1
lajkov
65
správ
Podle rodiny je všechnio špatně..
Ahoj, potřebuji se vypsat. Je mi 24 apřítelovi 29, jsme spolu tři roky a v září plánujeme svatbu. Ze strany jeho rodiny jsme se zatím setkali buď s neutrálnější reakcí nebo s nadšením, stejně tak u nás kromě mých rodičů.. Podle nich je všechno špatně.. Cokoli udělám, tak s ironií odsoudí a neustále je mi předsouváno, jak jsem sobecká a vymýšlím si blbosti. Dneska jsem se od mamky třeba dozvěděla, že si z taťky budu dělat akorát taxikáře a on se celý den nezastaví, jak mě bude pořád někam vozit a vůbec si ten den neužije. Tak jsem řekla, že mě nikam vozit nemusí kromě kadeřnice, protože vš ostatní (dort, kytku atd. vyzvedne ženich, není třeba to řešit). Tak prý si vše představuji děsně jednoduše a nic neřeším.. Kdy prý chci jako zdobit auta (obřad bude ve 12:45)- tak jsem řekla, že to se v klidu stihne, na to bude času dost. Tak opět jsem prý úplně mimo.. A vrcholem je, že se aktivně byli ptát na jedno místo hostiny aubytování a teď mi vyčetli, že vybírám úplně blbé místo, protože tam není ani zahrada. tak jsem je taktně upozornila, že já jsem o tom místě něřekla ani slovo a zatím o něm mluví jen oni a já chci něco úplně jiného, klidného, se zahrádkou a třeba i malým dětským koutkem. Tak to je taky špatně. Zmínila jsem se o tom, že chci i místo na tancování, kdyby byla chuť- odpověď: snad si nemyslíš, že ti tam bude někdo šaškovat. Tak jsem řekla, že nemusí, že to je jen kdyby se ta zábava tím směrem chtěla rozjet, jinak nikoho nenutím a klidně můžeme sedět a jen si v klidu povídat.. Tak prý tam nebudou sedět a celý večer mlčet vzhledem k tomu, že se s přítelvou rodinou viděli jen jednou.. To ž jsem fakt nevěděla, co odpovědět, jen jsem se zeptala, co s tím jako mám dělat, že je nenutím tam seděta koukat, že se můžou normálně bavit, i kdyby třeba o počasí..
Omlouvám se, za tak zmatený příspěvek, ale já už fakt nevím, co si o tom myslet. Vážně jsem tak špatná, jak mi neustále předhazují? O mou ruku přítel pořádal v únoru, o tom, že bychom se chtěli v září vzít jsme jim řekli. Reakce byla taková, že se nemáme brát, když nemusíme, času prý máme dost. Prý mám nejdřív dodělat školu. Tu ale dělám dálkově a k tomu pracuji v oboru, žádný problém nevidím. Bydlet taky máme kde.. Teď je štve, že jsem si dovolila rezervovat termín bez jejich vědomí (ve skutečnosti jsem opakovaně téma nadhazovala při poslední návštěvě včetně místa a konkrétních možných datumů- jedinou reakcí bylo "Hmmmm") a mám už i šaty a stejně tak další věci si zamlouvám sama. Ano, chci to se všemi trochu konzultovat, ale konečné slovo stejně budeme mít my.. Neustále se dohadujeme po skypu. Minulý týden jsem byla smskou pozvána na usmořovací návštěvu, abychom to prý mohli v klidu probrat. Tak jsem si zařídila volno a poedu. Dnes jsem se ale zase po skypu dozvěděla, jak je vše špatně, že ani nemám chuť tam jet :-/
Ano, je to naše svatba, platíme si jí, zařídíme si věci podle sebe. Rodiče konečně musí pochopit, že rozkazovací a oznamovací způsob není možné aplikovat donekonečna, někdy musí přijít i dizkuse. Ale mrzí mě to.. Rodiče namají jediný důvod toto dělat, i s přítelem vycházejí dobře.. Já chápu, že by si mě nejradši udrželi doma, ale svatba nesvatba, stejně už jsem od 15 let nejdřív na intru, pak na privátu při VŠ a teď u přítele, takže se doma témř nevyskytuji a jezdím(e) jen na návštěvu. Měli by konečně pochopit, že mi nemůžou ovládat život donekonečna. Mám je ráda a achci mít s nimi hezký vztah, ale prostě nefunguje komunikace, ještě ani něco nedopovím a už je to špatně (museli by mi to vymyslet oni, aby to bylo dokonalé..)
