Doporučujeme: Modrykonik.cz Modrastrecha.cz Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
diavolessa  •  128 fotek  •  11. lis 2016, Bali, Indonézie

Jaká byla svatba:

11.11.2016 jsme měli svatební obřad na krásném ostrově Bali.
Možná to nebude vůbec nikoho zajímat, ale já jsem tehdy hledala informace k legální svatbě na Bali, zvláště bez svatebního balíčku a české agentury, ale mnoho jich nebylo. Proto jsem se rozhodla napsat něco, co bych já tehdy ocenila a třeba to někomu, kdo uvažuje o svatbě v cizině, nebo přímo na Bali, pomůže. Článek obsahuje i můj pohled na svatbu a vše okolo, takže pokud nemáte rádi dlouhé čtení, asi to nebude nic pro vás.
Chtěli jsme svatbu v cizině, ale proto, že rádi cestujeme, nechtěli jsme mít vše naplánované, takže jsme si agenturu najali pouze na den obřadu a zbytek si zařídili sami.
Tak tady to je, pěkně od začátku a dopodrobna.
V lednu roku 2015 mě muž mých snů požádal o ruku. Byli jsme u toho jen my dva. Bylo to na místě, kde jsem mu poprvé řekla, co k němu cítím, a pro nás oba to byla opravdu silná chvíle. Nedávali jsme to na facebook, nikomu to speciálně nepsali a počkali, až si toho lidi všimnout sami. Proto taky část z vás vůbec nevěděla, že jsme začali plánovat svatbu a myslela si, že naše Balijská svatba byla spontánní nápad. Takhle to ale nebylo, svatbu jsme téměř rok tolik neřešili, ale pak se spustil ten pravý svatební cirkus (což je mimochodem název i moc pěkného svatebního veletrhu vytvořeného velmi kreativními lidmi, pokud plánujete svatbu nebo se o svatby zajímáte, určitě byste ho neměli minout).
Téměř každá holka sní o tom, jak ji její pan Božský požádá o ruku, jak budou probíhat nejen přípravy, ale hlavně i samotná svatba. To bych ale nebyla já, aby to se mnou bylo stejné! Asi jsem ve skrytu duše tušila, že se jednou najde nějaký mně podobný blázen, který by si mě chtěl vzít, ale nikdy jsem si neuměla představit, že budu plánovat svatbu. Hádám, že je to mnohem jednodušší pro někoho, kdo si od mala vysnil své svatební šaty, květiny, nebo dokonce i místo. Ale já? Já nikdy neměla ani tušení, z kolika možností si člověk může vybrat a jak vlastně těžké to je, pokud jste se o to nikdy nezajímali.Co takhle třeba šaty? Ušít, půjčit, koupit, objednat bazarové? Květiny? Jaký druh, v jaké kombinaci, jakou barvu, kolik, kam? Datum? Vyberte si datum snů, ale zjistíte, že fotograf, kterého jste si po měsících prohlížení portfolií plných krásných svateb vybrali, má tento termín plný. Pokud datum změníte, je samozřejmě dost velká šance, že místa, které jste si vyhlídli, mají obsazeno, případně šaty v půjčovně má zamluvené jiná nevěsta. A co třeba hosté? Přemýšleli jste již o tom, koho na svatbě chcete mít? Udělat menší svatbu, pro nejbližší přátele a rodinu, nebo obrovskou veselku se strýčky, tetičkami a bratranci z druhého kolena? Pokud je každý odjinud, zařídit přespání, které budete hradit/které si budou hradit, nebo zařídit odvoz který budete hradit/budou si hradit? Tisíce otázek, na které je ještě více odpovědí. Plně si vybavuji, když po několikahodinovém řešení toho, v jakém odstínu bychom svatbu chtěli, mi můj nastávající tvrdil, že ta starorůžová je naprosto stejná jako baby pink, a já měla chuť celý počítač i se všemi těmi originálními fotkami z Pinterestu, na kterých jsou dokonalé páry s nádhernými svatbami, vzít a hodit oknem.
Téměř každý den se měnilo, jak vše vlastně bude. Až konečně jsme se dohodli na tom, kolik budeme mít hostů, že všichni budou mít zajištěné ubytování, aby to k někomu nebylo nefér, představujeme si spíše pozdní obřad s následným rautem a párty, že chceme dát více peněz do prstýnků, kameramana a fotografa, protože to nám zůstane navždy, a že si to chceme hlavně užít. Díky ujasnění těchto věcí jsme mohli začít hledat to pravé místo. Místo, to od začátku pro nás byl ten největší problém. Udělali jsme tedy soupis míst, známějších i těch méně známých, co splňovali naše požadavky a kam jsme se chtěli jet podívat. Vybrali jsme přesně 20 míst, udělali tři různé mapy, plán a vyrazili. Moc malé, moc velké, moc kýčovité, moc baldachýnu, málo útulné, moc nóbl, nepříjemní majitelé, bez možnosti si cokoli udělat sami.. Aaargh! Žádné místo, kde vám po vstupu do něj zaplesá srdce tak, že už nikdy nechcete odjet a řeknete si TOHLE JE PŘESNĚ ONO! Vůbec nic, ne pro nás. Začínáme zvažovat možnosti svatby na louce, v lese, na zahradě, ale pořád to není ono. Po téměř půl roce řešení všech těchto věcí, se z nás stali téměř odborníci na to, co kde, za kolik a jaké výhody/nevýhody dané věci mají. Už začínáme být tak přesvatbovaní, unavení a bez nálady z toho, že nikde není nic podle našich představ, že svatbu přestáváme tak usilovně řešit a necháváme ji přes léto trochu u ledu. Letos už to nestihneme, takže bude nejspíš někdy příští rok a máme tak dost času.
