Svatba v Ostravě-Porubě. Byly jste spokojené?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Zdravím všechny nevěsty, které budou mít svatbu v Porubě .... a kdyby se našly nějaké už vdané paní, ráda, bych věděla jak jste byly spokojené ... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
jéé já úplně stejně - džus, kyselé jabko... Už aby to bylo a mohla jsem si to užívat :-) Jsem teď ke všemu nějaká nastydlá - ale naštěstí žádná teplota, jen rýma a kýchání.
Odpovědět
Profilova fotka
to je v pohodě, já jsem si myslela, že mám angínu, valila jsem prášky a kapky a přitom to byly příznaky těhotenství :o)
Odpovědět
Profilova fotka
berryl: no já si myslím, že každému hlodá takto ten červíček v hlavě, ale na to snad myslet ani nesmíme... určo to dobře dopadne... což takhle kdybychom se tu spíš začly povzbuzovat? Co vy na to? :-) ;-) jaro: děkujuuuu :-) no cítím se dobře, neměla jsem celé těhu nějaké velké problémy ťukám ťukám.. no jméno pro kluka Mareček a pro holku ještě musíme vymyslet. :-N ale už je asi na čase :-D pořád se nemůžeme domluvit no. jééé tak to taky GRATULUJÍÍÍÍÍÍÍÍ a neboj, to jsem měla na začátku taky... ale já měla na začátku i silné bolesti, tak jsem brala hormony na udržení, tak proto jsem to tu nějakou dobu nepsala no. A nejen proto :-N A ted ke konci mi vadí zase nějaké potraviny, ale já to beru tak že to tak je a jím a chovám se tak jak tělo potřebuje. jinak já dělalal to co berryl... misku s piškotama u postele ;) a když i v noci přišel hlad, vzala jsem si 2,3 a bylo to. Takže to zkus taky, pomáhá to ;) Ono já jsem si to vysvětlovala tak, že ti je zle z toho jak ti poklesne hladina cukru.. a pak to bylo v pohodě ;-) a pozor se sladkostmi ;) mimčo je má hodně rádo a rychle po něm přibírá :-) a ty džusy si raději nařeď... jsem slyšela od pár kamarádek, ale opravdu nevím co je na tom pravdy... že když se pijou hodně džusy, tak se mimčo pak nechce otočit hlavičkou dolů.. tak já když je pila, tak je ředila.. mimčo mam dolů... ale asi bych uplně na to nevěřila..
Odpovědět
Profilova fotka
no já džusy pila jen ze začátku, já mám prcka od začátku dole, snad se v posledním měsíci neotočí!!! já teda sladké nejím, ale denně sním strašně moc ovoce, jsou týdny kdy nemám vůbec hlad a pak je týden, kdy jsem fakt nenažraná a pořád něco plácám
Odpovědět
Profilova fotka
pan: taky děkuju :-) No já si to sladké dám jen ráno (malou tyčinku, dneska műssli), zjistila jsem, že mi to celkem pomůže s tou nevolností. Piškoty v posteli jsem zkoušela a musela jsem si to do té pusy cpát (moc mi to nejelo) a ani to moc nefungovalo. Jinak teď kupodivu ani na sladké (čokolády...) nemám chuť a to jsem je předtím dlabala docela často. Jojo džus si ředím. A doufám, že pak se mi změní chuť a budu pít i něco jiného. Jaký se může pít čaj? Mám tu obyčejný ovocný? To je v pohodě? Marek to je hezké jméno. Jojo jsem pro povzbuzování :-) tynko: já jsem zase zeleninová :-)
Odpovědět
Profilova fotka
