Prvně těhotenství, pak svatba?

Ahoj holky, s partnerem už nějakou dobu mluvíme o svatbě a miminku. Za pár měsíců mám státnice a končím školu. Domluvili jsme se, že hned po státnicích necháme volný průběh snaze o miminko. Jelikož jsme se shodli na tom, že si ani jeden nejsme schopni představit manželství bez dětí asi to uděláme tak, že počkáme až otěhotním a až poté budeme mít svatbu (cca 4. měsíc těhotenství). Tudíž už pomalu můžeme začít plánovat a vyrábět dekorace s tím, že termín svatby bude záležet na tom, kdy se nám podaří otěhotnět. Měla jste to tak taky některá? Jaké jsou vaše zkušenosti se svatbou v těhotenství ?
Odpovědět
1
2
@hajtja "Jelikož jsme se shodli na tom, že si ani jeden nejsme schopni představit manželství bez dětí asi to uděláme tak, že počkáme až otěhotním a až poté budeme mít svatbu" - to myslíš tak, že kdyby se vám dítě nepodařilo, tak se nevezmete? Jinak plán dobrej, akorát ti do něj může zasáhnout asi tak milion neznámých... především "Tudíž už pomalu můžeme začít plánovat a vyrábět dekorace" by nemuselo vyjít, ono se to otěhotnění taky nemusí povést ani hned, ani za pár let... A taky ti v těhotenství může být tak blbě, že žádná svatba nebude na pořadu dne... Každopádně to udělej, jak se vám zachce, jen bych si to nemalovala tak, že po státnicích otěhotníš, až zjistíš, že jsi těhotná, tak začnete řešit svatbu. Navíc teda pokud nemáte představu o svatbě zcela minimalistické, tak pokud to plánuješ navázat na potvrzené těhotenství (řekněme 4. týden) a ve 4. měsíci se chceš vdát, tak to nebude úplně snadná organizace...
Odpovědět
Podobných debat je tu už několik :). My se o dítě začneme snažit až po svatbě. Mým kamarádkám bylo do 3. měsíce špatně a svatba by spíš pro ně byla přítěž než radost.
Odpovědět
Profilova fotka
@hajtja Já teda svatbu v těhotenství nebudu mít. Teda doufám :-D Ale co vím od jiných. Tak jedné bylo spatně až do pátého měsíce, byla unavená a vůbec se na svatbu netěšila. Druhá zas kvůli výběru šatů svatbu odložila. Záleží jak se na to cítíte a jakou máte představu o svatbě. Moje sestřenka celé těhotenství prozvracela. Mně zas rychle naskočilo břicho, už ve třetím to bylo vidět a do 6 měs. rostlo celkem dost a pak se to zastavilo. Takže zas bych měla problém se šatama. Buď na poslední chvíli upravit nebo vybrat takové, které jsou volnější přes břicho. Ale jsem ráda, že si teď můžu vybrat takové, které chci a nebude mě nic omezovat. Nevidím nic špatného na tom, vzít se a pak v manželství "pracovat" na miminku. Aspoň nikdo nebude říkat to trapné "oni museli" Navíc někomu početí může trvat rok, dva. Já bych tedy na otěhotnění nečekala.
Odpovědět
@hajtja Tak hodne stesti. Nam se nedari otehotnet uz pres rok. I kdyby to nakrasne vyslo treba hned zitra, tak ctvrty mesic pripada na zimu, fakt bych svatbu nechtela mit v unoru/breznu. Nedejboze to 'snazeni' muze trvat I nekolik let (pripad z partnerovy rodiny), v takovem pripade by pripravy na svatbu byly hrube uspechane. Na tehotenstvi bych proste nespolehala, muze to byt natosup, nebo taky za nekolik let (taky jsem si naivne myslela, ze se do toho dame a hned bude 'zadelano' :-N Clovek mini, zivot meni).
Odpovědět
To nějak nechápu. Tedy chápu, že chcete děti, chápu i že ledaskdo(včetně mě) chce děti až v manželství, ale nechápu to s manželstvím bez dětí. Přece s někým buď chci být nebo ne. Teď jsem právě v situaci, kdy chystáme se snoubencem svatbu, ditě bychom rádi (po svatbě), ale když se nezadaří, nijak to naše manželství neovlivní. Prostě se se situací poperem, ale rozhodně nemáme v plánu jeden druhého opouštět za účelem pokusu splodit potomka s někým jiným. Nebo snad na manželství mají nárok až ti, kteří předvedou, že jsou dostatečně kvalitní chovné kusy?
