0
lajkov
4529
správ
Červenec 2008
Zobraz úvodní příspěvek
Zobrazit profil
terjar
Autor diskuze
21.12.2007
0
lajkov
Zobrazit profil
maicky
29.07.2008
0
lajkov
Zobrazit profil
raduz
29.07.2008
sponzor fóra
0
lajkov
Zobrazit profil
terjar
Autor diskuze
30.07.2008
0
lajkov
raduz: děkuju za chválu ;-)
Neboj, jak říká Terezka, chvilku možná jako polena budete a pak to z vás spadne, my to měli
taky tak. Fotky by měly přijít příští týden, tak je sem potom šoupnu. Už se strašně těšíme.
teri: tak to s tím oddacím listem dopadlo dobře, pošlou nám nový domů a omlouvali se.
0
lajkov
Zobrazit profil
terjar
Autor diskuze
30.07.2008
sponzor fóra
0
lajkov
Zobrazit profil
raduz
31.07.2008
0
lajkov
Zobrazit profil
terjar
Autor diskuze
31.07.2008
0
lajkov
Zobrazit profil
maicky
31.07.2008
0
lajkov
Zobrazit profil
kajsa
01.08.2008
Článek se načítá
0
lajkov
Zobrazit profil
raduz
02.08.2008
0
lajkov
Zobrazit profil
kajsa
03.08.2008
0
lajkov
Kajsa, tak to máš skoro pravdu :-D
Všechny vás zdravím, minulých 14 dní bylo celkem hektických, nabídli mi novou práci a musela jsem si zařídit nový průkaz do práce, pak nějaké to školení a týden nám nešel internet a v práci ho nesmíme používat. A po čistce, kterou minuoý měsíc kvůli internetu provedli, tak to ani nerisknu. Vyházeli skoro 100 lidí.
Já si to tu do večera pročtu a pak vám napíšu jaký jsme měli svatební den a jak to bylo s rautem. A fotky musím v práci zmenšit a pak je sem v týdnu hodím.
Zatím se mějte hezky a večer pa.
0
lajkov
Zobrazit profil
raduz
03.08.2008
0
lajkov
ahoj holky,
charmed: už se těším na slohové cvičení, jsem natěšená na tvé zážitky.
a gratuluju k nové práci, jinak s tím internetem to máte drsný a těch vyhozenejch lidí je mi taky
docela líto.
raduz: ten obřad je opravdu na nervy, já se bála, abych něco nezkazila. Ale pak už to bude v pohodě,
už se ti to krátí viď?
0
lajkov
Zobrazit profil
terjar
Autor diskuze
04.08.2008
0
lajkov
Zobrazit profil
terjar
Autor diskuze
04.08.2008
0
lajkov
Zobrazit profil
kajsa
04.08.2008
0
lajkov
Zobrazit profil
terjar
Autor diskuze
04.08.2008
0
lajkov
Ahoj holky,
tak sem vkládám slíbené povídání o našem dni.
STŘEDA
„No to si snad děláš srandu, ne?“ obořil se Michal na svého otce, když mu sdělil, že stále trvá na tom, aby jeho nejbližší kamarádi z Vídně byli s námi na obědě v restaurace. „Kolikrát jsem ti říkal, že jim máš říct, že to je jen pro nejbližší a my je viděli všehovšudy dvakrát!“
„No to je skvělý, takže buď budou na obědě nebo s nimi strávím oběd jinde, ale ne s vámi“.
…tak takhle probíhala poslední noc za svobodna u Michala doma. Jeho otec pozval na svatbu svého nejlepšího kamaráda, vídeňáka s manželkou. Ale neřekl nám, že jim sdělil, že budou s námi i v restauraci. S Michalem jsme mu říkali ať jim to řekne co nejdříve, že my je tam nechceme, že jsme mu nic takového neříkali a že si to asi špatně vyložil. Zvali jsme je na obřad a na sobotní raut na zahradě. Ne na oběd! Takže mi nejdřív Michal volal v půl dvanácté, že teda jako jo, že půjdou s námi a ať změním zasedací pořádek v restauraci. Tak ho o půlnoci měním. A v půl jedné v noci mi opět volá, že nakonec se pevně rozhodl, že oni nikam nepůjdou. Protože se dozvěděl, že tu budou cizinci až do neděle. Prý že kdyby tu byli jen na ten obřad a večer jeli domů, tak by šli s námi, ale takto že ne.