to vám nemůžu nepřeposlat.. jsem se u toho pobavila :-) Těhotenství Nejkrásnějších 9 měsíců v životě ženy: 1.měsíc Stojím v lékárně ve frontě a chce se mi omdlít. Je tam vedro, vydýchaný vzduch paní přede mnou má prostě nesnesitelný parfém. Ale pořád je to lepší než pán před ní, který smrdí zřejmě od přírody a je mi tak nějak fyzicky odporný. Fuj, teď jsem si všimla lupů v jeho vlasech. Asi se pozvracím. "Těhotenský test," odpovím na otázku lékárnice, co si přeju. Mám mžitky před očima a venku si musím chvilku sednout na parapet výlohy, abych se neskácela. Jsem si jistá svou věcí a 2 čárky na počuraném papírku mi to pak doma jenpotvrdí. Asi brzo omdlím, třeší mi hlava, ale jsem šťastná. 2. měsíc Je 7 hodin ráno, já stojím v kuchyni před ledničkou a vedu vnitřní boj: když ledničku neotevřu a nevytáhnu si z ní něco na snídani, brzy se pozvracím. Pokud ji otevřu a ucítím to, co člověk cítí, když ledničku otevře, ozvracím se taky. Jdu si napustit do sklenice ledovou vodu, napiju se, opláchnu si čelo, otevřu dokořán okno,zadržím dech a risknu to. Rychle otvírám lednici a bleskově vytahuju máslo a mlíko. Vyhrknou mi slzy do očí a ženu k oknu to rozdýchat. Hurá, ustála jsem to, už mám aspoň na dopoledne vyhráno. Snídám bílý rohlík s máslem a bílou kávu, to jediné, co dopoledne snesu k jídlu. Posilněná snídaní jdu odvážně uklidit věci zpět do lednice a zrak mi padne na 2 buřty v igelitovém pytlíku, co si koupil manžel na večer na opékání. Ty už jsem neustála. Nesnáším zvracení, takže zvracím s křečovitě zavřenýma očima, abych to neviděla, pak poslepu tápu po oaletním papíru a po splachovadlu. Opouštím záchod, pustím si na hlavu studenou vodu a jdu dvůr to rozdýchat. První, co uvidím po otevření dveří na dvůr, je hromádka od našeho štěňátka. Poslepu zvedám prkýnko. Jsem vyložená z kuchyňského okna, zhluboka dýchám a přemýšlím, že bych měla něco sníst. Jediné, na co jsem schopná pomyslet bez odporu, je rohlík máslem a bílá káva. Stojím před ledničkou.......... Věčný koloběh. Mám pocit, že se neudržím na nohou. Ležím v posteli, hlavu jsem si osprchovala studenou vodou, mám okno dokořán a zhluboka dýchám. Asi bych měla něco sníst.......... Přichází domů manžel s oblíbenou žertovnou otázkou na rtech: "Cos tady celý den dělala?" Bez jakýchkoli skrupulí pronáším neomaleně: "Blila." Manžel se hurónsky směje, považujíc to za dobrý vtip, otvírá dokořán ledničku a volá na mě: "Co máme k jídlu, maminko ???" 3. měsíc Miminku na ultrazvuku bije srdíčko, vše je v pořádku a já dostávám konečně těhotenskou průkazku a přemýšlím, jak se vyrovnám s pokynem sestry, abych přišla příště nalačno. Smlouvám s ní aspoň o kapku kafe nebo čaje a vyhrožuju poblinkáním sesterny. Směje se a povoluje mi trochu vody. Přicházím domů a rozrážím dokořán všechna okna: nesnáším vůni našeho domu. "Nepřipadá ti, že nám to tady strašně smrdí?", vyzvídám na každém. Smrdí mi sprchový šampon, tělové mléko, je mi odporný olej na opalování, hnusí se mi jídlo, je mi odporný dokonce i rohlík s máslem a bílá káva. Jediné, co mi voní a na co mám chuť prakticky pořád, je pivo. Opuchly mi nohy a obličej a na bradě se mi vyrašil lišej záhadného druhu. Večer k nám přišlo pár známých na grilovačku. Cpou se masem a mají odporně mastné brady a prsty. Maso odporně smrdí. Manžel odlamuje nožičky špekáčku a dává je synovi, který mlaská a omastek mu teče po bradě. Odbíhám blinkat. Když se vrátím, úplně bílá, syn si mi sedne na klín, obejme mě mastnýma ručičkama a zeptá se mě: "Copak je maminko?" 