Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Predsvatební stres

Úmrtí v rodině před svatbou. Mám zrušit svatbu?

Zobraz úvodní příspěvek

pitrisek pitrisek

Autor diskuze

15.08.2006

Ahoj nevěstinky! Mám 18 dnů před svatbou a maminčin bratr umírá na rakovinu. Mám z toho smíšené pocity. Svatbu máme naplánovanou rok a půl dopředu, takže zrušit to by bylo těžké. Nedokážu si ten svůj svatební den vychutnat. Co myslíte, mám svatbu zrušit?

Odpovědět

1 2 3 4

6 7

…

6 7

leiladelly leiladelly

28.04.2011

Ahoj, úpřímnou soustrast. Taky mi umřel tatínek, náhle z plného zdraví. Trvalo to dost dlouho,než akutní bolest se aspoň trochu utlumila. Nevím, co Ti poradit....Úplně chápu, že nemáš myšlenky na pokračování příprav, které mají být radostné. Na druhé straně, možná Ti to trochu pomůže z toho nejhoršího bolu a smutku. Asi bych to pojala tak, že bych věci připravila tak, jak je cítím. Nezatěžovala se vyřizováním toho, co bys měla... Aby Ti připravy nepřipravily další stres, který máš teď obrovský. Třeba svatba a setkání s blízkými bude i určitým katalyzátorem bolesti, který Ti uleví. Jinak opravdu pomůže jen čas.... Mám to za sebou dvakrát . Hodně síly přeju.

Odpovědět

apvj apvj

28.04.2011

@smisca ahojky,je mi líto čím procházíš ty a tvoje rodina.Nevím jak to cítíš ty ,ale já bych nejspíš svatbu měla,protože tatka by byl určitě hodně rád a držím palce at už uděláš jakékoli rozhodnutí :-) ;-)

Odpovědět

evajzek evajzek

28.04.2011

@smisca upřímnou soustrast vím že je to teď čerstvé, a ještě dlouho Ti bude smutno, to prostě nepřejde, mě umřel taťka když jsem měla psát diplomku a měla dělat státnice září je za 5 měsíců, to už bude ten nejhorší smutek za Vámi, svatbu bych nerušila, maximálně bych jí posunula, ale s ohledem na babičku jak píšeš, bych to neodkládala, člověk se pořád na něco ohlíží a pak zjistí, že neměl hlavně je to o tom jestli se na to cítíte, mě osobně by asi to zařizování zároveň rozesmutňovalo a zároveň táhlo dopředu známá měla na svatbě medajlonek s taťkovo fotkou stalo se jí něco podobného jako Tobě a neodkládali

Odpovědět

radus2011 radus2011

29.04.2011

Ahojky, je to hodně těžká situace. Ale já bych také svatbu nerušila. Jak už zde bylo řečeno, nikomu by to stejně nepomohlo a strejda by asi nebyl moc rád.

Odpovědět

pet23 pet23

PRO

29.04.2011

@smisca Ahoj, je mi líto, co se stalo. Určitě záleží na tom, jak na tom budeš, každý se s takovou sitací vyrovnává po svém, někoho to naprosto smete, někdo to v rámci možností "ustojí". Tím, že je to takhle blízká osoba, která tě vlastně měla vést k oltáři, je to asi ještě těžší. Ale pokud to půjde, svatbu bych neodkládala. Přecijenom je to ještě několik měsíců a to nejhorší aspoň trošku přebolí a člověk se s tím tak nějak smíří. Kdyby se to stalo pár dní před svatbou, byla by situace zcela jiná, mnohem horší. Pokud bys ale věděla, že svatbu si neužiješ a spíš ji probrečíš, tak potom bych to odložila. Myslím, že na okolí se v tomto směru ohlížet nemusíš - všichni pochopí obě varianty - když svatbu zrušíš, ale i když ji nezrušíš. Přeju hodně síly!

Odpovědět

redenka55 redenka55

29.04.2011

Asi bych se poradila právě s maminkou, jak ona to vidí. A podle toho bych postupovala.

Odpovědět

assol assol

29.04.2011

@smisca To je opravdu obtížná situace a určitě potřebuješ čas, aby ses aspoň trochu usebrala. Naprosto chápu, že si teď nedovedeš představit, že bys měla pokračovat v plánování - tak prostě nepokračuj. Svatbu odkládat zatím nemusíš, dej si chvilku pohov a sama uvidíš, jak na tom budeš za měsíc za dva. Je nepříjemné, že už máte něco zarezervované, něco třeba i zaplacené, ale oproti tomu, co s stalo, jsou to malichernosti, a všichni pochopí, když za čas zjištíš, že se teď vdát nechceš, a odložíš to, nebo naopak najdeš sílu a budeš pokračovat v přípravách.

