Máme vybranou moc krásnou hudbu: Láska na 100 let od Lucie Vondráčkové a Nám se stalo něco překrásného z Lotranda a Zubejdy. Akorát když některou z nich slyším, dojímám se hrnou se mi slzičky do očí. Jsem celkem cíťa a snažím se s tím bojovat, ale nemůžu si pomoct. Zkoušela jsem si to poštět do zblbnutí, ale nepomáhá to. Nemáte některá nějaký trik? Díky moc!
Proč své emoce nechceš ukázat? Vždyť je to hezké :)
Jinak pomůžou prášky napr. persen, ten jsem využila den před svatbou aby jsem se pořádně vyspala. Je volně dostupný a přírodní, jinak fakt nevím
@amitrama Tak ukázat emoce se nebojím, jenže když začnu brečet já, bude slzet i milovaný a to už nemluvím o maminkách a babičkách. Tak si asi popláčeme. Koupíme hodně kapesníků a ubrousků. Práškama se mi moc dopovat nechce, protože je mi jasné, že večer budeme pít.
Hlavně si nelam hlavu, vše bude jak má být a i ta slzicka dodá nevšední atmosféru, vždyť je normální když se na svatbě brečí, i když jako nevěsta určitě myslíš i na make up a pod. Bude to dobré, a ještě na to zavzpomínáš
@evisek31 Na svatbě to má být plné emocí :-) Ale třeba to nakonec zvládneš bez slz...já když si před svatbou pouštěla skladby které nám měl varhaník hrát,brečela jsem jak želva. A když jsem pak stála u oltáře,místo brečení mi přišlo vše k smíchu. Ostatní brečeli,jen nevěsta se usmívala:-) rozhodně se neláduj práškama,ať si tu napnutou atmosféru užiješ naplno:-)
my jsme se rozplakali všichni u gratulací. Dostali jsme s manželem nápad, že až začnou gratulace, tak pro atmosféru pustíme Across the star (https://www.youtube.com/watch?v=dgABe...) no, a rozplakali jsme se všichni - já, manžel i tchán :-D. Nechtěla jsem se rozbrečet, ale takhle zpětně je to jeden z nejdojemějších momentů z celé svatby, který nás hodně utužil. Vždycky, když teď doma najdu pohozené ponožky, tak se občas naštvu, ale pak si vzpomenu na tohle a taky, jak jsme se málem rozplakali u slibu (měli jsme církevní svatební slib, takový ten co se odříkává, tak to bylo taky hodně silné), a potom se hned řeknu: "Ale co, kašlu na ponožky." :-)
Ja mysela celou dobu na neco jineho... Kdyz jsem sla k oltari nepominala jsem tatku at jde pomaleji, koukala se na lidi a pod, proste se rozptylovala.. A kdyz starosta cel proslov, poslouchala jsem ho asi minutu a pak mi zacly slzet oci, tak sem si rekla Do prcic, holky si tak s tim ksichtem hraly, nesmis brecet.. A zacla jsem zkoumat okoli a uvedomovala si jak krasny mame vyhled na hory a vsechno no a nakonec jsem malem zapomela rict ANO :-D Tak dokonale jsem se rozptylila, ze kdyby ano nerikal prvni muz, ja ho stopro nereknu :-D
Noo to já právě nevydrzim dostanu hysterak jak zacne mluvit oddavajici a bude po makeupu atd...:-D no já budu mít problém říct ano natož slib....:- :-D bych nedokázala říct nic...
Já taky měla problém říct ano,ale z jinýho důvodu. Můj manžel odpověděl ano tónem který jsem u něj nikdy neslyšela,tak jako hrozně vážně,že jsem vyprskla smíchy,a tak jsem se musela kousat do rtu,abych se zklidnila,a vůbec odpověděla :-)
jo tak přesně z toho mám hrůzu, já třeba začnu brečet, jen koukám na svatební fotky, nebo si představím sebe u oltáře. Teď sme byli na svatbě kamarádům a musela sem se sakra přemáhat, abych se nerozbrečela nahlas. Takže až přijdete na nákej trik, tam sem s ním.