna taky od nich slysela). Radeji bych osamostatnovani nechala az po stavbe, to by mohli trucovat a treba se sprajcnout, ze tam nepujdou a to bys pak byla nestastna. Ale potom si myslis, ze uz je treba udelat ten krok, ktery vas tak i tak ceka, jen to oddalujete, protoze to nebude lehke. Rodice si musi zvyknout, ze jim nemuzete posluhovat a ze mate vlastni zivot a starosti a povinnosti. Budou vam to vycitat a zlobit se, ale kdyz vytrvate, tak si zvyknou. Po tu dobu bych od nich nic nechtela, zadnou pomoc, protoze by vam to pak mohli opet vycitat "my jsme vam ... a vy takhle ..." Zvladnete to! ale vesely to nebude ... Pak vam bude vsem lip. Mne se to dobre keca, my sami jsme tak na pul cesty, ale uvedomuju si, ze tohle musime jednou prekonat. I my mame v rodine manipulatora, tak vim, jaky to je ...
Odpovědět
Profilova fotka
to je hrozny, kolik podobnych pribehu tady je .... bedeme na svoje deti stejne??? :-(
Odpovědět
Profilova fotka
josefko jasne, jenom dosahne na drez a udrzi vysavac tak ho zacnu proanet :-D :-D :-D :-D :-D :-D
Odpovědět
josefka: nedelam si iluze, ze nas nase deti budou vnimat jako idelani rodice, nasekame spoustu chyb, aniz bychom chteli a kdyz nebudou tyhle problemy, tak jiny. Uz jen ty generacni rozdily zakonite problemy prinasi. Nasim je to nasstesti jedno, ale tchanovci maji nejak pocit, ze nezijeme jak se ma, ze neuklizim, nevarim dost a vubec "tyhle moderni zensky, no hruza" :-D Nemyslim si, ze by se vsim, co delame nasi souhlasili, ale umi drzet pusu a nechat si poznamky pro sebe a tim se nam s nima zije ponekud lip, nez s remcajicima rodicema ... (jinak jsou zlati musim dodat, moc je mame radi, ale timhle nas celkem toci, hlavne tim, jak to umi obcas "pekne" rict.)
Odpovědět
Profilova fotka
kikinka.v: myslím, že to máme naprosto stejné!!! Tchýně - žít a užít a mamka jako ta tvoje. Zatim bydlíme oba u našich, ale už ted si z nás dělá poskoky, protože bydlíme na vesnici a pracujeme/studujeme ve městě. Takže - nákupy, rozvoz králíků po příbuzných, co bydlí taky ve městě, ale na opačných koncích, než přítel pracuje, odvážíme bordel na skládku a já nevim co ještě. Práce na zahradě samozřejmě musíme pomáhat a když ne, tak se vyčítá. Přítel poslouchá, pokud se mu nějaká práce zadá, ale pak na ně nadává. Víme, že když se neodstěhujeme dost daleko, bude to pořád to samý. Musíme s tim něco udělat a už sme se i domlouvali, že jim nekývneme na všechno, co si vymyslí. Myslim naše oba, ne jen mamku. I když většinu vymýšlí mamka. Jinak mám ještě mladší ségru, ale tý se to nějak netýká. Měří se dvojím metrem a já to odnášim asi proto, že jsem starší. :-S
Odpovědět
nevestapetulka: ta a ja to mam uplne nejhorsi, protoze jsem prostredni :-D :-D V otazkach, co je horsi jestli byt mladsi nebo starsi sourozenec jsem naprosto nejlepsi soudce. Kazdopadne tvrdim, ze prostredni to ma naprosto nejhorsi :-D :-N . Coz dosvedcuje i fakt, ze jako jedinymu diteti mi rodice neudelali miminkovsky album. Oba sourozenci to maji, i s popiskama a vlaskama a nevim jeste cim a ja to mam v nejaky krabicce od caje nebo co :-x :-N
Odpovědět
Profilova fotka
filipovi: to je mi líto, to by mě moc mrzelo. Tohle naštěstí bavilo naše víc u mě než u ségry, takže foteček z dětství mám víc, ale jinak jsem ta "zodpovědnější", "hodnější" a já nevim co ještě. Ségra je vychcaná a všechno jí projde. Někdy mi přijde, že nemá svědomí, ale jak je vidět, tak je to občas potřeba. Já naše furt omlouvám a je mi jich líto a tak a to bych měla změnit, jestli nechci být otrokem svýho svědomí.. :-| protože právě to mě dělá tak slabou..Odmítnout, když o něco požádají...