Takže jsme měli fakt super dlouhou a klidnou předsvatební noc. :-D
Každý jsme byli u sebe doma a u mne spala má svědkyně Hanka. Šla s nevěstou spát po jedné hodině ráno svatebního dne…
ČTVRTEK – svatební den
V noci byla nevěsta neklidná, pořád sebou vrtěla, nemohla zabrat a tak byla vzhůru již od pěti ráno. Svědkyně ji pořád napomínala ať spí, ale to nešlo, tak si šla nevěsta uvařit kafčo a pak další, aby ten den neusla při obřadě ;-D Zkontrolovala si nehty s francouzskou manikurou, kterou si nechala včera udělat na vlastní nehty. Nechala si na prsteníčky nalepit krásnou bílou kytičku (to aby ženich poznal, na který prst má navléci prsten :-D ) a snědla několik svatebních koláčků. Ještě dobalila poslední výslužku a okolo osmé se začali probouzet ostatní z rodiny, kteří se jali jeden po druhém vařit kafe a prali se o koupelnu, aby se stihli připravit na příchod svatebčanů v domě nevěsty.
V půl deváté dorazila Katka, sestra mé svědkyně, jež si také nejdřív dala kafíčko a pak nalíčila mamku, aby se mohla v klidu věnovat hostům až dorazí v deset. Chvilku po ní dorazila Zuzka, naše sousedka a skvělá kadeřnice, která mamku hned po dokončení líčení učesala a pak nás ještě se svědkyní nechala v nevěstině pokoji abychom si užívali krásného rána, líčení, česání a smíchu. Nevěsta byla od rána celá vysmátá a těšila se moc. Užívala si, jak ji všichni obskakují.
Otec nevěsty spolu s bratrem a ženichem došli pro kytky do nedalekého květinářství. Přinesli nádherné kytice pro babičky, maminky, svědkyni a tu nejhezčí pro nevěstu. Taktéž ozdobili auto a svatebčany, kteří dostali do klopy myrtu pro štěstí. Nevěsta dala kytky do lavorů s vodou a šupem zapadla opět do pokoje, kde jí byl dokončen účes, na nějž potřebovala rudé gerbery donesené speciálně pro nevěstu a které jí kadeřnice krásně naaranžovala do účesu.
V deset se začali trousit svatebčané, babičky, dědečkové, tety… no bylo jich celkem 16.- Paní tchýně přišla nervózní, zda-li se vše stihne. Tak ji mamka uklidnila, že vše probíhá jak má. A nevěsta jí sdělila, že bez ní se to stejně neobejde, tak ať si nedělá starosti. Tímto byla tchýně uklidněna a uklizena k ostatním svatebčanům do obýváků, aby nevěsta mohla pobíhat po bytě.
Nevěsta ale zalezla zpátky do pokoje, kde ji Katka dokončovala make-up. Hanka pustila cd Bon Jovi nahlas, že to bylo slyšet až na ulici a všechny tři byli vysmáté a bavili jako nikdy.
Když vylezla učesaná a nalíčená nevěsta v džínových tříčtvrťákách a kostkované modré košili do obýváku, tak všichni oněměli úžasem, jak jí to slušelo. Čapla ženicha a s bratrem, svědkyní, její sestrou a fotografem-kamarádem šli na zahradu, protože jim zbývala ještě hodina a půl než vyrazí na obřad. Tak si na zahradě zablbli, udělali pár fotek a stále se smáli. Nechali staříky v obýváku a jako zástupce omladiny se chechtali na plný kolo. Hlavně když všichni kromě nevěsty byli už oblečeni svátečně, ale na nohy si vzali první boty co měli, takže svědkyně a její sestra v krásných šatech pózují v teniskách a jetých pantoflích.
Když se vrátili zpátky do bytu, tak nevěsta zavelela k oblékání a odchodu hostů a nasardinkování do aut. Ženichovi ale trvalo hrozně dlouho než vypadl z bytu, aby nevěstu neviděl, takže ta stála v pokoji, lilo z ní jako z konve a řvala na něj, ať už vypadne.
