Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Svatba v kostele a víra

Svatba katolíka a evangeličky

Zdravím :-) Chtěla bych se na něco optat. Mám přítele katolíka a sama jsem evangelička. Jsme k sobě oba velmi tolerantní. Kostely navštěvujeme na střídačku. V důležitých věcech se shodneme. Jenže teď bychom se chtěli vzít a já zjistila že ne jen, že bude muset přítel žádat biskupa o svolení výjimky, aby si mě vůbec mohl vzít. Ale i že budu muset podepsat slib, že naše dítě povedeme v katolické víře. Já katolickou církev respektuji a vím, že máme hodně společného, ale v některých věcech s ní nesouhlasím a je mi proti srsti tento slib podepisovat. Přece nepovedu svoje dítě k něčemu, s čím sama nesouhlasím... Chtěla jsem se zeptat, jestli nejsou nějaké možnosti, jak se tomuto upsání vyhnout. Myslím si, že pro dítě může být jedině přínosem když uvidí, že se církve navzájem respektují a myslím, že by bylo správné v tomto případě, aby si dítě samo vybralo svou cestu. Přeci si nemůžeme dělat nároky podle toho, která církev se cítí důležitější... To je strašně moc nefér...
Odpovědět
1
2
tak se vezměte u evangelíků, tam nic takového podepisovat nemusíte ;)
Odpovědět
Nad tím jsem také uvažovala. Jenže zase tento sňatek je pro katolíky neplatný.. Tudíž s tím nebude přítel souhlasit.
Odpovědět
A jak ho tedy budete vychovávat? V evangelické víře? Nebo si z každého vyberete něco? Máte v tom jasno, mluvili jste o tom nebo čekáte, až to přijde a pak budete vymýšlet, co dítěti řeknete? Ono si samozřejmě může časem vybrat, ale dělat mu zmatek v hlavičce, když mu to každý z rodičů bude říkat jinak, to si nedovedu představit. Jistě by bylo možností vzít se u evangelíků, ale vlastně to není řešení, protože před katolickou církví by ženatý nebyl a tedy by nemohl přistupovat ke svátostem (pokud se nepletu). Tohle je fakt náročná situace, i proto si nedovedu představit, že bych si brala někoho s rozdílným vyznáním. Nevím, co ti poradit, snad jen, abyste si pořádně promluvili o tom, jak tedy budete děti vychovávat. Není to o tom, že se církev cítí nebo necítí důležitější. Pokud člověk chce být součástí církve, měl by to respektovat. Nejde si vybrat jenom něco.
Odpovědět
Profilova fotka
Souhlasím. Dítě by se mělo k víře rozhodnout samo, ne proto, že ho k tomu rodiče donutili. Katolíci křtí děti v době, kdy se nemůžou pro víru rozhodnout pro případ, že by se mu něco stalo, i když myslím, že samotný křest není rozhodnutím o víře, ale to je teď asi vedlejší. U nás to bylo obráceně, rodiče byli ateisti a já se sama v 9 letech rozhodla pro víru, pro taťku to byla hrozná rána :-D. Co teď s tím? Svolení výjimky asi nebude problém, neslyšela jsem, že by to někomu někdy zamítli (svatba po rozvodu už problém bývá). Pokud nechcete nic takového podepisovat, radila bych pro klid duše mít obřad, který bude oddávat evangelický kněz - pokud s tím souhlasí i snoubenec. Nebo zkuste u katolíků nějak vysvětlit, že dítě povedete k víře tak, že je s vírou seznámíte a samotné rozhodnutí bude na nich. S tím by mohli souhlasit i oni, jediný kámen úrazu by mohl být křest, protože pro katolíky je průšvih, když se miminko nepokřtí, ale vy zase budete chtít, aby se rozhodlo samo a aby si to i pamatovalo.
Odpovědět
@deepblaublue v tom případě se tomu nevyhnete nijak, bez toho vám sňatek nepovolí. Proto nemám ráda katolickou církev. Také k ní patřím (rozhodnutím rodičů), a s přibývajícími zkušenostmi mám větší a větší averzi. My jsme se brali u evangelíků a je mi srdečně jedno, že pro katolickou církev je sňatek neplatný. Právně platný je, a před Bohem je platný také, to mi stačí. I kdybychom se brali v lese, bereme se před Bohem.