Odpovědět
Také plánujeme nejdřív svatbu a pak mimčo. Bojím se aby mi nebylo špatně. Navíc šaty by se taky nedaly vybrat dopředu. 😀
Odpovědět
@zanett Nebo se taky může stát (nikomu to nepřeju, ale zažila jsem na vlastní kůži), že během těhoteství dojde k nějakým fatálním komplikacím a potom co? Svatba se na poslední chvíli odvolá? Já nápad se svabou v těhotenství kategoricky zamítla - pro mě by to totiž znamenalo, že bych svoji svatbu buď prožila s hlavou nad záchodovou mísou nebo omdlévala....nikdy nevíš, jaké bude zrovna tvoje těhotenství. Dítě není svetřík v supermarketu, aby sis naporoučela, že chceš takový a makový a že ti ho mají doručit tehdy a tehdy... Ach, to bláhové mládí. :-)
Odpovědět
Tohle je uvaha pro me nepochopitelna. Napred naplanovat tehotenstvi, pak svatbu? Vase vec. Za me radeji napred manzelstvi a pak deti.
Odpovědět
@emily8 Pro nekoho jsou deti dulezitejsi nez manzelstvi (kdyby si meli vybrat jen jedno). Driv nebo pozdeji chce mit deti vetsina lidi a nekdo se neubrani myslenkam; kdybych byl/a s nekym jinym, treba uz bychom ted spolu deti meli. Sama nevim, jak bych se zachovala, kdybych mela byt s partnerem, ktery by mel s reprodukci problemy. Asi by to byla Sofiina volba; byt s milovanym partnerem bez deti, nebo si najit nekoho, s kym ty deti pujdou, ale ztratit tim padem soucasneho partnera (s nulovou garanci toho, ze najdu lepsiho)? Cim jsem starsi, tim hur se mi na tyhle otazky hleda odpoved - jeste pred 10 lety bych 'vedela', ale ted fakt nevim.... |-|
Odpovědět
@zanett Tak nějak nevidím pořád tu obtížnou volbu. Pokud byste oba s partnerem chtěli dítě a spolu vám to nešlo, lze to vyřešit i dítětem, které není biologicky jednoho z partnerů nebo dokonce adopcí - záleží na čí straně by byly problémy bránící početí a jakého by byly rázu.
Odpovědět
@zanett Tak to já teda vím, že bych se svým mužem zůstala, i kdyby se s dětmi nepodařilo, prostě v dobrém i ve zlém...
Odpovědět
@zorro4 Máme to se snoubencem stejné. Když začal mluvit o dítěti, upozornila jsem ho, že s mladší partnerkou by měl na děťátko větší šanci než se mnou. Rázně mi vysvětlil, že chce být se mnou. A jestli nám příroda dopřeje miminko, bude to bonus navíc. Jestli se nezadaří, nějak se s tím popasujeme.
Odpovědět
Článek se načítá
@emily8: Chceme spolu být, milujeme se, ale zároveň si oba myslíme, že většina párů, které se marně třeba několik let pokoušejí o dítě se nakonec stejně rozejdou. Samozřejmě to, že otěhotním a budu mít za sebou první trimestr neznamená, že dítě donosím. Bavili jsme se samozřejmě i o možnosti adopce. Prioritou jsou pro nás oba dva děti. Zatím jen přemýšlíme, jak si vlastně představujeme budoucnost.
Odpovědět
@emily8 Ale co kdyby ten partner 'darovany bio material' odmital? Sama fakt nevim, jestli bych chtela mit dite, o kterem vim, ze neni biologicky moje. Spis nez 'dite' chci 'vlastni dite' (jsem vystudovana socialni pracovnice, nebudu se poustet do debat o tom, jaci darecci se muzou vyklubat z deti, jejichz genetickou minulost clovek nezna. Spousta lidi s tim nema problem, ale ja bych asi mela). @zorro4 Tak by to asi melo byt, ze v dobrem I zlem. Ale me zivot poucil o tom, ze clovek nikdy nevi, jak bude reagovat na nesplnene sny a ambice. Tisickrat bych si rekla, ze by mi nevadilo, kdybychom zustali bezdetni, hlavne, abychom byli spolu, ale ruku do ohne za sebe nedam. Co kdyz bych mu po letech vycitala, ze kvuli nemu....Myslela jsem, ze se znam dobre, ale nevim, jak se budu na veci divat za 20 let. Ted by mi to treba nevadilo, ale...(muj partner ma pubertalni dite, takze on ma splneno, kdybych ja mela zustat bezdetna defacto 'kvuli' nemu, fakt nevim, jak bych to nesla, mam-li byt uprima). Mimochodem, to ze nekteri muzi opusti zenu (a naopak), kdyz vyjde najevo, ze nemuze mit deti, to je stara znama vec, zadna novinka pod sluncem. Je to proste osemetne... :-|
Odpovědět
@zanett Právě že si myslíme, že většina partnerů, kteří se neúspěšně snaží o dítě několik let se nakonec stejně rozejdou (rozvedou). Stejně tak je hrozné, ne-li horší je pokud jste ten partner, kvůli kterému nejde počít dítě... Můžete mít pocit, že kazíte život tomu druhému, který také touží po dítěti a s jiným partnerem by je měl.
Odpovědět
Myslím, že člověk rozhodně nemůže vědět, jak by se v určitých situacích zachoval dokud se do těchto situací nedostane.
