Nejdřív děti, nebo svatba?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Napadlo mě vytvořit tuhle diskuzi, protože jsem si všimla, že hodně holek tady říká "já jsem staromódní, nejdřív svatbu, pak děti" a někdo zase " pro mě svatba nebyla důležitá".......víme jak to dneska je...lidi se berou méně než dříve, často mají děti bez toho, aniž by o svatbě vůbec uvažovali, nebo se berou až třeba po letech soužití, když už děti mají.... Zajímá mě váš názor. Je pro vás svatba důležitá v tom smyslu, že chcete nejdřív svazek a pak až plánované rodičovství? Nebo je pro vás svatba jen formalita, kterou jste si stvrdili svazek s někým, s kým už dávno dítě máte? A co vás k tomu vedlo se vůbec vzít? Co pro vás instituce manželství znamená?
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 Ale já tomu rozumím. Jak jsem psala, já bych nikdy nešla na potrat kvůli tomu, "že na dítě nemám peníze"...já na to neměla psychicky, nechtěla jsem to. Takže chápu, že některé maminky mají začátky fakt těžké, ale je jasný, že nelituješ, proč taky. Co nezabije, to posílí :-) A zase super na tom je, že máš už holky relativně velký a přitom jsi ještě dost mladá, abysis toho spoustu užila, budovala atd.... A jsme zase u toho, že když se chce, tak to prostě jde....nedávno mi jedna manželovo kamarádka řekla, že by chtěla dítě, ale že by to nezvládli, protože se maj špatně....a to vydělávají asi tolik co my, nejsme bohatí, ale myslím, že si žijem v pohodě...a já na ní koukala a nedokázala jí vysvětlit, že kdyby to myslela vážně, a dítě skutečně chtěla, nikdy by tohle neřekla....jenže když si někdo neumí představit, že by slevil ze svý marnivosti pro někoho jiného, tak ať buď neplánuje dítě, nebo ať si vezme nějakýho pracháče...
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy já chtěla říct, že ambice a děti se nevylučují... jen to musíš chtít skloubit ;-) kamarádka dodělala u prvního dítka VŠ a s druhým řediteluje na ZŠ a doplňuje si na to vzdělání.... a musím říct, že psychicky jsem na dítko připravená nebyla, spíš jsem byla dost naivní :-D :-D :-D ale přesně jak říkáš, co tě nezabije, to tě posílí
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 No to asi ne, ale já si myslím, že říkat "skloubit rodinu a kariéru" je trochu klišé...alespoň mluvíme-li o velký kariéře...to fakt jde podle mě až když máš děti větší, jinak logicky musíš bud rodinu nebo práci šidit, když den nemá 40 hodin :-) Nicméně já doufám, že zvládnu taky dělat VŠ i na mateřský, ale moc tomu nedávám, moje ségra, kterého považuju za super inteligentního intelektuála to s prvním dítkem vzdala :-D tak se dost děsím, co mě čeká :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy jéje, možná záleží i jakou VŠ.... tahle paní ředitelka byla moje spolužačka na základce a jako génius mi nepřipadla... ale možná je to tím, že jsme byli výběrovka a opravdu jsme měli ve třídě pár géniů :-N
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 No, já mám spíš pocit, že ségra se na to vyflákla, dala by to kdyby chtěla, ale měla dítě tak jí to najednou přišlo hrozně druhořadý...čehož já se bojím taky, na druhou stranu chci studovat i na mateřské právě proto, abych měla nějakou intelektuální činnost, tak jsem na sebe zvědavá :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy asi je opravdu důležitější ctižádost než intelekt... já jsem hrooozně líná a spokojená i s maturitou :-N
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy jeee tak to je hezký...takže svatbu máte za sebou, tak ted jsou v plánu ty děti :-D ? no já bych to taky viděla tak, že přítel chce raději to dítě než svatbu. Ale uvidíme co bude...já zatím o mimču neuvažuju (to jen v situacích, když přijdu naštvaná z práce, tak prohlásím...jdeme na to...chci dítě :-)) ale to je myšleno fakt jenom na odlehčení situace. Mně je 26, takže hodiny mi ještě tak moc netikají :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@babunka1 mě je taky 26 a hodiny mi tikají jak blázen :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@babunka1 Jojo děti jsou v plánu, už jsme si to odsouhlasili z obou stran, hned jak to bude možný (mám teď nějaký zdravotní problémy) jdem do toho...je mi 28 a hodiny tikají jako blázen teda...ale před dvěma lety to ještě tak nebylo....hodně se mi změnili priority za poslední rok a už můžu otevřeně říct, že toužím, chci a těším se :-D ale taky se hroooozně bojíím!!!! =-)
Odpovědět
Profilova fotka
@chris_n :-D :-D tak taky mám kolem sebe dost lidí, kteří mají děti třeba od 20 let. Můj brácha si třeba pospíšil a stal se tatínkem už v 19 :-D . Každý to má trošku jinak. Ale chápu to...já bych se mimču asi taky už nebránila, ale říkám si, že tak příští rok možná začneme plánovat. A vy už máte po svatbě?
