Celý den byl naprosto v klidu a strašně rychle utekl :-) Noc předtím jsem spala u mamky, protože jsme měli vymyšleno, že mě ženich uvidí až při obřadu. Ráno jsem se vzbudila už o půl osmé (obřad byl až v 15:00), v klidu jsem se nasnídala a koukala s…

Celý den byl naprosto v klidu a strašně rychle utekl :-) Noc předtím jsem spala u mamky, protože jsme měli vymyšleno, že mě ženich uvidí až při obřadu. Ráno jsem se vzbudila už o půl osmé (obřad byl až v 15:00), v klidu jsem se nasnídala a koukala s bráškou na kreslený pohádky. Kolem desáté jsme vyjeli, stavili se cestou pro kytici a pak už tradá na Myslinu. Tam už byl připraven apartmán, kde jsem se ubytovala, pomohla v restauraci nazdobit stoly, domluvila pouštění hudby a akorát jsem to vše stihla do půl dvanácté, kdy přijela kamarádka na učesání a nalíčení. Během toho se mi ještě stala nehoda, protože se mi ulomily dva gelové nehty, takže jsem vyslala SOS jiné kamarádce, která dojela o hodinu dřív, než původně chtěla, aby mi je stihla udělat znova. To vše jsme ale krásně zvládly, a tak jsem byla ve 14:00, kdy mi tchýně zaklepala na dveře pokoje, zcela připravena. Vůbec nechápu, jak je možné, že jsem celý ten den nebyla nervózní, ale bylo to tak. Jen když jsem seděla v restauraci a bylo těsně před obřadem, trochu se mi klepaly ruce, ale to bylo všechno. Ani když už zazněla hudba a s tátou jsme vykročili, stále jsem si tak nějak neuvědomovala, že nastal ten den D, že se vdávám. Obřad byl hodně krátký, až moc, hodně mě to překvapilo. Ale dojetí nepřišlo, na cizích svatbách brečím a na své vůbec. Byla jsem naprosto při smyslech a usmívala jsem se na všechny, kdo mi gratulovali. Po obřadu pronesl můj táta pěkný přípitek no a pak jsme se už fotili, napřed skupinky, pak jen my dva. Musím říct, že v tom korzetu jsem pak měla celkem problém se něčeho najíst, byla jsem sešněrovaná opravdu hodně a hlavně, když jsem se trochu ohnula v pase, byl to docela problém. Takže jsem snědla jeden malý talířek z rautu a to bylo za celý večer skoro všechno, pak nějak nebyl hlad. Od 18:00 začala hrát kapela a pak už se zábava rozjela plným proudem, tancovalo se, pilo se, ani jsem nestíhala korzovat tak, jak jsem chtěla, protože jsem se u každé skupinky zdržela hodně dlouho. Nakonec jsme ani nestihli rozkrojit svatební dort, tak se nakonec schoval a vzali jsme si jedno patro druhý den domů, další patro dostal taťka a poslední ženichův svědek. Jedním z bodů programu byla tombola, vyhlášení bylo ve 23:00. Možná byla trochu škoda, že nerozsvítili pořádně sál, aby bylo víc vidět na ceny, takže někteří lidé pak přesně nevěděli, co bylo co za cenu. Navíc asi polovinu cen vyhrál jeden stůl, pak kamarádka vyhrála tři ceny a zbytek se tak nějak rozfrckal mezi zbytek. Ale myslím, že ve výsledku tombola spolu se svatebními novinami byl pěkný doplněk, protože jiný "doprovodný program" jsme neměli. Hudba přestala hrát ve dvě ráno a je pravda, že mezi jednou a druhou už se většina stejně odporoučela, takže my poslední jsme zůstali vzhůru do tří do rána a pak se šlo do hajan, o svatební noci nebyla vůbec řeč :-) Ve výsledku si myslím, že to bylo hezká svatba, že se všichni hosté dobře bavili, tancování jsem si opravdu užila, jen jsem nestihla vůbec ochutnat všechny dobroty, co byly na rautu připravené a hlavně jsem si za celý večer tak nějak pořádně neuvědomila (a vlastně si to neuvědomuju stále), že se ten den ze mě stal někdo s jiným příjmením :-D Vlastně se nic nezměnilo, žijeme pořád stejně, jako předtím, jen jsme teď k sobě tak nějak hodnější (svatba byla opravdu hodněkrát důvodem rozmíšek mezi námi). Tak snad nám to vydrží :-)