Prosím o názory.. Připadám si teď jak nějaká blbka, co si sem chodí stěžovat, ale to už fakt nemá únosnou mez. Namísto to, abych mohla v klidu plánovat a těšit se na svatbu, musím neustále řešit podobné věci..
Odpovědět
0
lajkov
Ahoj, je mi líto toho, co prožíváš. V podstatě jsi to ale sama vystihla slovy ..."Ano, je to naše svatba, platíme si jí, zařídíme si věci podle sebe. Rodiče konečně musí pochopit, že rozkazovací a oznamovací způsob není možné aplikovat donekonečna, někdy musí přijít i dizkuse". Jste oba dospělí a máte právo o svém životě rozhodnout a Vaši rodiče by to již měli umět akceptovat a respektovat Vaše přání. Mohou říci svůj názor, ale mělo by to být taktně a ne vytýkacím tónem. Vyslechnout jistě dobře míněné rady starších je do určité míry slušnost. Jak se pak ale člověk zařídí, to je už na něm, a nemělo by se to stát terčem kritiky či despektu ze strany rodin. Přeji moc síly, abyste toto období zvládli a bude-lito jen trochu možné, našli s rodiči trochu porozumění. Nakonec oni by si měli uvědomit, že vdávají dceru, žení syna a tedy by měli mít zájem na tom, aby tento den byl pro jejich ratolesti ten nej a měli by tomu napomoci - ne naopak. Držím palečky!! ;-)
0
lajkov
S tím tancováním mi to připomnělo mě.. Naši se mnou obcházeli možná místa na raut, a když jsem si dovolila namítnout, že tam není prostor na taneční parket, táta řekl "tak zkusíme O2 Arenu, tam by pro tebe třeba bylo místa dost". A podobné narážky. A vůbec on je v tom hodně extrémní, třeba svatební dort mu přijde jako nesmyslná vymoženost a že jsem rozmazlená že ho chci.
Nebo s fotografem, že když chceme potom párové fotky na mém oblíbeném místě, tak že je to hloupé a hrajeme si na celebrity a že jemu by bylo trapně.. Ale vždyť to je úplně normální, že chceme ze svatby hezké profesionální fotky v nádherné zahradě!
A co mě dopálilo nejvíc, moje svědkyně a nejlepší kamarádka nám chtěla jako překvapení objednat po obřadu kočár s koňmi (obě koně milujeme), a naši jí to zakázali, že jim koně přijdou stupidní a že by se tam za to styděli. Jako by to byla jejich svatba! Mně to od kamarádky přišlo jako nádherné gesto... Naštěstí aspoň snoubence mají moc rádi..
1
lajkov
A oni vám svatbu platí? Nebo proč s nimi potřebuješ všechno rozebírat? Pokud na svatbu reagují tak, jak píšeš, tak se s nimi o tom nebav, nedávej jim šanci do toho zasahovat a rozhodovat. Ono možná i tím, že s nimi všechno řešíš nabyli dojmu, že na svatbu ještě nejsi zralá.
sponzor fóra
0
lajkov
Zobrazit profil
svatba28
14.05.2014
3
lajkov
@elineckaa prijde mi, ze jsou z te akce nervozni, ze treba maji pocit ze nebudou vsechny znat a kdyz to nebude u nich doma, tak se tam budou citit nesvi, a tohle je jejich zpusob, jak ti to davat najevo. Beztak si to ani sami neuvedomuji.
Na tvem miste bych s nimi svatbu vubec nekonzultovala, naplanujte si to s pritelem uplne sami, jak to chcete vy, a rodicum potom akorat reknete hotovou vec. My jsme to tedy tak udelali - delame si to presne podle sebe, a obcas maji oboje rodice trochu pripominky, ale proste jim rekneme, ze to bude tak a tak, a hotovo a vubec neotvirame diskuzi na tema svatba.
Klidne bych na tvem miste ozzelela vyzdobu aut a sehnala nekoho jineho na odvoz ke kadernici, a rekla rodicum, ze pokud jim to pripada moc slozite, tak proste maji za ukol jenom dorazit.
