Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Svatba v kostele a víra

Tolik svateb v kostele - jsou to věřící nebo pokrytci?

Zobraz úvodní příspěvek
V CR je udajne nejvice ateistu v cele Evrope, presto me velmi prekvapuje mnozstvi cirkevnich obradu, ktere se zde objevuji.. je to pokrytectvi (klasicka svatba je prece asi v kostele) nebo je tu tolik skutecne vericich paru a statistika neni pravda??
Odpovědět
1
…
14
15
16 17
Profilova fotka
@keeshka: co to je za ten speciální "dar", co dostávají faráři za svatbu v kostele? Já nikdy žádný takový nedostal :-( :-( :-( Jinak: brát se v kostele (míněno církevní svatba) jen kvůli rodičům, pokud mně samotnému to nic neříká považuju za pitomost. Buď já předstírám něco jim, nebo mne oni nutí předstírat něco jiným. Dokážu pochopit, že někdo přichází kvůli tzv. "atmosféře", protože možná cítí třeba i nevědomě "jinakost" chrámu Páně (asi jako bibličtí ptáci, kteří si staví hnízdo u Božího oltáře aniž vědí proč) nebo protože touží po nějakém dalším rozměru, hlubině, kterou by na úřadě nedostal - i když to neumí pojmenovat nebo se nevejde do šablonek klasického věřícího podle katechismu (Pán Bůh si vodí lidi různými cestami...). Ale jít lhát a markýrovat něco v přítomnosti Pravdy? I Bible říká, že rodiče jsou až na třetím místě, až po Bohu a manželském partnerovi... takže než se podílet na falešné iluzi další ovečky v kostele, raději říkám: "Buď svůj / svá"... a možná i ono Husovo: "hledej pravdu..."
Odpovědět
Profilova fotka
@z_kopretinka ale tak v kostele to je taky jen o papíře, pokud nejsi věřící :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tchýně také chtěla ať se vezmeme v kostele,ale přišlo by mi pokrytecké se tam brát a slibovat něco čemu úplně nevěřím. Věřím si svým způsobem, ale né tak jak opravdový věřící. Nejvtipnější bylo, že má "věřící" tchýně řekla, že když nevěříme, tak nám to může být stejně jedno a můžeme se tam vzít. Touto hláškou mě celkem dostala a o její víře mám svůj názor. Já být věřící, tak mi to také vadí a myslím, že věřící část přítelovi rodiny by byla celkem rozčarovaná z prohlášení tchýně. Proč by se měli lidé brát v kostele jen kvůli krásnému místu, to se přeci nedělá. Manžela si také nevybíráme jen podle krásného zevnějšku, ale protože věříme, že je to ten pravý se vším všudy.Přijde mi to hrozně povrchní, toť můj názor.
Odpovědět
My svatbu v kostele budeme mít,jsem praktikující katolička,snažím se tam být každou neděli,vírá má pro mě veliký dar a neumím si představit svatbu jinde.Náš kněz mě zná od mých 11 let a neumím si představit že by mě odddával někdo jiný.V pondělí jdeme na nauky.Přítel se s tím už taky sžil,nikam ho nenutím,ale sám věděl,že pokud svatba,tak jedině tam.Problém má spíše on,s tím že si bude připadat jako pokrytec,ale snad to vše zvládneme :)
Odpovědět
My budeme mít svatbu v kostele, protože jsem oba praktikující katolíci a jinou svatbu než v kostele před Bohem si neumíme představit.. a taky si myslím, že mít církevní sňatek v kostele jen proto, že je tom hezké, tak asi nechápou, čo to v tom kostele znamená..
Odpovědět
Profilova fotka
taky máme svatbu v kostele - já jsem praktikující katolík, přítel je nepokřtěný (nechci říct, že nevěřící, spíš nepokřtěný) ... já beru svatbu v kostele za samozřejmost.. snoubenec si taky neuměl představit jinou než v kostele ;-)
Odpovědět
Svatbu v kostele máme, ale ani jeden z nás není vyloženě praktikující křesťan - jsme ale slušní lidé, kteří se řídí morálními zásadami a dodržujeme desatero. Nemyslím si tedy, že bych byla pokrytec a neměla nárok mít svatbu v kostele. Věřící jsem, jen nechodím pravidelně do kostela, nevím, jak přesně vše probíhá na mši, ani to vědět nepotřebuji a nechci :-) Svatbu máme beze mše...