Cestou na nevěstino auto troubilo takové množství aut, že si nevěsta připadala jako královna. Po příjezdu na Libeňský zámeček a přivítání s čekajícími hosty se nevěsta s ženichem vypravila za oddávajícím, aby jí sdělila výběr hudby. Ženich si trval na Svatebním pochodu Mendelssona-Bartholdyho a nevěsta si vybrala od Beatles Let it be a od Williamse Angels. Když probírala výběr hudby s matkou a bratrem pár dní před dnem D, tak si dělali srandu, že po přivítání se před oddávajícím si poslechnou píseň „Vyprdni se na to nech to být“ a po ní „Ty můj andílku milý“ :-DDD
Na obřad dorazilo takové kvantum lidí, ale všichni byli vítáni. Příchod nevěsty a otce pojali oba účinkující velmi vesele, nevěsta si hrála na komtesu a všude se ukláněla a vysmátý otec vyplazoval jazyk (při vyzvednutí oddacího listu v pondělí si tento obřad pamatovala matrikářka na úřadě a sdělila novomanželům, že si je chválili všichni zaměstnanci úřadu, kteří se obřadu účastnili. Po dotazu nevěsty, co provedli, že jsou tak nezapomenutelní jí bylo sděleno, že takto pohodový a veselý prá a obřad ještě nezažili. Takže jsme zapsáni v análech úřadu jako nejpohotovější pár všech dob!)
Sotva nevěsta políbila otce, převzala ruku ženicha a postavila se čelem k oddávající paní, cítila, že jí po čele stéká celý Nil potu. Polovinu řeči oddávající přemýšlela, zda má pustit ženichovu ruku a setřít si čelo. Nakonec to nevydržela a v pauze řeči tak učinila. Ženich si taktéž vytáhl svou šatonosoplenu (podotýkám, že čistou) a setřel si celý obličej. Když se oddávající dostala k tématu spolehlivosti partnera, tak se nevěsta rozchechtala, ale jen potichu, že si toho všimla jen svědkyně (ženich je totiž typ muže, jemuž se musí vše říkat 1000-krát, aby to vůbec udělal). Poté následovali prstýnky, polibek a pak novomanželům málem upadla pravá ruka, kolik bylo gratulantů. Dorazila i nevěstina bývalá šéfová (jako jediná z práce ) která dorazila z Šumavy jen kvůli obřadu a nevěsta si toho velmi váží.
Poté následovalo focení, oba fotografové se činili, ale jaké chceme fotky a pózy si novomanželé určovali sami. Jediné, čeho nevěsta lituje je to, že ženicha donutila vyfotit se se svou rodinou, ale nevěstin bratr se s ní na hromadné fotce nechtěl fotit, takže nemá jedinou fotku s maminkou Zato tchýně jich má asi 5.
Po focení, které rušil jen otec nevěsty s veselým dotazem, že už má hlad a kdy bude jídlo, sedli všichni do aut a frčeli si to do restaurace. Novomanželé si připili s paní majitelkou a ta pak rozflákala talíř-cibulák a podala nám malou lopatku. Tak se ženich jal zametání a nevěsta držela lopatku a přidržovala střepy, aby nevypadl. Poté bylo novomanželům nabídnuto k vybrání, jaký střep si chtějí vzít na památku pro štěstí. Pak se všichni usadili k nádherně nastrojené tabuli – modrobílé ubrusy, modré svíčky, krásné skleničky na přípitek, modro-červené ubrousky…no paráda.
Poté byl, již švagr nevěsty, ženichův svědek požádán o proslov. Jelikož svědkyně nevěsty je velmi stydlivá, tak se dohodli, že proslov pronese svědek a svědkyně si stoupne s ním, jako že to dali dohromady oba. Poté pronesl otec nevěsty krátký proslov a připili si suchým Cinzanem.
Po studeném předkrmu – salát s kuřecími medailonky, přišla na řadu polévka s játrovými knedlíčky, ke které nám dali bryndák a extra velkou lžíci (akorát se vešla no ženichovi pusy).