Proste je musite fakt z priprav vynechat :) Vzdycky, kdyz to zacnu resit s budouci tchyni nebo s rodici, tak mam taky pocit, ze bysme se nedomluvili nijak, kdybych mela brat jejich prani v uvahu.. proste to neni udalost, kterou organizuje 10 lidi, je to udalost, kterou organizuji 2 lidi a na kterou jsou ostatni lide pozvani jako hoste.. a podle toho k tomu pristupuj a podle toho je o tom informuj nebo neinformuj, a podle toho to musi i oni pochopit :)
1
lajkov
@elineckaa jenom jestli muzu dodat, mela jsem podobny problem s jednou kamaradkou, ktera mi u vseho vycitala, ze tohle a tohle nebude fungovat, ze to nemam domyslene, ze ''kdy se bude v restauraci zdobit stul'' a podobne veci, ktere jsme jeste vymyslene nemeli, protoze jsme v te dobe meli jenom misto a datum, tak jsme samozrejme meli v planu vse resit postupne. Tak jsem to vyresila naprosto jednoduse - z priprav jsem ji vypustila, je samozrejme pozvana na obrad i hostinu, ale proste s ni nebudu vubec nic resit. Reakce tvych rodicu je proste reakce nekoho, kdo je do priprav zasvecen jenom castecne a neumi si zbytek predstavit a boji se, ze tam bude muset ''neco'' delat a celkove se proste boji te ''velke akce''.
Takze bych to asi udelala tak, ze jim reknes, ze je to vase svatba, zaridite si ji a zaplatite sami, ze oni se nemusi niceho bat, ze pokud od nich budes neco konkretniho potrebovat tak jim to reknes, a jinak maji za ukol proste jenom dorazit, a tecka. Rekni jim dale, ze s nimi chces mit dobre vztahy, tak v ramci dobrych vztahu proste tema svatby zustane uzavrene az do svatby :).
sponzor fóra
0
lajkov
@elineckaaa jee, no tak to mame 4 roky za nami. Jen to nebyli moji, ale manzelovi rodice. Kdyz jsme chteli pomoct s cimkoliv, reagovali stejne, dokonce jsme chteli poprosit o pulden pujceni auta a odpoved byla "to si myslite, ze dostanete tolik daru, ze na to budete potrebovat auto"? A pak cumeli. Nejlepsi, vubec nic s nimi neresit. Zeptaji se, odpovedz, ale nic s nimi neres. Je to smutne. Budou vedet kde a kdy se berete, srdecne je pozvete, zbytek jim rekni, ze si resite sami, aby byli vsichni prekvapeni a radi byste to meli podle sebe.
Osobne jsem se s tim nikdy nevyrovnala, ale co jsem zasadne udelala spravne je, ze jsme to s nimi neresili. Vedeli kdy a kde a do svatby omezili kontakt na nezbytne minimum. Svatba je vase a i kdyz tam budete mit rodice, nezapomen, ze na ten den budes vzpominat dlouho. A nedelat ustupky. Pokud to VY tak chcete, tak to tak bude, protoze je to VASE svatba.
Otce si vezmi bokem a pozadej, zda by te na obrad neodvez a domluv se pouze s nim. pokud bude mit problem, domluv se s nekym jinym. Uvidis, ve svatebni den jim bude ostudno, jak budou ostatni makat a pomahat vam a oni budou chtit pomoct taky, aby se necitili trapne. Opravdu, nech je, at si uziji a udelej si to podel sebe. Jak pise @karlajasmine, tak si domluv na ozdobu aut kamaratky a domluvila si ke kadernici klidne i taxi nebo nekoho jineho. A dat jim jediny ukol - dorazit a radovat se s tebou/ s vami. A orpavdu nic s nimi neresit.
Ve vysledku nebudes spokojena, protoze se budes trapit, ze ustupujes sobe, pak zase, ze jim. Ver mi, kdyz se ohlednu na tu nasi, opravdu co udelas spravne je, delat to podle vasi predstavy. Ta svatba je o vas a pro vas.
