Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Svatba v kostele a víra

Jaké máte zkušenosti se svatbou v kostele?

Zobraz úvodní příspěvek

lenka27 lenka27

Autor diskuze

24.08.2005

Ahojky, chtěla bych se zeptat kdo měl svatbu v kostele, jak probíhalo domlouvání s farářem, jestli jste ho předtím znali nebo jakým způsobem jste ho zkontaktovali. Nám bohužel známý fafář odešel jinam a já pořád toužím mít svatbu v kostele, ale už dlouho jsem v kostele nebyla (chodila jsem dřív s babičkou) a přítel je nevěřící, ale kvůli mě svatbu v kostele akceptuje. Ale nevím jestli nás fafář oddá, když nejsme takovýti nechodící do kostela. Pokud máte někdo zkušenosti s kostely v Brně a okolí. Dejte tipy. Děkuji moc. Já se totiž trochu bojím se nějakého faráře zeptat , aby ě nezačal vyslýchat proč a jak často chodím do kostela a tak.

Odpovědět

1 2 3 4

…

maya79 maya79

10.04.2008

ahoj mascha, je blbé když hned v počátku narazíte na úředního blbce, ale nenechte se otrávit. Tihle lidé na to jak se chovají mají snad zvláštní školení - a vůbec bohužel nerozhoduje zda jsou věřící či ne. Jinak propouštěcí list ze své farnosti do jiné je běžná praxe, ale u nás a myslím si že i v Brně a větších městech to funguje tak, že si to faráři vyřídí mezi sebou neb se větišnou znají a stýkají. Tedy alespoň tak mi to říkal náš kněz (s tím, že si vše sám vyřídí, že to je maličkost). Já bych asi zavolala přímo knězi (měl by mít na netu kontakt) a domluvila se přímo s ním, na nějakou "důležitou" úřednici bych kašlala. Počet setkání je dost individuální, my máme minimálně tři, ale jelikož je to supr, tak půjdeme celkem na 6 a ještě máme setkání s křesťanskými manželi nad otázkami sexu a (ne)plánovaného rodičovství :-D . Ještě si neodpustím malé rýpnutí: kéž by u nás chodilo do kostela míň lidí, dorážím na poslední chvília a už si většinou ani nesednu :-D :-D :-D

Odpovědět

mascha77 mascha77

10.04.2008

Holky děkuji za podporu, prohlížela jsem stránky jiných farností v Brně a některé to mají přímo napsané na stránkách kolik setkání a co a jak. Já se na tu přípravu celkem těším a chci ji absolvovat u někoho s kým si budu rozumět a bude mi to příjemné. Když si vzpomenu na přípravu an biřmování tak mi ještě teď běhá mráz po zádech, farář už byl hodně v letech a já zvědavá tehdy dvacítka jsem ho doháněla k šílenství :-) Navíc je to u mě trošku složitější ještě do biřmování jsem chodila pravidelně do kostela i ke zpovědi, ale pak se to nějak zlomilo. Absolvovala jsem nepříjemnou zpověd kde jsem byla dotazovaná na hodně intimní věci, vím, že to s tím souvisí, ale bylo to nepříjemné... Jak mám na konci zpovědi říct že se chci polepšit, když vím že s přítelem budu dál sexuálně žít? Nebyla jsem u zpovědi asi 4 roky, hrůza... úplně se stydím, ale mám lhát nebo tam jít s odporem? Myslíte, že tohle kněz při přípravě pochopí?

Odpovědět

andelka andelka

10.04.2008

Já kvůli tomu byla za 5 společných let u zpovědi asi jen 5x. Taky jsem nikomu nechtěla vysvětlovat jak to s námi je. Dodnes to jako chybu necítím. To, že pro mě manžel nebyl první,jako chybu cítím, nemělo to tak být, ale zpětně se s tím už asi nic nenadělá. Taky jsem dřív chodial do kostela častěji, teď chodím, když cítím, že to potřebuju, což je aspoň jednou měsíčně. Ke zpovědi se mi teď chodí líp, protože nemusím říkat nic intimního. Spím jen s manželem a antikoncepci umělou nepoužíváme. Kněz při přípravě to určitě pochopí, však po svatbě už hřešit nebudete. Navíc mě dost potěšilo, když jsem studovala jak to bylo kdysi, že sex mezi snoubenci byl přípustný, neboaspoň se z toho nedělala až taková věda. A když holka otěhotněla a bylo všeobecně známo, že je zasnoubená, nebylo to tak hrozné, jako když by si to "uhnala" s někým neznámým.