Léto pomalu běží ke konci a my se akorát začínáme balit do Portugalska. V tom mě můj nastávající vytrhne z mé letní, kufry balící, dovolenkující letargie a říká mi: „Co kdybychom se v tom Portugalsku vzali?“ Málem mi zaskočilo. „Jak to myslíš, vzali?“ Zeptala jsem se nechápavě. „No, mám už celkem plný zuby toho věčnýho hledání míst a odkládání, chci si Tě vzít letos, nehodlám na to čekat další rok. Vezmeme se teď, tam si místo určitě vybereme a pak to všem jenom řekneme.“
„Aha“ bylo asi to jediné, co jsem z údivu dokázala říct. „No, nemyslím si, že to půjde takhle snadno, když za pár dní odlétáme. Určitě jsou k tomu třeba nějaké papíry.“ Dodala jsem po tom, co se mi trochu rozsvítilo.
A to byla pravda. Není totiž možné udělat svatbu v zahraničí tak, aby byla legální bez toho, že o tom informujete spoustu českých úřadů. Čím víc jsem o tom ale přemýšlela, tím víc mi to přišlo jako báječný nápad. Vždyť jsme se shodli na tom, že si svatbu chceme co nejvíce užít, tak proč se okolo toho tak trápit? Tohle vyřeší všechny naše starosti a navíc to zní prostě skvěle!
Odletěli jsme do Portugalska a tam při polehávání na opuštěných plážích a sledování vln jsme snili, jaké by to mohlo být, vzít se někde, kde máte přesně takhle slané vlasy od soli a dýcháte ten úžasný mořský vzduch na každém kroku. A bylo rozhodnuto. Chceme tedy legální svatbu v cizině! Od té doby, jak kdyby tomu osud vážně chtěl, začalo být všechno mnohem snazší. Kontaktovali jsme agenturu, která podle našeho zdání měla nejširší nabídku zemí, ve kterých obřady pořádá a začali se ptát. Náš první nápad byl Havaj. Svatba na Havaji, to je sen, nebo ne? Problém byl, že ač některé pláže na Havaji jsou speciálně udělané na svatby, takže tam nemáte turisty na lehátkách, často se stává, že je na pláží více svateb najednou. Nechtěla jsem se o tento den dělit s žádnou jinou nevěstou a Havaj tímto padl. Pak nás napadla Kuba. Na Kubě ale bohužel není možné dělat svatbu jinde, než v hotelovém resortu. Představa toho, jak jdu v krásných svatebních šatech po bílém písku na rozlehlé pláži s výhledem na azurové moře byla krásná do té doby, než se ukázal fakt, že není možné uzavřít pro svatbu část pláže. Udělají Vám svatební oltář, ale mezi lehátky ostatních hostů na pláži. Samozřejmě byli i kapličky u pláže, ale stejně nešly uzavřít veřejnosti, takže jste tam mohli potkat i Čecha s ponožkami v sandálech a v bermudách, co vám přišel držet palce. Takhle taky ne. Mauricius, ač je teď na svatby velmi populární i mezi českými nevěstami, měl podobný, pro nás nepřekonatelný problém ohledně uzavření veřejnosti. Třeba by měl člověk štěstí a našel tam kousek pláže, kde bychom byli sami, ale riskovat jsme to nechtěli.
Po ujasnění všech našich požadavků (hlavně na soukromí), jsme dostali od agentury tip na dvě místa. Soukromá pláž v Dominikánské republice, která se dá celá pronajmout, nebo útes nad mořem na Bali. A v téhle chvíli to byl přesně ten moment, na který jsme celou dobu při plánování svatby čekali. Jen my a všeobklopující Indický oceán. TO JE ONO!
Takže máme místo. To pravé, ideální, krásné a dokonalé místo!
