Svatební den Aničky s Romanem byl nejen pro ně samotné, ale i pro nás překrásným životním zážitkem.. Nezačínám tento příspěvek jen tak právě těmito slovy, které mohou znít jako klišé, naopak se Vám pokusím ukázat jejich plný význam a tím odhalit ono…

Svatební den Aničky s Romanem byl nejen pro ně samotné, ale i pro nás překrásným životním zážitkem.. Nezačínám tento příspěvek jen tak právě těmito slovy, které mohou znít jako klišé, naopak se Vám pokusím ukázat jejich plný význam a tím odhalit ono tajemství “jak udělat nejkrásnější svatbu..” Už při první schůzce, kde jsme se společně seznámili a vyzvídali co má Anička s Romanem za představy, z tohoto mladého páru sálala veliká hromada úsměvů, vzájemné lásky a radosti z blížící se svatby vůbec. Byli moc šikovní, celý program svatby měli perfektně promyšlený a hlavně s úmyslem pořádně si jej užít a jakmile došlo na otázky a nápady společného focení, cítili jsme oba dva s Katkou takovou vnitřní spokojenost, že máme před sebou naprosto zamilovaný milence co se chtějí vzít a dají do toho celý svoje srdíčko.. ..a to se potom fotí jedna báseň.. Hned co jsme asi natřikrát díky navigačce konečně trefili správný dům, kde se nevěsta chystala s ostatními, naše očekávání ze super dne se naplnili. Všude samý legrácky, nekonečných úsměvů, takové té fajn pohody s příchutí něžné nervózity doprovázený statečnou kontrolou sousedních oken obětavě za ranního deště navíc najednou nutně drhnutých, aby vše klaplo jak má.. Kadeřnice i kosmetička spustily svůj magický tanec svých zkušeností a pomůcek, proměňovaly všechny ženský, že jsem i chvílemi nestíhal fotit a bylo náramně vidět jak jsou každá ať nevěsta či maminka, kamarádka a ostatní nadšené z jejich práce.