Odpovědět

maya79 maya79

10.04.2008

ahoj, v zájmu pravdy - já u zpovědi byla jednou (zatím poprvé a naposled) a nemůžu říct, že bych si to chtěla zopakovat. Vím, že bych měla jít před svatbou, ale popravdě nevím, zda toho budu schopná. Mám ke zpovědi stále ambivalentní vztah :-| Andelka - jak jsi na tom ty?

Odpovědět

andelka andelka

10.04.2008

Pro mě byla zpověď těžká, když jsem musela mluvit o intimních věcech, ale jednou za čas je to potřeba. Většinou jsem k tomu našla odvahu kolem Vánoc nebo Velikonoc. Nějak jsem to zaonačila, kněz rychle pochopil, co tím myslím. Akorát jednou byl jeden lehce pohlúpavý, tak jsem to musela trochu rozvést. Nejlepší zpověď byla před svatbou. Jinak si myslím, že zpověď je fajn věc, která uzdravuje duši. Mám po ní vždycky povznášející pocit, jako by ze mně spadl balvan. Cítím se být blíž k Bohu.

Odpovědět

mascha77 mascha77

10.04.2008

Zpověd je fajn, vždycky jsem se cítila tak osvobozená. Nejlepší je si najít svého kněze a k tomu mít důveru, tak blízký vztah jsem měla s knězem jenom když jsem chodila do náboženství on byl úžasný, nakonec odešel učit bohoslovce do Olomouce. Jo doufám že ted najdeme toho pravého, já jsem totiž strašný nervák a takové věci cítím jako útok na svoji osobní svobodu, stejně tak nesnáším organizované akce křestanské mládeže, nikdy me to nechytlo, nějak mi to zavánělo sektou - můj osobní pocit! Jinak jsem taky chodívala o vánocích a velikonocích. Měla jsem kolegyni která chodila ke zpovědi každý měsíc, ale jak si nasla kluka tak přestala a šla až před svatbou, taky to nejak nemohla překousnout. Jinak díky moc, nejak jste mě uklidnily ;-)

Odpovědět

saruna saruna

10.04.2008

A ci zpověď svému svědomí? Není to hlubší...než se vyzpovídat, pak se pomodlit třikrát otčenáš za své hříchy ...a paráda...jsem čistý a volný jako pták?

Odpovědět

mascha77 mascha77

10.04.2008

Saruna - myslíš že tohle vysvětlíš faráři? Jinak máš pravdu, ale církev je instituce s pravidly. Na tohle jsem vždycky narazila já, proto mluvím o útoku na svobodu. Jinak svému svědomí se každý zpovídá sám a beru to stejně vážně jako bych šla normálně ke zpovědi, neměla bych z toho ten pocit ... ;-)

Odpovědět

saruna saruna

10.04.2008

právě...víra přeta tak svobodná! A církev? Svazující...podle mě to jde obojí úplně proti sobě! A zpověď v kostele je sama o sobě přece tak povrchní! A hlavně zneužitelná...pro kdejakýho grázla!!!!

Odpovědět

maya79 maya79

10.04.2008

no já cítím především problém říci to nahlas a knězi. I když je pravda, že se mi byly blízké osobní rozhovory o různých věcech. Pak jsem si také přišla vždy taková "lehčí" :-) a vyrovnanější. Možná to bylo tím, že jsem si přišla jako rovnocenný partner v diskuzi. Nicméně ve zpovědi jde ještě o něco jiného, že. Ještě si k ní prostě musím hledat cestu.

Odpovědět

werumka werumka

10.04.2008

Myslím, že tady zapomínáme na jednu velmi důležitou věc: A totiž, že hřích jako takový není věcí soukromou (toho kterého člověka), ale vždy věcí veřejnou. Protože vždy svým jednáním ovlivňujeme lidi v našem okolí. A hříchem - rozumějte tomu jak chcete - poškozujete vždy nějaké lidi, kteří jsou kolem vás A hlavně proto je zpověď také veřejnou záležitostí a hříchy se vyznávají před knězem, který zde má úlohu zástupce Krista. Zpytování svědomí je velmi důležité a prosit za odpuštění můžeme i soukromě. Ale nestavějte to prosím do stejné roviny a nenarážejte v tomto smyslu na svobodu. Jsme svobodní v tom, jestli k té zpovědi půjdem. Když se někdo cítí dobře i bez ní, tak je to vcelku jeho věc. Ale osobně mám zkušenost, že i když se mi vždycky ke zpovědi krutě nechce, tak je to nakonec mezníkem v mém dalším jednání. A rozhodně bych se neřadila mezi svaté lidi, byla jsem teď hodně nemocná a poslední rok jsem si tu cestu ke zpovědi nenašla a najít nechtěla. Ale všechno je jen období. Proto, prosím, neházejme alibi, že je to pro křesťana věc nepodstatná. Ale není jednoduchá - to v žádném případě ne.