Možná je to tak, že pokud naleznete to pravé místo, zbytek jde sám. U nás to tak totiž rozhodně bylo. Agentura nám poslala detaily o místě, co vše je potřeba k tomu, aby svatba byla legální, i možnosti výzdoby. Ke svatbě na Bali potom potřebujete spousty formalit, bez kterých vám sňatek tady v ČR neuznají. Je možné udělat neoficiální sňatek, kdy budete mít „obřad“ a potom se jdete v čechách podepsat na radnici, při čemž místo svatby samozřejmě nemáte Bali, ale Horní dolní. Shodli jsme se, že to pro nás je naprosto bezvýznamné, a když už svatbu v cizině, tak se vším všudy. I když je s tím mnohem více práce, stojí to více peněz i času, za celou dobu jsme toho ani na okamžik nelitovali.
Tady mám pro ty, co to skutečně zajímá nebo o Bali přemýšlejí, informace o tom, co je nutné zařídit z hlediska právního:
Hodně záleží na tom, pod jaké úřady spadáte díky místu narození a trvalému bydlišti. My máme trvalé bydliště na Kladně a já jsem narozená v Praze, manžel v Ústí nad Labem. Můžu napsat ty neměnné věci. S rodným listem, který si necháte vystavit na matrice narození půjdete na krajský úřad toho daného kraje. Potom je vysvědčení o právní způsobilosti, které vám dají na matrice v místě trvalého bydliště a pak to tamní krajský úřad osvědčí. Doporučuji zařídit najednou všechny tyhle věci, ať pak s těmito všemi dokumenty můžete jít rovnou na Ministerstvo zahraničí (Černínský palác, Loretánské nám. 101/5, 118 00 Praha 1-Hradčany), tam je to na počkání. Dokumenty po vyřízení musí být přeloženy do indonéštiny, my jsme si pro překlad zvolili překladatele Tomáše Petrů a mohu ho vřele doporučit, strašně milý pán. Jeho stránky jsou http://indonestina.cz/ . Potom musíte na Indonéskou ambasádu, která vám to udělá také na počkání. Na vysvědčení o právní způsobilosti a kopii rodných listů můžete čekat, někde to dělají na počkání, ale někde si na vyřízení nechají čas, takže to chce s tím počítat. U překladatele to trvá cca 14 dní.
Celkem bych počítala alespoň měsíc na vyřízení všech dokumentů. Pak jsme je celé naskenovali a poslali do agentury – originály spolu s osmi kusy společných fotografií (ve formátu 6x 4 cm s modrým pozadím, kdy je budoucí ženich na fotografii na pravé straně a musí mít na sobě košili, nebo alespoň triko s límečkem) jsme dodali 5 dní před svatbou naší svatební koordinátorce na Bali.. Musíte navíc přijet na Bali nejpozději 2 pracovní dny před svatebním obřadem.
Sňatek v Indonésii musí být uzavřen v souladu se zákony této země. Je proto třeba, aby budoucí manželé byli stejného vyznání nebo se alespoň po dobu obřadu k jednomu z pěti náboženství uznávaných v Indonésii přiklonili (protestantské, katolické, muslimské, hinduistické nebo buddhistické). Během svatby se uskuteční dva typy obřadů: první bude náboženský obřad a po něm bude následovat civilní obřad. Pokud jste ateisté, doporučuji se přiklonit k protestantskému obřadu, který lze uskutečnit kdekoliv (v resortu, na pláži…) a není potřeba vyřizovat žádné další dokumenty nebo se oddávat v kostele. Nejjednodušší je tedy protestantský obřad, proto víru Protestant, jelikož na Bali "musí" být každý věřící, bude u toho kněz. Po obřadu obdržíte dva certifikáty. Jeden od "kostela" a druhý od občanského registru. Dokumenty se v Indonésii superlegalizují a do měsíce od svatby jsou zaslány do ČR.

Jakmile vám do ČR dojde superlaglizovaný „Certificate of Marriage“ , musíte jej nechat přeložit soudním překladatelem a poté dát na matriku v místě trvalého pobytu spolu s vyplněným dokumentem, který tam dostanete, odtud to odešlou na zvláštní matriku do Brna, která jediná se zabývá sňatky v zahraničí, ti mají 2 měsíce na vyřízení. Pak je manželství oficiální.
Kdyby to někoho zajímalo opravdu do detailů, mám rozpis toho, kolik co stálo. Veškeré dokumenty se všemi podklady, i se soudním překladem a razítkem nám zabrali cca měsíc.
Nenašli jsme agenturu, která by nabízela, že vám dokumenty vyřídí sama (nejspíš by k tomu byla třeba na každý dokument plná moc, nebo nevím), takže jsme si vše vyřizovali sami.