Odpovědět
Profilova fotka
Jsem nevěřící, přesto jsme se v kostele vdávala. Přítel je evangelik. Moje podmínka byla, že nebudu slibovat nic, v co sama nevěřím. Tak jsme se s farářem domluvili na úpravě slibu a přizpůsobili tomu naprosto vše, včetně kostela (našli jsme kostel ve kterém nebyli ani kříže, ani nebylo na první pohled poznat, že jde o kostel - spíš vypadal jako větší dřevěný domeček). A jediné, komu se to nelíbilo byli právě věřící. Nechápali a dodnes nechápou, proč jsme nemohli mít svatbu v "jejich" kostele, nechápou, proč jsem se nemohla přemoct a přísahat "před Hospodinem".. Tak kdo jsou pokrytci? Já, protože jsme splnila manželovi přání vzít se v kostele? Nebo právě ti věřící, kterým nestačil kompromis v podobě kostela?
Odpovědět
@sircovam myslím, že pokrytec jsi ty. Je to jako přísloví "vlk se nažral a koza zůstala celá"
Odpovědět
přijde mi celkem ujeté dávat slib před něčím, čemu vlastně vůbec nevěřím když bych se vdávala v kostele jen kvůli tomu že se mi tam "Libí". Má taková svatba vůbec význam?? Jasně, správného věřícího neurčuje počet modliteb za život, kolikrát byl v kostele atd... protože jinak ten člověk může v životě dělat absolutní hnusy a myslet si že přijde do kostela, pomodlí se a všechno se to smázne... Pro mě prostě svatba nevěřících v kostele stejně jako křtiny dítěte když rodiče v kostele nikdy nebyli= pokrytectví stejně jako je trošku zvláštní když se v kostele berou lidé co už mají dítě a jinak se tváří jako vzorní věřící, ale opravdu jen můj názor, nikoho tady za jeho činy nesoudím, každý musí sám uznat za vhodné
Odpovědět
@krizecek ono, ten slib si dávají manželé v kostele sami sobě navzájem a vdávat se v kostele "jen pro atmosféru" není správné, souhlasím, již pro sliby, které jsou součástí obřadu jo, jinak souhlas, je to tak.....na druhé straně, pokud ti lidé jsou věřící a již mají dítě, lépe aby se vzali v kostele, než vůbec ne ? ;-)
Odpovědět
@heslo jo to souhlasím, jen mi to přijde zvláštní, proto jsem to právě napsala :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@sircovam nemyslím, že jsi udělala špatně. Možná to působí (vlk se nažral...), ale není snad společný život právě o hledání kompromisů a toleranci hodnot druhého? Jestli jsi ty špatná, protože jsi chtěla najít společnou cestu a neslibovat nic v co nevěřš - co potom říci o těch, kteří nevěří, ale podstoupí "klasický" církevní obřad? Nejsou právě oni pokrytci? I když za mě není nikdo. V obou případech všichni věří, že je to tak správné a cítí to tak :) Hlavně aby nebyl nikdo do čehokoli nucen! @majanax a to měla lhát a slibovat něco čemu nevěří?
Odpovědět
@z_kopretinka neměla tam chodit
Odpovědět
Profilova fotka
@krizecek uz jednou jsme se tu c Kvuli tomu chytli;-),,to ze mas dite,neznamena ,ze nejsi verici..a ze nemyslis snatek v kostele uprimne...
Odpovědět
Profilova fotka
@majanax a co řekneš těm, které nebo kteří do kostela šli a kvůli partnerovi měli církevní obřad? Také, že jsou pokrytci a neměli tam chodit? To je také přístup vlk se nažral, protože ten druhý má obřad jaký chce, a druhý ho podstoupí jen kvůli němu, ale nevěří? Kdo je tedy podle tebe horší?
Odpovědět
Mě se taky moc nelíbí, když se v kostele berou lidé, kteří víře nerozumí a nepraktikují ji a potom se rozvádějí, i když nesmí, protože jsou pořád spojení před Bohem. Křest dítěte mi nevadí, naopak ho podporuji.
