Jak můj chlap dělal žemlovku. P.S: muži, čtěte pozorně, co vám vaše drahé polovičky píšou

22. zář 2015

Povyprávím vám příběh o tom, jak muži vaří. Respektive... jak ten můj muž vaří. Tento článek jsem poslala původně jen na facebook, ale rozhodla jsem se, že vás trochu rozesměji a snad připravím na některé aspekty manželského života.

Ale začnu od začátku. Podle mě se muži v kuchyni dělí na dva typy. Jedni vaří lépe než ženy a ti druzí dovedou spálit i párky. Věřte mi, takové skutečně znám. Jeden známý vařil párky osm hodin. Po jeho návratu do kuchyně tam už ty párky ani nebyly. Jen černé cosi a hromada kouře. A protože jsem u toho svého nezažila, že by něco uvařil lépe než já, tak ho beru jako druhý typ, a tak jsem měla strach, co z té žemlovky, kterou chtěl o víkendu, když jsem nebyla doma, bude. Nicméně... dobrá prý byla.

Nu tedy, poslala jsem mu recept z internetu a popsala, co má udělat jinak. Znáte to, věřte internetovým receptům. Většina věcí je tam přehnaně zdlouhavých, a ingredience přehnaně drahé. Napsala jsem i kde co má, aby to nekupoval dvakrát. „Skořici máš nad sporákem.“ Napsala jsem do mailu. Bohužel trpím tím, že píšu moc dlouhé maily, které skoro nikdo nedočte do konce nebo něco přehlídne. Takže teď máme dvoje skořice.

To nejlepší však teprve přijde. V receptu bylo naprosto nesmyslně napsáno, že se mají jablka nastrouhat. To pokládám za zbytečné, protože za a) nakrájená jsou v žemlovce lepší b) proč by si měl člověk přidělávat práci? A konečně za c) nemáme struhadlo... tedy ne struhadlo určené na strouhání jablek. Jsou to tedy trochu improvizační podmínky, se kterými si dovede poradit jen ostřílený kuchař. To naše struhadlo se při stěhování ztratilo a zůstalo nám takové malinké na koření, které nám věnovala moje mamka. Je vysoké asi pět centimetrů. Ano, dámy, tušíte správně kam tím mířím. Tak tedy, část mailu, ve které se zmiňuji o nestrouhání jablek byla přehlídnuta a ignorována, a tak bylo jablko odrůdy Ontario (v průměru mají tak 10 cm) strouháno na pěticentimetrovém struhadle. Struhadlo ale s jablky funguje jako mačkátko, takže to dělalo spíše kaši. Kuchyň dle slov mého nastávajícího nedopadla dobře. Dle mých představ jako po pádu atomové bomby. Ale i tak jsem se při jeho vyprávění smála, až mi tekly slzy.

Vzpomněla jsem si na jednu známou scénu z Pelíšků: „Rozkaz zněl jasně - nesmí projet za žádnou cenu.“ Tak tedy - rozkaz zněl jasně - nastrouhat jablka. Nu a poučení? Recepty na internetu jsou pouze orientační. Nedá se jimi řídit doslova. A druhé poučení? My ženy máme skvělé odhadovací schopnosti. Většina z nás vám mužům veškeré potřebné informace řekne - dokonce i dřív než nastanou, jen je nepřehlédnout. ;-)