Odpovědět
Profilova fotka
Mimochodem, mezi přáteli mám jeden pár, který to má také tak, jako vy, jen obráceně - ona katolička, on protestant, svatbu měli v katolickém kostele, byl tam farář i evangelický kazatel (kazatel měl takové povídání a farář oddával). Mají teďka dítě a pokud vím, tak křtěný ještě není. Jinak to mají jako vy, občas jdou do katolického kostela a občas do cb :-). V pátek u mě budou na návštěvě, tak se jich zeptám, jestli něco takového podepisovali.
Odpovědět
Ahoj, bratr mého kamaráda je evangelík a bral si katolíčku, nevím, zdali museli něco podepisovat nebo ne, ale vím, že měli obřad v katolickém kostele, ale přítomen byl evangelický i katolický kněz a oddavky prováděli jaksi společně, takže se vzali v obou církvích najednou. Třeba by se to podepisování dalo takto obejít? Nicméně, toto jsou podmínky katolické církve, které podepisují jak dva katolíci, ale i když je jeden ateista,... vždycky musí někdo ustoupit. Na jednu stranu je to pro tebe nepříjemné, že se musíš "podřizovat" byrokratickým požadavkům církve, se kterými nesouhlasíš, na druhou stranu si myslím, že je dobře že církve mají svá pravidla a své zásady, které dodržují, kdyby ne, tak popřou existenci seba sama. Koneckonců, pokud navštěvujete kostely na střídačku, tak nějakým způsobem děti ke katolické víře povedete, takže dle mého názoru slib neporušíš, když to podepíšeš.
Odpovědět
Chodila jsem na katolickou školu a spoustu holek tam bylo katoliček. A většina z nich mi říkali, že je k tomu rodiče nutili a že se jim spoustu věci v jejich církvi nelíbí. Já osobně s tím problém nemám. Ale těžko po mě někdo může chtít, abych dětem říkala, aby se modlili zdrávas, nebo aby se modlili k někomu svatému.. vždyť přece je i v desateru, že "Nebudeš mít jiného boha mimo mne." ... Já bych klidně dítěti řekla, že Bůh je jeden a jsou různé možnosti, jak vyznávat víru v něj. A že si k tomu musí dojít každý sám. Že je na něm jak se rozhodne.. .Samozřejmě nějak srozumitelněji... Jak zpívá Radůza "Počítá se, jestli Tě Tvá cesta posilní a ne to, jak rychle si k ní došel" ... Ale svatba u evangelíků není řešením. Pokud je tento sňatek pro katolíky neplatné, tak je to vlastně totéž co bych musela podstoupit já, ale naopak. Nemůžu přítele nutit, aby se vzdal své církve a ani nechci. Navíc celá rodina jsou hoooodně silně věřící katolíci. Přijde mi to trošku jako bludný kruh...
Odpovědět
Na výchovu dětí v páru věřící/nevěřící názor mám, ale tohle je těžký, zvlášť když pro mě je to úplně jedno: Bůh je jen jeden, stejný pro katolíky i evangelíky, nezáleží vůbec na tom, jakou si člověk vybere (nebo je mu vybrána) škatulku... Každopádně se mi příčí v tomhle rozhodovat za dítě už před narozením a nechala bych ho si vybrat samo, stejně jako zakladatelka...
Odpovědět
@deepblaublue Modlit se k Panně Marii nebo svatým není totéž, jako modlit se k Bohu. Svaté člověk prosí o přímluvu, nikdo je nestaví na úroveň Boha, to pozor ;-) Stejně jako ty říkáš, že je nemůžeš nutit, aby se k nim modlili, tak dětem o svatých a Panně Marii může chtít tvůj snoubenec, aby to dělali, protože on to dělá. Bude jim o nich chtít vyprávět a vést je třeba k Mariánské úctě atd. To s tím, že dítěti řeknete, že Bůh je jeden a ono si má vybrat, jak ho vyznávat, to se mi líbí. Ale malé dítě potřebuje vzory ve víře, ze začátku potřebuje určitý "vzorec", když je maličké, těžko si vybere, jestli je to správně podle maminky nebo podle tatínka... Jak říkáš, je to začarovaný kruh, ale je to přesně jen o tom, že primárně musíte mít vy dva jasno, jak to budete dělat. Je to fakt složitá situace a držím vám palce, abyste to vyřešili a ustáli! ;-)
Odpovědět
A ač Bůh je jeden, každá církev má jiné "předpisy" nebo jak to říct. A podle mě si nejde vybírat něco od každé... ;-) Ale já jsem asi dost konzervativní katolička, takže můj názor je tím dost poznamenaný ;-)
Odpovědět
jinak se samotným křtem problém nemám. ten si obě církve navzájem uznávají... spíš mě mate formule, že bude dítě vedeno v katolické víře... já chápu, že jsou to prostě pravidla církve.. ale já mám taky svou církev a tohle pravidlo mi přijde diskriminující...
