Ja bych to nedelala, ani pokud se to stalo v nedavne dobe: minuta ticha je vyrazem smutku a svatba je radostna udalost. My jsme po proslovech zminili zesnule pribuzne, kteri s nami nemohli byt, ale minutu ticha jsme nedrzeli - ta patri na pohreb.
@dancahruska Patří to spíše na pohřeb. Ale svatba je o dvou lidech, co se mají rádi a chtějí spolu sdílet zbytek života. To, že maminka jednoho z těch lidí již nežije, je fakt a je třeba ho zmínit. Zvlášť pokud to tak nevěsta cítí.
K diskuzi o té minutě - Minuta je možná dlouhá doba. Zkus tedy něco v duchu - ,, Teď bych chtěla, abychom si všichni vzpomněli na mou maminku, která tady s námi dnes bohužel nemůže být. Myslím si, že by byla nadšená z ... nějaký konkrétní příklad, který se k vám bude hodit (z toho jak nám to sluší, z toho jak jsme to provedli, z toho, že jsem si našla právě tebe, z toho že jsme se vzali my dva, z toho že to probíhá tak jak jsme si představovali". Možná by to tedy stačilo.
Ahoj, zvážila bych, jak dlouho to je co maminka umřela. Moje umřela před 13 lety, kdybych měla držet minutu ticha, tak se asi tak rozbrečím, že bych to neustála. Svatba byla emotivní už tak, a tohle by bylo možná moc. Koupila jsem nádhernou svící a po přípitku jsem jen svatebčany poprosila o chvilku, řekla, že mi na svatbě chybí jedna osůbka a to moje maminka, která již bohužel není mezi námi a proto chci za ni aspon zapálit svíčku a mít ji tak symbolicky u sebe. Měla jsem připravenou delší řeč, ale okamžitě jsem měla knedlík v krku, tak jsem to zkrátila. I tyto 2 věty rozplakaly celé ženské osazenstvo, mého manžela a i pár otrlých chlapů utíralo slzu. Bohatě stačilo, minutu bys nemusela ustát emočně. Jen můj názor :-)
@ladysue maminka umřela před dvěma rokama..já vím, že to je hodně emotivní ale chceme jí tímt vzdát úctu...ona se na moji svatbu dost těšila...a s tou svíčkou je to dobrý nápad..
@andy_s_ Je to o názoru každého, já taky nemám tátu a ani mě nenapadlo to nějak veřejně zmiňovat, sama jsem na něj myslela a vím, že kdyby se něco takového dělalo, tak budu brečet já i máma a to jsem teda na svatbě fakt nechtěla.
Mrzelo mne, že se mé svatby nedožil můj děda. Měla jsem s ním velice silný vztah více než s rodiči. Přemýšlela jsem, jak to mám udělat abych ho tam "měla" a proto jsem si nechala udělat brož s fotkou, kterou jsem měla na kytici mám ho i na fotkách, takže jsem spokojená a potěšilo to i babičku jak fotku viděla. :-)
Je hezké zmínit maminku při svatebním proslovu něco ve smyslu že tu bohužel nemůže být s námi...Často se to tak dělá, hodně nevěst jezdí pak třeba po cestě z focení na hřbitov dát kytku na hrob, pokud tam mají někoho z rodičů. Možná tohle je to pravé místo, kde můžete sami minutou ticha zavzpomínat a vzdát úctu.
@weweruska22
ahoj, byla jsem na svatbe a svedkyne to zahrnula do proslovu (vzpominku i minutu ticha) pred obedem a bylo to moc pekne a mile, takze to neni urcite blbe - je to rodinna udalost a je jen na rodine, jak to citi ...
Ja bych to nedelala, podle me minuta ticha neni idealni zpusob jak nekoho uctit. Sama bych nemela problem minutu ticha drzet, to vubec, ale mam dojem, ze se to casto spis zvrhne v ruzne pohledy, pochichtavani a casto i clovek, co to bere vazne se soustredi na neco uplne jineho. Prijde mi fajn zminit se v proslovu, dat treba fotku, kvetiny apod.
Záleží jen na vás...
Někdo drží minutu ticha, někdo vzpomíná, někdo se zastaví na hřbitov zapálit svíčku...
Je to jen a jen na vás - je to váš den, takovou připomínku by měli ostatní přijmout bez větších problémů...
Já jsem velký srab, mám strach, že bych to neustála, takže původně vymyšlenou svatbu v čechách mít nebudeme a utíkám na Mauricius, kde budu jen já, přítel a naše dcera. Ale velkým důvodem je i to, že mám obchod kde půjčujeme svatební dekorace a dekorujeme svatby, mamina mi v obchodě pomáhala a moc se těšila až budeme dělat tu "naši". Nedokázala bych ani na vteřinu na to nemyslet. Vyčítala jsem si to už když umřela a to raději ani nemyslím na den D. Přítelovo rodiče o to být na svatbě vůbec nestojí a můj taťka sice ano, ale protože se sám životem dost plácá, tak mě chápe a rozhodně nebude nic vyčítat.
Mně umřel tatínek, dala jsem mu na hrob mou svatební kytičku a byl moc hezky zmíněný v proslovu od manžela babiččiné sestry. Zpětně si uvědomuju a mrzí mě, že jsme nezmínili manželova dědečka, který umřel před 2 lety. Alespoň teda ne v proslovu, měli jsme 2, jeden z nevěstiny rodiny a jeden z ženichovy. Minuta ticha mi nepřijde vůbec vhodná, zvolila bych jiný způsob, jinou vzpomínku.
díky za Vaše názory..nakonec jsme minutu ticha neměli...nedala bych to emočně...stačilo mi, že se tatínek o mamince zmínil v proslovu a chtělo se mi řvát, jak želvě...
i když jsme tam maminku neměla fyzicky, tak vím, že tam byla...a svatba i tak byla nádhenrá...povelda se nám se vším...:)
My jsme měli tanec na píseň, co se hrála dceři na pohřbu. Umřela den po porodu, a všichni říkali, že je dobře, že jsme to tam dali. Je to naše součást :) Sice všichni buleli, a co? Zvládlo se to a užívali jsme si dál :)
@weweruska22 určitě tam byla ;-) mi umřela 2 měsíce před svatbou babička a celou dobu v kostele mi na šatech nebo na ruce seděla moucha, na hostině se otočím a kouká na mě moucha :D nakonec i v neděli po svatbě, se zamyslím a na stropě si všimnu mouchy, věřím, že na nás dávala pozor x-)