Odpovědět

gabu13 gabu13

29.04.2011

@smisca upřímnou soustrast...je mi moc líto co se stalo, vůbec si to neumím představit, ale jak radí holky tady, dej si chvíli klidu a uvidíš jak to budete cítit, myslím si ale, že vždycky je důležité jít dál a tatínek by určitě byl rád, kdybys byla šťastná. Čas to pomůže zahojit a třeba by tě svatba přivedla na jiné myšlenky, hlavně ale...udělej to tak jak to budeš cítit ty...drž se kočko, bude líp, uvidíš

Odpovědět

smisca smisca

29.04.2011

Holky, díky vám všem, máte pravdu. Nejsem první a bohužel ani poslední, komu se něco takového stalo, takže si rozhodně nechci hrát na chudinku. Určitě v nejbližších dnech nic zařizovat nebudu, ale nechci zbytečně blokovat termín, takže nejpozdějc v červnu se musíme rozhodnout. Jenom teda budu doufat, že když se rozhodneme pokračovat, seženu pak ještě chybějící věci (šaty, koláče atd.). @evajzek tak to jsi to měla snad ještě horší, v takové situaci bych asi diplomku nenapsala. Mojí promoce se naštěstí taťka dožil, z toho měl asi ještě větší radost, než ze svatby...

Odpovědět

assol assol

29.04.2011

@smisca Toho se neboj, že bys nic nesehnala, znám hned dvě holky, co zařídily svatbu se vším všudy za dva měsíce. A jednu, co se v pátek dozvěděla, že se bude vdávat v pondělí, to už je trochu extrém, ale taky to zvládla. Nedělej si zbytečně další starosti tím, že se do někdy musiš rozhodnout.

Odpovědět

evajzek evajzek

29.04.2011

@smisca moc to nešlo asi měsíc jsem byla jak opařená, hlavně nebyla do ničeho chuť jakoby se všechno zastavilo .... no a pak najednou cvak a začla jsem fungovat, ještě jsem musela dodělat nějaký zkoušky a hlavně začít psát, velkou oporou mi byl partner

Odpovědět

smisca smisca

29.04.2011

@evajzek Máš můj obdiv, že jsi to zvládla. Ten první měsíc je asi fakt nejhorší, ale člověk holt nemůže pořád koukat jenom dozadu. Ale ještě, že ty partnery máme - ten můj mi taky dost pomáhá.

Odpovědět

Článek se načítá

smisca smisca

29.04.2011

@assol jj, kdyžtak si nechám ušít nějaké jednoduché šaty. A ostatní holt nebude tak perfektní, jak si (skoro) každá nevěsta přeje.

Odpovědět

makovaapanenka makovaapanenka

30.04.2011

@smisca Ahoj, tak to je mi moc líto :-( Je dobře, že si teď dáte chvilku pauzu a získáte čas na rozmyšlenou. Uvidíš, jak to budeš pak cítit... A kdybyste se rozhodli svatbu nerušit, rozhodně si nepřidělávej stres tím, jestli něco seženeš, nebo ne. Co se týče příprav, tak určitě všechno bude, jak má být. Když ti třeba v salónu řeknou, že tvoje vysněné šaty už nemají, určitě najdeš jiné a hezčí, věř tomu. Já jsem třeba taky byla smutná, že snoubenec nechtěl hned vzít první místo obřadu, co jsem našla, a chtěl se ještě poohlídnout jinde, a nakonec jsem ráda, protože to, co máme, je po všech stránkách mnohem lepší. Tak se neboj, že bys něco nesehnala, minimálně tady najdeš spoustu dobrých rad a tipů a všechno určitě zvládneš. Teď hlavně hodně síly...