Formality ale nejsou jediná věc, kterou je nutné pro svatbu na Bali zařídit. Agentura nám nabídla různé druhy výzdoby našeho místa, ze kterých nás nic neoslovilo. Vše bylo hodně v klasicky „balijském“ stylu, pro nás to znamenalo přeplácané a rozhodně příliš barevné. Díky našemu téměř ročnímu svatebnímu zjišťování, jsem měla jasno, že květiny, které chci jsou rozkvetlé, huňaté, voňavé hortenzie. Konkrétně tedy růžové hortenzie, doplněné bílými růžemi. Na Bali je nejobvyklejší svatební květinou místní Japun, hortenzie se dají sehnat v modré a zelené barvě, ale s růžovou je problém. Té se mi ale vzdát nechtělo, takže květiny nám musí přivézt odjinud, což už začíná pro agenturu být problém. Zasílám tam fotku, jak přesně bych místo chtěla mít vyzdobené, což vede k dalším nekonečným rozhovorům, kdy si agentura účtuje za každou drobnost a cena nejen výzdoby tak opravdu vyletí. A to bychom rádi samozřejmě hudbu, a také aby nám zahráli naši milovanou Thinking out loud od Eda Sheerena. Nabízí nám tedy jeden reproduktor, samozřejmě za příplatek. Přijde mi zbytečné detailně zveřejňovat, jaké ceny agentura měla a za co, ale nám se zdály neadekvátní. Jednání agentury začínalo být rozhovor od rozhovoru nepříjemnější, na vše se museli dotazovat přímo člověka, kterého měli na Bali, a celkový přístup se nám přestával líbit. Když bylo jasné, že se budeme brát na útesu jménem Balangan Cliff, začala jsem koukat na fotky z obřadů, které tam již proběhly. Našla jsem stránky svatební agentury, která působí přímo na Bali. Bali Angels. Okamžitě jsem se zamilovala do svateb, které dělají. Od nich jsem tehdy čerpala spoustu inspirace a viděla, jak decentně, krásně a moderně se dá svatba udělat i na dálku, když máte šikovnou koordinátorku. Napadlo mě, když oba mluvíme anglicky a agenturou z Čech nejsme moc spokojení, co takhle kontaktovat přímo je? Napsala jsem tedy email a během pár hodin dostala neuvěřitelně milou odpověď. Napsala jsem naše představy, položila snad tisíce otázek a nic nebyl problém, vše záleželo na nás, vše se dalo udělat tak, jak jsme chtěli. Na Bali musíte být věřící, pokud nejste, čekají Vás dva obřady - Baptims (jedná se vlastně o pokřtění) a obřad svatební. Musí vás tedy oddat kněz. My si vymysleli, že během svatebního obřadu si místo opakování anglických předepsaných vět chceme říct vlastní sliby, ale v češtině. Ani to nebyl žádný problém! Byli jsme první Češi, kterým Bali Angels zařizovali svatbu. Kontaktovali hned veškeré úřady na Jakartě, aby zjistili co vše je potřeba k legálnímu sňatku. Já se na všechno ptala raději desetkrát, abych měla jistotu, že se chápeme správně, ale vždy se mi dostalo tak pozitivní odpovědi, uklidnění a ujištění, že vše bude přesně tak, jak chceme, že i první rozpaky a strach z agentury z cizí země úplně opadli. Nechali jsme si od obou agentur poslat celkové ceny a Bali angels byli téměř o 10 tisíc levnější, než agentura z čech. A to i se šesti členou kapelou, která umí perfektně hrát písničky, které chceme na svatbu! Volali jsme tedy do české agentury, abychom se omluvili, že jsme dostali lepší nabídku od společnosti z Bali, a paní nám rovnou s notnou dávkou arogance v hlase sdělila, že to určitě není možné a sňatek určitě nebude legální. Nenechali jsme se však vyděsit a stáli si za tím, že Bali Angels je pro nás to pravé. Paní z české agentury nám pár dní na to ještě volala, řekla, že může zlevnit o 10 euro, ale peníze to budou z její kapsy a bude na tom tratná. Tomu už jsme se jen usmáli. Zhruba týden potom nám ještě psala, že mluvila s květinářkou a mohla by nám dát slevu 100 euro. To jen k tomu, že ne vždy jsou ceny agentur úplně pevné. I tak, nezviklalo nás to! Máme naše Bali Angels!
