Panika před svatbou. Mám pocit, že je všechno špatně

Zobraz úvodní příspěvek
Čauets holky... za 30 dní se vdávám a najednou mám pocit, že je všechno špatně.... Přestávám mít chuť do toho praštit... bojím se, že se za pár let rozvedu a skončim jako rozvedená matka dětí, neschopná něco zařídit... Děsím se toho na co všechno sem zapomněla byť asi vše máme... papíry vyplněny, svatba zaplacená, prstýnky na cestě, šaty i oblek v kupě, stejně tak objednaná hostina, fotografové, drobnosti jako poděkování, podvazek a polštářek pod prstýnky taky... hudbu, květiny i dorty máme taky... jen prostě pořád to asi není ono.. do toho stres ze stěhování a z toho že domeček pořád ještě není hotov... Pomoc! Já se zblázním... a přítel? Nic neudělá, nezeptá se jak mi je.. nepomůže.. nesnaží se... naopak po mě vyžaduje důkazy toho jak bezmezně ho miluji a chce dokazovat věrnost... jako by to snad šlo... :-/ achjo...
Odpovědět
Profilova fotka
My jsme s přítelem taky už po prvních čtrnácti dnech věděli, že spolu chceme strávit zbytek života... Jela jsem jednou v metru a najednou mi došlo, že on je ten, s kým chci zestárnout :-) Ale i když jsme v podstatě hned věděli, že jsme pro sebe ti praví, brát se budeme až po čtyřech a půl letech, a jsem za to ráda... Jsem ráda, že ten pocit, že s tímhle člověkem chci strávit zbytek života, mě za ty čtyři roky neopustil, že to pořád cítím tak, jako jsem to cítila na začátku. Já, pokud bych měla chlapa, kterej měsíc před svatbou "Nic neudělá, nezeptá se jak mi je.. nepomůže.. nesnaží se...", tak bych o tom rozhodnutí strávit s tímhle člověkem zbytek života dost silně pochybovala. Když se nesnaží před svatbou, kdy tě pořád ještě "nemá jistou", jak se asi bude snažit po svatbě? Bála bych se toho.
Odpovědět
@kija Taky jsem tyhle myšlenky zmiňovala jako myšlenky vlastní mně, ne jako evropskou směrnici 8-) Takže si tu nevkládejme do úst. Právě že mi moc nepřipadá, že by tu šlo o to POCHOPENÍ rozdílných charakterů a cítění věcí, spíš že se tu různý pohledy a cítění kategoricky odsuzují jako "nezralý", "přiblblý" a "naivní". Ale ono od stolu a směrem k cizím jde vždycky všechno tak nějak snáz..
Odpovědět
Profilova fotka
Holky, musím říct, že s většinou z vás příliš nesouhlasím. 1) jak už bylo řečeno: na věku nezáleží. pokud si je @lilithdl jistá, že je to ten pravý (jako že se v tom smyslu vyjadřovala v dalších příspěvcích), je jedno, že je jí 20. Co je na tom špatného? Teď se rozmáhá trend se svatbami čekat až skoro do 30, někdy i déle. Ale někdy (jak už taky bylo řečeno) spolu lidi chodí řadu let a nakonec zjistí, že to není ono a vezmou si někoho, koho znají "jen" několik měsíců a jsou šťastní. Znám takové případy ze svého okolí. Další věc... Někdo je prostě víc impulzivní typ než jiný. Já jsem ve svých 18 udělala velké rozhodnutí a rozhodně toho nelituju. Otěhotněla jsem s o dost starším mužem, kterého jsem znala jen 2 měsíce a rozhodla se dítě si nechat. Do svatby se nám zatím nechtělo, ale nastěhovala jsem se k němu a žijeme spolu jako manželé. Když byl malé rok, měli jsme velkou hádku, vše si vyříkali a od té doby je náš vztah o hodně silnější. Nakonec se budeme brát příští rok v červnu a nevyměnila bych ho :-) Někdy se vyplatí nemíchat do vztahů tolik rozum. Pokaždý si může člověk říkat, že co kdž to nevyjde a rozvedeme se??! Ale to je jako nechtít žít, když stejně jednou umřeš... To je jen taková vsuvka... Jinak souhlasím, že nelze srovnávat manželství našich babiček a nás mladých. Byla jiná doba, rozvody se taky prakticky neuznávaly a lidé spolu často sice vydrželi celý život, ale jak moc šťastní byli, to si nejsem jistá... Dnes je jiná doba, rozvody jsou běžné a možná že naše generace je tím trochu postižená a bere to "na lehkou váhu". Ale podle mě nemusí být rozvod až taková tragédie, když se lidé snaží spolu vyjít. To samozřejmě neznamená, že lilithdl přeju snad něco zlého! Chraň bůh... Ale myslím, že se k tomu nestaví až tak nezodpovědně a držím jí moooc palce, ať to vyjde. Pokud jsi si jistá svým partnerem, určitě do toho jdi! Naopak mi přijde víc nezodpovědné si za každou cenu užívat život a pak se ve 40 vzbudit a chtít najednou porodit dítě... Tak a teď mě rozcupujte!! ]-( :-D
Odpovědět
Jeste jednou dekuji VSEM(!!!!) z jejich názory, vážím si toho.... a mohu jen rici ze uz sem naprosto klidná... jsme prestehovani v domecku, máme vše hotovo a ted uz jen cekat na den D :))
Odpovědět
@kajamore Mně reakce na cizí názory přijdou normální.. Však jasně, ty jsi nějaký napsala, já na něj reagovala, co si myslím já, to je celé.. A i celou dobu jsem měla dojem, že veškerý komentáře tady jsou jen něčí názory, myslím, že tu necitujeme zákony ani směrnice, ani nic podobného. Od toho je to diskuze :-) Mám pocit, že se pořád nechápeme. Já nepsala, že podporuju všechny komentáře a to, jak byly napsány ani to, že kategoricky nesouhlasím s tvým. Mně se příčí to, že když vidím problém, tak se tvářím, že nic nevidím a přejdu to bez upozornění. To, jak je to opravdu, a vyřešit si to musí ta daná osoba sama.