4. měsíc Všechny kolem nesnáším. Nesnáším naše štěně, leze mi na nervy manžel, příbuzní, mamka. Syn má tisíc otázek ve chvíli, kdy se mi nechce ani trochu mluvit. Manžela zajímá jen, co je k jídlu a jestli jsem vyřídila všechno, co jsem měla. Ještě ke všemu si ráno ohřál buřta k snídani a ten kastrůlek s mastnou smradlavou vodou nechal na na sporáku. Dvakrát se pozvracím, než dokážu sejít z ložnice v patře dolů do kuchyně. Sobec jeden hnusná.Vůbec ho nezajímají moje starosti, mamku zase zajímají až moc... Hlavně, ať se mi dneska nikdo nedostane do rány. Mám chuť všechno rozkopat. Syn mi sděluje, že on spát rozhodně nepůjde. Začínám asertivně vysvětlovat, že rozhodně půjde, ale nějak se to zvrtne a ječím na # # # # celé kolo, že už toho mám dost, že mi tady nikdo odmlouvat nebude a že vůbec. Vztekle kopu do balónu na cvičení a odcházím trucovat do ložnice, kde se vzteky rozbrečím. Slyším, jak manžel potichu vysvětluje: "Maminka je trošičku nervózní, nesmíš jí moc zlobit..." "Tak dobže," odpovídá syn a já pro změnu pláču dojetím...... 5. měsíc Dojetí z konce 4. měsíce mi zůstalo. (Mimochodem stejně jako lišej v obličeji). Nemůžu se dívat na televizní noviny, protože téměř u každé zprávy pláču. Pláču i u reklam, nemůžu jít na žádnou kulturní akci, protože mě k pláči dojímá krásná hudba. Potají utírám slzy v divadle, kam jsem se synem dorazila na doják Perníková chaloupka. Večer pláču, protože babička s dědečkem chtějí vzít syna do ZOO a povezou ho tam autem. Jsem přesvědčená, že se vybourají. Mám panickou hrůzu a pláču dlouho do noci. Manžel konstatuje, že mu mé vzteklé období bylo přece jen o trochu sympatičtější a vypíná televizi, protože právě začíná nějaká riziková reklama už ani nevím na co, zřejmě na polévky od Vitany. Zvracím už jen jednou týdně, ale musím nosit vysoce elegantní gumové punčochy kvůli křečákům. Jednou pláču, protože jsem si vsugerovala, že mám nějakou zákeřnou nemoc krve, protože mi na nohách vyskákaly takové červeno-fialové tečky, které si moc dobře pamatuju od taťky, než zemřel. Asi půl hodiny se zmítám v hrozných představách, jak jsou moje děti sirotkové,případně jim jejich otec dovalil macechu, nějakou pipku s pevnejma prsama, kterou třeba ještě ve finále budou mít rádi a nikdo si na mě ani nevzpomene....., pak mi dojde, že je to obvyklá vyrážka po holení nohou, pořádně se vysmrkám a jdu spát. 6. měsíc Přestala jsem zvracet, ale mám nesnesitelné bolesti v žebrech. Ukázalo se, že mám jakési mezižeberní srůsty, které se mi pomalu trhají. Dělají se mi podlitiny a já mám bolesti ve všech polohách kromě lehu na zádech, kdy je to jakž takž snesitelné. Kromě toho si z pátého měsíce s sebou stále nesu lišej na bradě, gumové punčochy a pipku s pevnejma prsama. Žárlím na všechno, co je ženského rodu. Prohlížím se v zrcadle a vidím jakousi rozplizlou ropuchoidní maminu zplihlýma vlasama, opuchlým obličejem, pletencema žil na nohách a obrovským břichem. A pak vidím všechny ostatní sexy ženy a dívky,sportující, vysmáté, vyzývavé a netěhotné. Manžel při pohledu na mé svlečené tělo vypadá jako já v prvních měsících těhu při pohledu na buřta. Ze všech stran se naznačuje, že nejsem žena, ale matka. V knížkách se o mých pohlavních orgánech mluví jako o rodidlech (slovo, které je mi tak odporné, že je mi nevolno i teď), prsa se začínají stávat továrnou na mlíko. Vyjdu schody do prvního patra a funím jak lokomotiva. Nenajdu na svém těle místo, které by nebylo aspoň trochu oteklé. (Na rodidla si pravda přes břicho nevidím, tak nevím...) Manžel vymetá podnikové večírky a zjevně se výborně baví s pevnoprsařkama. Asi ho brzo nakopnu nožkou zpevněnou v gumové punčošce... 