Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Byli jste s partnerem dlouho nebo daleko od sebe?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky, která z vás byla s partnerem daleko od sebe (třeba jste bydleli každý jinde, studovali jste nebo je jeden z vás pracovně v zahraničí)? A jak jste to zvládali? Můj přítel pracuje v Praze, já jsem na jižní Moravě, ale hrozně mě chybí (příští rok spolu budeme bydlet) a někdy jsem tak unavená z práce, že skoro šílím když se s ním nemůžu vidět :-( Je na to nějaký lék? Mám kamarádky, zajdeme na kafčo, do posilovny, ale někdy už jsem z toho fakt "hyn"..
Odpovědět
1
2
3 4
Profilova fotka
Lienka26, zatial som nebola na ziadnom sraze z beremese. Som tu uz dva roky, aj pracujem, mam znamych, aj kolegovia su fajn. Len domov, je domov, niekto to tak neciti, napr. manzelovi vobec nikto nechyba, ale mne ano. V podstate som si uz zvykla. Len mam trosku obavy z materstva, ze budem sama ... ale to uz je ina tema :-)
Odpovědět
lienka26: No tak výhod moc není, ale tak mně třeba pomáhá to, že si vždy vzpomenu na víkendoví sex co bude a bude fajn, pač se na sebe těšíme a máme na sebe chuť. Tak to si třeba užívám, pač až spolu budeme pořád, třeba zrovna ten sex bude pak postupem času otrava. :-D Ale máš pravdu, že ta prázdná postel např. je děsná. Chce to hodně koníčků, hodně kamrádů, aby ten týden rychle utekl.
Odpovědět
Momice - já mám v Praze přítele (je to Slovák), ale bude se stěhovat za mnou na Moravu... Úplně s Tebou souhlasím, jsem ráda, že jsem se takto dohodli, pro mě by to bylo asi těžší než pro něj, ale kdyby to nevyšlo tady, šla bych za ním až na kraj světa! :-) Pro něj to bude taky blíž domů, je z Blavy... Arietisko - tak to je fakt! V tom jsme stejné, souhlasím všemi deseti. Akorát když se pak třeba týden nevidíme, tak bulím (někdy) jako želva... :-|
Odpovědět
lienka26: Fakt?? Hmm tak to já jsem asi tvrďák, ale je to možná i tím, že jsem zvyklá být sama už od mládí. Ex se vracel z práce pomalu až jsem spala a i o vik. byl v práci a já všude jezdila sama. Další vztahy vždy dálkové ... asi můj osud. Tak si někdy i té samoty užívám. Vím, že spolu za nedlouho budeme pořád a mně to možná i občas poleze na nervy, tak si říkám dokud je to tak, využít všech výhod dokud to jde. :-)
Odpovědět
Arietisko, já jsem bývala tvrďák, jenže jsem do toho tak "vlítla" a tento vztah vnímám tak nějak "osudověji" (vlastně osoudově, jen se vždy ve vyjadřování v těchto věcech snažím moc nejásat, abych pak nebyla zklamaná). Jenže můj přítel mě dokazuje jak mě miluje, jak mu na mě záleží, učí mě se do toho "propadnout", no, špatně se to píše... :-) protože mě chybí slova...
Odpovědět
No tak co si budeme povídat . . . každý pondělí sem naštvaná, že už zase jedu pryč a skoro každé pondělí ráno vyhrožuju pracákem. :-D Je to na budku, ale my jsme silné holky a my to zvládneme a myslím, že nás to jen posílí. ;-)
Odpovědět
Taky si myslím. Stává se Ti taky, že se těšíš jak mu něco budeš vyprávět a zasmějete se spolu a pak na to v návalu radosti, že už se konečně vidíte zapomeneš? No a víš jaké to bude, až to budeš postupně v důchodu vytahovat a vzpomínat, jak se pobavíte? :-D
Odpovědět
Jejda, holky musím letět, to je hodin!!!!!!!! :-| Zase jsem ztvrdla v práci ]-( (ještě u debaty pracuju... :-( Ariet - teď mě napadla další "výhoda"... 8-) ;-) (doma nikdo nečeká a tak se nebude divit...
