O tom, že se vezmeme jsme se rozhodli velice nenápadně. Jednoho březnového dne Patrik přišel domů, umyl se a lehl si k televizi. Já jsem žehlila a on jen tak mimochodem prohlásil: "Ty Moni, co kdybychom se vzali." :-) Nenamítala jsem nic a vzpomněla si na začátek našeho vztahu, kdy jsem se po dvou měsících vrátila z Německa na krátkou návštěvu. Dostala jsem prstýnek s kamínkem a se slovy, že by byl rád, kdyby byl jednou zásnubní. UŽ JE!!!
Na počátku jsme nechtěli dělat téměř žádnou svatbu. Pouze obřad a večeře se svědkama. Teď je to ve fázi, kdy máme na seznamu hostů 50 lidí. Do příprav jsme se dali s vervou... :-)
_____________________________________________________________________________________________

Svatba se pomalu, ale jistě blíží. Doma stoupá nervozita. Snažíme se to však brát s humorem, takže to snad nějak půjde.
Zařízené je téměř vše. Ženich má kompletní oblečení připraveno. Já už mám kromě punčoch také vše. Prstýnky jsou schovány ve skříni, kytky jsou objednány, výzdoba aut hotova, místo hostiny zarezervováno, kapela domluvena, cukroví a koláčky objednány, kadeřnice připravena... Jediné, co mi chybí je kosmetička (odřekla mi minulý týden a nemůžu sehnat náhradu). A jako poslední budeme dávat dohromady jídlo na večerní raut.
____________________________________________________________________________________________

První zádrhel už se nám vloudil. Když jsme přišla na zkoušku šatů, oznámili mi, že nevěsta minulou sobotu sukni, kterou jsem měla zamluvenou, roztrhla tak hloupě, že to nejde opravit jinak než zkrácením, a to u mne znamenalo výběr jiné sukně :-( Vybrala jsem tu, co mám taky tady v albu.
____________________________________________________________________________________________
Konečně jsem objevila kosmetičku, která je ochotná mne nalíčit. Ve čtvrtek 28. 6. jdu na zkoušku.