7. měsíc Sláva, dotrhly se srůsty, ze dne na den je klid. Začala jsem ale pro změnu znovu zvracet. Ne tak často, ale zato trochu brutálněji, málokdy to totiž vůbec stihnu doběhnout na záchod. Taky k nám přišel Mikuláš s čertem. Čert zahudroval a zachrastil řetězy já se rozplakala. Čert trochu znejistěl, tuto reakci asi čekal spíš od dítěte než od maminky. Manžel po jejich odchodu vážně pokyvoval hlavou a s uspokojením konstatoval, že mi konečně došlo, že jsem celý rok zlobila a začala se po právu bát. Pak mě se synem společně uklidňovali, že čert jen tak hudruje, ale že by mě ve skutečnosti nechtěl. Těžko už mi někdo někdy uvěří, že mě k pláči dojal strach spatřený v synových očích. Novinkou pro tento měsíc je absolutní neovládání svěračů. Zakašlu, kýchnu, zasměju se a můžu se jít převléknout. Lehkou ostudu jsem udělala na oslavě Silvestra, kdy jsem se doslova smíchy počurala, naštěstí tam byli jen naši nejbližší známí... Navíc mě trápí střevní problémy, což je společně s předchozím problémem dost vražedná kombinace. Nejlepší je pro mě vůbec nevycházet z domu, v době předvánočních nákupů dost problematický úkol. 8. měsíc Odhazuji gumové punčochy, protože už je prostě nesnesu.Mám pocit, že červenými proužky uprostřed stehen, které mi tam zůstaly vytlačené po okrajích punčoch, budu ocejchovaná asi už nadosmrti. Taky přemýšlím, jestli vůbec kdy ještě svoje nohy budu moct někomu ukázat. Zmizel mi lišej z brady a nahradilo ho jakési postpubertální akné. V kabelce musím pořád nosit Rennie, protože mě má žáha asi brzo sežehne. Praskly na mně moje těhotenské rifle. Mám sice ještě jedny, ale ty mi zase hrozně kloužou po břiše dolů a následně spadnou úplně. Musím na nich teda nosit kšandy, což sice slouží k výbornému pobavení mé drahé polovičky, ale já z toho> zrovna dvakrát nadšená nejsem. Mohla bych nosit sukně a šaty, to bych ale musela dopnout kozačky, což je při současném stavu mých lýtek absolutně nereálné. Praskly mi zipy u obou zimních bund a ulomila se mi čtyřka vpravo nahoře. Takový lehce destrukční měsíc. 9.měsíc Na poslední chvíli jsem si s vypětím všech sil sundala všechny mé (dva) prstýnky, protože hrozilo, že by mi je pak museli odříznout i s prsty. Ulomila se mi pětka vpravo nahoře. Kromě jiných zábavných akrobatických prvků při zavazování bot, depilaci atd...provozuji těhotenskou jógu při nesčetných pokusech ostříhat si nehty na nohou. Konkrétně tedy na pravé noze, na levé to jde celkem v pohodě. S pravou jsem měla dlouho problémy, pak jsem ale našla výborný způsob - nutné asi při půlhodinovém rozcvičení zadních a vnitřních stehenních svalů, šikmých zádových a krční páteře: V široko rozkročmém sedu na zemi přitáhnete tělo k pravé noze šikmo tak, aby břicho splývalo volně mezi rozkročené nohy a netlačilo se. Zkroutíte hlavu tak, aby bylo vidět na prsty u nohou. Při dobrém rozcvičení je možno v této poloze ostříhat všechny prsty najednou, druhou variantou je pomalu kmitat, při každém kmitu pak ošetřit jeden prst. Třetí variantou je návštěva pedikérky. Konečně porod. Břicho je pryč a v mém náručí stvoření, do kterého jsem se nekonečně a na první pohled zamilovala, které celých těch 9 měsíců prožilo se mnou, na nic si nestěžovalo a snášelo všechny mé nálady, propady, poklesky a nepříliš vzorné chování. Bezpečně poznávám ty patičky, které usilovně a bez přestání kopou do prázdna, jakoby hledaly to břicho zevnitř, do kterého byly zvyklé se tak nádherně zabořovat. Bezděčně nastavuji břicho zvenku, zdá se, že je to jak náhražka přijato. Netrvá to ani tak dlouho a já začínám mít při pohledu na maminky těhulky neodbytný pocit krásné nostalgie. To bylo přece tak nádherné období, no řekněte.......
