Doporučujeme: Modrastrecha.cz Modrykonik.cz Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk

martulka6188 NEAKTIVNÍ

Svatba byla 1. srpna 2015 Roštín, Region Kroměříž  • 

  • SNOVÁ :-) Je toho tolik, co bych mohla vyprávět, ale asi by to nikdo nečetl :-) Pokusím se to raději shrnout v odrážách, protože se znám a vím, jak se umím rozepsat....

    PÁTEK
    - příjezd snoubenců, rodičů, sourozenců a svědků na místo konání všeho cca v 15 hod.
    - ženská část začala chystat stoly a výzdobu uvnitř restaurace ("outdoorových" věcí bylo na nachystání sice víc, ale bály jsme se, že by nám přes noc zvlhly, tak jsme to nechaly až na sobotní ráno) a pánská část zatím postavila party stan
    - kolem 18 hod. jsme si dali večeři a při té příležitosti jsme se snoubencem poděkovali rodičům za všechno, co pro nás kdy udělali a předali jim drobné dárky (maminky zrcátka, tatínkové placatky). Byl to moc příjemně strávený večer, maminky vytáhly fotky z našeho dětství a kromě spousty smíchu byly i slzičky.
    - svědkyni a všem, kdo chtěli pomáhat, jsem rozdala podrobné instrukce na sobotní ráno a dopoledne a kolem půlnoci jsme šli spát (důležité!!! - musíte si umět říct, co a jak chcete, nikdo vám myšlenky nečte :-) )

    SOBOTA - den D
    - se snoubencem jsme vstávali asi v 8 hod. Vykoukla jsem z okna a zjistila jsem, že venku už se pracuje na přípravách - všichni věděli, co a jak má být a že to mají na starost a už se sami mezi sebou zorganizovali. Je to parádní, když kolem sebe máte lidi, na které se můžete spolehnout!
    - objednali jsme si snídani a v tom přijela kadeřnice a vizážistka. Byla jsem utajená nevěsta, tak jsem šla s holkama nahoru a míchaná vajíčka mi potom přinesl číšník až pod nos a já u česání snídala :-) Přístup měl zakázaný v podstatě jen ženich, ale stejně jsem dopoledne na střídačku strávila jen se svědkyní, s maminkou a nakonec s tatínkem
    - celé dopoledne jsem měla výbornou náladu, byla jsem vysmátá a jediný, kdo byl nervózní, byla svědkyně - my to prostě máme tak rozdělené :-)
    - česání trvalo trošku déle, ale měly jsme rezervu, tak to nevadilo. Kadeřnice z toho potom začala být nervózní a já ji uklidňovala, což všechny pobavilo :-)
    - potom si mě vzala do parády vizážistka a konečně přišla řada na oblékání - na tuto chvíli se hrozně těšila moje svědkyně, která měla na starosti šaty (měla je 6 týdnů u sebe doma, aby je ženich neviděl)
    - přetáhly jsme šaty přes hlavu a ruce, porovnaly a já s úsměvem povídám svědkyni: "Jéé, Kači, my jsme zapomněly nejdřív obléct spodničku!". No, holky, Kačka se na mě podívala a ten pohled by pochopil každý, na to jsme se nemusely ani tolik let znát... Beze slova běžela do svého pokoje, který převrátila vzhůru nohama a pak se s brekem vrátila se slovy, že mi zkazila celou svatbu... Spodnička byla v jejím olomouckém bytě.
    - optimismus mě neopustil ani v této chvíli, bylo necelých 30 min. před obřadem, takže už se stejně nedalo nic dělat (protože cesta ze svatebního místa k ní domů by trvala asi hodinu a čtvrt tam a to samé zpět - tudíž nic, proč bych se měla trápit). Podívala jsem se do zrcadla a zjistila, že šaty vypadají dobře i bez spodničky, uklidnila jsem Kačku (což chvíli trvalo, byla z toho chudák fakt hodně špatná) a došněrovaly jsme šaty. Potom botky, závoj a byla jsem připravená jít na věc.
    - asi 15 min. před obřadem si pro mě přišel tatínek
    - když jsme s tatínkem stáli na terase a čekali na první tóny písně, nemohla jsem uvěřit, že už je to tu. Po prvních krocích se na mě všichni otočili - to mi vehnalo slzy do očí. Šla jsem uličkou, snažila jsem se očima každého pozdravit a myslím, že jsem se usmívala. Honza stál na konci, vypadal nervózně a trochu dojatě.
    - během řeči starosty jsem chvílemi měla oči nalité slzami a chvílemi jsem se snažila to rozdýchat. Nakonec mi přece jen ale slza stekla - podívala jsem se na Honzu, on na mě a říká: "Chceš kapesník?" . Prostě vždy připraven :-D Vyndal z kapsy jeden papírový kapesníček, belskurychle mi ho podal (prý si toho nikdo nevšiml), já si utřela slzu a zase jsem mu jej vrátila.
    - následovalo "ano", výměna prstýnků - můj samozřejmě přes oteklé prsty úplně nešel, čímž jsme všechny trochu pobavili, jak dlouho to trvalo, polibek a podpisy, přípitek, gratulace
    - hned po obřadu následovalo skupinové focení. To naštěstí šlo jako po másle, protože jsme si předem napsali "seznam" kdo s kým a jak a svědkové na to potom už dohlédli
    - po společném focení nám všichni připravili špalír před restaurací, kde vystřelili konfety (také moc pěkný zážitek), paní provozní nás přivítala, připila si s námi a rozbila talíř
    - následoval přípitek. Proslov měl můj tatínek a svědek ženicha, oba krátce a výstižně, což všem vyhovovalo. Potom oběd. My jsme s manželem po polévce už nemohli, tak jsme se zvedli a postupně jsme obešli všechny hosty a pozdravili se s nimi. Zpětně to hodnotíme jako moc dobrý nápad, protože u některých to za celý den byla jedniná chvíle, kdy jsme v klidu prohodili pár vět.
    - po obědě jsme krájeli dort a hned poté se jeli fotit
    - během toho, co jsme byli pryč, začala hrát cimbálovka. Svědkyně téměř 10 let tančila v souboru, tak to tam s přítelem pořádně rozjeli :-) Dál taky holky zorganizovaly knihu hostů (formou fotek z polaroidu), někteří si šli zapinkat volejbal a co vím, tak někteří si dali i menšího šlofíka.
    - po návratu z focení jsme si ještě taky trochu trsli a hlavně zapěli s cimbálovou muzikou. Kamarádi pro nás měli připravené nějaké to překvapení (no krása - osobní věnování a přání od Tomáše Kluse a druhá skupina kamarádů nám složila píseň o nás - to mě hodně dojalo).
    - ve 20 hod. přijel DJ a vystřídal cimbálovku. DJ zahájil svůj program prvním tancem pro nás, novomanžele - píseň Navěky od Tomáše Kluse, to jsme s Honzou hodně prožívali... Potom tanec s rodiči.
    - a potom už následovala výborná zábava, kterou jsme v nemalém počtu táhli až do půl páté ráno :-)