1
lajkov
Zobrazit profil
sassanca
14.05.2014
1
lajkov
Zobrazit profil
heellen
14.05.2014
0
lajkov
Taky bych jim nic neříkala, třeba já svým rodičům jen oznamuji, když něco potřebuji, zeptám se na názor a ochotně ho sdělí, ale asi ne každého to baví takové ty plány, a pokud jsou tvoje rodiče jako můj budoucí tchán a tchýně, tak je mi tě líto - absolutní nezájem, všechno je zbytečný (proč máte svatbu v kostele?..proč tam máte tolik lidí?...proč to máte v tak drahým hotelu?...proč tam máte tolik jídla?...), hrůůůza! lezou mi na nervy, jako by jim bylo jedno, že se bereme, a jen rejpaj. takže klid, na nic se jich neptej, jen jim oznamuij, pokud se sami zeptají, vím že ti to je asi líto, mě by to bylo taky líto, ale s některýma povahama prostě nic nenaděláš...jakmile chce člověk něco lepšího, něco jinak, než to bylo za totáče, tak je to pro tuhle generaci většinou považovaný jako zbytečnost apod.
0
lajkov
@matala87 tak u nas panuje zase obava, ze tam bude malo jidla ;).. clovek se nezavdeci.
Článek se načítá
3
lajkov
A na obranu všech lidí kolem nevěst - z vlastní zkušenosti vím, že měsíc před svatbou nejsem schopná mluvit o ničem jiným :-) kolikrát je mi to až trapný, ale je to pro mě teď téma číslo jedna, až bude po svatběm nevím, na co budu myslet a co budu dělat :-) :-)
1
lajkov
@elineckaaa Z tvého popisu mám dojem, že rodiče nejsou moc společenští lidé, většinou asi spíše pesimističtí a mají rádi svůj klid. Myslím, že se asi těžko nějak razantně změní, asi ti vždycky budou všechno kritizovat, nejspíše kvůli strachu, aby tu pro ně neobvyklou splečenskou akci zvládli- nebyli pomluveni a tak. Asi se jim ničím nezavděčíš. Nejlépe bude, když jim budeš říkat co nejméně , abys měla klid.
1
lajkov
Děkuji bvám všem za reakce a podporu.. Čtu to tady a brečím.. Ano, je mi to líto, asi jsem si to představovala jinak.. Začalo to už žádostí o ruku, kde nejdřív byli překvapeni a v šoku a druhý den přišli reakce typu, proč se proboha chceme brát když nemusíme.. Nebo, že takových už bylo, co se honem vzali a po roce rozvedli.. Ale tohle není žádné honem, jsme spolu tři roky, z toho jeden spolu bydlíme, máme společné plány do budoucna, už dlouho víme, že se chceme vzít..
Reakce rodičů mě mých mrzí o to víc, že ze strany přítelovi rodiny je všechno v pohodě.. Zásnuby přijala jeho máma s dojetím, oznámení data svatby taky. Má z toho radost, aktivně se vyptává, zajímá, dává podněty, ale nic nevnucuje a jen se těší s tím, že nám s čímkoli pomůže, budeme-li chtít.. Já vím, že každý je jiný, tohle bych od našich v životě nečekala takový přístup, ale přeci jen jsem si to představovala lépe..
0
lajkov
@ariellaida Děkuji. O víkendu jedu domů.. Vůbec jsem to neměla v plánu, vlastně nevím, co si od toho slibuji. Doufám v nějaké usmíření, ale jelikož znám naše, asi to nevyjde a jen se pohádáme. Já se nikdy hádat nechci, bavím se zásadně v klidu, ale když na mě někdo začne bezdůvodně zvyšovat hlas, tak se bráním. A pak to skončí hádkou a výčitkami.. Ach jo, proč je to někdy tak složité..
1
lajkov
@katka0721 To me mrzí, že ti to takys vašima nevychází.. A to s tím kočárem tedy nechápu, také mi to přijde od kamarádky krásné. Držím palce, by to nakonec vyšlo :-)
Ale myslím, že u nás to bude podobné, kočár na svatbě byl můj sen, chtěla bych si ho splnit, tak hledám v okolí, kdo by mohl poskytnout . S našimi o tom nemluvím, protože by jejich reakcí bylo zakazování a nadávání. Proto jim tohle oznámím jako hotovou věc.. V ideální představě bych si vysnila, že mi se zařizováním pomohou a udělají to pro mě (mají známé, kteří mají koně i kočár), ale vím, že to čekat nemůžu. Jak zjišťuji, oni něco jako "sny" a jejich plnějí neuznávají. Je to smutné, ale je to tak.