Odpovědět

andelka andelka

10.04.2008

Přesně tak. Mně teda zpověď nikdy povrchní nepřišla. Přistupuju k ní po dlouhém zpytování svědomí, kdy přemýšlím o tom, co dělám špatně a jak to lze napravit. To, že je nám zatěžko říct něco nahlas je právě důkazem toho, že to sami pociťujeme jako nesprávné. Pokud bychom věřili, že něco děláme správně, nebylo by pro nás těžké to říct někomu jinému. Je pravda, že každý člověk má určitá období, kdy ve víře buď roste, nebo stagnuje, nebo padá. Je to prostě vývoj, něco, čím si musí projít každý, kdo není fanatik. Jinak hromadné akce jsou pro ty, kdo chtějí. Může to být fajn. Jen k nim nepřistupovat už předem s předsudky. Mně je mezi našimi křesťanskými přáteli dobře, jsou to normální lidi, kteří nežijí jiný život než ostatní, nežijí ve vakuu, jen k některým věcem mají jiné stanovisko než zbytek společnosti. Většinou to ale vychází z jejich vnitřního přesvědčení, nepapouškují je to, co jim kdysi řekl kněz před biřmováním (popravdě tu dobu si už málokdo pamatuje). Pokud si někdo myslí, že zpověď je snadná, pak se plete. Pro nějakého grázla, jak psala saruna, možná je lehké vybalit na kněze to co spáchal a očekávat odpuštění. Takhle to ale nechodí. Když totiž kněz pozná, že jeho zpověď není upřímná, rozhřešení neudělí.

Odpovědět

Článek se načítá

mascha77 mascha77

11.04.2008

werumka - Já to chápu trošku jinak a myslím, že nám to byla v náboženství i tak vysvětlováno. Kněz je zástupce Boha na zemi má k nemu blíž než zbytek věřících a proto se zpovídáme jemu, jak píšeš. Ale zpověď snad nemůže být věcí veřejnou, když mezi zpovědníkem a zpovídajícím se existuje zpovědní tajemství. Je to pouze mezi vyznávajícím se člověkem a Bohem ( zpovědníkem ). Ale pravdu máš určitě v tom, že svým jednáním ovlivňujeme lidi okolo sebe a je věcí osobního svobodného rozhodnutí zda ke zpovědi půjdu nebo ne. Jen vždy těžce nesu, když mě někdo poučuje a vnucuje mi jak mám žít, myslím, že nejlepší příklad mi dali rodiče a toho se budu držet. Andelka to napsala hezky o těch obdobích které člověk prožívá, krásně to vystihla. Momentálně mám prostě stres z dodržování "pravidel" a pak se zpovídat z toho že intimně žiju s přítelem, každý večer se nemodlím a nejsem každou neděli v kostele. Jsem přesvědčená, že ted by mě pomohlo kdybych potkala faráře se kterým bych si rozuměla a nějak dál mě posunul, proto jsem byla tak zklamaná s prvním kontaktem na faře při domlouvání svatby. Je to prostě jak včehno hodně o lidech.

Odpovědět

andelka andelka

11.04.2008

Zpověď je věcí veřejnou, jedině, když se při bohoslužbě při společném vyznání hříchů říká "Vyznávám se Bohu všemohoucímu a vám všem, že často hřeším, myšlením , slovy i skutky a nekonám co mám konat. Je to má vina... Ptoto prosím Matku boží, P.Marii ...i vás bratři a sestry, abyste se za mě u Boha přimlouvali." Taky není snadné, říct tohle nahlas. Ale vytváří to společenství, jednotu farníků a není to nijak konkrétní. Zpověď je těžší v tom, že člověk musí svůj hřích pojmenovat. mascha: ani já se nemodlím každý den, spíš nárazově, když mám potřebu. Jednu dobu jsem to zkoušela, ale nevydržela jsem. Jsem věřící teprve 6 let, nejde všechno hned. Víra a život z ní není od narození do smrti stejná, každý má někdy období malověrnosti. Kdo říká, že pochybnosti nikdy neměl, ten podle mě kecá. Určitě toho nebo ty, kdo tě povedou dál najdeš. život je dlouhý a cesty Páně nevyzpytatelné ;-)