    NEDĚLE
    - od osmi byla nachystaná snídaně. My jsme s manželem přišli v děvět a několik málo kamarádů už jsme nezastihli, takže chudáci ani nedostali výslužky (víno)
    - tak jak všichni postupně odjížděli, tak jsme se loučili a předávali výslužky. Rodina a svědkové zůstali nejdéle, pomohli nám zbalit všechny věci a kolem 13 hod., už jsme se rozloučili s úžasnou obsluhou a už jako manželé odjeli domů

    Celé tři dny byly úžasné a program byl nabitý. Hrozně rychle to uteklo! Možná se vám to bude zdát přeorganizované, ale vězte, že u svatby o 140 lidech to ani jinak nešlo :-) A my teď s rodinou a všemi kamarády s radostí vzpomínáme. Všichni o naší svatbě mluví jako o "svatbě" či "party desetiletí". A vzhedem k tomu, jak výtečné svatby měli naši přátelé, je mi velkou ctí, že ta naše obsadila první příčku (samozřejmě vím, že to není žádná soutěž, ale člověka to i tak potěší :-) )

    Všema deseti doporučuji všechny dodavatele a spolupracovníky (nebudu to psát jednotlivě, protože bych se opakovala) - všem moc děkujeme za skvěle a profesionálně odvedenou práci a příjemnou spolupráci!!!
Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
martulka6188
Martina Jan
Registrace: leden 2015
Bydliště: Region Praha
Příspěvků: 74
Inzerátů: 0
Přátelé: 3
Po svatbě
8 4 2 dní
Po svatbě
Líbí se mi tyto fotoblogy (8)