1
lajkov
jako u nás...nám bylo v době plánování svatby oběma 30, bydleli jsem spolu 3 roky ve vlastím bytě, oba pracovali, VOŠ měli dávno dostudovanou a taky už to vypadalo, že mamku nepozvu......taky vše blbě - místo obřadu - blbé, civilní druh obřadu - blbě, hambaté šaty v barvě šampaň - blbě, bez závoje - blbě, divné oznámení s fotkou, prstýnky za 11 000 - blbě drahé, koláčky moc velké, kytice moc drahé....přitom, jediné, co naši měli udělat bylo sehnat si oblečení a přijet a ještě jsme chtěla, aby mamka taky něco upekla do výslužek. Snažili jsme se dost věcí dělat sami, navyhazovat za drahé zbytečnosti, vše jsme objednávali, vyzvedávali, zdobili sami taky platili...ani na svatbě jsem neseděla jako milostivá a kmitala jsem kolem hostů, zábavy, loučení a vítání, vybavování výslužkami..Jinak obřad jsme měli v 11 a stihlo se zdobit, přijet, fotit, strojit, česat a líčit.....a nakonec i rodiče vyměknou, budou dojatý a šťastný, že jste si vše zařídili a nemuseli to dělat oni.
0
lajkov
@kacenkakaca Řekli jsme jim, že si svatbu zaplatíme sami a jesli nám něco chtějí dát, tak můžou jako svatební dar. Ale mám pocit, že to berou tak, že je to jejich povinnost to platit a byla by to ostuda. Takže na jednu stranu říkají, že to zaplatí, na druhou stranu mi neustále předhazují, jak je všechno zbytečné (upozorňuji žá meme svatbu jen pro blízkou rodinu a posezení ve formě oběda, žádná velká oslava do večera). Takže si to raději chceme platit sami, ale oni stejně mají pocit, že to musí zorganizovat..
Proč to s nima rozebírám? Asi jsem naivní, pořád doufám, že se jejich přístup obrátí k lepšímu. Já jim tedy spíš říkám, co jsem zařídila, když se ptají, co je nového. A na to se dočkávám výše popsaných reakcí. Mám asi vůči nim výčitky svědomí, kdybych je z toho vynechávala úplně, mám v hlavě představu, že se rodina těší a pomáhá s láskou nevěstě v přípravách na její velký den.. Ale ta představa je asi mylné, reakcí na prosbu, jestli by mi mamka upekla koláčky bylo, že jsem se asi zbláznila, že se s tím obmítá patlat (a to peče běžně :-/ ) Jediná, kdo se z mé rodiny těší, je sestra, která by mi chtěla pomáhat a už plánuje, co připraví a jak to bude skvělé. mám z toho radost. Ale bohužel ještě bydlí s našima, takže mám obavu, že jí prostě mamka veškeré tvoření zakáže (a to má sestra hotelovku a kurzy na nejrůznější čokoládové bonbony, pralinky, vyřezávané ovoce- konečně by to mohla uplatnit a těší se na to)
0
lajkov
@michalusenka Dobrý vztah.. Jak se to vezme.. Jelikož oni prostě rozkazují a mají tendenci řídit mi život, tak se to snažím udržet v rozumných mezích. Což se jim nelíbí a jsem ta špatná. Přímo ukázkový vztah máme, když je po jejich.. Vždycky mi to vadilo, navenek dokonalá rodinka, ale jakmile si dovolím říct svůj názor, je oheň na střeše a samé hádky. Mám je ráda, je to pro mě těžké, nechci si je znepřátelit, ale ať se snažím jak se snažím, vždycky se to nějak zvrtne, když jde o důležité věci.
0
lajkov
@svatba28 Děkuji.
Jestli se mi s nima nepodaří te´d nějak rozumně promluvit a domluvit, tak to asi bude nějaké řešení. Ale mrzí mě to, bohužel mamka ja taková, že kdybych jí oznámila věci den před svatbou, tak mi to stejně naprosto zkritizuje, bude mít ironické a uštěpačné poznámky a bude dávat najevo, jak jsme hrozní a neschopní, jak jsme si to příšerně zařídili. A předpokládám,že to samé i po svatbě, ona pravděpodobně nepřizná, že se jí to nakonec líbilo (dělá to tak při čemkoli).