Odpovědět
Já si myslím, že je to každého věc. A když se někdo bere pod vodou, v kostele, na úřadě, na zámku tak má k tomu nějaký důvod. Třeba ho má uvnitř sebe a neříká to každému, třeba není každou neděli v kostele (ano mělo by se chodit). Třeba věří víc "vyšší moci" než tomuto státu :-N ! My jsme s manželem měli svatbu v kostele. Oba jsme byli nepokřtění a nechali se pokřtít až před svatbou. Jsme z rodin, kde naši rodiče už byli nevěřící, prarodiče věřící. Nikdo nás k tomu nevedl a proto třeba bylo těžší si k tomu najít cestu. Jsem ráda, že jsme to podstoupili - tu přípravu a vše - něco pro tu svatbu, pro to manželství udělali. Je to další věc do mozaiky, která nás stmeluje, spojuje. Máme spousty kamarádů a nejsou to katolíci, nevěděli jsme jaké budou reakce, ale přece jen jsou to naši blízcí tak jsme se setkali s obdivem a respektem. -To bylo takové milé. spousta z nás to má v sobě, že je "něco víc". Chodíme do kostela, no pravda ne vždy. Ale myslím, že všichni víme, že jen o tom to není. To je uvnitř. A popravdě já přesně stále sama nevím jak to mám. Prostě to upřímně přiznávám. Není to lehká otázka. Svatba v kostele pro nás byla jasná volba, chtěli jsme něco víc, tu spiritualitu, spojení.. Neumím to vysvětlit. Jsou lidi co nevěří ničemu, ale my ano. Manžel je ve víře (teda hlavně v té klasické katolické pevnější), ale snad prominou ti, kteří jsou také, že já jsem stále taková "na cestě" k víře.. Je to ale pro mě krásný pocit, že jsme vzítí před Bohem, že to nejde zrušit, že máme jeho ochranu a měli jsme tu čest atd. (což nepochopí ateista ;-) ). Chtělo to i odvahu, risk, ... Mě to stálo na začátku jisté úsilí. - Jsem před cizími spíše introvert a když se na vás otáčí lidi v kostele a všechny oči jsou na vás a tak ... no žádná sranda pro mě :-D . Třeba pro někoho banalita, nevím. Neudělala byhc nic jinak a neumím si to jinak představit. prostě jsme udělali co jsme cítili. Co jsme cítili, že je správné, že chceme ;-) .
Odpovědět
Profilova fotka
@framboise Krásně napsané, jako kdyby ty slova šly ode mne, cítím to úplně stejně.
Odpovědět
@veroniquecz Děkuji... nevěděla jsem přesně jak to napsat, je to taková "intimní" věc, prostě tam někde uvnitř ;-) a ne lehko se to popisuje.. Tak teď vím, že to tak necítím sama a mé slova byly pochopeny :-) .
Odpovědět
Profilova fotka
@framboise Nenapsala bych to lépe, opravdu jsi to vystihla přesně.
Odpovědět
Svatba bude v kostele, protože přítel je praktikující katolík a je to pro něj důležité. Pro mě je důležité být jeho žena :-) Ale na rovinu, dost s tím bojuju, příprava byla fajn, ale...největší problém mám s slibem, jak se zněním, tak s tím, že to budu slibovat "entitě" ve kterou nevěřím. No uvidíme, ale v kompromis moc nevěřím, přítel má jasnou představu :-)
Odpovědět
Nejsem praktikující katolička. Mí rodiče ano, prarodiče také byli. Rodiče se mě v tom snažili vychovat, ale já jsem si svojí životní cestou došla ke své víře, která už snad není tak ojedinělá, jak bývala. Vnímám poměrně zásadní rozdíl mezi vírou a náboženstvím. V době mého "formování" vztahu k institucionální víře měl na mě největší vliv projev kněží při kázání v kostele. A tak jsem definitivně došla k tomu, že není důležité tam být každou neděli, protože desatero v podstatě považuji za pravidla slušného chování a snažím se v životě řídit heslem - chovej se tak, jak chceš, aby se ostatní chovali k Tobě a neporušuj svobodnou vůli jakékoli bytosti. Do toho se vejde celé desatero :-) A přestože je partner pokřtěný v dospělosti, tak neuvažujeme o tom, že bychom v budoucnu nechali pokřtít naše děti. Chtěli bychom jim ukázat cestu, tou kterou kráčíme životem my a pokud si k tomu vyberou nějaké společenství - náboženství, velmi rádi je v tom podpoříme (pokud to nebude radikální), ale chceme jim nechat svobodnou volbu, nikoli jim nedat možnost se rozhodnout. A na závěr... napsat o někom, že je pokrytec mi přijde takové... dost bez rozhledu. Protože nevíme přesné konkrétní pohnutky, které toho člověka vedou k jeho rozhodnutí.