Odpovědět
No tak vidíš kolik těch výhod je . . . :-D . . . nemusíme nakupovat, vařit teplý večeře a klidně můžeme sedět do devíti v práci a nikdo se nediví. :-D
Odpovědět
Tak já tu budu asi přebornice na vztah na dálku ]-( S mým teď už mužem jsme spolu před svatbou chodili 6 let. Do vztahu jsme šla s tím, že to necháme osudu, jestli to vydrží, protože jsem právě šla do druháku na gymplu a přítel doposledního ročníku SŠ o 170km dál... Napřed jsme si psali maili a navštěvovali se vždy na víkend po 14 dnech až třech týdnech... Po roce se přítel dostal na školu do Brna - takže už jen kousek ode mně, tak se spoustu večerů stavoval ;-) (večery proto, že dřív to nestíhal) . Jenže po půl roce byl odejit, takže jsem zas tam u nás na jihu Moravy osamněla... Nicméně další rok už byl zas v Brně a bylo to super... Každý večer, víkend i všechny společné akce (se sportovním oddílem) jsme si užívali a krásně jsme se poznávali... po 3 letech vztahu jsem odešla pro změnu já na školu do Prahy... a zase jsme ten rok přežili...Pak zas nějaké velké stěhování...No a poslední rok byl on zpět doma a já v Brně - ale to už jsem za ním dojížděla v podstatě od středy do pondělí rána...a tak je to i dnes, když máme svůj byt, jsme manželé a pořád se máme na co těšit... Jsme spolu rádi, jakmile se odloučíme, nasadíme mobili a oba dva cítíme stršný stesk...ale rozhodně můžu říct, že dálka není zabiják vztahu...
Odpovědět
momice:mam casto rovnake pocity. Uz tu zijem tri roky, aj kamaratov mam, su super, ale su taki "velmi novi". Korene mam inde a aj ked sa snazim, niekedy je mi smutno a takisto sa obavam toho, ze budem s dietatkom sama. Vies ako to byva ked ma zena prve dieta, maminy pomahaju, rozobera sa to s kamoskami a tak. To my asi nezazijeme a z toho mam strach. Rozoberali sme to aj s mojim manzelom, ale asi sa tak nedokaze vcitit, kedze pre neho sa v podstate nic nezmenilo. Ma tu kamaratov z detstva, zije v meste v ktorom sa narodil, ma tu rodicov, zname miesta...Viem, ze tu s nim chcem byt, ale niekedy to na mna dolahne. Teraz sme uz skoro dva roky od seba a vidime sa len cez vikendy co nas strasne drti, ale pracujeme na tom aby sa to zmenilo. Uz mam v hlave termin, kedy dam v praci vypoved, aj ked sa mi bude tazko odchazdat, neda sa to inac vyriesit. Pred dvomi mesiacmi sme sa brali a sme spolu stastni, len tento posledny krocik nam chyba :-) Tak sa drz a vsetkym zelam aby uz coskoro nemuseli taketo problemy riesit a boli stastne a kazdy den x-) so svojimi milacikmi
Odpovědět
michelina: tohle mě taky trápí, protože všechny známé, co mám v novém bydlišti (kde jsem sice jen 4dny vtýdnu, ale zato jsou to ty, kdy mám i čas na něco jiného než školu:-) ) , jsou známí mého muže - a v podstatě samí chlapy všech věků a jejich holky či ženy jsou tak nějak pro mě jen... prostě holky našich kamarádů, žádná není, že bysme si padli do oka jako s kámoškou z dětství... Ale teď jsem se prostě rozhodla, že musím nějak zapracovat i já a někoho si najdu:-) A jdu na to přes cvičení, protože tam chodí i mladý maminy a čerstvé paní zatím bez dětí... První pokus sice nevyšel, zabloudila jsem do kurzu pro starší typy, ale nevzdávám to:-))) Držím pěsti i tobě a všem ostatním vpodobné situaci...
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Holky, proč je to vždy ženská,kdo se stěhuje za chlapem :-p :-N ;-) ?
Odpovědět
Profilova fotka
consti u nas to bylo kvuli firme kterou tady ma ale proc je to tak vetsinou to nevim, asi jsou hoky vic prispusobivy
Odpovědět
consti, tak to fakt nevím :-) Těžko říct, jestli je to tak obecně nebo si tu prostě hojíme srdíčky jen mi stěhovavé... Já se za mužem přestěhovala, protože jsem chtěla. Do jeho města jsem se zamilovala hned na začátku vztahu, máme tu společné známé i oddíl, je to tu živější, muž tu má rodinnou firmu, pro kterou žije. Ale věřím, že kdyxby to bylo opačně, byl by ochoten se přestěhovat on ke mně. Vždyť i teď se kolikrát stane, že já přijet nemůžu a jemu se tak stýská, že sedne do auta a přijede - i jen pro pár hodin je ochoten strávit 2 x téměř 2 hodiny na cestě...