Odpovědět

evajzek evajzek

30.04.2011

@smisca a ty to taky zvládneš jen to chce trochu času a je fajn že se máš o koho opřít to je důležité

Odpovědět

silvie1982 silvie1982

01.05.2011

Všechno je to strašně smutné :-( Svatbu jsme dnes již s manželem plánovali na 16.dubna 2008.Osud však tvrdě zasáhnul a 6 dnů před svatbou zemřel manželův otec.Svatbu jsme okamžitě zrušili.Osud však svou nemilosrdou tvář ukázal znovu,rok po smrti tchána zemřela na rakovinu i manželova maminka to bylo v červnu 2009.Manžel byl silný a za to ho moc obdivuji.Vzali jsme se 1.4.2011.Židle pro rodiče před oltářem byly prázdné i přes to byla svatba nádherná.Přeji všem nevěstám s podobným osudem hodně sil!!!

Odpovědět

kalkulka kalkulka

01.05.2011

Upřímnou oustrast. Asi bych tu svatbu o rok odložila, teď v září by Tě to na svatbě mohlo ještě dost mrzet a já osobně bych měla trach, že se i rozbrečím. Umřela mi mamka a snášela jsem to dost špatně, až tak o rok později to bylo lepší. Já osobně bych to nezvládla a svatbu raději o ten rok odložila.

Odpovědět

•

Diskuse pokračuje po 2 měsících

•

jihajiha jihajiha

01.07.2011

Ahoj, přítelovi zemřela přesně 2 měsíce před svatbou maminka. Svatbu nakonec nerušíme, protože mamka už tam nikdy nebude, bolet to bude teď i za půl roku stejně, prostě tam bude chybět, ale v srdíčkách bude s náma pořád.Život je někdy nespravedlivej. Všichni v této diskusi se držte.

Odpovědět

medvidek6 medvidek6

01.07.2011

@smisca no vím, jaké to je:( můj taťka zemřel najednou při automobilové nehodě, když to do něj napálil pitomý kamion...byl to obrovský šok, který asi nejhůř do dneška překonává moje mamka..sestřenice měla tehdy před svatbou a všechno zrušili..nebyl to nikdo z jejich rodičů, ale prostě byl to její strejda..je smutné, když někdo hodně blízkyý před svatbou umře, ale možná by si ten zemřelý přál, aby se svatba nerušila a ti dva se vzali a byli šťastní, když už nemůže být on :(

Odpovědět

sarka278 sarka278

23.08.2011

Proč v téhle diskuzi několikrát padlo že pohřeb musí být dřív jak svatba? My máme v nemocnici babičku se zánětem celého těla a leukemii...lékaři ji dávají hodiny možná pár dní...jak máme stihnout pohřeb před svatbou?... :-(

Odpovědět

•

Diskuse pokračuje po 5 měsících

•

desejka desejka

11.02.2012

ahoj holky přidávám se k vám, minulý týden mi umřel můj milovaný dědeček a tatínek v jedné osobě a 2dny na to přítelovi zemřela babička. Oba se na svatbu moc těšili, ale bohužel fyzicky tam s námi nebudou. S oběma stranami jsme řešili, jestli svatbu odložit a rezolutně nám to zamítli. Život jim to bohužel nevrát a budou tam s námi v našich srdcích :-(

Odpovědět

•

Diskuse pokračuje po 4 měsících

•

steffik steffik

22.06.2012

My taky uvažujeme nad posunutím svatby. Minulý týden nešťastnou náhodou zemřel blízké kamarádce manžel a náš kamarád. Brali se loni a těšili se spolu na miminko, které kamarádka čeká. Během minuty je vše jinak. Nedokážu si představit prázdné místo na svatbě, nechci kamarádce způsobit další bolest a bez ní se vdávat nechci a myslím si, že se nebudeme tak veselit jako by tomu bylo, kdyby.... Nemám chuť nic plánovat, netěší mě fakt, že se mám vdávat (a že jsem na to čekala a těšila se celý život). Proč svatby,když se pak stávají takové věci tak mladým a zamilovaným lidem, kteří si svůj život teprve začali žít. Když zemřou prarodiče, je to přirozené a člověk se z toho oklepe celkem rychle. Ale tohle je nespravedlivé, nefér a ponechá to následky na mnoha lidech ještě dlouho do budoucna.

Odpovědět

stastnanevesta stastnanevesta

22.06.2012

My jsme zažili něco podobného, už to budou 2týdny,co měl přítelův dlouholetý kamarád havárku, nepřežil. Bylo to strašné, byli jsme jim předloni na svatbě, jeho manželka je nejspíš těhotná... Život je někdy krutý a nespravedlivý...Ale věřím, že na svatbě s námi bude, v našich srdcích...