Další chod byl mix gril – vepřové, kuřecí a svíčkové maso a různé přílohy – hranolky, krokety, brambory. Pak si museli dát všichni oddech, prošli se po terase na čerstvém vzduchu a vytrávili dosavadní jídlo. Po chvilce lehce a krátce sprchlo, tudíž samo nebe poslalo na novomanžele štěstíčko. Následně se zavelelo obsluze a přinesli dortový nůž a ženich se jal krájet vlastnoručně upečený a nazdobený svatební dort (medovník potažený mandlovkou, nazdobený koupenými růžičkami – pro každého hosta jedna) a nevěsta jen držela střenku a nechala vše na ženichovi. Dort všem chutnal a tak se ženich dmul pýchou. Sice zbylo poslední, třetí a největší patro, ale to se snědlo následující den k snídani.
A jako poslední chod byl zmrzlinový pohár, kdy už všichni hekali, ale nenechali si ho ujít.
Z restaurace se odcházelo asi po šesti hodinách, jelo se zpět k nevěstině bytu, kde se každý rozutekl do svého obydlí. Všichni, kromě novomanželů, Hanky a nevěstina bratra byli mimo byt a tak nevěsta nechala manžela doma, protože nepije a byl unavený a šla s Hankou a bratrem do blízké vinárny, kde si sedli na terasu a objednali si výborné vínečko, dali jí sýr a oslí salám a povídali si s obsluhou. Načež asi po hodině, co tam tak seděli v příjemném večeru, dorazili nevěstini rodiče a tak tam seděli až do jedenácti večer. Účes, který svědkyně ve vinárně nevěstě rozdělávala stále držel i po sundání asi tuny pinetek.
Po příchodu domů nevěsta zjistila, že ten divný hlasitý zvuk není vrzání podlahy, ale její zařezávající unavený manžel. A jelikož bylo ještě brzy, tak šla k sousedovi stáhnout si z jeho mobilu fotky. Poseděla s ním asi půl hodinky nad frťanem a dělali si srandu, že svatební noc tráví nevěsta se sousedem, jehož manželka je s dětmi na chatě. Před půlnocí se nevěsta odebrala domů, kde se odlíčila (taková škoda), vysprchovala a zalezla do postele. Vzbudila něžně manžela a jali se užít si svatební noc….
SOBOTA – den rautu
Novomanželé se vzbudili celkem brzy, pojedli zbylý dort a připravili snídani pro zbytek rodiny. Poté se pustili do stavění party stanů, lavic, stolů…prostě začali připravovat vše na raut. Okolo poledne šli nevěstini rodiče s jejím bratrem domů a připravovali tácy. Na každém byli různé druhy sýra, salámů, zeleniny a studené rolády se sýrem a šunkou, které připravila den předtím maminka nevěsty.
Mezitím na zahradě novomanželé připravovali pípu na pivo, sudy, ledničky, stůl, kde bude nevěstin bratr míchat koktejly, natáhli elektriku, přidali osvětlení…během příprav dorazil i otec ženicha s vídeňáky, kteří se nedali zahanbit a také pomáhali.
Poté se začali okolo páté odpolední trousit hosté. Celkem jich bylo 65, soused, u kterého trávila nevěsta svatební noc se jal točit prasetem na grilu a hlídal ho do snězení. Nevěstin tchán obstaral točení piva, bratr nevěsty se svědkyní míchali koktejly ostošest a novomanželé se starali o doplňování pití. Svatební noviny měli velký úspěch a děti si voskovkami kreslili na papíry. Jen kniha na vzkazy utrpěla šok, když do ní byl napsán jen jeden vzkaz. Ale taky se z toho dostala. Odpoledne, večer i noc probíhala báječně. Všichni se bavili a manželé slyšeli jen samou chválu na to, jak se jim povedla výzdoba a vše co se rautu týče. Že je to nádherné. No, srdce jim plesalo tak, že málem vyskočilo z těla.
Koktejly měli asi největší úspěch. Prasátko se snědlo celé a končilo se ve tři ráno.