Tekže nevím, jestli není lepší řešení jim to oznamovat průběžné, ať se dají do svatby trochu do pohody a není to tak čerstvé. Tak jako tak budu platit daň v tom, že mi prostě budou se to snažit úplně znechutit a kazit radost, i když samozřejmě v nejlepších úmyslech..
0
lajkov
@karlajasmine Děkuji :-) Máš pravdu, měli by si to organizovat dva lidi a ne dalších deset.
Ohledně výzdoby aut nevidím problém, já na ná netrvám. Ale naši by to nerozdýchali, byla by to ostuda.. Takže já bych chtěla udělat jen jednoduchou výzdobu z o mašlí z organzy třeba. Včera jsem jim vyloženě zakázala objednávat nějaké květinové výzdoby z květinářství. Mám živé kytky ráda, ale na auta mi to přijde zbytečnost. to je radši oželím a dám si víc kytek na stůl..
0
lajkov
@linee Jde o to, že oni pomáhat chtějí. Ale u nás nikdy nic není v klidu, vždycky každá akce se neobejde bez hádek, nervů týden před tím a následných výčitek týden potom. Ať se jedná o cokoli. Dokonce i když jeli sami dva do divadla, kam chtěli jít sami, tak okolo toho bylo hrozně řešení. A vždycky následují výčitky, jak museli všechno dělat sami a nikdo jim nepomohl. Ale já vlastně nikdy nechápu, co řeší, ty věci, které "musí nutně zařídit" nejsou vůbec podstatné. Já třeba nedávno byla na svatbě kamarádky a jelikož jsem se připravovala u našich, tak jsem od rána poslouchala výčitky za to, že jsem v klidu a nic neřeším. Ačkoli jsem po nich nic nechtěla, mamka od rána pořád něco řešilaa vymýšlela (co si vezmeš proboha za kabelku, kdy si jako hodláš vyžehlit šaty atd.) Přitom pro mě to byla jen otázka toho v klidu si vyžeklit jedny šaty, obléknout se, učesat a vyrazit. Příprava na hodinku a naprosto v klidu bez jakéhokoli stresu. to nemohli rozdýchat.. A nejhorší je, že pak poslouchám, že veškeré zmatky jsou kvůli mě, když se třeba jednalo o můj maturitní ples.
0
lajkov
@heellen Je to pro mě hrozný vnitřní boj, nevím, jestli je dokážu vynechat.. Rodiče.. Vím, že když to udělám, budu mít svatbu podle představ, ale oni mi to nikdy neodpustí a budou mi to dokonce života vyčítat (tak to u nás bohužel funguje, já už ani nevím, že se některé věci staly, ale vlasně je můžu kdykoli čekat jako podpásovku, protože jsem si někdy dovolila udělat něco bez jejich vůle). Já vím, že jsem dospělá, je to můj život a tohle by se mělo změnit. Nic s nima už neřeším, všechno si dělám sama, výčitky poslouchám neustále. Ale to nějak skousnu. Ale ta svatba mě tedy mrzí hodně..
0
lajkov
Fuuu, jak to tak čtu, tak bych na tvém místě možná i uvažovala o tajné svatbě, ale předpokládám, že to by je asi trefil šlak a taky by to bylo škoda kvůli těm, co se na vaši svatbu těší... že by zakázali tvojí sestře, aby ti pomáhala, tak k tomu už vůbec nemám slov... Jediné řešení, co mě napadá - zapojovat je do příprav naprosto minimálně, nejlépe vůbec, vše si zařídit sami s podporou snoubencovy rodiny a tvojí sestry a doufat, že strach z "ostudy" jim nedovolí, aby se ve svatební den před ostatními hosty tvářili jako dvě špatně naložený kyselý okurky. Držím palce :-)
0
lajkov
@matala87 Pro naše je všechno taky naprostá zbytečnost, ale hlavně, že oni sami měli velkou svatbu pro veškeré příbuzenstvo, profesionálního fotografa (mají celkem luxusní fotky na to dobu).
