Jak jste to měli, když Vám rodiče dávali požehnání?

merunka2 Myslim si, ze pozehnani by mela dostat nevesta i zenich, prestoze jeden z nich neni verici. Tak to bylo alespon v nasem pripade a na vsech svatbach, ktere jsem zazila. Lelco, je ale mozne, ze rodice tveho manzela byli nervozni nebo se te proste neodvazili pozehnat, protoze vase rodina je neverici. Kazdopadne se tim netrap, od svatby uz ubehlo pul roku a je dulezite, jak se k tobe chovaji ted . Pokud je vsechno v poradku, tak bych se k tomu jiz nevracela a jejich chovani na svatbe bych prisoudila urcite nervozite a rozechveni ze svatebni atmosfery .

lelca merunka2: no právě že s němi je to tak že se nějak nemusíme a to ještě spolu bydlíme hodněkrát už mi ublížily a to i před svatbou a některé věci v člověku už zustanou tak právě proto si myslím že to bylo i schvalně viš proto mě to zajmá

merunka2 Lelco, mozna, ze to udelali schvalne, ale zkus se nad to povznest. Mas to o to tezsi, ze bydlite pohromade. Takove souziti urcite neni jednoduche, zvlast pokud ti rodice manzela jiz nekolikrat ublizili. Casem se vam treba podari osamostatnit a pak budete rodicum vzacnejsi a mozna se zmeni i jejich chovani k tobe. Prozatim bych se snazila najit pomoc u manzela, sverila bych se mu se vsim, co me trapi. Mozna pomuze dat rodicum jasne najevo, ze se ti jejich chovani k tobe nelibi a ze ti tim ublizuji. Je ale potreba probrat vse v klidu, bez vycitek. Vim, lehce se to rika, ale pokud ti na vztazich v rodine zalezi, asi ti nic jineho nezbyva. Ja se vzdy snazim vyjasnit si veci narovinu a taky jsem se naucila byt vice tolerantnejsi a urcite veci odpoustet. Drzim palce, at se ti podari najit k rodicum cestu (pokud o to stojis) .

novako Lelco: Můj manžel je z věřící rodiny, já ne. Požehnání jsme od jeho mamky dostali oba, těsně před svatbou. Jediné oko nezůstalo suché. To, co psala merunka je hodně pravdivé. Bohužel někdy, ať se člověk snaží jak chce, je to vždycky špatně. Moc Ti přeji, aby tohle nebyl Tvůj případ!!! Jen takový nápad (možná blbý). Nemůžete se odstěhovat od rodičů? Možná by to mohlo trochu pomoci. Člověk by tím mohl získat nadhled...

lelca no holky odstěhovat se nemůžeme protože barak jako že zůstal mu takže sourozence vyplatil na to jsme si vzaly hypotéku a za milion do něj investovali takže tu mamé komplet od fasady po vnitřek nové prostě odstad nemužem a musíme tu zůstat s jeho rodičema bylo furt něco před svatbou je toho moc pořád mi něco nakazovala co mám a nemám dělat že to a to dělám špatně což bylo uplně všechno odsuzovala a pomlouvala moje rodiče uplně suvereně no prostě to kdybych vám tu měla vypsat tak byste se až divily po svatbě jsme se tu už nastěhovali na trvalo předtím než se to opravilo jsem byla u rodiču kde jsem to měla jako tu vrchní patro baráku zcela pro sebe...potom bylo ještě pár nesrovnalostí a hádek to se nějak vyřešilo jasně že mi parner v tom vyšel vstříc ale to co už mi vše udělali na to prostě nejde zapomenout a žít tady je taky hruza představte si že někoho fakt nemusíte ale VŮBEC takže se mu raději vyhybate a dělate že ho nevidíte když ho potkáte at ho nemusite pozdravit a tak....takhle to taky citím ja jenže jim se vyhnout nejde a když už na ně narazím a nebo musím jít dolů protože mi muj vždycky řekne ne to nekupuj mamka ti půjčí např. ted formu na beránka tak tam jdu uplně s odporem uplně ze stresem a říkam si kdoví co mi zase řekne je to vpodstatě náš barák ale pořád říká co mám uklízet a tak myslím kolem baráku ja dělám všechno mužu snášet i zlatá vejce ale jí se nezavděčím a to mám ještě malého který je opravdu hyperaktivní a ted ve věku kdy chce všechno poznavat všude jít pořád musím byt u něho nebo jak je rychlý tak by mohl si ubližit a nestíhám uplně vše navic sem hodně na čistotu takže nejsem žádná šmudla aby si stěžovala v rámci mých sil a to sem z města zastanu tu na vesnici plno věci člověk pomalu už neví co aby byla spokojená u svych rodičů jsem byla nadmíru spokojená když sem potřebovala naši mi malého pohlídali šly s ním aniž bych je o to prosila ven nebo si ho vzali ale tady to je musím jít o to žádat aby si ho vzali a to je jejich vnuk jinak by si ho ani nevzali a to když není můj doma tak vůbec když je doma tak jim ho tam vždy třeba jde dát ale to ja si prostě netroufnu to ne takže prostě když mám malého celý den nemůžu uplně všechno udělat jak by oni si představovali pro mě je přednější dítě než zametat chodník před barákem a ještě když není vůbec špinavy jen aby se jim neprášilo kde vchodu nevím už si nachazí každou maličkost o tomhle bych mohla napsat román