Druhý den byli manželé vzbuzeni v jedenáct hodin dotazem, kam co uklidit. Tak vstali a zjistili, že rodiče nevěsty se činili a je skoro vše sklizeno. Tak poklidili stoly a lavice a začali sundávat party stany. A jelikož zbylo i hodně klobás, tak nevěsta zavolala tchánovcům a švagrovi s přítelkyní, ať přijdou na oběd. Dorazili všichni a pozváni byli i sousedi a vídeňáci, kteří poté odjeli domů. Tak se pokračovalo v oslavě opět až do večera, kdy se uklidila jen pípa, aby ji nikdo neukradl a šlo se spát. A další den bylo grilování a pivko ještě k večeři, kdy se posedělo se sousedy na zahradě.
…A tímto končí mé vyprávění, tak to bylo a jiné to není. Celé dny jsme pokojení, že jsme již slibem manželství spojeni.
Jediné, čeho mi bylo líto je ta fotografie s mamkou a oplakala jsem prstýnky. Ale vrátili jsme j a oni nám budou dělat takové, jaké jsme si vybrali. Takže snad v září budou. Ach jo.
Po obřadu nám babička řekla, že Michal ze sebe „Ano“ vyhrkl velmi rázným a jistým hlasem a přitom jsem si myslela, že já jsem byla ta, která to řekla víc nahlas. A nejvíc mne dojal syn sestry mé svědkyně, té co mne líčila. Při gratulacích přišel ke mně, vzal mně kolem stehna a řekl „Této, já tě mám tak rád“. No já myslela, že začnu brečet.
Jo, jediný kdo brečel, byla Michalova babička. Bylo jí moc líto, že se toho děda neodžil. Zemřel na podzim. Tak jsem jí řekla, že tu je s námi, že je v Michalovi a že to vidí. Tak přestala a řekla, že to šťastný den a že se brečet nebude. A tchán měl taky slzy v očích. Ale nejvíc jsem byla pyšná na tátu (teda kromě Michala).
Jé, a ještě perlička, po obřadu, při hromadném focení, máma předávala tátovi foťák, šňůrkase jí zasekla v prstech a foťák letěl z metrové výšky na zem. Baterky vlétly a foťák zamrznul. Tak byl táta tak nasr…ej, že jsem myslela, že bouchne. Ale zvládnul, to. Ale nedivím se mu, měli ho akorát po skončení záruky a za 8 litrů. Tak to bylo jediné nepovedené ze dne. Zato až se to trochu vstřebá, tak to bude veselá připomínka. Naštěstí má Michal na notebooku spekl vstup pro paměťové karty a tak fotky z toho jejich foťáku šli přetáhnout do PC.
První tanec nebyl, nebyl žádný tanec a nakonec ani na tombolu nedošlo, protože se všichni bavili i bez toho.
Zklamali mně kolegové z práce, ani jeden nedorazil. Jen bývalá šéfová, o to více si jí cením.
Okolo půlnoci v sobotu jsem byla dětmi vtažena do hry na schovku. Syn dlouholeté kamarádky mých rodičů se bojí tmy a tak jsem se schovávala s ním. No sranda. Asi hodinu jsme běhali po zahradě :-D
Bižuterii jsem koupila asi týden před svatbou v obchodě vedle květinářství, kde jsem si objednala květiny.
Kameramana jsme nakonec neměli, no co. Máme to v hlavě ve vzpomínkách. Ale fotek máme habaděj. Náš fotograf je kamarád, tak zadáčo fotil. A pak jsme ještě měli syna mé kosmetičky, ke které chodím na čištění obličeje a barvení řas. Její syn fotí a teorii svateb znal, jen si ji ještě nefotil naostro, tak jsme mu to umožnili. Ale předal nám jen 20 fotek a to všechny až po obřadu, že prý mu z obřadu žádná nevyšla. Tak jsem mu psala, ale asi dojdu za jeho maminkou a poprosím ji, aby nám dal i ty nepovedené fotky, protože si myslím, že mu z obřadu aspoň jedna musela vyjít.
Jinak fotek jsme zatím dali dohromady nějakých 12 GB, což je fakt dost. A teď nás čeká probírání, které si necháme vyvolat do alba.
