to mi připomíná, když jsem okolí říkala, že se budu vdávat. Dýl jak týden jsem to nevydržela a vždycky, když jsem to říkala, tak se mi klepal hlas a polejvalo mě pěkný horko :-)
Svatbu jsem v práci utajila skoro měsíc, pak jsem si ale řekla, že jim přece musím dát dostatek času na shánění svatebního daru :-D tak jsem jim to řekla :-D
To je právě to, že nemám... Asi pro nikoho nejsem perspektivní pracovník - mladá, vdaná, bezdětná... :-(
Jako ránu pod pás beru to, že mi ještě nedávno slibovali, že mi dají smlouvu na dobu neurčitou, takže jsem to neřešila, vdala se, začala plánovat rodinu a teď tohle, jako blesk z nebe! ]-(
Honzi, to je mi líto. ;-(
Můžu tě doporučit místo mě ;-) ale asi by se ti nechtělo dojíždět až k Praze, viď. :-)
Cecetko, oni se mnou počítat musej, to jsou mi nápady :-D
To chápu :-(
Já zas řeším jiný problém. Pořád se u nás snižují stavy a je mi jasné, že pokud se vrátím po mateřské, tak místo mít budu (ale na jak dlouho?), pokud ale půjdu i na rodičovskou, tak jsem pak bez práce. Prostě se to jedno místo zruší a je to ]-(
Ale přece kvůli tomu, jestli se pak budu mít kam vrátit nebo ne, nezahodím šanci na to mít děti, že jo?
Emko, máš pravdu, nechtělo, ale hlavně by se to prodražilo, Praha je z ruky...
Co se dá dělat, posílám životopisy na inzeráty, ale ještě jsem se nikomu nezalíbila natolik, že by si mě pozvali na pohovor... :-(
Holky, já jsem tohle řešila při synovi. Já měla dobrou práci v Praze, ale od 9,00 do 17,00 minimálně + cesta cca 1 hod. Takže bylo jasný, že se tam nevrátím. Pak jsem si 3 roky "užívala" mateřský a nemyslela na to jakou práci seženu. Začala jsem to řešit asi poslední dva měsíce a zadařilo se. Mám to hned za domem, ve tři jdu domu a jsem spokojená. Vím, že jsem měla štěstí, ale to se určitě usměje i na vás. Kdo chce, práci najde. A jak psala Cecetka, určitě jsou děti přednější než práce. Aspoň já to tak vidim, rodinu a děti mám na PRVNÍM místě. :-)
Jenomže je taky potřeba myslet na to, jak ty děti a sebe uživit, že jo. Ale ja fakt, že tu jistotu, že tě po mateřské (rodičovské) vezmou zpátky a bude to jako dřív, nemáš, nikdo ti to nezaručí, takže je to svým způsobem risk. Jenže kdybych teď otěhotněla, tak mám zaručený, že jako těhuli mě nezaměstná nikdo - pracák to jistí? :-(
Honzi a kdy končíš?
Ono je to totiž tak, že jako těhotnou tě propustit nemůžou, jsi v nějaký ochraný lhůtě. A ta platí i dva měsíce po propuštění, myslim. No a když nastoupíš do nové práce, vydržíš 3 měsíce a pak ti dají smlouvu na dobu neurčitou tak tě taky vyhodit nemůžou.
Jenže, pokud má smlouvu na dobu určitou, tak ta končí uplynutím sjednané doby ať jsi nebo nejsi těhotná. A většinou zástupy za mateřskou jsou sjednávány na dobu určitou :-|
Jinak se omlouvám, že tady chvilku jsem a chvilku ne, ale dostala jsem za úkol udělat nějakou práci, ale pořád mi to vrací zpátky, že se to ještě musí předělat. Už jsem to předělávala 3x, už mě to fakt nebaví a teď doufám, že už to byla konečná verze, že už to nebudu muset zase předělávat, grrrrr! ;-)
emko, po dnešní zkušneosti ti můžu říct, že je úplně jedno, kdy to někomu sdělíš, protože se cokoliv negativního může stát při každý prohlídce nebo UZV... :-( já čekala na sdělení všem 2 měsíce, až jsem měla za sebou i první UZV /a to už jsem byla ve třetím m/..pak jsem zažívala zklamání, když mi Jožkovi rodiče řekli, že už to ví, a já netušila od koho...a nechtěli mi to říct...a ani nebyli nijak zvlášť nadšený, jak jsem si myslela, že budou....vlastně nejhezčí reakce byla od švagrový, která mě kdysi neměla moc ráda, ale od tý doby, co má mimi, je jako vyměněná, a je to moje vrba pro všechny těhotenské trable... ;-)
honzino, mě spíš mrzelo, že se to nedozvěděli od nás, že jim to někdo vykecal a já to přitom řekla jen jedný holce z jejich vesnice (a to vím na 100000%, že ona to nikomu neřekla), že jsem těhu....jenže v prác jsem to řekla okruhu svých 4 kamarádek a každý jsem řekla - nikde to něříkej a víte to jen vy 4, jenže jsem si neuvědomila, že ta jedna má sestru, která pracuje na poště s jednou holkou, co jezdí do tý vesnice (a původně mi měla jít za svědka), a ona to samozřejmě vykecala sestře a sestra to vykecala dál...a koloběh pak byl už nasnadě..i když se mi snaží ta holka říct, že ona to věděla mezi posledníma, tak jsem se opět nedávno přesvědčila, že ona z tý vesnic eví všechno jako první..a nejen to, ona to jako první taky rohlašuje...a od ní to není velký krůček k mojí druhý švagrový (od manžela sestra), která je prostě jako vesnický rozhlas po drátě.... ]-( ..ale mě taky štvalo,. že se do mě tchán pustil, komu jsem to řekla, a začal osočovat mojí kámošku....tak to mě fakt naštval a ještě prohlášením, že bysme se měli s manželem "míň šišmat"....tak od tý doby jsme tam nebyli (jsou to 4 týdny) a v dohledný době mě tam nikdo jen tak neuvidí.... ]-(
a já to honzi napsala taky do sekce "miminka", co se mi dneska stalo, takže já taky otálela s tím, kdy to říct, protože jsem se bála, co by kdyby a nakonec mě dneska doktor přesvědčil, že to může být kdykoliv.... ;-(
Makri, drbny byly, jsou a budou na světě vždycky, bohužel. Ale s tím se nedá nic dělat. A tu jejich reakci taky hoď za hlavu, nestojí to za to trápení.
Na miminkách jsem ti už něco napsala.
Netrap se tím, vždyť to nemáš potvrzený, zbytečně si tím i tomu tvorečku ubližuješ. Mysli raději na něco krásnýho!