Ale nemáme fotografa ani nikoho, kdo by nám natočil ten úžasný videoklip, kterým budeme otravovat naše děti i vnoučata. Naše svatební koordinátorka Alina nám nabízí služby jejich fotografa, který bohužel úplně neodpovídá našim představám. Začneme tak hledat na vlastní pěst. Koukáme na fotografy na Bali. Dle portfolií a recenzí, zjišťujeme, že cena za fotky, které se nám líbí je jako takový průměr v čechách, tedy 15 až 20 tisíc. V tu chvíli se mi však v hlavě zrodí nápad! Co kdyby se našel někdo z českých fotografů, kdo by si rád rozšířil portfolio o svatbu na Bali za cenu letenky? Můj milý tenhle nápad kategoricky odmítá. Za cenu letenky? To nikdo chtít nebude! Nevzdávám se ale tak snadno a i přes pesimistické pohledy mého nastávajícího zakládám na portálu beremese.cz diskuzi. A světe div se! Od té doby se nezastavil email, neustále přibývali nové a nové zprávy a my najednou nevěděli, co si počít. Ozvalo se nám tolik talentovaných a skvělých fotografů, že jsme strávili několik dní nad jejich portfolii a zprávami, které nám zaslali, abychom vybrali ty, jejichž představa a tvorba nás nejvíce zaujala. Vybrali jsme jich na osobní schůzku 10. Dvěma se nechtělo přijet za námi do Prahy, tím se vyškrtli prakticky sami, s jedním jsme volali přes skype, protože byl na Novém Zélandu, ze kterého by kvůli nám přeletěl na Bali, a se zbytkem se osobně sešli. Po dlouhém a těžkém rozhodování jsme vybrali dva sympaťáky z Brna, Víťu Malinu a Petra Nováka, kteří jsou známí také jako @Malovaný obrázek . Ti nás zaujali nejen svým přístupem a tvorbou, ale také tím, že s námi poletí oba, přičemž jeden umí dělat hlavně krásné fotky a ten druhý dává srdce spíše do obrázků pohyblivých. (Ten byl dokonce ochotný si do kufru nacpat drona, který byl téměř tak velký, jako celé zavadlo. Jen abych měla své vysněné záběry i z nebe. A představte si, že letíte na 14 dní takhle daleko a místa v kufru vám zbývá tak na zubní kartáček! ).
Všeobecně mám pocit, že díky naší svatbě jsme narazili převážně jen na skvělé lidi. A tady bez pochyb musím zmínit nesmírně šikovného a zapáleného pana Prose, který nám udělal ty nejhezčí prsteny, jaké jsem si uměla představit. A přitom jsme k němu přišli docela náhodou. Naše cesta vedla přes Bisaku, menší zlatnictví, snad stovky různých vzorů na internetu, desítky různých ukázek snubních prstenů na svatebních veletrzích až k onomu jednomu malému, skrytému stolečku v rohu pražského Svatebního veletrhu. Byla tam slečna, která o prstýncích a špercích všeobecně mluvila s takovým zápalem, že jsme to nikde jinde neviděli. Prý mají zlatnictví v Benešově a máme se určitě přijet podívat.
„Jojojo“, řekli jsme si a vizitku uklidili mezi ty další z ostatních stánečků. Byl to začátek roku a my tehdy ještě měli takové neuspořádané představy o tom, co a jak. V září, když najednou jsme se rozhodli, byli na zařízení celé svatby dva měsíce. Z množství prstýnků co jsme viděli nám šla hlava kolem, bylo toho tolik a přitom tak málo. Nic, co by nás vystihovalo, co bychom chtěli mít celý život na ruce. A v tom jsme si vzpomněli na ten malý stoleček tehdy na veletrhu. Ale kde že to mají prodejny? V Berouně? Benešově? Když jsme zadali jméno z vizitky do googlu, našlo nám to jen pár podivných odkazů, ale žádné přesné souřadnice, žádnou otevírací dobu, nic. Ale protože máme vážně rádi výlety, rozhodli jsme se, že se do Benešova pojedeme podívat, zeptáme se a uvidíme. Po příjezdu jsme se šli podívat na náměstí a téměř hned viděli známe jméno z vizitky. Zlatnictví Marie Prosová. Vešli jsme tam a uvítal nás hned ve dveřích malý pejsek a hned za ním jeho pán. Byl strašně milý "Určitě musíte počkat na mého bratra, ten vám navrhne a nakreslí cokoli si přejete“, říkal. „Má svou dílničku, kde si vše dělá sám a hrozně ho to baví.“
Neodolali jsme a počkali. Přijel pan Pros, vyslechl naše požadavky a zavedl nás do obchůdku který mají nedaleko. Některé byli klasické, jiné byli takové, jako jsme nikdy nikde neviděli. Ukázal nám jaké speciální šperky na různá, i ty nejroztodivnější přání vyráběl, a věřte mi, že jsem nikdy nikoho neviděla tak milovat svou práci a dávat do díla takový kus sebe. Z Benešova jsme odjížděli snad v deset hodin večer, s vybranými prstýnky, bláznivě nadšení a šťastní.
Od chvíle kdy jsme věděli, že svatba proběhne na konci roku, bylo pro nás vybírání data to nejsnazší. 11.11.2016. naprosto kouzelně jasné! Obřad měl být od 11. hodin, abychom tu symboliku měli kompletní, ale nakonec nám to bylo rozmluveno díky opravdu velkému teplu, které okolo poledne na Bali je. Obřad byl tedy 11.11.2016 v 9:30. Odvoz na místo jsme zajistili Mercedessem E class od firmy Gold Bird Bali.
Tak, místo tedy máme. Datum, čas, kameramana, fotografa, odvoz na místo obřadu, květinovou výzdobu, kytici a kapelu, která umí naši písničku taky. Teď už zbývá jen koupit letenky, rezervovat ubytování a je to!