Odpovědět
@kija Ono to nějak vyplynulo, že si my dvě tady něco přehazujeme, v prvním příspěvku jsem ale ani omylem nereagovala na nějakou tvou reakci, takže pokud moje komentáře vztahuješ na sebe, je to jen nedorozumění. Což se na netu stává často. Ty můžeš být tolerantnější, než 3/4 ostatních, zpočátku reagujících, dam. Teď se ty mírnější komentáře trochu namnožily, ze začátku byly o dost ostřejší. Samosebou jsem všema deseti pro upozornění na něco, co by člověku nedalo spát, ale trochu normálně, jestli víš, co myslím. A zase, není to útok na tebe, mluvím obecně. A stoprocentně souhlasím, že (obrazně) dělat, že to hovínečko uprostřed místnosti nikdo nevidíme a jen se na sebe dál vlídně usmívat, je špatně. Z druhý strany jsem chtěla jen upozornit, že z nedostatku informací tu často kdekdo vynáší 100% soudy, aniž by situaci obsáhleji znal. Taaaak, snad je to teď jasnější :-)
Odpovědět
@lilithdl noooooo, pak že to nende :) To jsem ráda, že je to lepší. A jen dodateček k tomu, že přítel nepomáhá s přípravama na svatbu - můj muž na to taky házel bobek, pak jsem ztropila scénu, potřebovala jsem upustit páru, protože mě přípravy taky nebavily, dostal cca týdenní záchvat snažení, nutno říci kontraproduktivního, a dál to bylo ve starých kolejích.. Krkalo mě to, ale to je tak všechno, co jsem s tím mohla dělat. Hned po svatbě se nám nachomýtl pod ruce byt, kterej jsme chtěli koupit a ejhle, já ve vyřizování financí naprosto nepoužitelná, jsem se stáhla a vzal to do rukou chlap, taky jsem nehla ani prstem a vyřídil celou hypotéku a vše kolem. Přesně jak ty říkáš, že tvůj přítel se zase stará o barák, když ty o svatbu. Poučení z bajky je, že prostě nejsme všichni na všechno, něco půjde mně, něco mýmu chlapovi, můžem se vztekat, a taky budem, ale asi s tím moc nenaděláme.. A teď už se jen těš :)
Odpovědět
@kajamore taky budu :)) díky ;)
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 5 měsících
Profilova fotka
no jsem na tom stejně :-( navíc mám pocit, že vypadám příšerně :-( A že vše někdo dělá proti mě. A to už jen 14 dní, Mám chuť utéct :-(
Odpovědět
@sokorka Možná by to jen chtělo na chvilku vypnout ještě teď před svatbou, jít se jen tak cournout někam na sluníčko... Ono se to poskládá... Každá nevěsta je krásná, pokud je ve svůj svatební den spokojená:) Pochybnosti jsou normální a zdravé (v rozumné míře), je to prostě odpovědnost, velký krok. Pokud je jich ale příliš mnoho, tak je lepší to s někým probrat.
Odpovědět
Profilova fotka
@elyn díky za uklidnění. :-)
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 2 letech
Profilova fotka
teda jsem také mladičká nevěsta ale se svým nastávající jsme se přes půlroku znali jako kamarádi pak bez pár týdnů 2 roky spolu chodili a v těch 2 letech chození spolu bydlíme půl roku. Co na to říkají Vaši rodiče? Samozřejmě přeji všechno štěstí na světě a nic nekritizuji jen jsem se něčím takovým eště nesetkala.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Zpet k puvodni 3 roky stare diskuzi, ale to to mi neda "a on měl rok slečnu, kde chyběl náboj kterej by je hnal dál.... " A takovyho chlapa co nevi co delat po roce ve vztahu si nekdo po pul roce chce vzit. No to mi hlava nebere :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Hm, tak to je na mě až příliš mnoho "punku" v jedný historce. Týden po seznámení soužití, dva týdny bydlení, 2 měsíce žádost o ruku ve 20 letech, navíc když holka žádá chlapa.... OK, at si každej žije život jak chce, ale na mě by tohle teda fakt nebylo ani symekm. Taky vím, co to je se "zamilovat a hned vědět, že s tím druhým chci být", stalo se mi to taky, opustila jsem kvůli němu přítele po 8 letech vztahu a budeme se za pár měsíců brát. To, že se vezmeme jsme věděli sice taky už od začátku, ale z úcty k závaznosti tohoto kroku jsme spolu nejdříve 2 roky žili než jsme se odhlodlali ten krok vážně udělat a i tak mi to nepříjde zrovna moc ;) No, doufám, že jsi šštastná a vážně neskončíš jako ta "svobodná matka". Ikdyž je to teprv dva roky tak co můžu vědět :D
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?