Odpovědět

werumka werumka

11.04.2008

mascha77 - Myslela jsem to tak, že slovem "veřejný" se myslí vyznání hříchů nahlas a před knězem.Je to asi taky jiný, když člověk musí říkat hříchy nahlas a když je vyznává jen v duchu. Kněz by měl být ten, kdo poradí. A sama jsem měla párkrát nepříliš šťastnou zkušenost se zpovědníky - a ve všech případech se jednalo o to, když jsem šla třeba do kostela, kde se zpovídá každé odpoledne, pokaždé jiný kněz a jede to tam jak na běžícím pásu... Tam se nejvíc vždycky ukázalo to, že ten kněz mě nezná a nezná mou situaci. Sama jsem zjistila, že jsem třeba najednou potkala kněze, kterému se nebojím říct nic - a to bylo fakt fajn! Proto se přimlovám za jednoho stálého zpovědníka, který mě bude znát a bude vědět o "potížích" se kterýma bojuju. Fakt si ale myslím, že je důležité si uvědomit, že když jsem pokřtěná a praktikující, tak jsem součástí církve, kterou svým jednáním reprezentuju a ovlivňuju. A proto se snažím, abych nebyla "černá ovce" do které se lidi budou moct obouvat ve smyslu, že církev je hrozná. Ale pravda je taková, že pokud jednou uvěříš v Boha, tak věříš taky v to, že on se Tě nevzdá - ani když budeš procházet sebehlušším obdobím. škoda, že kněze z Brna moc neznám, mám spíš dobré zkušenosti s knězi v Praze a Středních Čechách...

Odpovědět

mascha77 mascha77

11.04.2008

Holky každopádně Vám moc děkuju za podporu, jsem ráda že jsem sem napsala. Já pořád vzpomínám na toho "svého" faráře P. Josefa Janka, který teď působí jako spirituál v kněžském semináři v Olomouci. Snad budu mít štěstí a toho svého nového kněze brzo najdu a pomůže mi to s tohohle hluchého období. Ještě jednou díky :-)

Odpovědět

zabitulka zabitulka

11.04.2008

werunka: muzes mi prosim poslat ty svoje tipy na knizky do IP? diky... jinak jsem diky vam a vasim slovum dostala zase jednu ze svych rozjimacich nalad a to mam strasne rada! nemuzu se dockat, az se dostanu do cech a budu si moct zajit na msi v cestine (abych ji rozumela)... a pak hned budeme moct zacit planovat tu nasi svatbicku naostro! jinak mascho, tvoje zkusenost by mi asi taky vzala vitr z plachet a doufam, ze se mi nic podobneho nestane! a s tou pripravou - ja jsem nekde cetla, ze by melo byt cca 6 setkani, ale asi to zalezi par od paru, farar od farare. rozhodne bych se ale nechtela pripravovat u nekoho, kdo je mi nesympaticky svym jednanim. ale nevzdavej to! myslim, ze zrovna v brne je par dobrych fararu.. (muj pritel a jeho rodina jsou odtamtud) pokud bys chtela, muzu se jich zeptat a dat ti tip. kdyztak pisni do IP. verim ale, ze nekoho hodneho, mileho s charismatem urcite najdete.

Odpovědět

katua katua

11.04.2008

to werunka: objevila jsem tento rozhovor a jsem moc rada za tve odpovedi, musim to vsechno odkyvavat, ale tak pekne bych to nenapsala.. btw. kam chodis v Praze ke zpovedi?

Odpovědět

cell cell

12.04.2008

Byla jsem u zpovědi jen jednou a doteď vzpomínám-právě proto, že byla první, měla jsem potřebu vyznat se všech svých hříchů od dětství, ale také potřebu je vysvětlit. Sepsala jsem si to na papír, ale byla tam tma, takže jsem to louskala, povídala jsem strášně dlouho a kněz byl moc milý, chvílema se i smál a říkal, že jsem to vzala opravdu "zgrutu" - bylo to v Praze u sv. Jiljí :-)

Odpovědět

mascha77 mascha77

21.04.2008

Tak máme konečně domluvený obřad. Dneska jsem se byli domluvit na "Petrově" v Brně a paní byla moc ochotná - jako sluníčko. Za 14 dní už začínáme chodit na přípravu. Takže 20.9. v pravé poledne 8-)

Odpovědět

zabitulka zabitulka

21.04.2008

jeee, to je skoda, ze 20.9. uz budu zase v trapu! hned bych se prisla podivat;-) super zpravy, tak drzim pesti!

Odpovědět

mascha77 mascha77

22.04.2008

Znalkyně mám dotaz ohledně obřadu v kostele. Naposled jsem byla na svatbě asi před 15-ti lety tak si to už nepamatuji. Máme pouze obřad beze mše, protože přítel je pouze pokřtěný a mě zajímá jestli se v rámci tohoto obřadu podává svaté přijímání nebo ne? Díky.