Ale moment, co šaty? O těch bych se raději nezmiňovala vůbec, proto o nich píši až nakonec. Nevím, jestli někdo měl opravdu perfektní svatbu v každém ohledu, ale na naší svatbě se našel takový malý černý Petr. (A tím určitě nemyslím našeho kameramana a zároveň Páťova svědka Petra ) Ale takový šedý puntík na jinak překrásné barevné paletě. Pro mě tím bohužel byly mé svatební šaty. Během svatebního šílenství, které u nás po tehdy propuklo, jsem stáhla stovky fotek, kdy krásné, dlouhonohé, dlouhovlasé a štíhlé nevěsty na sobě měly pohádkové šaty. Měla jsem tedy představu, jak by mé šaty měly vypadat. Vykrojená záda, ideálně hodně, zepředu zdobené, na ramínka, splývavé a sněhově bílé. Obešli jsme pár nejznámějších pražských půjčoven, ale pořád to nebylo ono. Řekla jsem si, že pokud mám jasnou představu, jak šaty chci, nemělo by být těžké si je někde nechat ušít. Rozpočet mě tolik nelimitoval, jsou to přeci jen svatební šaty, takže pokud budou snové, nevadí, že budou dražší. Napsala jsem do pár krejčovství, zaslala jim svou představu a ve většině krejčovství byli skvělí a napsali přibližnou cenovou relaci, která se vlastně všude hodně podobala. Navštívila jsem i krejčovství v Praze jménem Linie Praha. Na beremese.cz přispívá do hodně diskuzí ohledně šatů a ač se příspěvky tohoto salonu jeví arogantně, říkala jsem si že ví, o čem mluví. Inu, má osobní zkušenost je taková, že už při příchodu do „atelieru“ jsem věděla, že tam si šaty šít jistě nenechám. Přístup paní, která se nás ujala mě v tom ještě víc utvrdil, když mi téměř řekla, že s takovými šaty jsem se zbláznila, že v cenové relaci jakou si představuji ( okolo 20 tisíc korun) mi může ušít maximálně tak hladké s trochou krajky nahoře.A můžu být vlastně ráda. Tak to ne, díky!
Úplnou náhodou jsem se dostala k módní návrhářce jménem Lay Sedláková. Se svatebními šaty tolik zkušeností nemá, ale podle fotek z jejího portfolia a článků, které o ní psali, jsem z toho měla dobrý pocit. Již na první schůzce vypadala, že naprosto chápe mé představy a že téměř nic není problém. Celkem proběhlo myslím pět zkoušek, přičemž i u druhé vše vypadalo podle plánu, slečna mi na mail poslala krajku, kterou vybrala a která byla krásná, dohodli jsme se i na přídání 3D květin, na které se specializuje a zdobí s nimi své návrhy. Vše bylo super, pak začaly přicházet jisté ALE. Látka, kterou mi následně vysvětlila, že jsou mé svatební šaty, nevypadala bíle, ale byla Champagne. Na světle prý bílá je. Já ji původně samozřejmě chtěla bílou vždy a všude, nejen na slunci. Ale byla už tam našitá krajka, takže se nedalo moc dělat. Šaty mi přes prsa a boky neseděly, ale to se prý ještě spraví, dají se tam vycpávky a budou tam ramínka, bude to vypadat úplně jinak. No, dobře. Slečna mi potom poslala fotku, jak pracuje na vlečce a vypadalo to opravdu nádherně. Ručně stříhaná a našívaná krajka obohacená o detaily 3D kvítků. Super! Tři dny před odletem, než jsem si měla šaty vyzvedávat, mi přišla fotka šatů, kde vlečka byla již přišitá na šatech. Hned mě zarazilo, jak vlečka byla krátká. Hodně krátká! Mnohem kratší, než jsem chtěla. Okamžitě jsem reagovala s tím, že se vlečka zdá kratší, než jsme byli domluvené a zda je to jen fotkou, nebo i ve skutečnosti. Odpověď, která mi přišla, mě opravdu šokovala. Vlečka je prý o cca 30cm kratší, abychom se vešly do rozpočtu. Abychom se vešly do rozpočtu! Nemohla jsem tomu uvěřit. Čekala bych, že takhle závažnou změnu se mnou bude slečna nejdříve konzultovat, než ji udělá. Jenže tohle rozhodnutí zdá se padlo již při kupování látky, které vzala méně, aby to nestálo tolik. O čemž mě ale nikdo neinformoval. Kdybych dostala na vybranou, samozřejmě bych raději zvýšila rozpočet, než se vzdala vlečky. Šla jsem tam tedy hned druhý den. Vlečka nejen, že byla opravdu krátká, ale ani přidělání ramínek a dodání vycpávek nepomohlo a šaty mi