Doporučujeme: Modrastrecha.cz Modrykonik.cz Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk

Tradice

Svatba představuje poměrně významnou životní událost a změnu. Aby vše vyšlo tak jak má, manželé byli šťastní, měli spoustu zdravých dětí, peněz, lásky a žádní zlí duchové jejich hnízdečko neobtěžovali, provádějí se během svatebního dne nejrůznější čáry, kouzla a kousky.

Z dob dávno minulých se svatebních rituálů dochovala spousta...

...a jak se říká, na každém šprochu… Naši pohanští předci si na rituály potrpěli. Vždyť uctívali tolik různých bohů a zlí duchové a démoni číhali na každém kroku. Svatba znamenala přechod dětí od rodičů k životnímu partnerovi. Bylo nutné tedy minulost řádně ukončit, rodičům poděkovat za výchovu a přetrhat pouta (ženské osazenstvo během této části obřadu zpravidla plakalo).

Poté se snoubenci octli ve stavu nezařazenosti. Jako takoví byli velmi zranitelní zlými duchy a silami. Nevěsta v tu chvíli už nepatřila svým rodičům, ale ještě nepatřila svému muži. Protože zlí duchové přebývají hlavně v zemi, nevěsta se jí cestou z domova na místo svatebního obřadu nesměla dotknout. Proto vždy jela na voze, nebo třeba i na trakaři, jen aby jí duchové číhající v zemi nemohli ublížit.

Ochranitelskou funkci plnily i družičky, které na svatbách vídáme i dnes. Oblékaly se do podobných šatů jako nevěsta, aby zlé mocnosti hůře rozpoznávaly, která z nich to je.  Nakonec nastává přerod do nového stavu. Dívka se stane vdanou ženou a jinoch ženatým mužem. Na nevěstu však stále číhají duchové pod prahem nového domova. Proto ji přes něj muž přenáší na rukou.

Zde přinášíme malý přehled tradic, které svatbu doprovázejí dodnes:

Loučení se svobodou

Kdysi probíhalo v domě ženicha i nevěsty. Dnes nejčastěji každý zajde s partou přátel do oblíbené restaurace, kde se se svobodou řádně rozloučí. Původně se tento zvyk nazýval „rámusivý večer". Během loučení se svobodou v předvečer svatby dělala partička co největší rámus, který měl zaplašit zlé duchy.

Vybavení nevěsty

Svatební šaty

Ženich by neměl nevěstu ve svatebních šatech vidět dříve, než na svatbě. Prý to přináší smůlu, každopádně se tak mladý muž připraví o moment překvapení. Klasická barva svatebních šatů je bílá. Symbolizuje čistotu, nevinnost ale i věrnost. Nevěsta si nemá šít šaty sama, protože: „Kolik píchnutí jehlou, tolik slz." Navíc by si nevěsta mohla zašít cestu ke štěstí. Svatební šaty neměly být hotové příliš brzy. Podle starého zvyku se totiž měly šít, zdobit a vyšívat až do dne svatby. Schovejte si tedy třeba malý korálek, který před odchodem k oltáři na šaty došijete, prý to nosí štěstí. Závoj poskytuje ochranu před zlými duchy, kteří se do těla dostávali zákeřně nosem.

 Během svatebního obřadu by nevěsta měla mít

  • Něco starého - znamená to, že nechává svůj dosavadní život za sebou, případně připomínka rodinné tradice, ve které by měla pokračovat
  • Něco nového - nový začátek, vnáší radost do nového života
  • Něco půjčeného - nejlépe od blízkého člověka - přináší štěstí
  • Něco modrého - symbolizuje nevinnost
  • Minci v levém střevíčku nebo zašitou v lemu šatů - znamená blahobyt
  • Podvazek - nejlépe tedy modrý, případně půjčený. Můžete ho vydražit, vhodit mezi nezadané muže, kdo ho chytí, žení se příště. Podvazek by měl svléknout ženich, ovšem nesmí si pomáhat rukama.

Měsíc

Jestliže se svatba koná, když měsíc přibývá, manželé budou šťastní a narodí se jim plno dětí.

Rozhazování květů

Okvětní kvítky, které rozhazují malé holčičky nebo družičky v čele svatebního průvodu, mají přilákat Bohyni plodnosti.

Zasypávání rýží

Aby měli novomanželé hodně dětí, svatebčané je zasypávají rýží, konfetami, oříšky nebo rozinkami.

Malé děti

Když během hostiny sedí nevěstě na klíně malé dítě, manželství nebude mít nouzi o potomky.

Koule na noze

Kamarádi připevní ženichovi po obřadu ke kotníku vězeňskou kouli. Je na mladé paní, zda pilkou řetěz přeřízne, nebo nechá novomanžela, aby přátele uplatil, získal od nich klíček a osvobodil se sám.  

Voda a chléb

V dávných dobách nová rodina přijala nevěstu poté, co společně se ženichem pojedla chléb a sůl. Dnes novomanžele vítá chlebem a solí a sklenicí vody personál restaurace, kde mají připravenou svatební hostinu. O vše se pár musí rozdělit a prázdnou sklenici hodit za sebe a rozbít. I v nastávajícím manželství se budou dělit o vše, i o střepy, které přinesou štěstí.

Rozbíjení talířů

Střepy přinášejí štěstí a společným zametením prokážou novomanželé vůli spolupracovat. Když společně „vyzrají" na střepy, zvládnou pak už všechno.