Odpovědět
Profilova fotka
Taky přidám svůj příběh, můj taťka byl/je na mě hodně upnutej, a když jsem odcházela z domu, tak se s tím nechtěl hrozně dlouhou dobu smířit, máma byla taky na prášky, ale ta to vzala nějako o trochu líp. a táta po mě chtěl, abych ho každodenně kontaktovala a dávala mu vědět, že jsem v pořádku. (celou pubertu jsem nic nesměla, když už jsem měla mobila, musela jsem každou hodinu v celou prozvánět, aby věděli, že se mnou nic není, jinak bych nemohla vůůbec nikam, snad ani před dům). No nicméně jsem z toho byla už zoufalá, neustále jsem mu opakovala, že mám svůj život, že nemůžu chodit na návštěvy každý den, apod.. nic se dlouho neměnilo. pak jsem mu prostě přesatala brát telefony, a asi měsíc jsem vydržela mu nevzít hovor, pouze když jsem chtěla já, tak jsem mu napsala sms nebo zavolala. A naštěstí se dostavil výsledek. Nyní si voláme třeba dvakrát do týdne, navštěvujem se podle časových možností, a ten vztah se posunul někam dál, je tam cítit to, že si mne víc váží, už jenom kvůli tomu, že vidí, že se o sebe dokážu postarat, apod.. takže bych určitě neházela fintu do žita a rozhodně bych neukončovala kontakt s rodiči.Vždycky se to dá nějak udělat, dohodnout se na nějakém kompromisu. ale cesta k tomu může být hodně těžká. Rodiče to určitě nemyslí zle, na to bych pamatovala, že jednají s tím nejlepším úmyslem. Jen jsou rpostě tací, kteří se na své děti upínají víc a někteří méně. Určitě bych jim dala najevo, že je mám ráda, že jimm děkuju za všechno, co pro mě udělali, co jsme spolu zažili, atd, ale že se musí smířit s tím, že moje cesta je trochu jiná než ta jejich. a potom už je to na nich, nechala bych jim tolik času, kolik potřebují.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 2 letech
•
Taky mám matku manipulátorku a snažím se vymezit si hranice a je to opravud běh na dlouhou trať, citově mě vydírá a ve mně se samozřejmě probouzí špatné svědomí. Je sama a vykřikuje, že ji chci opustit, že ji neustále nechávám samotnou, že jí dostatečně nepomáhám a "všechno si musí udělat sama!!!", jsem "děcko nevděčné"... doma dělám samozřejmě úplně všechno, ale samozřejmě je hluchá a agresivní, když ji na to upozorním. Samozřejmě si vymýšlí, přehání, přehnaně kritzuje, křičí na mě apod. Snaží se zničit mi vztah, tvrdí, že mě přítel jenom využívá a ona mi už nebude dávat žádné rady. Když se jí zeptám, že jsem na ty rady zvědavá, řekne, že mi nebude žádné dávat, když na tom trvám, zopakuje to samé jak pokažený gramofon, ale těch konkrétních rad jsem se ještě nedočkala. V poslední době mi vyčítá, že mě musí živit na studiích, tak si hledám práci, ale ještě jsem nenašla takovou, která by se dala dělat u prezenčního studia (kombinované ani dálkové u mého oboru není) :-( Nemůžu se dočkat, až budu mít vlastní život!!!!
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 1 roce
•
Ahojte, mám podobný problém a jsem už docela zoufalá, jak jej řešit. Odstěhovala jsem se z rodného města daleko, přes celou republiku. Rodiče a sestra s dětmi žijí stále na moravě, já už teda 5 let v čechách. Jezdívala jsem k nim na návštěvu několikrát do roka, po práci 4 hodiny vlakem, všechny navštívit, honem všechno probrat a pak domů zase x hodin cestování a další den do práce. Vždycky mě to strašně vyčerpalo a většinou jsem následně onemocněla. Mám je všechny ráda, ale teď jsem tam už dva roky nebyla a vůbec mi to nechybí. Občas si napíšeme, zavoláme...takže jakž takž přehled o sobě máme..Mám prostě svůj život, svoje problémy, psychického rázu které mají původ právě v rodině. Rodiče jsou hodní, snažili se vždycky udělat pro mě co nejvíc uměli a mohli, ale něco se tam už v dětství pokazilo a mně je teď prostě líp, když s nimi nemusím trávit čas. Říkat jim to nechci, nechci aby se trápili, na to je mám moc ráda a nezaslouží si, abych jim teď něco vyčítala. Jenže ze všech stran se na mě valí citové vydírání, jak jim chybím, ať přijedu, že by mě tak rádi objali, že mě chtějí vidět, slyšet..apod.. Už nevím, co mám dělat, jak tohle řešit. Mám strašné výčitky svědomí. Ale nemám na to sílu tam jet...
Odpovědět
Profilova fotka
To se asi radí těžko, každý je jiná povaha a každý má hranice jinde :-( ale pokud to budu brát podle sebe, podle mě si musíš respekt a úctu vybojovat....citové vydírání je špatné, ať ho dělá kdokoli, organizování života to samé. Jsi dospělá, máš svůj vlastní život a nikdo nemá právo, ani rodiče, ti ho řídit, něco si vynucovat atd....Já mám velmi autoritativního otce, vždycky muselo být po jeho, celá rodina skákala jak on pískal a nikdy mě nerespektoval....pak jednou, už v dospělosti, můj pomyslný pohár trpělivosti přetekl a já řekla dost - přestala jsem se s ním bavit. A protože jsem velmi zásadová a umíněná, dovedla jsem to do zdárného konce -byl to on, kdo se mi začal sám ozývat a ptát se jak se mám a dneska ke mě má úplně jiný vztah než dřív - poslouchá mě, když něco říkám, respektuje mě a ani náhodou si nedovolí kecat mi do života, protože ví, že bych s ní vyběhla. Máma je to samé. Já jsem stejně dospělá jako oni a NENECHÁM se sebou vorat. A pak si taky myslím, že je problém ve vztahu tvých rodičů...není? kdyby měli doma pohodu, tak podle mě nejsou tak závislí na pozornosti svých dětí.... Držím palce, bojuj!!!
Odpovědět
@pea10 Já tě moc nechápu ... Bydlím taky jinde než moje rodina a jezdím za nima taky 4 hodiny, sice mě to vyčerpává, ale i nabíjí. Moje máma má svojí hlavu a pochopila po čase, že i já mám svoji hlavu a že s tím nic nenadělá.... Píšeš, že tě mají rádi, že ty je máš ráda ... ubližuješ jim a sobě. Napadá mě otázka, co ti tak strašného provedli, že za nima nechceš jet? (nemusíš odpovídat, jen se zamysli)
Odpovědět
1
2
3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?