Náš svatební den se přiblížil rychlostí blesku. Nejdříve mi přišlo, že je to příliš daleko na to, abych začala mít trému, ale najednou to bylo tu :) S manželem jsme vstávali kolem 6 hodiny, vklidu posnídali a já připravila koláčky a minidortíky na t…

Náš svatební den se přiblížil rychlostí blesku. Nejdříve mi přišlo, že je to příliš daleko na to, abych začala mít trému, ale najednou to bylo tu :) S manželem jsme vstávali kolem 6 hodiny, vklidu posnídali a já připravila koláčky a minidortíky na talíře, aby měli přijíždějící svatebčané co zobat. Kolem 8 hodiny ranní dorazila má svědkyně, která mě i líčila, s manželem a dcerou, která mě zase česala..Je to prima mít takové šikulky kolem sebe. A najednou to začalo utíkat, za chvíli dorazila kamarádka, která se nám starala o hosty a začali přijíždět další lidičky. Já jsem se připravovala v horním patře našeho domečku, kde jsme měli babinec a manžel byl dole kde se společně s mužskejma staral o výzdobu aut. Největší překvapení, ale čekalo na 10 hodinu. Jelikož má manžel rád americké veterány, napadlo mě, že by bylo super, kdyby nás takový fešák vezl na obřad. Schodou úžasných náhod jsem natrefila na pána, který vlastní cadillac a jezdí svatby. Měla jsem ho objednaného od ledna a dala mi to obrovskou práci to manželovi nevyzradit. V náš den D jsem mu napsala na malý kousek papíru vzkaz - " miláčku, běž ven - máš tam ode mě svatební dar "..Před tím jsem byla samozřejmě domluvena s pánem, že mě prozvoní, až se bude blížit..Bylo to úžasný, málem oněměl..To byl opravdu krásný zážitek jak pro mě tak pro manžela.. Poté než jsem se nadála, odjíždělo se a hurá do obřadní síně v Litoměřicích. Obřad proběhl jak má..Já jsem měla od rána dobrou náladu a na fotkách je to i vidět..Smála jsem se neustála od ucha k uchu, až mě někdy fotograf musel krotit, že stačí jen úsměv koutky..Manžel měl trochu na krajíčku, dojalo ho to, jak nám všichni přáli a pusinky se rozdávaly na všechny strany. Také co nám udělalo obrovskou radost, bylo počasí. V pátek 18.6. celý den pršelo a obloha byla celá prošedivělá a tak jsme se i báli, že bude svatba pod deštníky, i když by to mělo také své kouzlo. Nakonec se to, ale umoudřilo a nepršelo.. :) Pro jistotu jsem si, ale z půjčovny zapůjčila bílý deštník..Člověk nikdy neví. Po obřadě jsme se šli fotit k místní řece a po zhruba hodince odfrčeli do restaurace, kde jsme měli domluvenou hostinu. Vše bylo na 1*, přesně tak jak jsem si představovala. Personál byl milý, jídla i pítí bylo do syta. Také se našli únosci, kteří nakonec zamotali i trochu ženichovi hlavu. Z domluvené restaurace jsme se nakonec ještě přesídlili do jiné hospůdky, ale manžel je šikula a našel mě.. Většina hostů odešla kolem 3 hodiny ranní, ale našli se i tací, kteří vydrželi do 6.30 :) :) :) To, už i obsluha pomalu spala na stolech. Vřele bych chtěla také doporučit tombolu..Nápady a návrhy jsem našla na těchto stránkách a nápad sklidil obrovský úspěch. Na svatbě jsme měli 41hostů včetně nás, ale dárečku jsme měli 50 - z toho 5 byly ceny útěchy. Také jsme svatebčanům ukrátili trochu chvilky čekání při focení, v podobě svatebních novin.. Když se na náš den podívám, mohu říct jedno - vydařil se a moc se nám líbil. Myslím, že i našim hostům. A co víc si přát než si vzít člověka, kterého milujete celým svým srdcem..Marcela a Tomáš :)