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 jo to máš pravdu, to mi řekl každej kdo má vystudováno...kamarádi mi nadávají,proč nestuduju, že na to mám, ale pak zase všichni dodávají, že to není o schopnostech a inteligenci, ale o vůli vydržet to, nevzdat to. A vůle, to je něco co fakt nemám :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@babunka1 nemáme :-) čeká nás v červnu :) pak shánět bydlení a pak děj se, co se má stát :-D
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@babunka1 No on to má fakt každej jinak...někdo chce ve 20ti někdo ve třiceti ještě ne no :-) Já si teď začínám všímat na svých kamarádech, jak je vidět, že se za ty léta vyvíjíme stejně...že si většina z nich připouští, že by rodinu už za chvíli chtěly, někteří už vyrábějí dítě a už to není takové "tabu" téma jako před pár lety :-D Když jsem ségře asi před pěti lety říkala, že nějak moc spolužaček má dítě, tak mi říkala počkej za pár let...až vám potáhne na třicet, tak to začne v tvém okolí být teprve hardcore :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy jee, tak hlavně aby bylo všechno ok, co se týká zdraví. A hlavně aby to klaplo. Je šílený jak dneska spousta párů má problémy :-( . Taky se toho jednou bojím. Ale ikdyž bych se mimču nebránila, tak musím říct, že mám děsný strach z porodu =-) Obzvlášť teď, když hodně kamarádek kolem mě rodí a vyprávějí mi čerstvé zážitky z porodnice :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@babunka1 obzlášť když tu pak @kitinka76 vypráví, jak blila celý dvě těhotentsví :-N :-D :-N
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy je dobře, že se bojíš!! to znamená že o tom fakt přemýšlíš ;-) ne jen huráááá budeme mít mimi :-N
Odpovědět
Profilova fotka
@chris_n joo takhle nějak bych to chtěla taky :-) . ačkoliv my už naštěstí bydlíme. Ale ještě dozařizujeme. Ale taky jsem si tak naivně myslela, že příští rok svatba a pak bych už klidně taky začala řešit dítě. Ale přítel se jaksi ještě nevyjádřil k té svatbě, tak trpělivě čekám. On ví, že bych nejdřív chtěla svatbu, ale vůbec na něj netlačím a nehustím to do něj. Protože věřím, že přijde sám. Já už na něm vidím, že by mimčo chtěl. Tak si myslím, že ho ta svatba napadne :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@babunka1 No, když se člověk dozví, že není všechno v pořádku, tak na tom hodně vystřízliví...my jsme se pořád nemohli shodnout, jestli už dítě, nebo ještě rok užívání, nebo tohle, tamto...najednou jsem zjistila, že otěhotnět nemusí být taková samozřejmost a uvědomila jsem si, že nic nechci víc a nehodlám čekat, aby to pak třeba za pár let nešlo...tak uvidíme...uričtě to bude dobrý a ze mě bude za chvíli šílená těhotná ženská... :-D Já se totiž bojím těhotentsví, daleko víc než porodu...i když porod nic moc asi, ale myslím, že po těch devíti měsících ti to přijde tak nějak přirozený...ale mám hrůzu co všechno se může stát v těhotenství a hlavně jakej to na mě bude mít fyzickej a hlavně psychickej dopad :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 já se bojím všeho, těhotenství, svojí psychicky, výchovy, a vůbec všech rozhdonutí, které udělám...přijde mi, že mít dítě je ta největší zodpovědnost a nejdůležitejší rozhodnutí....ale asi se na to nedá připravit =-)
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy to je mazec...já jsem si vždycky myslela, že těhotenský nevolnosti jsou jen takové řeči (to bylo fakt kdysi),protože jsem vždycky vídala jenom takové ty happy těhule, ale ted mám těhotnou kamarádku a vidím na ní na vlastní oči jak chudinka trpí. Za první 4 měsíce zhubla neskutečně jak pořád zvracela a nebyla schopná do sebe skoro nic dostat.