Mě tohle přijde zbytečné, proto bude svatba malá jen pro nejbližší rodinu (to je taky špatně, proč prý si to neuděláme jen se svědkama- kdyby to tak ale bylo, tak nám to neodpustí), fotograf je zbytečnost, to přece vyfotí někdo z hostů. Dort si objednávám zbytečně drahý (levnější už jsem nesehnala, ale oni tvrdí, že kdybych chtěla, mám ho ani ne za polovinu ceny).. A spoustu dalších věcí.. Problémem totiž evidentně není, co zařizujeme, ale že jsem si vůbec bez jejich vědomí a souhlasu dovolila říctsvému přítelovi při žádosti o ruku ano a že otázka na ně byla jen formální. Oni by nejradšinaplánovali i to, kdy a jestli vůbec smí mě požádato ruku.. A stejně tak jsme si dovolili rozhodnout se, že svatba bude letos v září- opět oni by čekali, že o tom rozhodnou sami, kdy a kde bude.. A tak by to šlo do nekonečna, opravdu škoda slov, proto si to zařizuji všechno sama.. Jen ta kritika prostě v případě svatby bolí, oni svatbu neustále nazívají podepsáním cáru papíru (a na druhou stranu neustále mluví o tom, jak už se od svatby od sebe nikdy nehli, jak všechno dělají jedině spolu atd.)
0
lajkov
@matala87 No já taky pořád mluvím o svatbě :-) Ale spíš s kamarádkama a přítelem, s ostatními jen když se ptají, nechci je tím otravovat :-)
0
lajkov
@radkaja No to máš pravdu. Oni si vzájemně vyčítají pesimismus, ale oba jsou v tom celkem stejní. Před lidmi hrají něco jiného, ale za zavřenými dveřmi "se nic nepovede", "všechno je špatně". Mě je jich líto, oni nikam nechodí, celý život se věnovali nám a teď když jsme jim dospěli, tak to absolutně nezvládají. Mě úplně děsí, když mi řeknou, že spolu nidy nebyli třeba na večeři. Ani když nás měli někde na hlídání. Jsou jen sami doma, nic nedělají a vzájemně si to vyčítají a stěžují si jeden na druhého. A to jsou mladí (42, 52), oba vypadají opravdu dobře a nikdo by jim jejich věk netipoval. Ale když je chceme někam vytáhnout, tak je všechno špatné, někdy si kladu otázku, jestli jim není náhodou sedmdesát..
Jávím, že je těžko změním, ale fakt mě to mrzí. Já se snažím, chtěla bych, aby začali k životu přistupovat jinak, užívali si něco, ale prostě je to asi příliž vysoké přání..
0
lajkov
Taky přidám svůj příspěvěk. Rodiče moji a ženicha jsou jako nebe a dudy. Podle tchýně musí být vše nóbl, na úrovni (přitom jsou to úplně normální lidi z maloměsta, co si hrají na nevím co). takže z jejich strany mám moc obyčejný šaty, moc levný šaty, restaurace pro hostinu není dost nóbl a finále bylo, když se mě zeptala, jak budeme mít vyzdobený zámek (jako si asi myslela, že ten den budeme mít zámek jen pro sebe či co). Na to jsem jí odpověděla, že na zámku se svatby točí jak na běžícím kole, zase špatně. Auta špatně, protože oba by nejraději jela na svatbu Audinou. No a u našich? Zase všechno moc řeším, všechno jsou zbytečnosti, všechno je přehnaně drahé a zbytečné. Chápu, že obě strany to myslí dobře, ale já už jsem z toho lehce vyřízená, takže "startuju při sebemenším našlápnutí". No jo holky, nemáme to opravdu jednoduché. Ale máte pravdu, je to naše svatba a všichni nám můžou trhnout nohou:-) :-D
Nenašli jste co jste hledali?
Podobné diskuse
Oběd pro všechny svatebčany?
16. 06. 2018
16
vývazky pro všechny?
04. 07. 2017
11
odmítnutí člena rodiny na svatbě
06. 06. 2016
15
Špatné rodinné vztahy - nechtějí přijít…
29. 06. 2015
14
2 svatby v rodině po sobě a "oplácení" …
14. 01. 2015
5
Zvete na svatbu všechny přátele i s dop…
12. 03. 2014
33
Vývazky ano x ne? Máte je všechny?
23. 04. 2013
25
Tajná svatba, jak uspořádat posezení? R…
04. 04. 2013
22
Odmítl vám někdo z rodiny přijet na sva…
11. 03. 2013
44
Svatba v rodině týden po nás, připadá v…
22. 08. 2012
18