Odpovědět

lenullka1 lenullka1

01.08.2012

ach jo holky, já dneska přišla moc šťastná ze zkoušky šatů, než jsem se dozvěděla,že nám dnes umřel dědeček, máme 3týdny do svatby, teď místo rozlučky se svobodou půjdeme na pohřeb, na který ještě k tomu nejsou díky svatbě peníze. Po úvahách obou stran svatbu odkládat nebudeme,ale jisto jistě už to nebude takové ;-( I když to byl starší člověk, mrzí mě velmi, že odešel právě teď, na svatbu chtěl moc jít a už to prostě nebude takové :-(

Odpovědět

sarinka88 sarinka88

01.08.2012

@lenullka1 to je mi moc líto, upřímnou soustrast ;-(

Odpovědět

liliepnouci liliepnouci

01.08.2012

Nic neruš. Součástí života je i smrt, tak bychom to měli brát....nikdy nevíme, co se stane příští den. Zrušíš ji teď a co když příští rok se stane ještě něco horšího? To bychom mohli své životy odkládat do nekonečna...snad to nebude znít cynicky, ale strýc není tatínek nebo bratr. V naší rodině to bylo tak, že jedna duše uvolnila místo druhé, týden před naší svatbou zemřela manželova babička, ve středu měla pohřeb, v pátek jsme měli svatbu, příbuzní, co se sjeli na pohřeb, prostě zůstali i na svatbu...a za čtyři měsíce se narodila dcera. Má životní filozofie mi to ovšem usnadňuje, jsem toho názoru, že jsme zde jen v jakési "divadelní roli", které se buď se ctí nebo beze cti zhostíme a poté můžeme zaslouženě odejít. Kdo žil život dobrý, nemusí se bát...tady nejsme doma.

Odpovědět

mamw mamw

02.08.2012

Ahoj, nám zemřel dědeček 11.dnů před svatbou. Byly i smutné chvilky na svatbě, ale nechtěl aby se rušila a tak ti co chtěli si to užili na plno, bouhžel babička byla pouze na obřadě a obědu a pak šla truchlit... Život žijeme jen jednou a musíme si užívat každý den...

Odpovědět

gepe gepe

02.08.2012

Svatbu jsme meli minuly rok. Tyden pred svatbou mel pohreb nejstarsi bratr manzela (doma dva mali kluci), behem pul roku pred svatbou byla zjistena rakovina i u tchyne, tchan byl jiz cca 4 mesice v leceni taky s rakovinou. Svagr take rakovina i kdyz po uspesne transplantaci diky snizene imunite se to nasledne ... Po tom vsem co se delo a udalo jsme to probirali s manzelovymi rodici zda to mame odlozit ci ne, termin zustal a svatba se konala. Jak psala vyse @mamw ano byly tam smutne chvilky, hlavne u maminky manzela, ale jak sama rikava "to je zivot"... Nase svatba alespon do toho obdobi vnesla trosku zivota, veseli a radosti. Takze resume: za me nerusit, odesleho uz to stejne nevrati.

Odpovědět

makovaapanenka makovaapanenka

02.08.2012

Mně umřel dědeček večer před svatbou :-( Protože však trpěl rakovinou v posledním stádiu, věděli jsme, že to může přijít každým dnem, i když jsme přece jen doufali, že mu aspoň stihneme ještě ukázat fotky... Několik hodin před smrtí se nám po dlouhém úsilí podařilo převézt dědečka do hospice, kde se mu moc líbilo, ještě nám volal a děkoval. Babičce prý řekl, že když skočí na autobus, ještě naši svatbu stihne (svatba byla v Praze, děda s babičkou v Brně). Odmítla a za pár hodin zemřel, držela ho za ruku. Když nám to volala, kategoricky zakázala svatbu zrušit, ale my jsme stejně věděli, že by si to dědeček nepřál... O dědově úmrtí jsme věděli jen my, naši a tchýně s tchánem, protože na neděli jsme chtěli jít s obojími rodiči na oběd, abychom se ještě vzájemně pořádně užili (tušili jsme, že na to na svatbě nebude čas), ale naši manželovy rodiče výslovně prosili, aby jim na svatbě nevyjadřovali soustrast, aby se to nikdo nedozvěděl. Zbytku rodiny jsme to řekli až po svatbě, abychom jim to nekazili. Necelý týden poté byl pohřeb... Ale jak už jsem napsala, protože jsme to čekali každým dnem, nebylo to pro nás tak těžké, jako kdyby došlo k náhlému nebo tragickému úmrtí...