Oddací list nám dali hned v pondělí, to jsme se brali ve čtvrtek. A tak jsem si hned skočila o patro níž a vyřídila si novou občanku, tak na konci srpna si pro ní půjdu. Pak mně čeká řidičák a na magistrátě změnit příjmení majitele vozu, kvůli čemuž musím na STK a tak. A zbytek počká. V bance nahlásím jen nové příjmení, za novou kartu chtějí 200 kč, tak to si raději počkám až jí vyprší exspirace.
Brnanda, to s těma vteřinami mně fakt pobavilo. Hlavně ten oddávající.
Tak jsem si to tu všechno pročetla a divím se, jak někdo může udělat chybu v oddacím listu, když má všechny správné informace ve formuláři, který jste vyplňovali.
Omlouvám se, že jsem tu tak dlouho nebyla, ale fakt je ten, že na internet mám bobky vlézt, natož něco odepsat. Novou práci mám od února. Do té doby budu toho chlápka zastupovat, když bude mít dovolenou a na recepci mne zastoupí kolegyně. Je super, že je to pod stejným šéfem a ve stejném úseku, takže toho moc nezměním. Jen nebudu na recepci, ale vedoucí poštovního střediska podniku. A když bude mít pan řidič dovolenou, tak budu jezdit s poštou.
A k tomu jsem musela na výpis z rejstříku trestu, pak mi museli ověřit bezúhonost u nás v podniku a vystavit mi na to papír, pak jsem si musela vyzvednout novou identifikační kartu s novým příjmením a se vstupem do neveřejných prostor podniku a pak jsem si musela kartičku nechat v jiné budově potisknout fotkou a rozsahem vstupu. Pak na personální změnit si příjmení a oni už to změnili všude v dokumentech podniku. Došla jsem si na oběd a bylo po konci obvyklé pracovní doby, tak se kolegyně vztekala, že musela za mne zůstat v práci. Stejně by si napsala plný počet odsloužených hodin i kdybych se vrátila dřív a ona šla domů dřív. Tak co jako dělá fufňy.
Další den jsem absolvovala internetové školení a získala certifikát s plným počtem bodů. Musím totiž mít ještě speciální povolení řídit služební vůz a k tomu ještě musím mít služební řidičák. A tak jsem si obstarala Dopravní řád podniku a až ho prostuduju, tak půjdu na přezkoušení a když ho udělám, tak už budu mít vše potřebné v cajku.
A tohle všechno měl za mně vyřídit šéf a vybodl se na to. Měl mi obstarat formuláře, které jsem musela vyplnit sama a od nejvyššího šéfa si to nechat podepsat, měl mi obstarat Dopravní řád a taky jsem volala po všech čertech až jsem si ho obstarala sama. No to je pak spolehnutí na vedení. Ach jo!
Ve čtvrtek minulý týden jsme šli se sousedama na bowling a parádně si to užili. A ještě v sobotu mně bolelo stehno a zadek. A spontánně jsme se s Michalem rozhodli, že půjdeme v sobotu večer do kina a předtím si skočíme na hodinku na bowling. A já vyhrála. Sice jen jednou, protože mu to zrovna nešlo, ale byla jsem šťastná. A pak jsme šli na Mumii 3, no, sranda, ale ne tak moc. A pak jsme přeběhli na Jak ukrást nevěstu, to bylo super. Větší sranda než Mumie. A fakt aktuální film :-D Večer jsme dorazili domů a chrněli do půl deváté. Sice nic moc čas, ale odpočatí jsme byli. A zatím mne stehno z toho bowlingu ani nebolí. Asi už si zvyklo :-DDD
Tak a teď se předhoňte, kdo mne přečůrá v délce slohu :-DDD
0
lajkov
charmed: ty ses tedy předvedla, to já tedy byla skoupá na slovo, nedovedu to tak
hezky popsat jako ty a brnanda. Hodně jsem se u tvého slohu nasmála, bylo to jako číst román, fakt
super počteníčko. Nejvíc mě rozesmál název "šatonosoplena" super název.
S tím oddacím listem to bylo opravdu divný,dali nám ho tedy hned po obřadu, toho si ceníme,
pak jsme našli chybku a za dva dny přišel nový. A ještě se omlouvali.
0
lajkov
Zobrazit profil
terjar
Autor diskuze
05.08.2008
Téma bylo zamčeno adminem. Nelze přidávat další odpovědi.
Nenašli jste co jste hledali?