vůbec neseděly přes boky a prsa bych musela mít minimálně jednou taková, aby mi šaty padly. Dohodly jsme se, s celkem velkou neochotou, že alespoň zmenší šaty přes boky, ať v nich nejsem úplně ztracená. A mohu si je vyzvednou další den. Den před odletem jsem si tedy jela pro své svatební šaty. Na pohled byly krásné, ta barva sice v přítmí byla opravdu champagne, nebyla vůbec podobná použité sněhobílé krajce, ale zpracování ramínek a zdobení vlečky bylo krásné a musím říct, že na něm byla vidět spousta práce. Bohužel to celé je v podstatě k ničemu, když mi šaty byly velké a rozšiřovaly mě. Ač je slečna zmenšila, tak ne dost, přes prsa mi neseděly ani přes další dvoje vycpávky, které jsem přidala v den obřadu a navíc mi šaty přidávaly takových 5 kilo. Což byl pro mě jako pro nevěstu vážně hrozný pocit. Navíc mi slečna při platbě za šaty řekla ještě o 5 tisíc navíc za zmenšení a za to, že s tím bylo více práce, než čekala. Kdybych druhý den neodlétala a měla něco náhradního, rozhodně bych tam šaty nechala a už se nikdy nevrátila!Ale na výběr už jsem bohužel neměla. Vyhádala jsem si alespoň tedy snížení ceny o 2 tisíce, ale domů jela s hrozným pocitem. Náš milý fotograf mě naštěstí upokojil, že není problém, aby šaty na fotkách byly sněhově bílé a nebyl vidět přechod barvy krajky a látky, což je nakonec pravda a já jsem za to strašně ráda. Kila mi přidávají pořád (ten, kdo mě zná a pravidelně vídá to na fotkách vidí stejně tak, jako já), ale na pocitu který jsem z nich měla to bohužel nic nemění. Svatební šaty pro mě zkrátka byly obrovským zklamáním a necítila jsem se v nich dobře ani v den svatby. Pokud si tedy necháváte šít svatební šaty, rozhodně doporučuji si je nechat ušít tak dlouho před svatbou, ať si to, když to nedopadne dobře, můžete rozmyslet a nemusíte je převzít za každou cenu.
A už sem psala, že pršelo? A jak! Za celou dobu na Bali jsme zažili jen večerní spršky, ale jakmile přišel den našeho obřadu, už od doby, co jsem otevřela oči nepřestávalo pršet! Když jsem se připravovala, pršelo. Když jsme snídali, pršelo. Při cestě na obřad? Pršelo! Ve chvíli, kdy ale naše auto dorazilo na místo se jako mávnutím kouzelného proutku mraky rozkutálely po obloze a náš útes rozsvítily paprsky slunce. Ač se během obřadu nad námi mraky honily, nespadla ani kapka. Pršet začalo pořádně asi 20 minut po obřadu, tak snad nám pršelo štěstí, protože ho byla opravdu kupa! .))
Samotný obřad byl tak úžasný, že mi na něj nestačí slova.Náš kněz nás provedl celou chvílí překrásným způsobem, výzdoba as atmosféra místa byla skutečně dechberoucí a přesně jako z našich snů, s vlasy si pohrával slaný vánek a k tomu se linuly tóny kapely, která hrála naše zamilované písničky.
Po návratu z Bali jsme uspořádali svatební párty pro 40 našich přátel. Jednalo se o opravenou sokolovnu v Mšeckých Žehrovicích, kousek od Kladna. Pan majitel byl velice příjemný, naproti je hned hospůdka, ze které se můžete domluvit na donášce piva, zbytek alkoholu, nealka, jídla i výzdoby jsme si však zařizovali sami. Je tam možnost přespání a dá se to tam nazdobit moc hezky, to vše za menší poplatek na úklid, elektřinu a teplo.
Co bych chtěla napsat závěrem? Že naše svatba pro nás i přes malé neduhy byla pohádková a kdyby mi před pár lety někdo řekl , že si vezmu toho nejlepšího chlapa světě, toho prince na bílém koni a řekneme si své ano v angličtině, s dokonalým výhledem na nekonečný oceán, neuvěřila bych. Děkujeme těm, kteří tento den a s nimi i ty spojené dokázali zdokumentovat Vítězslav Malina a Petr Novák, ten dokonce odsvědčit , děkujeme agentuře Bali Angels, konkrétně Alině, že dokázala z našich představ a snů udělat realitu, děkujeme talentovanému a kreativnímu zlatníkovi panu Prosovi, že spojil naše osudy ve dvou překrásných prstenech a děkujeme a všem těm, kteří na nás v tu dobu mysleli a alespoň duchem byli s námi!