Odpovědět
Profilova fotka
tak muj manzel dnes odjizdi do Londyna na tyden, jsem slamena vdova :-(
Odpovědět
Profilova fotka
miamia: to jsme na tom stejně, manža odletěl včera na Kypr, vrací se v úterý, jsem totálně nevychrápaná, asi padesátkrát v noci vzhůru, no děs, nsk jdu k rodičům, o víkendu na chatu, to je fakt hrůza
Odpovědět
Profilova fotka
no me to ceka dneska, zase budu vypadat jako zombie, no dneska jsem si napalanovala generalniuklid coz se s nim doma delat neda tak snad budu utahana, no a na zitra jsem si pozvala kamaradku tak to nejak preckam, ale vuuuubec to nemam rada 8-(
Odpovědět
Profilova fotka
Teda bydlíme spolu od listopadu minulého roku. 1 za 6 neděl odjíždí na konferenci a pro mě je to hrůza. Už se vůbec nevyspím, když ho nemám vedle sebe....V tyto dny přespávám v Praze u mamky, ale chodívám do práce utahaná z nevyspání. Nedokážu si představit týden bez něj.....:-)))
Odpovědět
Profilova fotka
no tak to je mam bohuzel naprosto presnou predstavu jak to bude vypadat :-D on se nekde coura vecne, driv jsem jezdila vsude s nim protoze jsem delala u nej v kanclu ale ted jsem u tchanovcu a to uz nemuzu jezdit uplne vsude, ted je treba na vystave v Londyne a driv bych jela s nim a pomahala mu, jenze ted by byla tchyne tyden sama v kanclu a pak dalsi tyden co budeme v cr tak to nejde :-(
Odpovědět
Profilova fotka
NEviem, preco sa prisposobia viac zeny, v kazdom pripade ja som s tym bojovala 3 roky. Odist - neodist. Ale tak to dalej neslo, tak som odisla. BOlo a je to dost tazke. Doteraz som mala dilemu Vratit sa - nevratit. Doma som mala moju rodinu, znamych, pracu ktoru som milovala, moj pekny mily podnajom ... Ale tu je moj drahy a chcem byt s nim, tak sa to snazim vydrzat. Bez prace by som sa asi zblaznila. Ako sa hovori, zivot je dan - nieco za nieco. A tak to je aj v tomto pripade. Som s milovanou osobou, ale nechala som doma vsetko a vsetkych. Som stastna, ze som s nim, len niekedy to na mna dolahne. Tak drzim prsty vsetkym VAm :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Michelina, presne si to vystihla :-)
Odpovědět
Profilova fotka
tak jsem dnes spala tri hodiny a vypadam jako panda, uz aby byl doma, ach jo :-(
Odpovědět
ja jsem byla pul roku sama studovat v zahranici, uz je to asi tri roky zpatky a uz jsem to nikdy nechtela opakovat. skola me bavila, prvni tri mesice od rijna do prosince byly fajn, ale po Vanocich jsem porad brecela a tesila se domu. takze ted jezdime do ciziny jenom spolecne.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, tak já mám naprosto opačný problém...s manželem jsme měli roční vztah na dálku...on pracoval v Praze, studoval v Plzni a rodiče má u Písku...a já jsem v Mostě...takže neustále pendloval mezi čtyřmi městy. U mě byl pátek-pondělí a občas ještě 1x týdně...já jsem si na to zvykla a teď se "děsím" toho, že spolu budeme každý den (začínáme v sobotu-do zítřka je v Praze a pak už bude pracovat tady). Do teď jsem byla zvyklá na svůj "klid", uklizený byteček, organizovat si čas sama...no a teď už tady budu mít manžela. Určitě se na to hrozně těším, ale snad stejně velké mám i obavy, jak to zvládnu... :-) No, až bude nejhůř, tak snad pomůžou (psychicky) kamarádky :-D ...
Odpovědět
Profilova fotka
majenko ja jsem si taky nejdriv usela zvyknout, hlavne ten chaos a neporadek co po sobe nechava me stval ale zvyknes si a budes moc rada ze jste spolu no a jak vidis tak za chvilku bez nej neusnes :-D no a kdyz te bude stvat tak prijd sem a zdrbnem ho :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Miamia, jasně...přesně tak to mám naplánované...takže v pondělí jsem tady :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
ja taky :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Mio, můj problém je totiž v tom, že už léta jsem zvyklá žít sama...takže si přijdu z práce, nechce se mi vařit, tak nevařím...klidně si čtu nebo ležím...když se mi chce uklízet, tak uklízím...nebo přijdu až večer a nic se neděje...prostě typický život svobodné holky...no určitě jde o zvyk...ale ty drobky, polštářky, židle (z jiné diskuse) mě "straší" :-D :-D :-D . Musím ho tady "uvrtat" do nějakého sportu, aby také občas někam šel :-D (už jsem mu domlouvala fotbal a ještě by to chtělo šachy). Až si v nové práci najde nové kamarády, tak to také bude jiné...holt ty začátky jsou asi vždycky těžké :-|
Odpovědět
Profilova fotka
Ale do 14 dnů budu mít doma internet!!! :-) :-) :-)
Odpovědět
1
2
3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?