Ahoj nevěsty, řeším takový soukromý problém. Svatbu plánujeme zhruba rok od zasnoubení. Naše představa byla původně taková, že to bude venkovní přírodní svatba (nejsme sluníčkáři, jen nás nelákají úřady, zámky a formální místa), kdy vypustíme klasický oblek pro ženicha a užijeme si hezký den s přáteli a rodinou a nebudeme se ničím stresovat. To byl první kámen úrazu. Nejdřív to dokonce vypadalo, že máma nemá ze svatby ani radost a pak obrátila a začala řešit VŠECHNO!! Ženich bez obleku je podle ní nemyslitelná věc a naše představa o NAŠÍ svatbě je špatná a ona to nechápe atd. Nerespektuje naše představy a přání, neustále mi posílá všelijaké fotky a obrázky, co by podle ní bylo hezké a kdykoliv okamžitě nesouhlasím s něčím, co se líbí jí, tak se uráží. Poslední problém se samotný obřad. Přítel nemá rodiče, proto jsme se rozhodli, že na mě u oltáře bude čekat a nebudeme dělat všelijaké nástupů z místa na místo jakoby na povel, protože se to tak dělá. Máma přišla s tím, že by ho tak odvedla a udělala mu maminku, což se právě nám nelíbí a ona hned, že na ní kašlu, že je mi jedno, co je pro ní důležité atd, až jsme jí to vlastně odkývali. Kvůli ní se na celou svatbu přestávám těšit a akorát mě stresuje, že se to blíží a že nevím, co s ní mám dělat a jak jí říct, že je toho už dost, že už teď je ta svatba úplně jiná, než jsme chtěli. Co mám dělat, jak se mám zachovat, řešily jste některá něco podobnýho. Jsem docela zoufalá a posledních pár dní mě to doslova ničí. Musím to do srpna nějak vyřešit. Děkuju!
uf no to je síla :D jako taky občas zažívám ten typický mamčin výraz "no to jste se asi pos..li" , nic neřekne, ale stačí, že se tváří, to fakt umí..asi bych se tím mohla trápit a mít nějaké výčitky, ale proč? je to naše svatba. Pokud se jim něco nelíbí, tak nezbývá než doporučit..ale ne nadávat, organizovat a urážet..
teďka pro vás vidím jen dvě možnosti...nechat už to být a prostě nad tím mávnout rukou, jinak se z toho zblázníte...a nebo udělat s vašima schůzku, na které si to znovu proberete a nějak v klidu jim řeknete, že jste se rozhodli to změnit a udělat víc podle sebe, protože je to váš den o kterém jste snili a máte o něm nějakou představu, která se prostě rozchází s jejich. Ujasnila bych si s něma, jak to bude probíhat a nedávala bych tam otevřenou možnost, aby to upravili. prostě si stát za svým, říct jim, že uděláte všechno pro to, aby se jim to taky líbilo. Ale že od teď to prostě řešíte jen vy a bude to ve vaší režii. A nic už bych jim neříkala a dál bych je neinformovala o tom, co ještě chystáte. Jen to, co nutně potřebují vědet - kdy kde mají být a co mají dělat.
Holka jestli se jí nedokážeš postavit, tak si na to někoho najmi. Jako fakt. Koordinátorku, na pár dní jenom, nebo klidně na den jako poradkyni. Vysvětli jí situaci předem a pak se s ní s partnerem a maminkou sejděte a ona jí zpacifikuje. Musí být trochu od rány. Ono totiž když od odborníka uslyší: "tohle už se dávno nedělá, to je nemoderní, tohle je nesmysl..." a to ona jí to říct může, tak budete mít klid. Protože ono je něco jiného, když maminka prudí vás a navíc má pocit, že má navrh protože už to zažila. Ale na cizí osobu, která je v tom profík... to si nejde jen tak troufnout. Takže fakt bych to udělala, ona vám pak i poradí třeba dodavatele nebo cokoli a budete všichni v klidu.
My se takhle s tchánem hádali taky rok. Ke konci jsem to chtěla zrušit nebo je nepozvat. A nemělo to cenu, měli jsme si taky někoho takhle najmout ale v té době mě to nenapadlo. On to chtěl tak JAK TO MĚL ON PŘED 30 lety a my to chtěli tak jak si to představujeme my. Nakonec jsme si to prosadili víceméně po svém, ačkoli jsme mu taky udělali pár ustupků, kterých trochu lituji, protože si myslím, že bez nich by to bylo lepší. Týden před svatbou se s ním manžel strašně pohádal a já jsem mu napsala drsný email o tom, že to bude podle nás a pak bylo ticho. Neříkám klid. S manželem promluvil poprvé až na svatbě a byli tam nejkratší dobu a moc se nebavili. Druhý den se teda tvářili, jakože nic, ale kdo ví jaká ještě bude dohra.
Takže se neboj, a drž se svého přesvědčení!!! Protože jinak budeš naštvaná, jak to mělo být a zase to přeneseš na svoje děti a budeš si to chtít vynahradit na nich :-D. Takže jeden z vás si musí velmi rázně s maminkou promluvit a i se pohádat ať máte klid a nebo si najmi tu koordinátorku, jen na to aby jí to vysvětlila. Bez hádky se to asi neobejde, pokud nebudete mít tu koordinátorku, ale říkám ti - držte se svého, jinak vám to bude líto.