P.S. Klobouk dolů těm, co to dočetli až do konce, pokud se někdo takový našel. Děkuji a vážím si toho :)

Doporučuji dodavatele:

Fotograf Vítězslav Malina - fotograf - Víťu jsme si vybrali, aby s námi letěl na Bali a celou cestu nám zdokumentoval. Tehdy to byl opravdu těžký výběr, mezi všemi skvělými fotografy vybrat jednoho, se kterým navíc budete trávit delší dobu, než jen svatební den. Nakonec, i přes některá nedorozumění (která podle mého názoru pramení hlavně z toho, že se jako fotograf vyvíjí a je třeba se dívat na jeho současnou tvorbu, ne úplně do minulosti - ale to hádám platí o všech, kteří se focením živí.) jsem byla ráda, že jsme zvolili právě jeho. A ani on to s námi neměl lehké, neboť jsme hodně vybíraví a celkově velcí puntičkáři, ale ve všem nám vyšel vstříc tak, abychom byli spokojení. Moc díky za zachycení našich nejhezčích momentů, a všem, co váhají s výběrem fotografa ho mohu vřele doporučit. I když máte větší požadavky a vidíte na všem chyby, Víťa to nakonec udělá tak, abyste byli maximálně spokojení. :)
Ubytování The Pandan Tree Villas - Ubytování ve vile se soukromým bazénem, trochu dál od moře, ale nádherně čisto a skvělé služby, včetně masáží na pokoji.
Svatební auto Gold Bird Bali - Služba Blue bird taxi, ale s luxusními vozy. Jednalo se o Mercedes E class. Firmu mohu jen doporučit, auto přijeli půl hodiny předem na smluvené místo, čekali poté i na místě obřadu, dokud jsme neřekli, že můžou odjet.
Svatební šaty Lay Sedláková - Tuto mladou návrhářku bohužel nemůžu doporučit, a naopak bych spíše chtěla varovat nevěsty, které o ní uvažují, hlavně díky neserióznímu jednání a šatům, se kterým sem vůbec nebyla spokojená. Více informací jsem rozepsala v článku výše.
Svatební agentura Bali Angels - Jak jsem již psala, agentura Bali Angels bylo pro nás jedno z těch nejlepších svatebních rozhodnutí. Vše bylo do puntíku dokonalé.
Ženichův oblek Salon Sofia - Báli jsme se, že nám nikde na takto dlouhou dobu nepůjčí oblek, ale v salonu Sofia pracující profesionální a velmi milé slečny, ze zapůjčením nebyl žádný problém a obleky mají krásné, nové, upraví vám je přímo na míru. Velmi doporučuji.
Doplňky ženicha U Štěstí dam - Krásné, ručně šité šle a ladící motýlek. Rychlé odeslání, vše naprosto skvělé. Doporučuji.
Doplňky ženicha Desing empathy - Krásné manžetové knoflíčky, které jsem objevila na poslední chvíli. Naštěstí byly jedny na skladě a moc milá a ochotná slečna s nimi rovnou doběhla na poštu, takže stihli přijít včas. Děkujeme a doporučujeme :)
Make-up Dělala jsem sama.
Účes Dělala jsem sama
Svatební prsteny Zlatnictví Marie Prosová Benešov - Nejhezčí a nejoriginálnější výběr svatebních prstenů, jaký jsme viděli. Pan Pros to dělá s takovou láskou a elánem, že vás hned dostane. Má i svou dílnu, ve které vytváří jak vlastní, tak vaše návrhy. Moc doporučuji, více se zmiňuji v článku.
Zásnubní prsten pro nevěstu Zlatnictví Starlit - Na míru dělaný prsten, krásné zpracování. Děkujeme a doporučujeme.
Květiny Bali Angels - Vše zajištěno touto úžasnou firmou, čertsvé, voňavé hortenzie s bílými růžemi ráno přivezé na ostrov.
Svatebni koordinátor Alina Zhuleva - Díky ní vím přesně, co znamená svatební koordinátor. Zařídila vše, co bylo třeba, vybrala ty nejlepší dodavatele, skvělou kapelu, perfektního oddávajícího a celým dnem nás provedla s naprostou noblesou. A na každý z našich snad tisíce dotazů vždy odpovídala mile a velmi rychle.
None
9
Tohle je ženichův slib, omluvte prosím případné pravopisné hrubky, takto ho sepsal a tak i prezentuji. (Vyšnička je oslovení odvozené z mého přijmení, tam je Y psáno naschvál)
Tohle je ženichův slib, omluvte prosím případné pravopisné hrubky, takto ho sepsal a tak i prezentuji. (Vyšnička je oslovení odvozené z mého přijmení, tam je Y psáno naschvál)
Rozhodli jsme se do svatební řeči v AJ zakomponovat naše české sliby, ať si na Bali vezmeme něco i od nás. :) Ani jeden z nás neznal slib toho druhého, řekli jsme si je navzájem až při obřadu.
1Rozhodli jsme se do svatební řeči v AJ zakomponovat naše české sliby, ať si na Bali vezmeme něco i od nás. :) Ani jeden z nás neznal slib toho druhého, řekli jsme si je navzájem až při obřadu.
Finální podoba svatební řeči :)
Finální podoba svatební řeči :)
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
2
None
None
None
3
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None
None