takže začnu od soboty - hned ráno jsme se kvůli kravině poštěkali (tak jsem dělala uraženou), v 10 hodin jsem začala připravovat oběd, v 11 jsem všechno nastrkala do trouby a měla zapnutý knedlíky a zelí a špenát.... a začala jsem mělovat okolo oken - žádný stres, manžel si šel udělat kafe a přečíst noviny... v půl 1 přijel kamarád na oběd, oběd byl hotový ve 3/4 na 2 - já stále pendlovala mezi sporákem a malováním.... najedli se a vypadli... já pokračovala, okna jsem vymalovala, umyla, mezitím jsem vyprala 4 pračky.... zametla.... ve 3/4 na 8 jsem padla na sedačku a hned byla tuhá...
v neděli pokračování - dopoledne nákup nábytku s našima.... přijeli jsme ve 12 hodin, já začala malovat náš byt.... manžel přijel v půl 2 a šel nahazovat fasádu..... v půl 5 jsem skončila s oknama - ještě je vyleštila a pořádně jsem vyluxovala, milostpán měl hotovo, tak seděl u televize.... já kolem skákala, 2x jsem musela otočit 10 kg matraci - navlíct na ní povlak a potom povlect cejchy... ani jednou se nezvedl, ani se nezeptal, zda nechci pomoct .... v půl 8 jsem měla hotovo, šla se umýt a pak mu naservírovala večeři pod čumák..... ani mi neřekl dobrou noc a ráno se ani nerozloučil když odcházel do práce....
takže to byl můj skvělý víkend.... :-|
jo takhle - tak tu jsem nedělala já, tu dělala mamka, já mu to jen přinesla... to víš, já bych si jinak namazala chleba, a on ať si vezme co chce - má dvě ruce 8-( .... z trucu jsem mu nepřipravila svačinu - ale koukala jsem do lednice, pochopil, co si má vzít...
a naštvaná jsem teda fest - to máš pravdu.... jen se snažím se trochu povznést ;-)
Teda Lucy nemáš to jednoduché a hlavně máš svatou trpělivost. Taky bych mu to nenesla až po odnes. Aspoň kvůli tomu jídlu by se mohl zvednout. Jinak reaguješ stejně jako můj Míra - to mlčení. A to mě vždycky dorazí úplně nejvíc, místo aby jsme to řešily tak on třeba 2 dny nemluví - to já teda opravdu neumím.
Marti: no tak to Fanda si z toho snad nic nedělá, nevím, jestli ho to štve, že nemluvím... jednou jsem to vydržela týden - ale jenom díky tomu, že byl celý týden v práci a chodil domů až večer... zase když to není moje chyba, tak se mu nechci vnucovat, chci mu dát prostor, aby se nějak vyjádřil nebo tak něco... jenže to dopadne pokaždý stejně.... ;-)