Doporučujeme: Modrastrecha.cz Modrykonik.cz Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk

reynocek NEAKTIVNÍ

Svatba byla 18. srpna 2007 v Mariánské Týnici, Region Plzeň  • 

  • Popsat svatební den? ... skvělá párty. Za rok na výročí svatby to zopakujeme ;-))

    Celý den byl uvolněný a rozesmátý. Očekávaná nervozita se nedostavila. Jen snad chviličku před vyslovením slůvka ANO, jsem začínala mít strach, že nebudu moct mluvit :-)
    Dopoledne jsem se v klidu nechala učesat, cestou domů vyzvedla svého dědu a babi, něco málo snědla a začalo líčení. To jsme zvládly s mojí sestrou Radkou také vcelku rychle. Zvolily jsme jen něco jednoduchého, jelikož se příliš nelíčím, a také jsem človíček hodně citlivý na oči. Pak přišlo na řadu oblékání. To už nám trvalo o trochu déle, ale nakonec jsme vše stihly ještě s předstihem. Moc děkuji za pomoc sestře Radce a také svědkyni Evině, které se o mě pak skvěle staraly po celý zbytek dne. Mezitím se u nás sešli všichni svatebčané. Kdo ozdobil auta a svatebčany vůbec netuším, ale každopádně mu (jim) za to moc děkuji :-)

    Pak mi přišel ženich předat kytičku (strašně moc mu to slušelo) a šli jsme nastupovat do aut. Byli jsme tak nedočkaví, že jsme si ani nevšimli, že vyrážíme asi s půlhodinovým předstihem, takže jsme si v Mariánské Týnici na obřad museli ještě chvilku počkat. Ale radši dříve, než-li později ;-)

    Sepsali jsme občanky, dostali jsme pokyny, jak bude obřad probíhat (i když si to ženich stejně vůbec nepamatoval :-)) a přišla naše chvíle. Přestože si paní matrikářka předem moje příjmení za svobodna několikrát opakovala, při představování snoubenců se jí to stejně podařilo asi až napotřetí :-) Co nám tam pan oddávající říkal si moc nepamatuji, ale všechno probíhalo v klidu. Družička Eliška (neteř) a mládenec Matěj (synovec) byli úžasní a neskutečně hodní. Vydrželi s námi stát před oddávajícím skoro až do konce obřadu, a že bolely nohy ke konci už i nás :-) Když se nás oddávající zeptal (na co asi), slova jsme si nepopletli a vyslovili správně ANO, vyměnili jsme si prstýnky a vychutnali celkem dlouhý polibek :-) Jen ... když ženich zakrojil náš první společný krajíc chleba a já posolila, tak na mě ženich zapomněl a chtěl si ukousnout první (dle pokynů paní matrikářky před obřadem měl prvně nabídnout nevěstě a pak si kousnout sám) :-)) To pobavilo nejen nás dva (na docela dlouhou dobu :-)), ale i přítomné dvě selky, které chleba přinesly a chtěly nám poblahopřát. Nakonec vše ale dobře dopadlo a dostali jsme se i ke gratulacím od svatebčanů.

    Když jsme vycházeli z kaple, místo spousty rýže se na nás snesly nádherné bublinky, za což chci moc poděkovat hlavně čtyřem nejmladším členům naší svatby Elišce, Matýskovi, Evičce a Adámkovi. Čekalo nás také vyplácení se z pout a okovů. Zdárně jsme zdolali 1,5 litru piva, na jehož dně nás čekaly "klíče ke svobodě". Ale samozřejmě nepasovaly :-) Takže jsme ty správné dostali až potom, co jsme se vyplatili pár lahvinkami něčeho tekutého :-) , o které pak kamarádi stejně přišli, protože si je při focení špatně hlídali ;-))

    Po focení jsme se vydali na hostinu. Po cestě bylo jen pár chvil, kdy naši kolonu aut NEBYLO slyšet do dálky, až z toho dvěma autům odešel "klakson" :-) Abychom si to co nejvíce užili, tak nás náš úžasný řidič Víťa (moc děkujeme za skvělé "služby") :-) provezl celou Horní Břízou, kde bydlíme, včetně sídliště a snad každé hospůdky, která se tu nachází. Když jsme konečně dorazili do restaurace, připili jsme si, zametli rozbitý talíř a šli se najíst. Pak přišlo krájení dortu, společný tanec, čtení blahopřání, rozbalování dárků (všem moc děkujeme jak za věcné, tak i finanční dary) a taky další úkol pro novomanžele. Měli jsme společně vyprat plínky na valše za pomoci mýdla. Ale protože nám to moc nešlo, chtěli nám kamarádi pomoci něčím trochu modernějším. No, že nám pak přímo v restauraci přivezou na pomoc pračku (která byla i jejich svatebním darem - moc děkujeme) jsme opravdu, ale opravdu nečekali :-)

    Pak čekal ještě jeden úkol mého manžela ... se setrou Radkou, kamarádkou Luckou (lektorkou orientálních tanců), paní majitelkou restaurace a v neposlední řadě také za pomoci dvou skvělých chlapů Petra a Milana :-) jsme se převlékli za orientální tanečnice, ženichovi jsme nechali zavázat oči a ten pak svou manželku musel poznat podle nohy po hmatu. Trvalo mu to docela dlouho, ale nakonec poznal :-))

    Pro zpestření svatebčanům a oddych jsme také promítli na plátno v restauraci fotky z mého a manželova dětství, až do společného života.

    Pak už se jen pilo, tančilo ... prostě řádilo asi do tří hodin do rána.

    Všem moc děkujeme, že byli v tento den s námi (nebo na nás alespoň mysleli) a doufáme, že si to také tak skvěle užili, jako my.

    Petra a Roman Širokých

    P.S.: Pokračování fotoalba najdete na:

    http://www.ecards.cz/priv-album-svatba-18-08-2007-marianska-tynice-42124
Tento fotoblog je zatím prázdný.
reynocek
Registrace: březen 2007
Bydliště: Region Plzeň
Příspěvků: 17
Inzerátů: 0
Přátelé: 1