Odpovědět
Profilova fotka
Já si myslím, že každý máme svůj život a věřím že většinou s ním máme co dělat... proč lidé mají neustále potřebu mluvit ostatním do rozhodnutí.. já souhlasím s velkou částí toho co řekla : @dhanim Bůh je velký a všichni jsme jeho ovečky... kdo věří věří kdo nevěří at nevěří.. vždyt je to jedno ... at se každá z nás vdává kde chce je to naše rozhodnutí a je jedno proč jsme ho učinily... lidé se neustále ptají proč? proč jsme něco udělali nebo proč to děláme .. a není to jedno? Buď me štastní za ostatní a nezamýšlejme se neustále nad tím co dělají špatně... Všem nevěstám přeju at ten jejich den je tím který si vysnily at už je to kdekoli. ;-)
Odpovědět
@tvi To jste napsal krásně, je to podle mě velká pravda. Holky, sama za sebe - svatba v kostele mi dává takovou větší váhu, je to pro mě daleko víc dát slib před Bohem než někde kdesi před úřadem. Možná si říkáte slib jako slib, at se dá kdekoliv, ano, ale postavit se před Boha a vnímat jeho přítomnost a doufat i v jeho požehnání je pro mě prostě víc. Má to větší hloubku, Partner je katolík, ale ne nějaký fanatický, jeho názory jsou správné, má nadhled...já jsem pokřtěná v církvi československé husitské, v Boha věřím, do kostela oba chodíme - nemůžu říci, že každý týden, ale min. 1-2x za měsíc. Máme dvě malé děti a budeme mít svatbu v katolickém kostele až ted, žijeme spolu snad od druhého měsíce, co se známe....přiznám se, že víru mám tak trochu upravenou, podle mě záleží co má člověk v srdci a s čím do kostela chodí, ale ono i kdyby nechodil. Ted mě docela mrzelo. že kněz říkal, že i když budeme mít mši v katolickém kostele, jelikož já nejsem katolík, nemůžu si jít pro "oplatku", pouze partner....přijde mi to jako nesmysl, nikdo by nikomu neměl bránit i když je z jiné církve...je to otázka každého, zda chce a přichází k Bohu s čistým srdcem...nemyslím si, že by československá husitska cirekv se tak moc lišila....a Bůh je jenom jeden. Tak on na mě kněz hleděl, jako bych byla z nějaké sekty či co. Navíc pokud já nepřijmu katolickou víru, katolík taky nesmí přijmout oplatku v československém kostele, nemáme prakticky šanci mít svatební obřad se mší, což mě je strašně líto a ubírá to na pro mě vnitřním okamžiku svatebního slibu i snaze prožít přítomnost Boha skrze mši. A přijde mi i divné podepisovat papír před manželstvím, že katolik se bude snažit maximálně a dělat vše co je v jeho silách, aby děti byly vychovávány v katolické víře a nekatolík musí podepsat, že o tom ví...tohle je podle mě jedna z věcí, proč někteří nemají chuť vstupovat do manželství právě v katolické víře....cítím tam z jejich strany nátlak až jistý druh vydírání....podle mě je to škoda, ubírá mi to na spontálnosti a dobrovolnbosti....pro mě je to přece jasná věc, že děti povedu k víře v Boha, už proto, že chci mít svatbu v kostele a víra pro mě něco znamená....my jsme byli s partnerem domluvení, že děti pokřtít necháme v katolickém kostele, ale tohle celkové chování mě tak nějak naštvalo...cítím takové nátlaky a nucení...nakonec jsem řekla, že to řešit nebudu, že udělám vše jak jsme domluveni a že záleží, jak to máme my dva v sobě.....a že děti pokřtít necháme tak jak jsme měli v plánu. a nebo když kněz řekl, že pokud nechceme mít děti, že je snatěk před Bohem neplatný. S tím taky nesouhlasím. My teda děti máme i chceme, ale když bude pár, co prostě ví, že děti mít nechce, nicméně pomáhá v charitě nebo si osvojí děti z dětského domova a nebo prostě z jakéhokoliv důvodu vlastní mít nechce, proč by mu měla církev bránit? vždyt je to rozhodnutí na každém... to jsme se ale rozepsala o něčem jiném...za mě svatba před Bohem v kostele určitě ano, je to pro mě hodně důležitá věc...