Odpovědět
Článek se načítá
A dítě si přece nemusí striktně vybírat cestu už jako malinké... Může si v průběhu života zjišťovat informace a rozhodnout se až si bude jisté...může si vyslechnout příběhy... ale konečný názor je přeci na něm...
Odpovědět
Už pro tyto všechny dilemata a těžkosti s celkem ne uspokojivými možnostmi řešení, právě katolická církev nedoporučuje,aby se brali lidi rozdílných vyznání a proto ty "obstrukce" - povolení od biskupa a tak, protože pokud nejsou rodiče jednotní ve víře, tak i přes veškeré úpřímné snahy to budou mít děti těžké a budou v tom mít guláš a většinou pak skončí v dospělosti jako nevěřící.
Odpovědět
@deepblaublue No a nebude? Bude přece chodit do katolického kostela, stejně jako do evangelického. Jen si nedovedu představit, jak to budete jednou dělat třeba s chozením na výuku náboženství, s přistupováním ke svátostem (jako 1.sv. přijímání apod.),...Máte tohle vymyšlené? Oba zřejmě budete dítěti chtít předat "svou víru", ale ony přeci jen trošku rozdílné jsou. Byť je Bůh jeden a pro všechny stejný ;-) Dokud je dítě malé, tak prostě "jen" chodí do kostela, ale když se jaksi nebude zapojovat aktivněji do "duchovního života" ani jedné církve, bude pro něj pak hrozně náročné si "nějak vybrat". Což samozřejmě nemusí udělat jako malé, ale víš jaký v tom bude mít, chudák, zmatek?
Odpovědět
Rozdíl mezi katolíkem a evangelíkem je pro mě daleko menší než rozdíl mezi věřícím a ateistou - alespoň by měl být. Neumím si představit, že by rozdílné křesťanské vyznání rodičů měl být pro dítě takový problém, pokud jsou rodiče vzájemně tolerantní...začít se přece dá od společných základů.
Odpovědět
to je sice strašně pěkný, ale my jsme oba křesťani.. a když dítě učíš, nemusíš to dělat formou příkazů a rozkazů. Můžeš ho vést tak, že mu budeš dávat podněty k zamyšlení... Víra by nás měla přeci spojovat a ne rozdělovat..
Odpovědět
Ve věku, kdy by dítě šlo k 1. sv. přijímání, už je podle mě schopné si vybrat samo :-) (tedy možná si nevybere, co je "správně", ale ví, jestli chce, nebo nechce) @ttm
Odpovědět
@deepblaublue Souhlasím, máme takový případ v rodině (dokonce spolu kdysi utekli, protože jejich rodiny byli proti sňatku, ale bylo to počátkem minulého století :-) ) a problém při výchově to pro ně údajně nebyl. Záleží na pojetí.
Odpovědět
Já mám rodiče evangeličku a ateistu.. Do kostela se pořádně chodilo jen na Vánoce... ale byla jsem ve víře vychovávaná.. Ale nenuceně.. Nechala jsem se pokřtít v dospělosti a stejně tak i konfirmovat a jsem za to moc ráda, protože jsem si to mohla rozhodnout sama. Protože jde o to, aby o tom byl člověk skutečně přesvědčený a ne jen správně naučený... a myslím si, že toho jsme schopni docílit i když v našich církvích jsou rozdíly... Znám lidi, co o sobě tvrdí, že kdyby to od malička neviděli jako povinnost, tak by do kostela nechodili.. myslíte že tak je to správné?
Odpovědět
@deepblaublue No jistě, spojovat. Ale když se jednou evangelíci odpojili od katolíků, tak se rozdělili, vymysleli si vlastní předpisy a vybrali si jen něco, vybrali si, čemu tedy věří. Jak to chceš spojit v jednom dítěti? Nemluvím o formě příkazů a rozkazů, mluvím o tom, že nejde jednu věc dítěti říkat dvěma způsoby, protože jak si má vybrat, kdo má pravdu? @izzybickerstaff I proto nás rodiče od malička vedli k tomu, že je nejlepší vybrat si věřícího partnera, který je stejného vyznání. Abychom nemuseli řešit, jak to budeme dělat a abychom mohli s čistým svědomím vést své děti k víře. Vést neznamená nutit.
