Už od rána to byla nádhera. Pořád jsem očekávala, kdy se dostaví nervozita, dlouho nic, ale pomaloučku polehoučku přicházela a to díky ženichovi a celé jeho rodině. Totiž - můj nastávající si pro mě měl přijet v 10 hod (v 11 hod. začínal obřad), nam…

Už od rána to byla nádhera. Pořád jsem očekávala, kdy se dostaví nervozita, dlouho nic, ale pomaloučku polehoučku přicházela a to díky ženichovi a celé jeho rodině. Totiž - můj nastávající si pro mě měl přijet v 10 hod (v 11 hod. začínal obřad), namísto všeho domluveného se všichni dostavili o půl hodiny později, takže to trošku zapříčinilo mou nervozitu (snad strach, že si to rozmyslel :-) ?). Ačkoliv jsem zakázala všem brečet, první kdo uronil slzičku jsem byla já, a to v okamžiku, kdy jsem z okna viděla z auta vystupovat mého nastávajícího s jeho svědkem (kamarád). To mě nějak dostalo. Ale hned jsem se dala do pucu a pak už jsme si to oba dva jenom užívali. Můžu říci, že to byl opravdu nejkrásnější den našeho života. Více je snad patrné z přiložených photos. Na závěr chci poděkovat hlavně našim rodičům, kteří nás podpořili finančně, všem v rodině za krásné a hojné dary, kamarádům, kteří to navečer přišli roztočit a všem ostatním, kteří se tohoto krásného slavnostního dne účastnili či se na něm jinak podíleli. Zdraví novomanželé Součkovi