Odpovědět
Profilova fotka
@babunka1 joo, bude to kouzelný období, až budu funět i u nandavání ponožek :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy jasný to chápu. Pro mě je to zatím taková vzdálená budoucnost, takže ani nepřemýšlím nad tím, jaké to bude. Ale věřím,že až to pak přijde a budu těhotná, tak to bude mazec.
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy ponožky se nejlíp nandávají v leže na zádech :-D a ten porod vůbec není tak hrozný!!! Je to jak s bolavým zubem, jsi hrozně ráda že je venku a že to máš za sebou ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy neboj....já jsme děsná vše mě bolí jen to vidím :-D :-D :-D a moje nej kamarádka házenkařka tvrdák:-)..se porodu nebála ,nechtěla epidurál ani náhodou ,když to zvládli jiní zvládne to taky...no a já vyplnovala žádost na epi ,hned po těhu testu:-):-)jak jsme se bála druheho porodu..jak to skončilo??Kámoška křičela od prvních bolestí..jak ve filmu ,že chce cokoliv....a rodila s epidurálem ..a já ???nestihli mi ho dát..a porod myslím 100X lepší než první...a určitě to nebylo proto ,že jsme byla druhorodička protože po 14 letech je to zas vše jak poprvé...prostě pokaždé je to jinak.. :-D :-D :-D jak řekla má pordní asis.nějak ven musí...Mě hodně pomáhalo ,že tam byl tatínek se mnou a asisten.byla super..hodne záleží na psychice...taky jsme nevedela co bud mit ,tak jsem se tesila ,že se to konecně dozvím a myslela na to při tom nejhorším :-D :-D :-D .