Odpovědět
@deepblaublue Mě k biřmování taky nikdo nenutil, sama jsem dospěla k tomu, že už se cítím jako dospělá ve víře a chci ji potvrdit a dát najevo. Nechápu rodiče, kteří dětem víru nutí, ale tak to třeba u nás nikdy nebylo...A ani u mě a mých dětí nebude. Moji rodiče nám dali takový příklad ve víře, že nemám důvod o ní pochybovat nebo mít pocit, že mě nutili.
Odpovědět
Já tě tu nechci přesvědčovat, jak to máte dělat nebo co je správné. Jen je důležité, abyste si to hlavně vyřešili vy dva. Nám je vcelku jedno, jak ty děti budete vychovávat. Ale nemůžete se vzít dřív, dokud nebudete mít naprosto jasnou představu o tom, jak to dětem podáte. Aby se vám pak nestalo, že máte každý jinou představu a pak to nebyly zbytečné střety. Pokud se oba domluvíte na variantě, která je přijatelná pro oba, pak to přece není problém ;-) Ale už jen to, že to píšeš sem, znamená, že v tom asi moc jasno nemáte. A to je špatně, to je ten problém. Promluvte si hlavně vy dva, co si myslíme my tady, to je koneckonců úplně fuk ;-)
Odpovědět
Od malička vám můžou do hlavy cpát co chcete, ale když potkáte někoho, koho milujete a ve všem si sedíte... a jste spolu 4 roky a stále šťastní a zamilovaní.. Tak je smutný, že je to právě církev, kdo klade překážky.. a může si říkat co chcete... všechny vaše názory chápu a neberu vám je... přeju, vám že nejste ten případ o kterém jsem psala.. ale celkový postoj katolické církve mě velice mrzí... přijdu i jak prašivá
Odpovědět
Potíž je v tom, že ta "tolerance" má určité hranice. Například , když je dítě schopné pochopit základní pravdy víry, tak má podle katolické víry přistoupit k 1.sv.přijímání a bude pak chodit ke svátostem, tedy musí KAŽDOU neděli do kostela a tak. Takže když ho takto nepovedete, tak už vlastně tolerantní nejste, protože manžel tím porušuje slib který dal a taky i on je "omezovaný", když například nemůže být každou každou neděli v kostele a pak má samozřejmě potíže s přijímáním svátostí. Proto si myslím, že ta tolerance není někdy až tak úplně možná.
Odpovědět
když sem sem psala, šlo mi spíš o formální stránku...
Odpovědět
@deepblaublue Víš, já nevím, co bych dělala, kdyby se mi to stalo, takže si teď můžu myslet, jak bych to zvládla a přitom by to tak nebylo. Ale pokud jste spolu čtyři roky a až teď jste narazili na tohle téma, tak ti těžko můžeme radit...Tohle je totiž věc, kterou jste měli probrat hned na začátku. Hned na začátku si ujasnit, jestli to je nebo není problém. Protože postoje katolické církve jsou pořád stejné a museli jste s tím, že to jednou budete řešit, počítat ;-) Katolická církev má jasné postoje, ale nutno říct, že to nejsou rozkazy. On je to jakýsi "návod"... A pokud ti šlo o formální stránku. Nu, k tomu jen tolik, že víra není formální věc. Ani nemůže být. Znovu říkám, neřeš to s námi, ale se snoubencem. @radkaja ANO!
Odpovědět
A to jak bude chodit partner do kostela je na něm. Když by si trval na tom, že chce do katolického, neměla bych problém v tom, že budeme chodit každý do svého.. Je to jeho rozhodnutí, že chce, abychom chodili spolu ;) A asi jsem se tedy spletla, když jsem se domnívala, že tolerance by měla být vzájemná? Protože si teď moc nejsem jistá v čem teda katolická církev toleruje tu mou? V tom že jí vystojí?
Odpovědět
Už jsme se o tom bavili dřív a došli jsme k tomu, že to spolu zvládneme. A jsem si tím jistá i teď.. Jsem schopná hodně ustoupit a hodně obětovat.. Jen jsem chtěla zjistit, jestli není nějaké další řešení.. Toť vše ;)
Odpovědět
Profilova fotka
@deepblaublue bohuzel nevim co ti poradit, ale jen chci napsat, ze vam moc fandim a moc se mi libi tve nazory na viru a vychovu deti :-) já to mela presne obracene: od malicka jsem se musela, modlit, musela jsem chodit do kostela, musela jsem na nabozenství, MUSELA jsem verit v Boha...a tak strasne mi to tata s babickou zhusili, ze jsem ted totalni ateista...byt jsem (bohuzel) pokrtena a dokonce jsem musela absolvovat i prvni prijimani
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?