Odpovědět
Profilova fotka
tyn: no snad se brzo dočkám :-D :-D :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
jaro: já jsem pila těhotenský :-) a dobrý je i z DM ten granulovaný... dá si pít i za studena. Tak hlavně člověk by si měl vyhovět tak, aby mu bylo příjemně a každému vyhovuje něco jiného.. proto ten název "jiný stav" ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
pan: to bylo super čtení, dobře napsané :-)
Odpovědět
Profilova fotka
že jo? taky jsem se pobavila :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
hele baby nedrážděte jo? ]-( :-D x-) x-) :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
co dnes vaříte? mě se nechtělo nic vytvářet, tak jsem do trouby šoupla pizzu.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
no já ještě nevím. Eli měla polívku a já se něčím odbydu ;-)
Odpovědět
Ty jo ja vas nedocitam!!!!!!!!!!!!! Jaro moc gratuluji!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Tak a ted jsme tu netehu jen ja a zofi a luci :-D Segra se narodil Hoznik ve tri rano po kravalu,ktery udelal jeji pritel ji udelali po 24hod.epidural. Takze jak uz jsem psala,v porube bych nerodila i kdyby mi platili.Kazdy kdo mel problem se otvirat,tak mu to tam zadupali.Chudak uz nevidela ani na oci a byla skoro v bezvedeomi,jeste ze tam mela Rostu a zarval si tam na ne.A ma 52cm a 3.7kg. A porody,je to hruza,boli to jak kdyz vas paraji za ziva,po porodu pravdepodobne uz nebudete nikdy rodit,ale budete mit krasne,sladke miminko x-) x-) x-) x-) A to se zadarmo nedava ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
simi no kdoví jestli taky třeba brzo nebudu těhu :-D :-D x-) x-)
Odpovědět
nebudes,ty nechces ]-( ]-( ]-( ]-( A nerozciluj me. A k tomu Eli nechce sourozence :-p Jaro a neboj,ja blila do 4mesice od rana do rana u obou a taky mela bolesti bricha a ja vubec snad vsechno
Odpovědět
Profilova fotka
simi ono se to trochu změnilo :-D
Odpovědět
Profilova fotka
simi: no takovéhle řeči !!!! Jsem říkala, že se budem povzbuzovat!!! To teda jako od tebe není pěkné abys věděla ]-( si představ, kdybys byla na našem místě ted a někdo to takto popisoval!!! :-( zofi: ale budeš :-D
Odpovědět
Co?? Vy se snazite?? To jsou teda novinky
Odpovědět
Profilova fotka
jo už je to tak simi. Eli už mi vyrostla a mě se stýzká po miminečku. No a aspoň to budu mít za sebou :-D
Odpovědět
Profilova fotka
zofi: no máš recht, správně :-)
Odpovědět
hej ted cumim na fotku HOznika a on nema ze segry vubec nic. UPlne tatka jak naklonovany a moooc krasny. Tak rodila 23hod. a pry uz pak byla uplne mimo,chudak
Odpovědět
zofi nemas recht,pan neposlouchej :-D Tak at vam to brzo vyjde ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
simi, že ty dostaneš na holou :-D :-D :-D :-D
Odpovědět
pan,neboj ja rodial sedm hodin a taky jsem nevidla uz na oci a netlacila dvakrat ,ale hodinu :-D :-D A za rok jsem chtela druhe mimco. Ale moje mamka jak rodila me,tak ji dok.zkontroloval a rekl,maminko to jeste dlouho nebude a nez dosel ke dverim tak jsem z ni vyletela,ze me malem nestihl chytit ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
pan: já vůbec netuším co na oběd ... simi: dííííky :-) Nestraš nás s těmi porody ;-) Gratuluju ségře k Honzíkovi, pěkné míry. zofi: jééé to by bylo fajn, holky za chvilku odrodí, tak bysme byly dvě těhulky :-)
Odpovědět
jaro a mas termin okolo vyroci svatby???Jaky mas presne? Nebojte holky..........ale ja se prvniho porodu vubec treba nebala,ale v druhem tehu jsem emla hruzu od zacatku,to je divne
Odpovědět
Profilova fotka
simi: noo možná se trefíme na výročí. Zatím mi doktorka řekla 20.4.2010. Já na porod nebo nějaké komplikace nemyslím ať toho pišiškvorka a sebe nestresuju...To vám bylo fajné, vidět tu tečku na ultrazvuku x-) Už se těším na příště, jestli bude větší.
Odpovědět
Jee,tak to mate o den :-D A bude to holka a pan bude mit kluka :-p A mate jmena a co chces?
Odpovědět
Profilova fotka
tak já se teda porodu nebojím. Jaro: no uvidíme jak dlouho nám to bude trvat. my se nějak moc nesnažíme, spíše to nechávám náhodě a osudu. Prostě až to bude tak to bude. Už to neřeším tak jak jsme se snažili o Eli. Už je to o něčem jiném :-D
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?