Odpovědět
@zanett Rozumím. Já taky neříkám, že se to nemůže stát a že to třeba v budoucnu nebudu cítit jinak... V současné chvíli a věku to jen cítím takhle. A souhlasím s vlastním dítětem, nechtěla bych adoptované nebo "naše" jen z poloviny (dárcovství vajíček, semene). A rozhodně se lidi dnes rozcházejí s malichernějších důvodů. Já bych to neudělala (říkám v současném stavu vztahu a mysli :-D ) a nedovedu si vůbec představit, že by mě manžel vyměnil jako nějakej vadnej výrobek, že chce děti, kdybych je nemohla mít.
Odpovědět
@zanett Tak pokud má partner pubertální dítě, zjevně plodný je, takže situace, že kvůli němu byste děti neměla, je dost nepravděpodobná, ne? To že mnozí své neplodné partnery opouštějí, nijak nerozporuji. Já mluvím jen o tom, jak to mám nastavené já .
Odpovědět
Profilova fotka
Áno, aj my sme mali podobné predstavy, že otehotniem lusknutím prsta, potom sa krásne vezmeme, proste všetko krásne naplánované (vtedy sme sa nechceli hneď brať z iných príčin). :-N No a momentálne sa o bábätko snažíme vyše 18 mesiacov a za 12 dní sa berieme. :-) S odstupom času som rada, že to je takto. Veľa vecí som za ten čas začala vnímať úplne inak, dieťa už nevnímam ako samozrejmosť a omnoho viac si vážim svojho muža, ktorý to so mnou statočne zvláda, aj keď to nie je vždy ľahké. A sú páry, ktorým sa nedarí omnoho dlhšie a aj napriek tomu sú stále spolu. Známi majú po ôsmych rokoch snaženia(prirodzene) malú. V dnešnej dobe už bohužiaľ otehotnenie nie je samozrejmé ani u mladých žien. Každopádne Ti želám, aby si otehotnela tak rýchlo, ako čakáš. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@emily8 Vôbec nemusí znamenať, že ak mal partner pred 15-timi rokmi dieťa, je stále plodný.
Odpovědět
@emily8 Jenze dceru zplodil pred 17 lety, od te doby se mohlo mnohe zmenit. S cimz souhlasi I doktori v centru asistovane reprodukce, kam dochazime, a 'vysetruji' I jeho (nechapu tedy, proc zacali s testy atd nejdrive u mne a teprve az pak u partnera, kdyz by to prece bylo jednodussi naopak, ale to je holt na jinou diskuzi).
Odpovědět
@alexik11 @zanett no a navíc to, že jeho partnerka před 17 lety porodila dítě nemusí vůbec znamenat, že byl plodný i tehdy, že jo... :-D
Odpovědět
@hajtja tak k Tvému dotazu - já jsem taky pro to, že, první svatba, potom dítě, ale zas, když už by dítě bylo na svatbě v bříšku, jsem pro ;) jak tady holky píšou, ono se to může podařit na prvním otřením se...ale taky za rok, dva...(což samozřejmě nikomu nepřeju) a taky samozejmě nevíš, jestli budeš zvracet nebo mít, nedejbože, jiné problémy... My máme svatbu v dubnu 2017 a začali jsme se o mimčo snažit už teď, protože taky nevím, co a jak půjde... Ale pravda, až po přečtení příspěvku tady od nevěst - mi teprve docházejí věci kolem, no :D Tak uvidíme :) jo a ještě - asi bych hned po škole do dítěte nešla :) já teda mám taky čerstvě po škole, ale pracovala jsem už při škole, takže už mám za sebou asi 4 pracovní roky...tak mám "vyděláno" na mateřskou + nepůjdem do toho s "holým zadkem" ;) ale každého samozřejmě věc ;)
Odpovědět
@inah91 Taky jsem měla vždy představu prvně svatba a poté počít dítě, ale asi to v těchto dnech přehodnocuji. Původně jsme měli v plánu, že rok počkáme, já půjdu do práce, uděláme svatbu a potom se budeme snažit. Ale když vidíme, kolika lidem se nedaří otěhotnět i několik let, řekli jsme si že miminko je pro nás priorita. Mám o 7 let staršího partnera, který velmi slušně vydělává a ujistil mě, že mateřskou "oželíme". Hlavně když bude miminko.
Odpovědět
@zorro4 Tak holka vypada, jako by mu z oka vypadla, takze asi jo.
Odpovědět
@hajtja chápu, chápu :) Tak ono ta práce před mateřskou je vhodná i pro praxi a případné místo po mateřské ;) Tak držím palce, ať se vám brzy zadaří ;)
Odpovědět
@hajtja resp. po rodičovské...
Odpovědět
@inah91 Do nějaké práce určitě nastoupím, nemyslím si, že by se nám hned napoprvé zadařilo :)
Odpovědět
@hajtja :) jasně, chápu
Odpovědět
Profilova fotka
@zorro4 :-D :-D :-D
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?