Vše naprosto báječné až na počasí - během obřadu lilo jako z konve (hektolitry štěstíčka:-))), na focení ale naštěstí přestalo a i když bylo pod mrakem a docela zima (nakonec jsme se všichni shodli, že je to v podstatě nevýznamné), fotek jsme v krás…

Vše naprosto báječné až na počasí - během obřadu lilo jako z konve (hektolitry štěstíčka:-))), na focení ale naštěstí přestalo a i když bylo pod mrakem a docela zima (nakonec jsme se všichni shodli, že je to v podstatě nevýznamné), fotek jsme v krásné zahradě zámku nafotili mraky...A to i přestože se ženich z celého svatebního dne děsil právě focení nejvíc - vyléčila ho štamprle před obřadem a pak byl nezastavitelný, vymýšlel další a další pozy a místa, kde by se ještě chtěl se mnou vyfotit, až jsme ho museli s fotografkou (která neuvěřitelně fajn) krotit, že už to stačí.... Lidi byli úžasní, rodiče báječní (děkujeme strašně moc), svědkyně super, svědek víc vystresovaný než my. Kamarádi pozorní, vymysleli i úžasné srandičky, nic co by se nám nelíbilo...naopak. V pátek mi od odpoledne dělala společnost moje kamarádka spolupracovnice Květuška- děkuji za to moc - večer na mne padla nervozita a byla jsem jen velmi špatně snesitelná mým okolím - no a Květuška mi naordinovala drink a další a pak už mi bylo moc fajn a nic mne netrápilo a moc jsem si předsvatební večer užila povídáním s ní a rodiči. Spala jsem velmi tvrdě, i když jen 5 hodin, no nějak to spaní nevyšlo dřív než v 00:30, zato sestra s mámou spaly velmi špatně a málo z nervozity nebo co:-)) Ráno od sedmi hodin jsem si to báječně užila u kadeřnice (spolu s maminkami a sestřičkou mojí drahou), byla tam velká legrace, nasmály jsme se a o žádné nervozitě ani řeč, a přišla mne k ní nalíčit kosmetička, obě velmi šikovné, děkuji moc za skvělou proměnu v nevěstu... Pak jsem se doma rychle oblékla, to už tam někde se svatebčany seděl a v klidu snídal můj miláček, nemohla jsem je proto ani pozdravit, aby mne neviděl předčasně. Fotograf Ivošek mne vyfotil v přípravách, a pak již do toho zmatku si mne ženich přebral od rodičů a já jeho. No potom proběhly asi 3 panáky na povzbuzení, několik koleček šunky do žaludku a už se muselo jet, čekala nás dlouhá cesta 70 km na zámek Nové Hrady, proběhla naštěstí bez komplikací (snad jen několik ztracených ozdob z aut- se ztrátami se ale počítalo:-))), ani kolona 10ti aut se neroztrhala ani na velkých křižovatkách. No a tam po příjezdu setkání s fotografkou, seřazení svatebčanů, pokyny od pana matrikáře, potěšilo mne moc, že dojeli takovou dálku i kamarádi pozvaní na večer a další milí lidé z práce. Musím říct, že až v obřadní síni při krásné slavnostní řeči pana oddávajícího na mne padla nervozita a stáhl se mi žaludek, nervozně vypadal i Jari, slib jsme však odříkali bez větších potíží, pak krásné "ano" (miláčkovo schválně trochu jakoby váhavé - prý abych to neměla tak snadný- a moje zase docela kvapné:-))), pak prstýnky a nádherný polibek... Lidičky nám krásně poblahopřáli a už nám bylo jenom fajn až báječně... Na hostině po výborném obědě trochu útlum, drobné nevýznamné zádrhely jsme neřešili, prostě se vyřešily nějak samy...ale později s kapelou super zábava až do 2 hodin, bohatě to však stačilo, únava velká, žádná ostuda i přes spoustu vypitého alkoholu, vše spontánní, nádherné, všichni příjemní, neuvěřitelné... Jen trochu moc rychlé - nestihla jsem se vůbec pobavit se všemi co jsem chtěla, bylo těch svatebčanů prostě hrozně moc:-)) Mělo by to trvat aspoň 2 dny, ale kdo by to platil a vůbec vydržel?:-))