 Vzájemné krmení

Spolupráci novomanželů symbolizuje i zvyk, při kterém jeden druhého krmí polévkou ze společného talíře. Ale má ještě jiný význam: z rodinného krajíce budou v manželství oba brát a dávat stejným dílem.

Tanec novomanželů

Novomanželský valčík otevírá parket. Poté se přidávají postupně rodiče, prarodiče, svědci, sourozenci, tetičky a strýčkové, sestřenice a bratranci a nakonec přátelé a kolegové. V některých krajích si musela nejdříve nevěsta zatančit se všemi přítomnými muži, včetně nejmenšího chlapečka a nejstaršího dědečka. Když muž absolvoval tanec s nevěstou, potom mohl na parket pozvat svou partnerku.

Krájení dortu

Dort krájí nevěsta, ale ruku na noži drží i ženich. Symbolicky tak pomáhá své novomanželce a dokazuje jí, že pro ni bude vždy oporou. Kdo má ruku nahoře, bude mít v manželství navrch.  První kousek podá ženich nevěstě, druhý ona jemu, další nevěsta matce ženicha, potom svojí matce, otci ženicha a svému otci. Nakonec svědkům a všem svatebčanům. Ochutnat dort musí každý, odmítnutí přináší smůlu.

Tanec se závojem

Kolem půlnoci si nevěsta sundá závoj a se zavázanýma očima tančí v kruhu svobodných kamarádek. Pokouší se jednu z nich chytit a závoj jí nasadit. Ta, která je polapena, má prý šanci, že se brzy vdá.

Naběračkový tanec

V pokročilé noční době se všichni svatebčané ozdobí hrnci, poklicemi a dalším nádobím a tančí za doprovodu plechového rámusení. To nevydrží poslouchat žádný zlý duch, takže všichni zmizí.

Přenášení přes práh

Aby mladý muž přelstil zlé duchy, kteří podle pověstí číhají pod prahem vstupních dveří jeho domu, musí vzít svou nevěstu do náruče a nedovolit, aby se nohou dotkla prahu.

Svatební noc

Svatební noc mohla být v dřívějších dobách pro novomanžele spíše trauma, než romantická záležitost. Zvláště pro nevěstu, která bývala podrobena řádné kontrole své předsvatební nevinnosti. Strach z prvního milování znásobený potupným předvedením krvavé stopy na prostěradle, děkuji pěkně. Ale jelikož naše prapředkyně byly odjakživa mazané, vyzrály často na inkvizici nejrůznějšími fintami a imitacemi.

Po mužích se samozřejmě žádné dokazování života bez hříchu nevyžadovalo. V případě, že byl novomanžel panic, zbývala mu tedy alespoň ta nervozita. Svatební noc v dnešním pojetí asi žádná velká překvapení neskýtá. Novomanželé se ve většině případů znají po všech stránkách a po náročném dni často na milování nezbývá energie. Proto nebuďte milé dámy smutné, pokud váš drahý usne jako špalek, nejste v tom samy. Jen o tom příštího rána raději před zvědavými kamarády moc nemluvte. Určitě si to během manželství vynahradíte.

Ranní dar

Sympatická tradice, kdy v dřívějších dobách ženich své nevěstě první ráno po svatbě předal dárek. Tenkrát sloužil jako finanční zajištění nevěsty. Může to být třeba drobný šperk, který ženu potěší a novomanžela povznese v očích své vyvolené i jejích kamarádek.

Družičky

Hlavní úkol družiček je zmást zlé duchy, kteří mají spadeno na nevěstu. Proto jsou družičky oblečené v podobných šatech jako nevěsta, aby duchové ztratili přehled. Duchové se plašili také rámusem, proto plechovky tažené za autem a hlasité troubení.

Prstýnky

Výměna prstenů symbolizuje pouto mezi partnery. Snubní prsteny se používaly už ve středověkém Egyptě, ovšem tenkrát ještě ne zlaté, ale železné. Kruh symbolizoval nekonečno, kovová část Slunce a Měsíc, prázdný prostor pomyslnou bránu do lepšího života. Už tenkrát nosily Egypťanky prsten na prsteníčku levé ruky. Věřily, že odkud vede žíla k srdci.

Podle islámské tradice prsteny nahradily řetěz, jímž byli podle starodávného zvyku svázáni muž a žena předtím, než muž odvedl ženu z domu jejích rodičů do svého příbytku. Jako povinnou součást svatebního obřadu je vyhlásil papež Mikuláš I. v 9. století našeho letopočtu. Prsten ovšem navlékal jen muž ženě. Prstýnky mohly být z jakéhokoliv materiálu, z kovu, ze slonoviny, kůže či jen z obyčejné trávy. Měly především symbolický a náboženský význam. Představovaly nekonečnost trvání vztahu mezi manžely navzájem i nepomíjivost spojení mezi věřícími a Bohem.

Později začínají být prsteny bohatě zdobeny drahými kameny, čímž muži prezentovali velkou lásku ke své vyvolené, a hlavně velikost svého majetku a své sociální postavení. Snubní prsteny vyjadřovaly také nadvládu muže nad ženou, žena se stávala majetkem svého manžela. Což už v dnešní době neplatí, neboť od 20. století jsou během obřadu kroužkováni i muži, pozice se tedy vyrovnaly.

Přidané 2. kvě 2013.  •  To se mi líbí
kdype  
Přidané 2. kvě 2013.