mische a co na to tvůj manžel?

lelca mische: myslíš na co? ohledně toho požehnání to ho štvalo ale když se byl zeptat tak mu řekli to co sem psala takže to mu asi jako odůvodnění stačilo no mě né stejně si myslím že to bylo tak schválně a jinak tak celkově to nějak asik moc neřeší nebo je celý den v práci takže to nevidí že to mám tam uplně na prd s něma kdyby jsme s něma nebydleli bylo by to žití a soužití naše uplně o něčem jiném si myslím ale s tím už ja nic neudělám raději vždy na tyden vypadnu k našim načerpám energii a zase se vracím

grigus Myslíte že při dávání těch kytiček musí se získat od rodiču požehnání? Co když to na svatbě nechci? Co když nemám rodiče? Nebo jednoho z rodičů? JAk se to pak řřeší?

andelka Když to nechceš, tak to neměj, to je jednoduché. Je to vaše svatba, osobitá, jedinečná a individuální. Nemusíte se zuby nehty držet tradic. My jsme taky požehnání rodičů neměli. Ani jsme to nechtěli. Rodiče nám rady do života dávají průběžně, navíc by to bylo buď trapné, nebo slzavé údolí.

poletucha lelca- nemas to vubec jednoduchy....ale co nechapu,kdyz uz jste meli problemy pred svatbou,proc jste se s manzelem rozhodli pro tuhle variantu zit pohromade s nima Radsi bych si teda vzala hypoteku a koupila byt nez to nacpat do baraku,kde zijou oni

landeli ahojky, souhlasim s poletuchou, zit pod jednou strechou s rodici je peklo i kdyz s nima vychazis, natoz kdyz je nemusis, uvidis ze to jednou dojde k tomu ze se odstehujete. Nekteri rodice proste maji pocit ze si jejich ratolest nevybrala dost dobre, a pak se muzes rozkraje, naklonovat a stejne to nepomuze. My pozehnani meli a to nejsme ani jeden verici, ale babicky a maminky jo, takze mi to nevadilo. Bylo to rychle vetsinou jen prali vse nej a hodne lasky. My jsme vlastne nic nerekli, ale abych se priznala obesla bych se bez toho.

to lelca: pokud to udelali schvalne tak ti nestoji ani za to abys o tom premyslela. Nechapu to, prece kazdy rodic chce pro dite to nej a kdyz si tvuj manzel mysli ze ty si to nej oni by to meli chapat a respektovat

lemon2008 požehnání se hlavně dává, když máte svatbu v kostele, dělají to věřící lidé..

lemon2008 poletucha - nemyslíš, že reagovat na vzkaz po roce a čtvrt už není aktuální

landeli to lemon2008: myslim že jedno jak se tomu říká a lelcin manzel a jeho rodice jsou verici, ale souhlasim, že když se dává požehnání nebo se přeje do manželství tak by se mělo oběma, žijí spolu a na manželství musí být (minimálně ) dva. Nechápu jak můžou popřát pouze jednomu ať mu to v manželství klape. To jako tomu druhému to klapat nemá nebo co??