Byl to jeden z našich nejkrásnějších dnů.. Vše vyšlo na jedničku, počasí objednané:-), všichni hosté se dostavili, jídlo výborné, kapela a zábava supr, no prostě bez chybičky. V pátek večer jsme ještě vše dochystávali doma, zdobili a připravovali. N…

Byl to jeden z našich nejkrásnějších dnů.. Vše vyšlo na jedničku, počasí objednané:-), všichni hosté se dostavili, jídlo výborné, kapela a zábava supr, no prostě bez chybičky. V pátek večer jsme ještě vše dochystávali doma, zdobili a připravovali. Nebyla jsem vůbec nervózní, naopak jsem se hrozně těšila! V sobotu už jsem na 7 odjela na účes a líčení, v 10 už jsem zas byla zpátky doma a zaháněla hlad nějakým tím chlebíčkem a cukrovím:-). Svatební hosté se už pomalu sjížděli, všechny obdivuju, že to u nás skvěle našli a neztratili se, protože jeli z daleka a ještě u nás předtím nikdy nebyli. V 11 už jsem se začala pomalu oblíkat do šatů, následovaly poslední úpravy a mohla jsem konečně sejít dolů za svým ženichem:-). Všichni už na mě netrpělivě čekali a byli zvědaví, hlavně ženich, který ještě ani neviděl šatičky. Najednou se kolem mě motali všichni, je to zvláštní být tak středem pozornosti, všude samé foťáky, kamery, blesky.. Dostala jsem kytičku a ještě jsme chvíli čekali, než se jelo, až se všichni připraví a posbírají:-). Z domu jsem vycházela s taťkou, všichni sousedi kolem koukali, na ulici jsme vzbudili celkem pozdvižení a nasedli jsme do krásně vyzdobených aut, se kterými si daly záležet sestry od bráchovy přítelkyně a taky ostatní hosté. Jeli jsme v koloně, všichni troubili a bylo to super, užívala jsem si to fakt královsky, mávala jsemkolemjedoucím a tak.. Na zámku jsme museli čekat asi 20 minut, svatby před námi se nějak natáhly. A najednou už k nám mířila paní matrikářka, že jsme na řadě a začala si nás řadit. Pořád jsem byla úplně vysmátá a v pohodě, žádná nervozita se nedostavila (možná to bylo taky tím panáčkem ferneta:-)). Hudba byla krásná, pan oddávající měl moc hezkou řeč, ocenila jsem hlavně to, že to nečetl, jako mnozí, ale mluvil pěkně přémo k nám. Nestačila jsem se ani rozkoukat a už jsme byli u pasáže, kdy jsme měli říct "ano", byla to celkem rychlovka:-) Gratulace mi přišly úplně nekonečné, naštěstí mě nikdo nerozbrečel a pak už hurá na focení. Už na nás netrpělivě čekal ozdobený kočár s koňmi, tak jsme vyjeli do parku.. Ostatní šli po společném focení trávit dlouhé chvíle do zámecké kavárny, trošku se osvěžit, protože bylo fakt celkem vedro. Focení jsme si užili a vyrazili jsme zpět do Brna, přímo do restaurace na pozdní oběd o 16 hodině. Vše bylo nádherně nachystané, přesně podle mých pokynů personálu:-) Při zametání rozbitého talíře jsem se aktivně chopila smetáčku, tak doufám, že mi to nezůstane na celý život:-). V rámci uvítacího přípitku před restaurací mi obsluha schválně postrčila vodku a manželovi vodu, já nic netušící jsem to do sebe kopla. No, pro ostatní fakt zábava:-)) Po obědě už pomalu začala rozbalovat své nástroje kapela a navečer už se rozjela zábava v poném proudu. Nechybělo svatební video a tambola, to jsme se bavili nejvíc!! Kolem půlnoci už začali odcházet první hosté, my jsme vydrželi do 3 a skalní vytrvalci do 5 do rána.. Rádi bysme poděkovali všem, kdo s námi tento den byli, bavili nás a vytvářeli super atmosféru. Děkujeme moc za svatební dary, přáníčka a hlavně za pomoc mých rodičů, prarodičů a sourozenců při organizování celé svatby. Bylo to náročný, ale v detailech je síla a stálo to za to!!