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 @meluhelu no jo, vám se to říká...to si člověk prostě nepředstaví, dokud to nezažije...pro mě je to neuvěřitelné sci-fi, že bych měla něco takového prožít a bez následků přežít :-S :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy následky budou...už na pořád..já když rodila poprvé jsme viděla nějaký dokument,že rodička vylučuje při porodu nějaký hormon,co zpusobuje sklerozu..a na bolest zapomene..a proto je pak schopna dalších porodů...tak jsme si řekla,že já na to teda nezapomenu :-D :-D :-D :-D a co myslíte ??? :-D :-D :-D zapoměla pamatuju si jen protivnou sestřičku :-D :-D :-D :-D hlavu vzhuru..už se těším až mi na modrém koniku napíšeš :-D :-D :-D :-D že to nic nebylo :-D :-D :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@meluhelu no to dítě jsem nemyslela jako následek :-D spíš se hrozně bojím zdravotních následků no... :-S pche...to je teda zajímavý, jak je to v přírodě chytře vyřešený zase...já si furt lámu hlavu nad tím, jak to že někdo po roce řekne, že chce další dítě, i když předtím trpěl jako zvíře :-D a je to venku! sakra :-D Tak schválně...:-D já jsem sama na sebe fakt zvědavá...teď furt kňourám, když mě někde píchne, ale fakt je, že na to kolik mi je, jsem si bolesti užila taky dost, tak snad jsem zocelená :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy Já jsem taky bojínek. Proto si myslím, že po těch dětech netoužím, vyvolává to ve mně strach. Že selžu, ve všem. Že dítě nebude zcela v pořádku, že bych měla poporodní psychózu a dítě odmítala, že nezvládnem výchovu, že se nám něco stane a dítě zůstane sirotkem... (prostě všechno negativní, co může nastat) Těhotenství mě taky nahání strach, všelijaké komplikace od zvýšené srážlivosti krve přes cukrovku až po preeklampsii. A ta neustálá závislost na něčí pomoci...uf. A porod bych raději nekomentovala... prostě nad tím vším hrozně přemýšlím a připadá mi to hrozně zoodpovědné jako Tobě. Možná jsem deformovaná, protože nejednou jsem sháněla krve na ARO pro rodičky... na druhou stranu si říkám, kolik je to případů z kolika, že se to nějak zkomplikuje, ale v mém pesimistickém měřítku všechno zlé má tak 5x větší váhu než to dobré. A jsem právě děsně zvědavá jestli se to někdy změní a nebo ne. Všichni si myslí, že bychom byli dobří rodiče a podle mě čekají kdy budem oznamovat přírůstek. Možná, že u Tebe to hodně změnilo i to, že máš podporu v tomhle od manžela, že on prostě po dětech už touží. A pak ten vykřičník, že by to u vás taky nemuselo vyjít. Já rozhodně masírovaná manželem nejsem, spíš naopak, ten se "modlí " ať nechci. A to ten můj negativní přístup asi ještě umocňuje...
Odpovědět
Profilova fotka
@andik.cz Já se bojím úplně všeho! ale pak si zase vždycky řeknu, že to zvládla miliarda žen přede mnou, hubených, podviživených, nemocných, mladých, starých...uklidňuju se tím, že TAK TO MÁ BÝT, a to samé si říkám s výchovou...já chci být máma a těším se na to...chci vychovávat děti, baví mě to...ale říkat si můžeš věci stokrát a stejně za patnáct let nervózně kouříš na balkoně (třeba :-D) a říkáš si, kde jsi udělala chybu....ze všeho mám obavy! od otěhotnění, a pak už budu mít strach celý život, protože být rodič je podle mě to nejdůležitejší "povolání" na světě. Ale i přes ten strach, přes to, jak se bojím, že mě to zdravotně odrovná, nějak cítím, že - že to prostě tak má být. že jsme tu na světě proto, že je to další část skládanky, uzavření kruhu. Neberu to jako smysl života, ale jako jeho nedílnou součást a jisté poslání. Já si myslím, že Tvůj strach, stejně jako ten můj, je naprosto normální a hlavně opodstatněný...tohle, co píšeš ty, my vlastně potvrdí většina kamarádů - že na jednu stranu by rodinu chtěli, ale na druhou stranu si ještě neumí představit tu hroznou zodpovědnost a vlastně si nejsou jistí, jestli by to zvládli....jenže všichni to nakonec nějak zvládnem :-) Ano, mám obrovskou podporu manžela, on je hrozně společenskej a rodinej typ, na děti se hrozně těší a on je ten, kdo se mi směje, že to moc řeším, když mu povídám o svých obavách :-D Ale já věřím, že to na téměř každého jednou dojde...že těch, co zůstanou navěky bez dětí bude mizivé procento...že všichni ti, co říkají nenene jednou začnou toužit po tom mít potomka...já v tom vidím něco zázračného....a ten strach to nějak přehlušuje :-)
Odpovědět
@andik.cz u nás je to tak,že manžel dítě chce a já nechci,a já se modlím,aby mě to furt drželo.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?