Odpovědět
Profilova fotka
@majanax myslim si, ze si pekne zla. @sircovam se jen snazila splnit prani manzela, a to zpusobem, ktery je prijatelny. mnohem horsi je podle me, brat se v kostele, kdyz jsi ateista, a to jen kvuli tomu, ze ten deuhy to chce. tady se ukazala podleme sila kompromisu. promin.
Odpovědět
Profilova fotka
@majanax strašně by mě zajímalo tvoje řešení - jste dva snoubenci. Jeden je nevěřící, pro druhého je svatba v kostele moc důležitá. Asi teda nebudeš pokrytec a vezmete se jinde (to podle mě ale budeš zase sobec, protože nesplníš manželovi důležité přání). Nebo se nevezmete vůbec. Já nevím, tahle diskuse je o tom, že se mají brát v kostele jen věřící, všichni ostatní jsou pokrytci, ale nevidím v té diskusi to, že je svatba o dvou lidech a o kompromisech ve společném životě. Každý druhý má na oznámení, že "končí já a začíná my"..ale tahle diskuse je jen o "já"..
Odpovědět
Profilova fotka
@majanax není nic špatného na tom se vzít v kostele, když alesoň jeden je věřící. Manželství je přece o kompromisech. Každý má právo uzavřít manželství kde chce a jakým způsobem chce. Ale když ani jeden nevěří, tak nemůže s čistým svědomím přeci slíbit, že bude vychovávát ďěti ve víře atd. Pokud jeden věří, tak druhý jen slibuje, že se mu umožní, aby dětem víru nějakým způsobem představil a předal. Nebuď zlá na někoho, kdo kvůli milovanému člověku chce tohle udělat.
Odpovědět
Profilova fotka
nemyslim si, ze ten, kdo se vzda svatby v kostele kvuli tomu, ze neverici partner ji v kostele nechce je sobec, ackoli jsem neprocitala celou diskuzi... a pro me je svatba v kostele moc dulezita a pro meho partnera zase neco, co vazne nechce... a uprimne ja se radsi vzdala svatby v kostele, nez abych do toho proti presvedceni meho muze ho nutila a proste jsem souhlasila se svatbou mimo. Mrzi me to, ale vazim si ho, ze nechce slibovat neco nekde, kde tomu sam proste neveri a nakonec sem se s tim i sama srovnala mnohem snaz, nez jsem puvodne cekala... celkove si myslim, ze pokud jeden z partneru kostel chce a druhy je ochoten to podstoupit, tak to neni tak uplne o pokrytectvi, i kdyz to s virou jako takovou nema moc co delat ale o tech kompromisech, ze je jeden z partneru kvuli druhemu ochoten to podstoupit a ta atmosfera je neco tak nadherneho, to proste jinde neni... proste to krasne napsal @tvi a vyjadril to tak, jak to podobne citim
Odpovědět
@hany22 dámy, jak jste přišly na to, že jsem zlá? Přišla jsem na to , že tady na beremku se musí jenom chválit ne říkat vlastní názor, jinak je člověk pes. Ona přeci neudělala kompromis, že šla do kostela, ona šla do něčeho co kostel ani nepřipomínalo a sliby si upravila, to je zase o něčem jiném. Když ani jeden nevěří snad ani není možné aby je sezdali v kostele? musí být aspoň pokřtění , kolikrát už od křtu v kostele nebyli a pak tam frčí na svatbu - nejsou oni ti pokrytci?
Odpovědět
1
…
14
15
16 17
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?