Doporučujeme: Modrastrecha.cz Modrykonik.cz Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk

Eva Vydrová a Petr Izaj   svatební album

evcounek  •  47 fotek  •  7. srp 2009, v Rakovníku, Region Rakovník

Jaká byla svatba:

Můj svatební den byl bez chybičky. Moc jsem si ho užila a byla jsem moc a moc šťastná.

Den začal dost podobně jako každý jiný den. Ráno jsme stávali s maminkou kolem 6:00 a mamina se vydala ke kadeřníkovi a já začala okupovat koupelnu. Když přišla mamina od kadeřníka tak jsem vyrazila já. Domluvili jsme si heslo, aby mě poznali až přijdu a pustili mě domů. Nervozita nepřicházela a já byla ráda. Asi po týdnu jsem prvně cítila, že vše bude tak jak má a že se vše povede tak jak jsme si naplánovali. Kadeřník Pavel byl moc hodný a šikovný. Za chvilku vykouzlil nádherný účes, který opravdu držel celý den i když jsem si hodinu před koncem sundala perka a pojistky tak držel i tak. Před dokončením účesu se jako vítr přiřítila moje milá sestřička a svědkyně Hanička s foťákem a fotila a fotila.

Po příchodu domů všichni obdivovali účes a já se začala shánět po šikulce Katce (vizážistka z Prahy). Ta byla ještě u Mého v té době budoucího manžela a líčila budoucí tchýni a švagrovou. Za chvilku přijela k nám a dala se do čarování. Nejprve mě, pak mamině a nakonec Hanďula. Mezi tím jsem stihla sníst i tři sousta rohlíku a vypít trochu čajíku.

No a pak začalo oblékání. Byla to docela fuška než jsem se do těch překrásných šatiček nasoukala. Šatičky byly půjčené z Rakovnické půjčovny Lindy. Tady je moc hodná paní co má široký výběr nádherných šatiček a je moc hodná milá a v mém případě i velmi trpělivá při hledáních těch správných šatů. Můžete posoudit jak se nám výběr povedl.

No a pak začali najíždět svatebčané, svědkyně ženicha Eva a ženich s rodiči. Bylo připraveno pohoštění a já netrpělivě čekala až si pro mě můj vyvolený přijde. Jak sem čekala v našem dětském pokojíčku sama tak se začala dostavovat nervozita a to pořádná. Byla to hrůza slyšet je jak se vedle baví a smějí a mě při tom do smích nebylo. Málem jsem se rozbrečela. Naštěstí jsem už zaslechla jak můj Petr říká: „tak kdepak se mi schovává“ a mě se ulevilo, že na mě nezapomněl :-D

Když mi nesl kytičku a otevřeli se dveře tak jsem měla pláč na krajíčku, ale když mě začal dávat kytičku a šeptat do ouška jak mi to sluší a jak se mu líbím vše ze mě spadlo. Pláč nervozita a úplně všechno. Pak jsme převzali dary, které jsme si nechávali u našich pod zámkem aby se nám tam někde náhodou z auta neztratili. Pak jsme byly ještě navštívit našeho dědu, který nejel s námi na obřad ani na hostinu, protož mu nebylo dobře. Udělali jsme s dědou pár foteček a pak honem honem na radnici abychom stihli domluvený termín.

Před radnicí nás čekal pan fotograf, který nafotil i příjezd ženicha a nevěsty, celý obřad a pár uměleckých fotek na radnici a pak za námi přijel na Lány, kde jsme měli hostinu a vyrazili jsme na focení do zámecké zahrady.

Celý obřad proběhl v humorné formě. My jsme se s Petrem celý obřad uculovali a smáli, že jsme si ani pořádně neužili co nám pan oddávají říkal. No co hlavně že jsem slyšely kdy máme říci ANO a kdy si máme vyměnit prstýnky a to nejdůležitější kdy se máme políbit. No a pak podpis. Můj vypadá jak od nějakého postiženého člověka, který je nesvéprávný. No co se dá dělat já doma podpis netrénovala a nějak mě to nešlo napsat, ale to se časem zpraví, snad.

Pak přípitek gratulace a focení.

Odjezd na Lány byl v pohodě. Každá nás pouštěl aby kolona jela pohromadě. Panenka držela hlavu vztyčenou, když jí sukénka za jízdy vlála přes hlavu ani se nezarděla.
Na Lánech nás čekala paní ředitelka hotelu Classic, která nás přivítala a připila si s námi a pak už začala taková ta klasika rozbíjení talíře. Sice jsem to čekala to přiznávám, ale stejně to byla taková rána až jsem nadskočila. Talíř měl číšník schovaný pod tácem se skleničkami a když jsem je po přípitku pokládali tak mu jako náhodou upadl. No byla to fakt pecka. Krásně se roztříštila my měli hned co dělat. A šlo nám to vskutku dobře. No trénovali jsme to spolu už 6 měsíců (tak dlouho spolu bydlíme).
Následovalo usazování a malá chvilička než donesli předkrm, pak polévku a nakonec hlavní jídlo. Na plévku nás svázali ubrusem a dostali jsme obrovský talíř a lžičku na kávu. No po chvíli úmorné práce dostat na lžičku něco víc než jeden knedlíček nebo dvě nudličky jsme dostali normální, protože jsme byli jediní, kdo měl ještě polévku všechnu.

Po výborném obědě nám svědkyně četli blahopřání a při tom jsme čekali na pana fotografa. Přijel na smluvenou dobu a vyrazili jsme na focení, které místo 45 minut trvalo skoro 2 hodiny, ale užívali jsme si ho jak my tak i pan fotograf se rozplýval jak je to na zahradě krásné.

No pak jsme nakrájeli dortík a začalo se tancovat. Nejprve jsem tancovali spolu pak s rodiči a rodiči, no a pak s každým kdo chtěl. Oslava byla bujará a trvala až do 1 hodiny ráno. Opravdu jsem si to užili.

Tady bych chtěl moc a moc poděkovat mojí milionové sestřičce Haničce a mým rodičům, za to,že to se mnou vydržela hlavně ten týden před svatbou a za to že to krásně odsvědčila. Evě (svědkyně ženicha) že si to odsvědčila nám oběma a že mě jako nevěstu odvel její přítel David v jejich krásném autíčku. Tchýni a babičce za výborné cukroví. A vůbec díky že jste všichni přišli a užívali si s námi náš slavný den.

Díky Díky Díky

fotky nepotřebují komentář mluví samy za sebe

pokud budete chtí vědět více tak mi pište

...
...
...
...
odjezd na radnici
Odjezd na radnici
...
...
...
...
jdeme na to
Jdeme na to
oupisy
Oupisy